Mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy se zdála být v troskách, když schůzka v Bílém domě nepřinesla žádný průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale nyní změnil tón a oznámil, že Kyjev je připraven jednat – ovšem za jasně daných podmínek.
Volodymyr Zelenskyj dává jasně najevo, že Ukrajina chce mír, a to co nejdříve. „Nikdo si ho nepřeje víc než právě Ukrajinci,“ zdůraznil s tím, že Kyjev je připraven jednat navzdory napjaté situaci v Bílém domě. Tím naznačil, že je ochoten překonat nedávné rozepře a znovu otevřít diplomatické cesty k ukončení války.
Zdá se, že vztahy mezi Zelenskym a Trumpem se opět oteplují. Ukrajinský prezident nyní otevřeně podporuje americkou roli v jednáních. „Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli míru, který přetrvá,“ napsal na sociální síti X. Tento výrok může signalizovat nejen ochotu jednat, ale i snahu zajistit si podporu ze strany budoucí americké administrativy.
Přesto nebude jednání jednoduché. Zelenskyj zdůraznil jasné podmínky Kyjeva. „Jsme připraveni rychle pracovat na ukončení války a první fáze by mohla být propuštění vězňů a příměří na obloze – zákaz raket, dronů s dlouhým doletem, bomb na energetiku a další civilní infrastruktury – a okamžité příměří na moři, pokud Rusko udělá totéž,“ vyjmenoval. Ukrajina tedy dává najevo, že k míru vede cesta jen přes konkrétní kroky, nikoliv přes prázdné sliby.
Páteční jednání v Bílém domě skončilo fiaskem, když se Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump před novináři pohádali, což vedlo k předčasnému ukončení jejich schůzky. Přesto ukrajinský prezident nyní zdůrazňuje význam americké pomoci. „Opravdu si vážíme toho, jak moc Amerika udělala, aby pomohla Ukrajině,“ uvedl Zelenskyj v úterním prohlášení.
Zároveň ale přiznal, že páteční setkání neproběhlo ideálně. „Je politováníhodné, že se to stalo tímto způsobem. Je čas dát věci do pořádku,“ připustil. Jeho slova naznačují snahu zahladit rozpory a udržet americkou podporu, která je pro Ukrajinu klíčová.
Navzdory napjaté atmosféře není vyloučeno, že se původně plánovaná dohoda o nerostech nakonec přece jen uskuteční. „Rádi bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajinský prezident tak dává najevo, že vztahy s USA chce udržet na diplomatické úrovni, i přes nedávné neshody.
V závěru varoval před ruskými požadavky na oslabení Ukrajiny a zdůraznil jednotu národa. „Dokud budeme všichni na Ukrajině stát při sobě a silní, dokud tu budeme, nikdo neuspěje – mír bude hoden,“ uvedl rozhodně.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
