Hlavním rozdílem současných vyjednávání o Gaze je osobní angažmá prezidenta Trumpa, který silně tlačí na rychlé uzavření dohody. Trump usiluje o to, aby byl vnímán jako člověk, který ukončil válečný konflikt. Věří, že za to bude odměněn a vyhlíží Nobelovu cenu za mír, jejíž laureát bude oznámen v pátek.
Tlak je vyvíjen nejen na Hamas, ale také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který v minulosti čelil obviněním ze sabotování vyjednávání. Existují náznaky Trumpova podráždění vůči izraelskému lídrovi. Zatím však není jisté, zda bude „Trumpův efekt“ dostatečně silný k dosažení úspěchu.
Dnešní rozhovory se zaměří na první fázi dvacetibodového plánu představeného americkým prezidentem. Tato fáze zahrnuje propuštění zbývajících rukojmích, a to živých i mrtvých, výměnou za propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic. Součástí má být i stažení izraelských jednotek z některých částí Gazy.
Nejtěžší body, které v minulosti způsobovaly velké překážky, se budou projednávat až později. K nim patří izraelský požadavek na odzbrojení Hamasu a dále garance ze strany Hamasu, že po propuštění rukojmích již válka nebude pokračovat. Existuje sice velká dynamika pro pokrok, ale ani ta nezaručuje dosažení dohody.
Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem mají brzy začít v egyptském Šarm aš-Šajchu. Spojené státy budou zastoupeny zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zeťem a bývalým prezidentským poradcem Trumpa. Katar, jako klíčový zprostředkovatel, bude reprezentovat ministr zahraničí šejch Mohammed bin Abdulrahman Al Thani.
Kancelář Benjamina Netanjahua oznámila, že izraelskou delegaci povede ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer. Delegaci Hamásu povede Khalil al-Hayya. Je zajímavé, že právě on byl cílem izraelského pokusu o atentát v katarské Dauhá na začátku minulého měsíce.
Tento útok v katarské metropoli zabil pět členů Hamasu a jednoho příslušníka katarských bezpečnostních sil. Vedení Hamasu tehdy potvrdilo, že jejich nejvyšší tým letecký útok přežil.
Americký prezident Donald Trump během víkendu sdílel řadu aktuálních zpráv o mírových rozhovorech. V neděli večer na síti Truth Social informoval o „velmi pozitivních diskusích“, které jsou „velmi úspěšné a rychle postupují“. Dále důrazně vyzval k urychlení jednání.
Varoval, že „čas je podstatný, jinak bude následovat masivní krveprolití – něco, co nikdo nechce vidět“. Předtím Trump prohlásil, že věří, že Hamas je „připraven na trvalý mír“, poté co skupina předložila svou odpověď na mírový plán USA. Také vyzval Izrael, aby „okamžitě zastavil bombardování Gazy, abychom mohli bezpečně a rychle dostat rukojmí ven!“.
Podle Gazy Civil Defense izraelské útoky na město Gaza pokračovaly přes noc až do pondělí. Mluvčí Mahmúd Basal uvedl, že za posledních 24 hodin bylo zabito 24 Palestinců a bombardování nepřestává. Dodal, že od začátku ofenzívy před čtyřmi týdny nebyly do města Gaza vpuštěny žádné nákladní vozy s pomocí. Basal také upozornil, že stále existují těla, která nelze vyzvednout z oblastí pod izraelskou kontrolou.
Obyvatelé potvrdili, že od neděle večer do svítání zasáhly izraelské dělostřelectvo a letecké údery několik částí města. Ostřelování se zaměřilo zejména na jižní a západní průmyslovou zónu, okolí univerzity, a poté těžká palba zasáhla Tel al-Hawa. Později byly terčem náletů al-Tuffah a komplex veřejné bezpečnosti. Nad obytnými oblastmi byly spatřeny shazované výbušné bedny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.