Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Ačkoliv Kim ve své řeči přímo nejmenoval Írán, mluvil o „aktech státem sponzorovaného terorismu a agrese“ ze strany Washingtonu. Podle analýz tím narážel na strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který útoky na Írán zdůvodnil snahou zabránit zemi ve výrobě jaderné bomby. Pro severokorejské vedení je tento vývoj důkazem dlouholetého přesvědčení, že země bez jaderného odstrašení jsou vydány napospas americké vojenské síle.
Kim Čong-un zdůraznil, že Severní Korea v minulosti správně odolala tlaku i „sladkým řečem“ USA, které měly zemi přimět k odzbrojení. Na rozdíl od Íránu nebo Venezuely totiž Pchjongjang tvrdí, že již disponuje funkčními jadernými hlavicemi a nosiči schopnými zasáhnout libovolné místo na pevninské části Spojených států. Tento arzenál Kim označil za jedinou skutečnou záruku bezpečnosti země.
Načasování tohoto prohlášení je mimořádně významné, protože Donald Trump nedávno naznačil ochotu obnovit diplomatické rozhovory, které ztroskotaly v roce 2019. Kimovy nejnovější výroky však naznačují, že případná budoucí setkání by měla zcela jiný charakter. Severokorejský vůdce je sice ochoten s Trumpem znovu jednat, ale pouze za podmínky, že USA uznají Severní Koreu jako jadernou velmoc a upustí od své „nepřátelské politiky“.
V posledních týdnech Severní Korea demonstrovala svou sílu sérií ostře sledovaných testů, včetně odpálení střel s plochou dráhou letu z nové válečné lodi a salv raket schopných nést jaderné hlavice. Kim na sjezdu Korejské strany práce přislíbil další rozšiřování arzenálu a zdůraznil, že je „pevnou vůlí“ strany zvyšovat počet zbraní i prostředků k jejich nasazení.
Do centra těchto vojenských přehlídek Kim stále častěji staví svou dospívající dceru, pravděpodobně jménem Kim Ču-e. Podle analytiků jde o jasný signál světu, že jaderný program země není pouze dočasnou záležitostí, ale trvalým dědictvím, které má přejít na další generaci vládnoucí dynastie. Jaderné zbraně jsou tak prezentovány jako neoddělitelná součást budoucnosti státu.
Paralelně s tím Pchjongjang výrazně upevňuje své spojenectví s Moskvou. Ruská státní televize nedávno odvysílala záběry severokorejských vojáků trénujících poblíž ukrajinské fronty. Tento vztah je prezentován jako silné partnerství namířené proti vlivu USA. Severní Korea již dodala Rusku miliony dělostřeleckých granátů a raket a nasadila tisíce vojáků na podporu ruského válečného úsilí na Ukrajině.
Výměnou za tuto vojenskou podporu získává Pchjongjang od Ruska potraviny, palivo a pravděpodobně i citlivé vojenské technologie. Velmi cenná jsou pro Kima také data z bojiště, která mu pomáhají zdokonalovat vlastní zbraňové systémy. Tato spolupráce vytváří pro Washington novou úroveň komplexního problému, neboť Severní Korea již neoperuje v izolaci, ale jako součást širší sítě zemí vzdorujících americkému vlivu.
Přes tvrdou rétoriku si Kim Čong-un nechal otevřená zadní vrátka pro diplomacii. Na nedávném sjezdu naznačil, že prostor pro rozhovory s Washingtonem existuje, ale podmínky jsou nastaveny jasně a nekompromisně. Jednání jsou možná, ale vzdát se jaderných zbraní pro Severní Koreu nepřipadá v úvahu.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucímu tlaku a možnému odvolání poté, co zveřejnil ostré video na sociálních sítích, v němž odmítl snahy Kongresu o své impeachment. Reagoval tak na nedávné výsledky kongresových voleb, v nichž republikáni utrpěli výrazné ztráty spojené s nepopulární válkou v Iránu. Jeho vystoupení vyvolalo v politických kruzích ve Washingtonu silné kontroverze a přiživilo spekulace o jeho brzkém konci ve funkci.
Přibližně 575 000 protestujících se ve čtvrtek zapojilo do demonstrací po celé Francii, což představuje dosud největší vlnu protestů od zářijového začátku celonárodních stávek. Akce proběhla navzdory obavám z dřívějších násilností poměrně klidně, ačkoliv v některých městech došlo k lokálním střetům s pořádkovými silami.