Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Dva vysoce postavení američané úředníci následně upřesnili, že armádní helikoptéra byla sestřelena íránským bezpilotním letounem. Další zdroj obeznámený se situací potvrdil, že do amerického stroje narazil íránský sebevražedný dron typu Šáhed. Tyto drony jsou známé tím, že létají nízko a pomalu, což jim umožňuje velmi efektivně unikat systémům protivzdušné obrany, na rozdíl od klasických balistických raket.
K záchraně dvou členů posádky sestřeleného vrtulníku byla podle prohlášení americké armády využita bezpilotní dálkově ovládaná loď. Pro americké síly se jedná o velmi citlivou záležitost, neboť tento incident představuje vůbec první ztrátu elitního bitevního vrtulníku Apache od chvíle, kdy ozbrojený konflikt s Íránem v regionu vypukl.
Trump reagoval na celou situaci prostřednictvím příspěvku na své sociální síti Truth Social, kde uvedl, že k útoku došlo během běžné hlídkové mise nad strategicky klíčovým Hormuzským průlivem. Zdůraznil, že přestože jsou oba piloti v bezpečí, Spojené státy nemohou takový čin nechat bez odezvy a odveta je zkrátka nezbytná.
Jen několik minut před Trumpovým ostrým prohlášením se k situaci vyjádřil také předseda íránského parlamentu a klíčový vyjednavač v diplomatických rozhovorech Mohammad Báker Gálíbáf. Ten varoval Spojené státy před porušováním jejich mezinárodních závazků a pohrozil další eskalací, pokud současné diplomatické úsilí o příměří definitivně selže.
Gálíbáf na sociální síti X uvedl, že Teherán sice dává přednost diplomatickému jazyku, ale existují i jiné způsoby komunikace, které ovládá mnohem plynuleji. Dodal, že pokud Washington poruší své sliby, Írán okamžitě přejde k prostředkům, které ovládá nejlépe, což jasně reflektuje extrémní napětí panující mezi oběma státy.
Tento závažný incident na moři přichází v době, kdy na Blízkém východě dál eskalují pozemní i vzdušné boje. Izraelská armáda v úterý ráno podnikla nové masivní údery na libanonské město Tyros a vydala neobvyklý příkaz k evakuaci tamní historické křesťanské čtvrti, před čímž Teherán židovský stát již dříve důrazně varoval.
Současně s tím rostou diplomatické neshody mezi Spojenými státy a jejich klíčovým blízkovýchodním spojencem. Izraelský velvyslanec v USA pro stanici CNN přiznal, že obě země mají určité rozdíly v pohledu na další postup, což se projevilo poté, co Donald Trump varoval premiéra Benjamina Netanjahua, že další tvrdé údery přímo proti Íránu by mohly vést k úplné mezinárodní izolaci Izraele.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.