Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Za poslední dekádu investovali vládní i soukromí investoři více než 200 miliard amerických dolarů do široké škály zemědělských inovací – od autonomních traktorů přes robotické opylovače až po sofistikované senzory sledující stav půdy a vegetace. Ani takové úsilí však zatím nezlomilo hluboce zakořenovanou skepsi mnoha farmářů.
Výzkumný tým projektu Foragecaster, podporovaného Univerzitou technologickou v Sydney a organizací Meat and Livestock Australia, uskutečnil přes tři desítky rozhovorů s australskými farmáři. Jejich odpovědi vykreslily komplexní pohled na digitální nástroje – od zájmu po nedůvěru.
Jedna z výpovědí, která se v rozhovorech opakovala, zněla: „Shit in, shit out.“ Tato ironická formulace poukazuje na hlubokou obavu zemědělců z nekvalitních dat, která jsou základem rozhodovacích systémů umělé inteligence. Pokud vstupní data neodrážejí realitu konkrétní farmy, výstup algoritmu může být podle nich naprosto zbytečný nebo dokonce zavádějící.
Dalším výrazným poznatkem výzkumu byla touha po jednoduchosti. „Více automatizace, méně funkcí,“ shrnuli farmáři svůj postoj k současným technologiím, které často považují za překomplikované a vzdálené jejich potřebám. Místo detailních statistik a řady nastavení by většina z nich ocenila spíše jednoduché a spolehlivé nástroje, které ušetří čas a námahu.
Australské zemědělství má silnou tradici v zavádění účelných technických řešení – od větrných pump až po ikonické nástroje, které vzešly z praxe. V tomto duchu farmáři vzpomínají i na terénní vůz Suzuki Sierra Stockman. Tento malý a odolný automobil se stal součástí každodenního života na farmách a podle jedné respondentky dokonce nahradil koně při třídění dobytka. Je to příklad technologie, která si získala důvěru právě svou praktičností a jednoduchostí.
Z výzkumu Foragecaster vyplývá, že budoucnost AI v zemědělství bude záviset právě na schopnosti přizpůsobit se venkovské realitě. Místo složitých kancelářských rozhraní musí technologie nabídnout spolehlivou a srozumitelnou pomoc. V tom mohou hrát zásadní roli senzory, které už dnes poskytují důležitá data o vlhkosti půdy, zdravotním stavu dobytka nebo vývoji vegetace.
Farmáři nevnímají umělou inteligenci jako hrozbu, ale chtějí mít jistotu, že jim opravdu pomůže. Pokud bude AI využívat relevantní a přesná data, může se stát užitečným spojencem. Pokud se však ztratí v přehnané složitosti nebo zůstane odtržená od každodenní praxe, bude jen dalším přehypovaným konceptem bez dopadu.
Australské farmy dnes stojí na křižovatce. Technologický pokrok je nezpochybnitelný, ale jeho přijetí bude záviset na důvěře. Ta nevzniká z propagačních sloganů, nýbrž z reálných zkušeností. Jak výzkum ukazuje, to, co rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu AI na venkově, nejsou technické parametry, ale schopnost technologie stát se tichým a spolehlivým pomocníkem.
Farmáři chtějí řešení, která fungují. Ne abstraktní vize budoucnosti, ale nástroje, které vydrží prach, horko, déšť – a hlavně dávají smysl. Pokud se AI této výzvě přizpůsobí, může se stát přirozenou součástí zemědělského života. Pokud ne, zůstane jen v laboratořích a kancelářích, daleko od reality australských pastvin.
Kreml doufá, že prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém tvrdí, že se Vladimir Putin, Kim Čong-un a Si Ťin-pching spiknuli proti Spojeným státům, bylo myšleno metaforicky.
Říjnové volby mohou postavit demokratické strany před zásadní dilema. Pokud hnutí ANO vyhraje, ale nebude schopno sestavit většinu bez extremistických sil, může být jedinou cestou k ochraně demokratického rámce nepohodlný kompromis. Spolupráce s Andrejem Babišem, ač politicky nákladná, se může stát pověstným menším zlem ve srovnání s návratem komunistické ideologie do exekutivy.
Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína ve své vojenské strategii sází na umělou inteligenci a drony.
Většina západních lídrů se rozhodla neúčastnit se čínské přehlídky „Dne vítězství“. Jedinými, kdo se akce zúčastnili, byli Robert Fico ze Slovenska a Aleksandar Vučić ze Srbska. Oba sice vyvolávají kontroverze, ale jejich důvody pro účast jsou podle BBC velmi odlišné.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.
Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.