Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, což by podle Financial Times mohlo výrazně oslabit schopnost Kyjeva plánovat útoky na ruské síly. Agentura Reuters upozorňuje, že krok přichází krátce poté, co Trumpova administrativa oznámila pozastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Rozhodnutí Spojených států zastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou by mohlo zásadně ovlivnit schopnost ukrajinské armády zasahovat ruské cíle, uvedla agentura Reuters s odkazem na Financial Times. List citoval nejmenované úředníky obeznámené se situací, podle nichž může mít tento krok vážné strategické důsledky pro Kyjev.
Ukrajinské médium Suspilne naopak tvrdí, že Washington v určité míře nadále sdílí zpravodajské informace s Kyjevem. Zprávy o přerušení spolupráce tak zatím zůstávají nejednoznačné a mohou být předmětem diplomatických jednání mezi oběma zeměmi.
Trumpova administrativa oznámila zastavení vojenské pomoci Ukrajině jen pár dní poté, co se americký prezident dostal do ostrého sporu s Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Tento krok okamžitě vyvolal vlnu mezinárodních reakcí a kritiky ze strany evropských politiků.
Evropská unie na vývoj reagovala představením ambiciózního plánu na posílení obrany a další podporu Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila strategii, která by mohla zajistit až 800 miliard eur na modernizaci evropských armád a pomoc Kyjevu, čímž by se EU mohla pokusit částečně vyplnit mezeru po ústupu Spojených států.
Donald Trump věnoval ve svém úterním projevu v Kongresu zahraniční politice jen minimum prostoru, přesto se krátce zastavil u války na Ukrajině. Zdůraznil, že obdržel „dopis“ od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přičemž se odvolal na dokument zveřejněný na platformě X. Kyjev ovšem na jeho slova rychle reagoval s tím, že žádný takový dopis neexistuje.
Bývalý a nynější prezident USA také ostře kritizoval Evropu za její postoj k podpoře Ukrajiny. Podle něj Spojené státy vynaložily na pomoc Kyjevu více prostředků než celá Evropa dohromady. Přitom znovu nadhodnotil americkou pomoc na 350 miliard dolarů, a naopak snížil evropskou podporu na 100 miliard, přestože skutečná čísla hovoří o 120 a více než 140 miliardách dolarů.
Trump tvrdil, že Evropa utratila více peněz za nákup ruských energií než za podporu Ukrajiny. Když zmínil „stovky miliard dolarů“ americké pomoci, přítomní demokraté jeho slova přivítali potleskem – což Trump okamžitě využil k protiútoku. Obvinil je, že si přejí prodlužování války a že by jim nevadilo, kdyby konflikt trval dalších pět let.
Trumpův projev, který se nesl v konfrontačním duchu, opět ukázal jeho skeptický postoj k dlouhodobé podpoře Ukrajiny. V reakci na jeho slova se očekávají další reakce nejen z Evropy, ale i od jeho politických oponentů ve Spojených státech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
