Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Ačkoliv Kim ve své řeči přímo nejmenoval Írán, mluvil o „aktech státem sponzorovaného terorismu a agrese“ ze strany Washingtonu. Podle analýz tím narážel na strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který útoky na Írán zdůvodnil snahou zabránit zemi ve výrobě jaderné bomby. Pro severokorejské vedení je tento vývoj důkazem dlouholetého přesvědčení, že země bez jaderného odstrašení jsou vydány napospas americké vojenské síle.
Kim Čong-un zdůraznil, že Severní Korea v minulosti správně odolala tlaku i „sladkým řečem“ USA, které měly zemi přimět k odzbrojení. Na rozdíl od Íránu nebo Venezuely totiž Pchjongjang tvrdí, že již disponuje funkčními jadernými hlavicemi a nosiči schopnými zasáhnout libovolné místo na pevninské části Spojených států. Tento arzenál Kim označil za jedinou skutečnou záruku bezpečnosti země.
Načasování tohoto prohlášení je mimořádně významné, protože Donald Trump nedávno naznačil ochotu obnovit diplomatické rozhovory, které ztroskotaly v roce 2019. Kimovy nejnovější výroky však naznačují, že případná budoucí setkání by měla zcela jiný charakter. Severokorejský vůdce je sice ochoten s Trumpem znovu jednat, ale pouze za podmínky, že USA uznají Severní Koreu jako jadernou velmoc a upustí od své „nepřátelské politiky“.
V posledních týdnech Severní Korea demonstrovala svou sílu sérií ostře sledovaných testů, včetně odpálení střel s plochou dráhou letu z nové válečné lodi a salv raket schopných nést jaderné hlavice. Kim na sjezdu Korejské strany práce přislíbil další rozšiřování arzenálu a zdůraznil, že je „pevnou vůlí“ strany zvyšovat počet zbraní i prostředků k jejich nasazení.
Do centra těchto vojenských přehlídek Kim stále častěji staví svou dospívající dceru, pravděpodobně jménem Kim Ču-e. Podle analytiků jde o jasný signál světu, že jaderný program země není pouze dočasnou záležitostí, ale trvalým dědictvím, které má přejít na další generaci vládnoucí dynastie. Jaderné zbraně jsou tak prezentovány jako neoddělitelná součást budoucnosti státu.
Paralelně s tím Pchjongjang výrazně upevňuje své spojenectví s Moskvou. Ruská státní televize nedávno odvysílala záběry severokorejských vojáků trénujících poblíž ukrajinské fronty. Tento vztah je prezentován jako silné partnerství namířené proti vlivu USA. Severní Korea již dodala Rusku miliony dělostřeleckých granátů a raket a nasadila tisíce vojáků na podporu ruského válečného úsilí na Ukrajině.
Výměnou za tuto vojenskou podporu získává Pchjongjang od Ruska potraviny, palivo a pravděpodobně i citlivé vojenské technologie. Velmi cenná jsou pro Kima také data z bojiště, která mu pomáhají zdokonalovat vlastní zbraňové systémy. Tato spolupráce vytváří pro Washington novou úroveň komplexního problému, neboť Severní Korea již neoperuje v izolaci, ale jako součást širší sítě zemí vzdorujících americkému vlivu.
Přes tvrdou rétoriku si Kim Čong-un nechal otevřená zadní vrátka pro diplomacii. Na nedávném sjezdu naznačil, že prostor pro rozhovory s Washingtonem existuje, ale podmínky jsou nastaveny jasně a nekompromisně. Jednání jsou možná, ale vzdát se jaderných zbraní pro Severní Koreu nepřipadá v úvahu.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.