Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek naznačil ochotu jednat o nově oznámených recipročně uvalených clech, zatímco americké burzy zažily nejhorší den od pandemie v roce 2020. Na Wall Street se kvůli narůstající nejistotě kolem obchodních opatření propadly tržní hodnoty o zhruba 2 biliony dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu eur.
Donald Trump během letu na palubě Air Force One řekl novinářům, že Spojené státy jsou otevřeny nabídce, pokud bude „fenomenální“. „Pokud někdo řekne, že nám chce nabídnout něco opravdu výjimečného, co by pro nás bylo dobré, tak jsme otevření,“ uvedl prezident, čímž zmírnil dosavadní neústupné postoje některých svých poradců, kteří tvrdili, že nová cla jsou definitivní a nevyjednatelná.
Oznámení o clech na takzvaný „Den osvobození“ způsobilo šok nejen na americkém trhu, ale i globálně. Investoři se obávají, že rozsáhlá obchodní válka by mohla světovou ekonomiku uvrhnout do recese nebo dokonce připomenout krizi z 20. let minulého století. Trump totiž oznámil reciproční cla na dovoz ze 180 zemí, což je bezprecedentní krok v moderní historii.
Podle prezidenta je ekonomický dopad pouze dočasný a trhy se podle něj brzy vzpamatují. „Akciové trhy brzy explodují směrem nahoru,“ ujistil své příznivce. Avšak ekonomové a analytici zůstávají skeptičtí. Michael Brown z londýnské společnosti Pepperstone varoval, že nejistota ohledně politiky bude trhy dusit nadále a znemožní účinné oceňování rizik.
Trump ve středu oznámil základní 10% clo na dovoz ze všech zemí, s tím, že další cla budou uvalena na státy s velkým obchodním přebytkem vůči USA. Tato opatření vstoupí v platnost už 5. dubna, přičemž recipročně zavedená cla začnou platit 9. dubna – což ponechává jen minimální prostor pro vyjednávání.
Ve čtvrtek utrpěla Wall Street masivní výprodej. Index Dow Jones klesl o více než 1 600 bodů, tedy 3,98 %, S&P 500 se propadl o 4,84 % a technologický Nasdaq ztratil dramatických 5,97 %. To je největší jednodenní ztráta od začátku pandemie.
Mezi nejvíce zasaženými firmami byly technologické giganty – akcie Applu se propadly o 9,25 % kvůli obavám z narušení dodavatelských řetězců a poklesu prodejů v Číně. Amazon a Meta oslabily shodně o 9 %, Nvidia o 7,8 %. Výrazně padaly i akcie maloobchodních značek – například Nike o 14,4 %, Lululemon o 9,6 % a Ralph Lauren o 16,3 %.
Americký dolar výrazně oslabil vůči ostatním měnám skupiny G10. Dolarový index se propadl pod úroveň 102, což je nejnižší hodnota od října 2024. Investoři přesunuli své finance do bezpečných přístavů – posílily eura, japonské jeny i švýcarské franky.
Výnosy amerických státních dluhopisů poklesly – desetiletý výnos klesl o 9 bazických bodů na 4,04 %, což odráží rostoucí poptávku po bezpečnějších aktivech. Stejný trend následovalo i zlato, které se vyšplhalo na vyšší hodnoty, i když zůstalo pod denním maximem.
Evropské akciové trhy také uzavřely hluboko v červených číslech. Panevropský index Stoxx 600 ztratil 2,7 %, německý DAX 3,01 % a francouzský CAC 40 dokonce 3,31 %. Trumpovo oznámení o 20% clu na dovoz zboží z Evropské unie vyvolalo v Evropě silné obavy. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice ve Spojených státech.
Evropské luxusní značky se ocitly pod silným tlakem. Akcie společností jako LVMH, Hermès, Richemont a Kering ztratily 5,62 %, 3,51 %, 6,32 % a 7,51 %. Adidas oslabil téměř o 12 % kvůli své silné závislosti na globálních trzích, přičemž americký trh hraje klíčovou roli v jeho obratu.
Také evropské automobilky utrpěly další ztráty poté, co začala platit 25% cla na dovoz automobilů do USA. Volkswagen oslabil o 4,42 %, BMW o 3,55 % a Porsche o 3,06 %.
Zatímco Trumpova administrativa slibuje, že cla přinesou Spojeným státům ekonomickou sílu a vyjednávací výhodu, světové trhy zatím trpí nejistotou, panikou a masivními ztrátami. Výsledky tohoto nevídaného obchodního gambitu se začnou naplno projevovat už v nadcházejících týdnech.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
