Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Dva vysoce postavení američané úředníci následně upřesnili, že armádní helikoptéra byla sestřelena íránským bezpilotním letounem. Další zdroj obeznámený se situací potvrdil, že do amerického stroje narazil íránský sebevražedný dron typu Šáhed. Tyto drony jsou známé tím, že létají nízko a pomalu, což jim umožňuje velmi efektivně unikat systémům protivzdušné obrany, na rozdíl od klasických balistických raket.
K záchraně dvou členů posádky sestřeleného vrtulníku byla podle prohlášení americké armády využita bezpilotní dálkově ovládaná loď. Pro americké síly se jedná o velmi citlivou záležitost, neboť tento incident představuje vůbec první ztrátu elitního bitevního vrtulníku Apache od chvíle, kdy ozbrojený konflikt s Íránem v regionu vypukl.
Trump reagoval na celou situaci prostřednictvím příspěvku na své sociální síti Truth Social, kde uvedl, že k útoku došlo během běžné hlídkové mise nad strategicky klíčovým Hormuzským průlivem. Zdůraznil, že přestože jsou oba piloti v bezpečí, Spojené státy nemohou takový čin nechat bez odezvy a odveta je zkrátka nezbytná.
Jen několik minut před Trumpovým ostrým prohlášením se k situaci vyjádřil také předseda íránského parlamentu a klíčový vyjednavač v diplomatických rozhovorech Mohammad Báker Gálíbáf. Ten varoval Spojené státy před porušováním jejich mezinárodních závazků a pohrozil další eskalací, pokud současné diplomatické úsilí o příměří definitivně selže.
Gálíbáf na sociální síti X uvedl, že Teherán sice dává přednost diplomatickému jazyku, ale existují i jiné způsoby komunikace, které ovládá mnohem plynuleji. Dodal, že pokud Washington poruší své sliby, Írán okamžitě přejde k prostředkům, které ovládá nejlépe, což jasně reflektuje extrémní napětí panující mezi oběma státy.
Tento závažný incident na moři přichází v době, kdy na Blízkém východě dál eskalují pozemní i vzdušné boje. Izraelská armáda v úterý ráno podnikla nové masivní údery na libanonské město Tyros a vydala neobvyklý příkaz k evakuaci tamní historické křesťanské čtvrti, před čímž Teherán židovský stát již dříve důrazně varoval.
Současně s tím rostou diplomatické neshody mezi Spojenými státy a jejich klíčovým blízkovýchodním spojencem. Izraelský velvyslanec v USA pro stanici CNN přiznal, že obě země mají určité rozdíly v pohledu na další postup, což se projevilo poté, co Donald Trump varoval premiéra Benjamina Netanjahua, že další tvrdé údery přímo proti Íránu by mohly vést k úplné mezinárodní izolaci Izraele.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.