Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Dva vysoce postavení američané úředníci následně upřesnili, že armádní helikoptéra byla sestřelena íránským bezpilotním letounem. Další zdroj obeznámený se situací potvrdil, že do amerického stroje narazil íránský sebevražedný dron typu Šáhed. Tyto drony jsou známé tím, že létají nízko a pomalu, což jim umožňuje velmi efektivně unikat systémům protivzdušné obrany, na rozdíl od klasických balistických raket.
K záchraně dvou členů posádky sestřeleného vrtulníku byla podle prohlášení americké armády využita bezpilotní dálkově ovládaná loď. Pro americké síly se jedná o velmi citlivou záležitost, neboť tento incident představuje vůbec první ztrátu elitního bitevního vrtulníku Apache od chvíle, kdy ozbrojený konflikt s Íránem v regionu vypukl.
Trump reagoval na celou situaci prostřednictvím příspěvku na své sociální síti Truth Social, kde uvedl, že k útoku došlo během běžné hlídkové mise nad strategicky klíčovým Hormuzským průlivem. Zdůraznil, že přestože jsou oba piloti v bezpečí, Spojené státy nemohou takový čin nechat bez odezvy a odveta je zkrátka nezbytná.
Jen několik minut před Trumpovým ostrým prohlášením se k situaci vyjádřil také předseda íránského parlamentu a klíčový vyjednavač v diplomatických rozhovorech Mohammad Báker Gálíbáf. Ten varoval Spojené státy před porušováním jejich mezinárodních závazků a pohrozil další eskalací, pokud současné diplomatické úsilí o příměří definitivně selže.
Gálíbáf na sociální síti X uvedl, že Teherán sice dává přednost diplomatickému jazyku, ale existují i jiné způsoby komunikace, které ovládá mnohem plynuleji. Dodal, že pokud Washington poruší své sliby, Írán okamžitě přejde k prostředkům, které ovládá nejlépe, což jasně reflektuje extrémní napětí panující mezi oběma státy.
Tento závažný incident na moři přichází v době, kdy na Blízkém východě dál eskalují pozemní i vzdušné boje. Izraelská armáda v úterý ráno podnikla nové masivní údery na libanonské město Tyros a vydala neobvyklý příkaz k evakuaci tamní historické křesťanské čtvrti, před čímž Teherán židovský stát již dříve důrazně varoval.
Současně s tím rostou diplomatické neshody mezi Spojenými státy a jejich klíčovým blízkovýchodním spojencem. Izraelský velvyslanec v USA pro stanici CNN přiznal, že obě země mají určité rozdíly v pohledu na další postup, což se projevilo poté, co Donald Trump varoval premiéra Benjamina Netanjahua, že další tvrdé údery přímo proti Íránu by mohly vést k úplné mezinárodní izolaci Izraele.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
