Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Ačkoliv Kim ve své řeči přímo nejmenoval Írán, mluvil o „aktech státem sponzorovaného terorismu a agrese“ ze strany Washingtonu. Podle analýz tím narážel na strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který útoky na Írán zdůvodnil snahou zabránit zemi ve výrobě jaderné bomby. Pro severokorejské vedení je tento vývoj důkazem dlouholetého přesvědčení, že země bez jaderného odstrašení jsou vydány napospas americké vojenské síle.
Kim Čong-un zdůraznil, že Severní Korea v minulosti správně odolala tlaku i „sladkým řečem“ USA, které měly zemi přimět k odzbrojení. Na rozdíl od Íránu nebo Venezuely totiž Pchjongjang tvrdí, že již disponuje funkčními jadernými hlavicemi a nosiči schopnými zasáhnout libovolné místo na pevninské části Spojených států. Tento arzenál Kim označil za jedinou skutečnou záruku bezpečnosti země.
Načasování tohoto prohlášení je mimořádně významné, protože Donald Trump nedávno naznačil ochotu obnovit diplomatické rozhovory, které ztroskotaly v roce 2019. Kimovy nejnovější výroky však naznačují, že případná budoucí setkání by měla zcela jiný charakter. Severokorejský vůdce je sice ochoten s Trumpem znovu jednat, ale pouze za podmínky, že USA uznají Severní Koreu jako jadernou velmoc a upustí od své „nepřátelské politiky“.
V posledních týdnech Severní Korea demonstrovala svou sílu sérií ostře sledovaných testů, včetně odpálení střel s plochou dráhou letu z nové válečné lodi a salv raket schopných nést jaderné hlavice. Kim na sjezdu Korejské strany práce přislíbil další rozšiřování arzenálu a zdůraznil, že je „pevnou vůlí“ strany zvyšovat počet zbraní i prostředků k jejich nasazení.
Do centra těchto vojenských přehlídek Kim stále častěji staví svou dospívající dceru, pravděpodobně jménem Kim Ču-e. Podle analytiků jde o jasný signál světu, že jaderný program země není pouze dočasnou záležitostí, ale trvalým dědictvím, které má přejít na další generaci vládnoucí dynastie. Jaderné zbraně jsou tak prezentovány jako neoddělitelná součást budoucnosti státu.
Paralelně s tím Pchjongjang výrazně upevňuje své spojenectví s Moskvou. Ruská státní televize nedávno odvysílala záběry severokorejských vojáků trénujících poblíž ukrajinské fronty. Tento vztah je prezentován jako silné partnerství namířené proti vlivu USA. Severní Korea již dodala Rusku miliony dělostřeleckých granátů a raket a nasadila tisíce vojáků na podporu ruského válečného úsilí na Ukrajině.
Výměnou za tuto vojenskou podporu získává Pchjongjang od Ruska potraviny, palivo a pravděpodobně i citlivé vojenské technologie. Velmi cenná jsou pro Kima také data z bojiště, která mu pomáhají zdokonalovat vlastní zbraňové systémy. Tato spolupráce vytváří pro Washington novou úroveň komplexního problému, neboť Severní Korea již neoperuje v izolaci, ale jako součást širší sítě zemí vzdorujících americkému vlivu.
Přes tvrdou rétoriku si Kim Čong-un nechal otevřená zadní vrátka pro diplomacii. Na nedávném sjezdu naznačil, že prostor pro rozhovory s Washingtonem existuje, ale podmínky jsou nastaveny jasně a nekompromisně. Jednání jsou možná, ale vzdát se jaderných zbraní pro Severní Koreu nepřipadá v úvahu.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.