Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek naznačil ochotu jednat o nově oznámených recipročně uvalených clech, zatímco americké burzy zažily nejhorší den od pandemie v roce 2020. Na Wall Street se kvůli narůstající nejistotě kolem obchodních opatření propadly tržní hodnoty o zhruba 2 biliony dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu eur.
Donald Trump během letu na palubě Air Force One řekl novinářům, že Spojené státy jsou otevřeny nabídce, pokud bude „fenomenální“. „Pokud někdo řekne, že nám chce nabídnout něco opravdu výjimečného, co by pro nás bylo dobré, tak jsme otevření,“ uvedl prezident, čímž zmírnil dosavadní neústupné postoje některých svých poradců, kteří tvrdili, že nová cla jsou definitivní a nevyjednatelná.
Oznámení o clech na takzvaný „Den osvobození“ způsobilo šok nejen na americkém trhu, ale i globálně. Investoři se obávají, že rozsáhlá obchodní válka by mohla světovou ekonomiku uvrhnout do recese nebo dokonce připomenout krizi z 20. let minulého století. Trump totiž oznámil reciproční cla na dovoz ze 180 zemí, což je bezprecedentní krok v moderní historii.
Podle prezidenta je ekonomický dopad pouze dočasný a trhy se podle něj brzy vzpamatují. „Akciové trhy brzy explodují směrem nahoru,“ ujistil své příznivce. Avšak ekonomové a analytici zůstávají skeptičtí. Michael Brown z londýnské společnosti Pepperstone varoval, že nejistota ohledně politiky bude trhy dusit nadále a znemožní účinné oceňování rizik.
Trump ve středu oznámil základní 10% clo na dovoz ze všech zemí, s tím, že další cla budou uvalena na státy s velkým obchodním přebytkem vůči USA. Tato opatření vstoupí v platnost už 5. dubna, přičemž recipročně zavedená cla začnou platit 9. dubna – což ponechává jen minimální prostor pro vyjednávání.
Ve čtvrtek utrpěla Wall Street masivní výprodej. Index Dow Jones klesl o více než 1 600 bodů, tedy 3,98 %, S&P 500 se propadl o 4,84 % a technologický Nasdaq ztratil dramatických 5,97 %. To je největší jednodenní ztráta od začátku pandemie.
Mezi nejvíce zasaženými firmami byly technologické giganty – akcie Applu se propadly o 9,25 % kvůli obavám z narušení dodavatelských řetězců a poklesu prodejů v Číně. Amazon a Meta oslabily shodně o 9 %, Nvidia o 7,8 %. Výrazně padaly i akcie maloobchodních značek – například Nike o 14,4 %, Lululemon o 9,6 % a Ralph Lauren o 16,3 %.
Americký dolar výrazně oslabil vůči ostatním měnám skupiny G10. Dolarový index se propadl pod úroveň 102, což je nejnižší hodnota od října 2024. Investoři přesunuli své finance do bezpečných přístavů – posílily eura, japonské jeny i švýcarské franky.
Výnosy amerických státních dluhopisů poklesly – desetiletý výnos klesl o 9 bazických bodů na 4,04 %, což odráží rostoucí poptávku po bezpečnějších aktivech. Stejný trend následovalo i zlato, které se vyšplhalo na vyšší hodnoty, i když zůstalo pod denním maximem.
Evropské akciové trhy také uzavřely hluboko v červených číslech. Panevropský index Stoxx 600 ztratil 2,7 %, německý DAX 3,01 % a francouzský CAC 40 dokonce 3,31 %. Trumpovo oznámení o 20% clu na dovoz zboží z Evropské unie vyvolalo v Evropě silné obavy. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice ve Spojených státech.
Evropské luxusní značky se ocitly pod silným tlakem. Akcie společností jako LVMH, Hermès, Richemont a Kering ztratily 5,62 %, 3,51 %, 6,32 % a 7,51 %. Adidas oslabil téměř o 12 % kvůli své silné závislosti na globálních trzích, přičemž americký trh hraje klíčovou roli v jeho obratu.
Také evropské automobilky utrpěly další ztráty poté, co začala platit 25% cla na dovoz automobilů do USA. Volkswagen oslabil o 4,42 %, BMW o 3,55 % a Porsche o 3,06 %.
Zatímco Trumpova administrativa slibuje, že cla přinesou Spojeným státům ekonomickou sílu a vyjednávací výhodu, světové trhy zatím trpí nejistotou, panikou a masivními ztrátami. Výsledky tohoto nevídaného obchodního gambitu se začnou naplno projevovat už v nadcházejících týdnech.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
