Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Ačkoliv Kim ve své řeči přímo nejmenoval Írán, mluvil o „aktech státem sponzorovaného terorismu a agrese“ ze strany Washingtonu. Podle analýz tím narážel na strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa, který útoky na Írán zdůvodnil snahou zabránit zemi ve výrobě jaderné bomby. Pro severokorejské vedení je tento vývoj důkazem dlouholetého přesvědčení, že země bez jaderného odstrašení jsou vydány napospas americké vojenské síle.
Kim Čong-un zdůraznil, že Severní Korea v minulosti správně odolala tlaku i „sladkým řečem“ USA, které měly zemi přimět k odzbrojení. Na rozdíl od Íránu nebo Venezuely totiž Pchjongjang tvrdí, že již disponuje funkčními jadernými hlavicemi a nosiči schopnými zasáhnout libovolné místo na pevninské části Spojených států. Tento arzenál Kim označil za jedinou skutečnou záruku bezpečnosti země.
Načasování tohoto prohlášení je mimořádně významné, protože Donald Trump nedávno naznačil ochotu obnovit diplomatické rozhovory, které ztroskotaly v roce 2019. Kimovy nejnovější výroky však naznačují, že případná budoucí setkání by měla zcela jiný charakter. Severokorejský vůdce je sice ochoten s Trumpem znovu jednat, ale pouze za podmínky, že USA uznají Severní Koreu jako jadernou velmoc a upustí od své „nepřátelské politiky“.
V posledních týdnech Severní Korea demonstrovala svou sílu sérií ostře sledovaných testů, včetně odpálení střel s plochou dráhou letu z nové válečné lodi a salv raket schopných nést jaderné hlavice. Kim na sjezdu Korejské strany práce přislíbil další rozšiřování arzenálu a zdůraznil, že je „pevnou vůlí“ strany zvyšovat počet zbraní i prostředků k jejich nasazení.
Do centra těchto vojenských přehlídek Kim stále častěji staví svou dospívající dceru, pravděpodobně jménem Kim Ču-e. Podle analytiků jde o jasný signál světu, že jaderný program země není pouze dočasnou záležitostí, ale trvalým dědictvím, které má přejít na další generaci vládnoucí dynastie. Jaderné zbraně jsou tak prezentovány jako neoddělitelná součást budoucnosti státu.
Paralelně s tím Pchjongjang výrazně upevňuje své spojenectví s Moskvou. Ruská státní televize nedávno odvysílala záběry severokorejských vojáků trénujících poblíž ukrajinské fronty. Tento vztah je prezentován jako silné partnerství namířené proti vlivu USA. Severní Korea již dodala Rusku miliony dělostřeleckých granátů a raket a nasadila tisíce vojáků na podporu ruského válečného úsilí na Ukrajině.
Výměnou za tuto vojenskou podporu získává Pchjongjang od Ruska potraviny, palivo a pravděpodobně i citlivé vojenské technologie. Velmi cenná jsou pro Kima také data z bojiště, která mu pomáhají zdokonalovat vlastní zbraňové systémy. Tato spolupráce vytváří pro Washington novou úroveň komplexního problému, neboť Severní Korea již neoperuje v izolaci, ale jako součást širší sítě zemí vzdorujících americkému vlivu.
Přes tvrdou rétoriku si Kim Čong-un nechal otevřená zadní vrátka pro diplomacii. Na nedávném sjezdu naznačil, že prostor pro rozhovory s Washingtonem existuje, ale podmínky jsou nastaveny jasně a nekompromisně. Jednání jsou možná, ale vzdát se jaderných zbraní pro Severní Koreu nepřipadá v úvahu.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.