Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což by podle Financial Times mohlo výrazně oslabit schopnost Kyjeva plánovat útoky na ruské síly. Agentura Reuters upozorňuje, že krok přichází krátce poté, co Trumpova administrativa oznámila pozastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Rozhodnutí Spojených států zastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou by mohlo zásadně ovlivnit schopnost ukrajinské armády zasahovat ruské cíle, uvedla agentura Reuters s odkazem na Financial Times. List citoval nejmenované úředníky obeznámené se situací, podle nichž může mít tento krok vážné strategické důsledky pro Kyjev.
Ukrajinské médium Suspilne naopak tvrdí, že Washington v určité míře nadále sdílí zpravodajské informace s Kyjevem. Zprávy o přerušení spolupráce tak zatím zůstávají nejednoznačné a mohou být předmětem diplomatických jednání mezi oběma zeměmi.
Trumpova administrativa oznámila zastavení vojenské pomoci Ukrajině jen pár dní poté, co se americký prezident dostal do ostrého sporu s Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Tento krok okamžitě vyvolal vlnu mezinárodních reakcí a kritiky ze strany evropských politiků.
Evropská unie na vývoj reagovala představením ambiciózního plánu na posílení obrany a další podporu Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila strategii, která by mohla zajistit až 800 miliard eur na modernizaci evropských armád a pomoc Kyjevu, čímž by se EU mohla pokusit částečně vyplnit mezeru po ústupu Spojených států.
Donald Trump věnoval ve svém úterním projevu v Kongresu zahraniční politice jen minimum prostoru, přesto se krátce zastavil u války na Ukrajině. Zdůraznil, že obdržel „dopis“ od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přičemž se odvolal na dokument zveřejněný na platformě X. Kyjev ovšem na jeho slova rychle reagoval s tím, že žádný takový dopis neexistuje.
Bývalý a nynější prezident USA také ostře kritizoval Evropu za její postoj k podpoře Ukrajiny. Podle něj Spojené státy vynaložily na pomoc Kyjevu více prostředků než celá Evropa dohromady. Přitom znovu nadhodnotil americkou pomoc na 350 miliard dolarů, a naopak snížil evropskou podporu na 100 miliard, přestože skutečná čísla hovoří o 120 a více než 140 miliardách dolarů.
Trump tvrdil, že Evropa utratila více peněz za nákup ruských energií než za podporu Ukrajiny. Když zmínil „stovky miliard dolarů“ americké pomoci, přítomní demokraté jeho slova přivítali potleskem – což Trump okamžitě využil k protiútoku. Obvinil je, že si přejí prodlužování války a že by jim nevadilo, kdyby konflikt trval dalších pět let.
Trumpův projev, který se nesl v konfrontačním duchu, opět ukázal jeho skeptický postoj k dlouhodobé podpoře Ukrajiny. V reakci na jeho slova se očekávají další reakce nejen z Evropy, ale i od jeho politických oponentů ve Spojených státech.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
