Mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy se zdála být v troskách, když schůzka v Bílém domě nepřinesla žádný průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale nyní změnil tón a oznámil, že Kyjev je připraven jednat – ovšem za jasně daných podmínek.
Volodymyr Zelenskyj dává jasně najevo, že Ukrajina chce mír, a to co nejdříve. „Nikdo si ho nepřeje víc než právě Ukrajinci,“ zdůraznil s tím, že Kyjev je připraven jednat navzdory napjaté situaci v Bílém domě. Tím naznačil, že je ochoten překonat nedávné rozepře a znovu otevřít diplomatické cesty k ukončení války.
Zdá se, že vztahy mezi Zelenskym a Trumpem se opět oteplují. Ukrajinský prezident nyní otevřeně podporuje americkou roli v jednáních. „Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli míru, který přetrvá,“ napsal na sociální síti X. Tento výrok může signalizovat nejen ochotu jednat, ale i snahu zajistit si podporu ze strany budoucí americké administrativy.
Přesto nebude jednání jednoduché. Zelenskyj zdůraznil jasné podmínky Kyjeva. „Jsme připraveni rychle pracovat na ukončení války a první fáze by mohla být propuštění vězňů a příměří na obloze – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb na energetiku a další civilní infrastruktury – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž,“ vyjmenoval. Ukrajina tedy dává najevo, že k míru vede cesta jen přes konkrétní kroky, nikoliv přes prázdné sliby.
Páteční jednání v Bílém domě skončilo fiaskem, když se Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump před novináři pohádali, což vedlo k předčasnému ukončení jejich schůzky. Přesto ukrajinský prezident nyní zdůrazňuje význam americké pomoci. „Opravdu si vážíme toho, jak moc Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj v úterním prohlášení.
Zároveň ale přiznal, že páteční setkání neproběhlo ideálně. „Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku,“ připustil. Jeho slova naznačují snahu zahladit rozpory a udržet americkou podporu, která je pro Ukrajinu klíčová.
Navzdory napjaté atmosféře není vyloučeno, že se původně plánovaná dohoda o nerostech nakonec přece jen uskuteční. „Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajinský prezident tak dává najevo, že vztahy s USA chce udržet na diplomatické úrovni, i přes nedávné neshody.
V závěru varoval před ruskými požadavky na oslabení Ukrajiny a zdůraznil jednotu národa. „Dokud budeme všichni na Ukrajině stát při sobě a silní, dokud tu budeme, nikdo neuspěje – mír bude hoden,“ uvedl rozhodně.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Vatikán dnes oznámil, že rakev s ostatky papeže Františka bude od středečního rána vystavena veřejnosti v bazilice svatého Petra. Samotný pohřeb se uskuteční v sobotu v 10 hodin místního času, přičemž obřad na náměstí svatého Petra povede kardinál Giovanni Battista Re, děkan Kolegia kardinálů.
Princ William a Kate Middleton zůstali během velikonočních slavností opět mimo veřejnost – stejně jako loni se královský pár neukázal. Každý si klade otázku, kde byli namísto tradičních povinností?
Jedna z velkých osobností českého zdravotnictví odešla. O Velikonocích zemřel ve věku 75 let respektovaný psychiatr Cyril Höschl. Stál mimo jiné u zrodu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech.
