Mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy se zdála být v troskách, když schůzka v Bílém domě nepřinesla žádný průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale nyní změnil tón a oznámil, že Kyjev je připraven jednat – ovšem za jasně daných podmínek.
Volodymyr Zelenskyj dává jasně najevo, že Ukrajina chce mír, a to co nejdříve. „Nikdo si ho nepřeje víc než právě Ukrajinci,“ zdůraznil s tím, že Kyjev je připraven jednat navzdory napjaté situaci v Bílém domě. Tím naznačil, že je ochoten překonat nedávné rozepře a znovu otevřít diplomatické cesty k ukončení války.
Zdá se, že vztahy mezi Zelenskym a Trumpem se opět oteplují. Ukrajinský prezident nyní otevřeně podporuje americkou roli v jednáních. „Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli míru, který přetrvá,“ napsal na sociální síti X. Tento výrok může signalizovat nejen ochotu jednat, ale i snahu zajistit si podporu ze strany budoucí americké administrativy.
Přesto nebude jednání jednoduché. Zelenskyj zdůraznil jasné podmínky Kyjeva. „Jsme připraveni rychle pracovat na ukončení války a první fáze by mohla být propuštění vězňů a příměří na obloze – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb na energetiku a další civilní infrastruktury – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž,“ vyjmenoval. Ukrajina tedy dává najevo, že k míru vede cesta jen přes konkrétní kroky, nikoliv přes prázdné sliby.
Páteční jednání v Bílém domě skončilo fiaskem, když se Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump před novináři pohádali, což vedlo k předčasnému ukončení jejich schůzky. Přesto ukrajinský prezident nyní zdůrazňuje význam americké pomoci. „Opravdu si vážíme toho, jak moc Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj v úterním prohlášení.
Zároveň ale přiznal, že páteční setkání neproběhlo ideálně. „Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku,“ připustil. Jeho slova naznačují snahu zahladit rozpory a udržet americkou podporu, která je pro Ukrajinu klíčová.
Navzdory napjaté atmosféře není vyloučeno, že se původně plánovaná dohoda o nerostech nakonec přece jen uskuteční. „Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajinský prezident tak dává najevo, že vztahy s USA chce udržet na diplomatické úrovni, i přes nedávné neshody.
V závěru varoval před ruskými požadavky na oslabení Ukrajiny a zdůraznil jednotu národa. „Dokud budeme všichni na Ukrajině stát při sobě a silní, dokud tu budeme, nikdo neuspěje – mír bude hoden,“ uvedl rozhodně.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
