Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což by podle Financial Times mohlo výrazně oslabit schopnost Kyjeva plánovat útoky na ruské síly. Agentura Reuters upozorňuje, že krok přichází krátce poté, co Trumpova administrativa oznámila pozastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Rozhodnutí Spojených států zastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou by mohlo zásadně ovlivnit schopnost ukrajinské armády zasahovat ruské cíle, uvedla agentura Reuters s odkazem na Financial Times. List citoval nejmenované úředníky obeznámené se situací, podle nichž může mít tento krok vážné strategické důsledky pro Kyjev.
Ukrajinské médium Suspilne naopak tvrdí, že Washington v určité míře nadále sdílí zpravodajské informace s Kyjevem. Zprávy o přerušení spolupráce tak zatím zůstávají nejednoznačné a mohou být předmětem diplomatických jednání mezi oběma zeměmi.
Trumpova administrativa oznámila zastavení vojenské pomoci Ukrajině jen pár dní poté, co se americký prezident dostal do ostrého sporu s Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Tento krok okamžitě vyvolal vlnu mezinárodních reakcí a kritiky ze strany evropských politiků.
Evropská unie na vývoj reagovala představením ambiciózního plánu na posílení obrany a další podporu Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila strategii, která by mohla zajistit až 800 miliard eur na modernizaci evropských armád a pomoc Kyjevu, čímž by se EU mohla pokusit částečně vyplnit mezeru po ústupu Spojených států.
Donald Trump věnoval ve svém úterním projevu v Kongresu zahraniční politice jen minimum prostoru, přesto se krátce zastavil u války na Ukrajině. Zdůraznil, že obdržel „dopis“ od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přičemž se odvolal na dokument zveřejněný na platformě X. Kyjev ovšem na jeho slova rychle reagoval s tím, že žádný takový dopis neexistuje.
Bývalý a nynější prezident USA také ostře kritizoval Evropu za její postoj k podpoře Ukrajiny. Podle něj Spojené státy vynaložily na pomoc Kyjevu více prostředků než celá Evropa dohromady. Přitom znovu nadhodnotil americkou pomoc na 350 miliard dolarů, a naopak snížil evropskou podporu na 100 miliard, přestože skutečná čísla hovoří o 120 a více než 140 miliardách dolarů.
Trump tvrdil, že Evropa utratila více peněz za nákup ruských energií než za podporu Ukrajiny. Když zmínil „stovky miliard dolarů“ americké pomoci, přítomní demokraté jeho slova přivítali potleskem – což Trump okamžitě využil k protiútoku. Obvinil je, že si přejí prodlužování války a že by jim nevadilo, kdyby konflikt trval dalších pět let.
Trumpův projev, který se nesl v konfrontačním duchu, opět ukázal jeho skeptický postoj k dlouhodobé podpoře Ukrajiny. V reakci na jeho slova se očekávají další reakce nejen z Evropy, ale i od jeho politických oponentů ve Spojených státech.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.
Osobní výpovědi přeživších, které shromáždila stanice BBC, vnášejí nové světlo do mrazivého světa sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Joanna Harrison, která o svém zneužívání dlouhá léta mlčela, se rozhodla promluvit až poté, co americká vláda neúmyslně zveřejnila její jméno v milionech odtajněných spisů. Pro Harrison je sdílení jejího příběhu způsobem, jak se po letech dušení znovu nadechnout a čelit studu, který ji dříve paralyzoval.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
