Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což by podle Financial Times mohlo výrazně oslabit schopnost Kyjeva plánovat útoky na ruské síly. Agentura Reuters upozorňuje, že krok přichází krátce poté, co Trumpova administrativa oznámila pozastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Rozhodnutí Spojených států zastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou by mohlo zásadně ovlivnit schopnost ukrajinské armády zasahovat ruské cíle, uvedla agentura Reuters s odkazem na Financial Times. List citoval nejmenované úředníky obeznámené se situací, podle nichž může mít tento krok vážné strategické důsledky pro Kyjev.
Ukrajinské médium Suspilne naopak tvrdí, že Washington v určité míře nadále sdílí zpravodajské informace s Kyjevem. Zprávy o přerušení spolupráce tak zatím zůstávají nejednoznačné a mohou být předmětem diplomatických jednání mezi oběma zeměmi.
Trumpova administrativa oznámila zastavení vojenské pomoci Ukrajině jen pár dní poté, co se americký prezident dostal do ostrého sporu s Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Tento krok okamžitě vyvolal vlnu mezinárodních reakcí a kritiky ze strany evropských politiků.
Evropská unie na vývoj reagovala představením ambiciózního plánu na posílení obrany a další podporu Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila strategii, která by mohla zajistit až 800 miliard eur na modernizaci evropských armád a pomoc Kyjevu, čímž by se EU mohla pokusit částečně vyplnit mezeru po ústupu Spojených států.
Donald Trump věnoval ve svém úterním projevu v Kongresu zahraniční politice jen minimum prostoru, přesto se krátce zastavil u války na Ukrajině. Zdůraznil, že obdržel „dopis“ od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přičemž se odvolal na dokument zveřejněný na platformě X. Kyjev ovšem na jeho slova rychle reagoval s tím, že žádný takový dopis neexistuje.
Bývalý a nynější prezident USA také ostře kritizoval Evropu za její postoj k podpoře Ukrajiny. Podle něj Spojené státy vynaložily na pomoc Kyjevu více prostředků než celá Evropa dohromady. Přitom znovu nadhodnotil americkou pomoc na 350 miliard dolarů, a naopak snížil evropskou podporu na 100 miliard, přestože skutečná čísla hovoří o 120 a více než 140 miliardách dolarů.
Trump tvrdil, že Evropa utratila více peněz za nákup ruských energií než za podporu Ukrajiny. Když zmínil „stovky miliard dolarů“ americké pomoci, přítomní demokraté jeho slova přivítali potleskem – což Trump okamžitě využil k protiútoku. Obvinil je, že si přejí prodlužování války a že by jim nevadilo, kdyby konflikt trval dalších pět let.
Trumpův projev, který se nesl v konfrontačním duchu, opět ukázal jeho skeptický postoj k dlouhodobé podpoře Ukrajiny. V reakci na jeho slova se očekávají další reakce nejen z Evropy, ale i od jeho politických oponentů ve Spojených státech.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
