Mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy se zdála být v troskách, když schůzka v Bílém domě nepřinesla žádný průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale nyní změnil tón a oznámil, že Kyjev je připraven jednat – ovšem za jasně daných podmínek.
Volodymyr Zelenskyj dává jasně najevo, že Ukrajina chce mír, a to co nejdříve. „Nikdo si ho nepřeje víc než právě Ukrajinci,“ zdůraznil s tím, že Kyjev je připraven jednat navzdory napjaté situaci v Bílém domě. Tím naznačil, že je ochoten překonat nedávné rozepře a znovu otevřít diplomatické cesty k ukončení války.
Zdá se, že vztahy mezi Zelenskym a Trumpem se opět oteplují. Ukrajinský prezident nyní otevřeně podporuje americkou roli v jednáních. „Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli míru, který přetrvá,“ napsal na sociální síti X. Tento výrok může signalizovat nejen ochotu jednat, ale i snahu zajistit si podporu ze strany budoucí americké administrativy.
Přesto nebude jednání jednoduché. Zelenskyj zdůraznil jasné podmínky Kyjeva. „Jsme připraveni rychle pracovat na ukončení války a první fáze by mohla být propuštění vězňů a příměří na obloze – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb na energetiku a další civilní infrastruktury – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž,“ vyjmenoval. Ukrajina tedy dává najevo, že k míru vede cesta jen přes konkrétní kroky, nikoliv přes prázdné sliby.
Páteční jednání v Bílém domě skončilo fiaskem, když se Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump před novináři pohádali, což vedlo k předčasnému ukončení jejich schůzky. Přesto ukrajinský prezident nyní zdůrazňuje význam americké pomoci. „Opravdu si vážíme toho, jak moc Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj v úterním prohlášení.
Zároveň ale přiznal, že páteční setkání neproběhlo ideálně. „Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku,“ připustil. Jeho slova naznačují snahu zahladit rozpory a udržet americkou podporu, která je pro Ukrajinu klíčová.
Navzdory napjaté atmosféře není vyloučeno, že se původně plánovaná dohoda o nerostech nakonec přece jen uskuteční. „Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajinský prezident tak dává najevo, že vztahy s USA chce udržet na diplomatické úrovni, i přes nedávné neshody.
V závěru varoval před ruskými požadavky na oslabení Ukrajiny a zdůraznil jednotu národa. „Dokud budeme všichni na Ukrajině stát při sobě a silní, dokud tu budeme, nikdo neuspěje – mír bude hoden,“ uvedl rozhodně.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
