Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což by podle Financial Times mohlo výrazně oslabit schopnost Kyjeva plánovat útoky na ruské síly. Agentura Reuters upozorňuje, že krok přichází krátce poté, co Trumpova administrativa oznámila pozastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Rozhodnutí Spojených států zastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou by mohlo zásadně ovlivnit schopnost ukrajinské armády zasahovat ruské cíle, uvedla agentura Reuters s odkazem na Financial Times. List citoval nejmenované úředníky obeznámené se situací, podle nichž může mít tento krok vážné strategické důsledky pro Kyjev.
Ukrajinské médium Suspilne naopak tvrdí, že Washington v určité míře nadále sdílí zpravodajské informace s Kyjevem. Zprávy o přerušení spolupráce tak zatím zůstávají nejednoznačné a mohou být předmětem diplomatických jednání mezi oběma zeměmi.
Trumpova administrativa oznámila zastavení vojenské pomoci Ukrajině jen pár dní poté, co se americký prezident dostal do ostrého sporu s Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Tento krok okamžitě vyvolal vlnu mezinárodních reakcí a kritiky ze strany evropských politiků.
Evropská unie na vývoj reagovala představením ambiciózního plánu na posílení obrany a další podporu Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila strategii, která by mohla zajistit až 800 miliard eur na modernizaci evropských armád a pomoc Kyjevu, čímž by se EU mohla pokusit částečně vyplnit mezeru po ústupu Spojených států.
Donald Trump věnoval ve svém úterním projevu v Kongresu zahraniční politice jen minimum prostoru, přesto se krátce zastavil u války na Ukrajině. Zdůraznil, že obdržel „dopis“ od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přičemž se odvolal na dokument zveřejněný na platformě X. Kyjev ovšem na jeho slova rychle reagoval s tím, že žádný takový dopis neexistuje.
Bývalý a nynější prezident USA také ostře kritizoval Evropu za její postoj k podpoře Ukrajiny. Podle něj Spojené státy vynaložily na pomoc Kyjevu více prostředků než celá Evropa dohromady. Přitom znovu nadhodnotil americkou pomoc na 350 miliard dolarů, a naopak snížil evropskou podporu na 100 miliard, přestože skutečná čísla hovoří o 120 a více než 140 miliardách dolarů.
Trump tvrdil, že Evropa utratila více peněz za nákup ruských energií než za podporu Ukrajiny. Když zmínil „stovky miliard dolarů“ americké pomoci, přítomní demokraté jeho slova přivítali potleskem – což Trump okamžitě využil k protiútoku. Obvinil je, že si přejí prodlužování války a že by jim nevadilo, kdyby konflikt trval dalších pět let.
Trumpův projev, který se nesl v konfrontačním duchu, opět ukázal jeho skeptický postoj k dlouhodobé podpoře Ukrajiny. V reakci na jeho slova se očekávají další reakce nejen z Evropy, ale i od jeho politických oponentů ve Spojených státech.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
