Mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy se zdála být v troskách, když schůzka v Bílém domě nepřinesla žádný průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale nyní změnil tón a oznámil, že Kyjev je připraven jednat – ovšem za jasně daných podmínek.
Volodymyr Zelenskyj dává jasně najevo, že Ukrajina chce mír, a to co nejdříve. „Nikdo si ho nepřeje víc než právě Ukrajinci,“ zdůraznil s tím, že Kyjev je připraven jednat navzdory napjaté situaci v Bílém domě. Tím naznačil, že je ochoten překonat nedávné rozepře a znovu otevřít diplomatické cesty k ukončení války.
Zdá se, že vztahy mezi Zelenskym a Trumpem se opět oteplují. Ukrajinský prezident nyní otevřeně podporuje americkou roli v jednáních. „Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli míru, který přetrvá,“ napsal na sociální síti X. Tento výrok může signalizovat nejen ochotu jednat, ale i snahu zajistit si podporu ze strany budoucí americké administrativy.
Přesto nebude jednání jednoduché. Zelenskyj zdůraznil jasné podmínky Kyjeva. „Jsme připraveni rychle pracovat na ukončení války a první fáze by mohla být propuštění vězňů a příměří na obloze – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb na energetiku a další civilní infrastruktury – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž,“ vyjmenoval. Ukrajina tedy dává najevo, že k míru vede cesta jen přes konkrétní kroky, nikoliv přes prázdné sliby.
Páteční jednání v Bílém domě skončilo fiaskem, když se Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump před novináři pohádali, což vedlo k předčasnému ukončení jejich schůzky. Přesto ukrajinský prezident nyní zdůrazňuje význam americké pomoci. „Opravdu si vážíme toho, jak moc Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj v úterním prohlášení.
Zároveň ale přiznal, že páteční setkání neproběhlo ideálně. „Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku,“ připustil. Jeho slova naznačují snahu zahladit rozpory a udržet americkou podporu, která je pro Ukrajinu klíčová.
Navzdory napjaté atmosféře není vyloučeno, že se původně plánovaná dohoda o nerostech nakonec přece jen uskuteční. „Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajinský prezident tak dává najevo, že vztahy s USA chce udržet na diplomatické úrovni, i přes nedávné neshody.
V závěru varoval před ruskými požadavky na oslabení Ukrajiny a zdůraznil jednotu národa. „Dokud budeme všichni na Ukrajině stát při sobě a silní, dokud tu budeme, nikdo neuspěje – mír bude hoden,“ uvedl rozhodně.
Devítiletý trest vězení dostal od královéhradeckého krajského soudu sedmnáctiletý mladík v případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Po pobytu za mřížemi bude následovat ještě zabezpečovací detence.
Od pátku víme, že předchozí sezóna nebyla tou poslední. Jaromír Jágr totiž konečně naskočil za Kladno i v probíhajícím extraligovém ročníku. Nyní ale hokejové fanoušky, kteří s legendou na ledě tak nějak počítají, vyděsil. Připustil totiž, že konec kariéry může přijít ze dne na den, tedy bez předchozího oznámení.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
