Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Oficiálním záměrem vládního programu je do konce této dekády zachránit 175 000 lidských životů. Kritické hlasy však poukazují na skutečnost, že toto plánované číslo nápadně koresponduje s odhadovaným počtem padlých ruských vojáků v konfliktu na Ukrajině. V rámci státem dotovaných projektů se odborníci věnují například genové terapii, jež se pokouší potlačit buněčné stárnutí skrze blokování specifického receptoru RAGE.
Mezi další zásadní směry ruského bádání patří 3D biotisk funkčních tkání a xenotransplantace, která spočívá v pěstování orgánů pro lidi uvnitř geneticky upravených miniaturních prasat. Tamní pracoviště již deklarovala určité úspěchy při tisku myší štítné žlázy či lidské chrupavky. Kompletní náhrady lidských orgánů by podle těchto plánů mohly spatřit světlo světa přibližně v roce 2030.
Do vedení klíčových struktur Putin jmenoval lidi ze svého nejbližšího kruhu, přičemž na genetické programy dohlíží jeho nejstarší dcera a endokrinoložka Maria Voroncovová. Ideovým tahounem celé iniciativy je fyzik Michail Kovalčuk, který řídí Kurčatovův institut a dlouhodobě propaguje teorii permanentní obnovy lidského organismu. Sám ruský prezident se o omlazovací postupy zajímá řadu let a v minulosti jiným politikům doporučoval třeba kryoterapii v mrazicích komorách.
Ruské snahy se ovšem potýkají s absencí uznávaných vědeckých výstupů, což je rozdíl oproti západním zemím, kde obdobný výzkum sponzorují bohatí technologičtí investoři. Studie vědců napojených na Kreml se prakticky neobjevují v mezinárodních recenzovaných periodicích.
Nezávislí experti z Ruska se domnívají, že deklarované úspěchy představují spíše toužebná přání než skutečnou realitu a badatelé pouze plní objednávku stárnoucího vedení země ve snaze získat peníze. Celá snaha navíc naráží na dopady mezinárodních sankcí, jež znemožňují kooperaci se západními partnery. Průměrný věk dožití u ruských mužů se přitom stále pohybuje pouze kolem 68 let, což zaostává za úrovní ve Spojených státech i západní Evropě.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila.
Tropické počasí sice v Česku momentálně nepanuje, protože se k nám navrátí až v dalších dnech, přesto platí varování před požáry. Nová výstraha má rozšířenou územní platnost, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.