Hlavním rozdílem současných vyjednávání o Gaze je osobní angažmá prezidenta Trumpa, který silně tlačí na rychlé uzavření dohody. Trump usiluje o to, aby byl vnímán jako člověk, který ukončil válečný konflikt. Věří, že za to bude odměněn a vyhlíží Nobelovu cenu za mír, jejíž laureát bude oznámen v pátek.
Tlak je vyvíjen nejen na Hamas, ale také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který v minulosti čelil obviněním ze sabotování vyjednávání. Existují náznaky Trumpova podráždění vůči izraelskému lídrovi. Zatím však není jisté, zda bude „Trumpův efekt“ dostatečně silný k dosažení úspěchu.
Dnešní rozhovory se zaměří na první fázi dvacetibodového plánu představeného americkým prezidentem. Tato fáze zahrnuje propuštění zbývajících rukojmích, a to živých i mrtvých, výměnou za propuštění palestinských vězňů z izraelských věznic. Součástí má být i stažení izraelských jednotek z některých částí Gazy.
Nejtěžší body, které v minulosti způsobovaly velké překážky, se budou projednávat až později. K nim patří izraelský požadavek na odzbrojení Hamasu a dále garance ze strany Hamasu, že po propuštění rukojmích již válka nebude pokračovat. Existuje sice velká dynamika pro pokrok, ale ani ta nezaručuje dosažení dohody.
Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem mají brzy začít v egyptském Šarm aš-Šajchu. Spojené státy budou zastoupeny zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, zeťem a bývalým prezidentským poradcem Trumpa. Katar, jako klíčový zprostředkovatel, bude reprezentovat ministr zahraničí šejch Mohammed bin Abdulrahman Al Thani.
Kancelář Benjamina Netanjahua oznámila, že izraelskou delegaci povede ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer. Delegaci Hamásu povede Khalil al-Hayya. Je zajímavé, že právě on byl cílem izraelského pokusu o atentát v katarské Dauhá na začátku minulého měsíce.
Tento útok v katarské metropoli zabil pět členů Hamasu a jednoho příslušníka katarských bezpečnostních sil. Vedení Hamasu tehdy potvrdilo, že jejich nejvyšší tým letecký útok přežil.
Americký prezident Donald Trump během víkendu sdílel řadu aktuálních zpráv o mírových rozhovorech. V neděli večer na síti Truth Social informoval o „velmi pozitivních diskusích“, které jsou „velmi úspěšné a rychle postupují“. Dále důrazně vyzval k urychlení jednání.
Varoval, že „čas je podstatný, jinak bude následovat masivní krveprolití – něco, co nikdo nechce vidět“. Předtím Trump prohlásil, že věří, že Hamas je „připraven na trvalý mír“, poté co skupina předložila svou odpověď na mírový plán USA. Také vyzval Izrael, aby „okamžitě zastavil bombardování Gazy, abychom mohli bezpečně a rychle dostat rukojmí ven!“.
Podle Gazy Civil Defense izraelské útoky na město Gaza pokračovaly přes noc až do pondělí. Mluvčí Mahmúd Basal uvedl, že za posledních 24 hodin bylo zabito 24 Palestinců a bombardování nepřestává. Dodal, že od začátku ofenzívy před čtyřmi týdny nebyly do města Gaza vpuštěny žádné nákladní vozy s pomocí. Basal také upozornil, že stále existují těla, která nelze vyzvednout z oblastí pod izraelskou kontrolou.
Obyvatelé potvrdili, že od neděle večer do svítání zasáhly izraelské dělostřelectvo a letecké údery několik částí města. Ostřelování se zaměřilo zejména na jižní a západní průmyslovou zónu, okolí univerzity, a poté těžká palba zasáhla Tel al-Hawa. Později byly terčem náletů al-Tuffah a komplex veřejné bezpečnosti. Nad obytnými oblastmi byly spatřeny shazované výbušné bedny.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
