Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Za poslední dekádu investovali vládní i soukromí investoři více než 200 miliard amerických dolarů do široké škály zemědělských inovací – od autonomních traktorů přes robotické opylovače až po sofistikované senzory sledující stav půdy a vegetace. Ani takové úsilí však zatím nezlomilo hluboce zakořenovanou skepsi mnoha farmářů.
Výzkumný tým projektu Foragecaster, podporovaného Univerzitou technologickou v Sydney a organizací Meat and Livestock Australia, uskutečnil přes tři desítky rozhovorů s australskými farmáři. Jejich odpovědi vykreslily komplexní pohled na digitální nástroje – od zájmu po nedůvěru.
Jedna z výpovědí, která se v rozhovorech opakovala, zněla: „Shit in, shit out.“ Tato ironická formulace poukazuje na hlubokou obavu zemědělců z nekvalitních dat, která jsou základem rozhodovacích systémů umělé inteligence. Pokud vstupní data neodrážejí realitu konkrétní farmy, výstup algoritmu může být podle nich naprosto zbytečný nebo dokonce zavádějící.
Dalším výrazným poznatkem výzkumu byla touha po jednoduchosti. „Více automatizace, méně funkcí,“ shrnuli farmáři svůj postoj k současným technologiím, které často považují za překomplikované a vzdálené jejich potřebám. Místo detailních statistik a řady nastavení by většina z nich ocenila spíše jednoduché a spolehlivé nástroje, které ušetří čas a námahu.
Australské zemědělství má silnou tradici v zavádění účelných technických řešení – od větrných pump až po ikonické nástroje, které vzešly z praxe. V tomto duchu farmáři vzpomínají i na terénní vůz Suzuki Sierra Stockman. Tento malý a odolný automobil se stal součástí každodenního života na farmách a podle jedné respondentky dokonce nahradil koně při třídění dobytka. Je to příklad technologie, která si získala důvěru právě svou praktičností a jednoduchostí.
Z výzkumu Foragecaster vyplývá, že budoucnost AI v zemědělství bude záviset právě na schopnosti přizpůsobit se venkovské realitě. Místo složitých kancelářských rozhraní musí technologie nabídnout spolehlivou a srozumitelnou pomoc. V tom mohou hrát zásadní roli senzory, které už dnes poskytují důležitá data o vlhkosti půdy, zdravotním stavu dobytka nebo vývoji vegetace.
Farmáři nevnímají umělou inteligenci jako hrozbu, ale chtějí mít jistotu, že jim opravdu pomůže. Pokud bude AI využívat relevantní a přesná data, může se stát užitečným spojencem. Pokud se však ztratí v přehnané složitosti nebo zůstane odtržená od každodenní praxe, bude jen dalším přehypovaným konceptem bez dopadu.
Australské farmy dnes stojí na křižovatce. Technologický pokrok je nezpochybnitelný, ale jeho přijetí bude záviset na důvěře. Ta nevzniká z propagačních sloganů, nýbrž z reálných zkušeností. Jak výzkum ukazuje, to, co rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu AI na venkově, nejsou technické parametry, ale schopnost technologie stát se tichým a spolehlivým pomocníkem.
Farmáři chtějí řešení, která fungují. Ne abstraktní vize budoucnosti, ale nástroje, které vydrží prach, horko, déšť – a hlavně dávají smysl. Pokud se AI této výzvě přizpůsobí, může se stát přirozenou součástí zemědělského života. Pokud ne, zůstane jen v laboratořích a kancelářích, daleko od reality australských pastvin.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.