Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek naznačil ochotu jednat o nově oznámených recipročně uvalených clech, zatímco americké burzy zažily nejhorší den od pandemie v roce 2020. Na Wall Street se kvůli narůstající nejistotě kolem obchodních opatření propadly tržní hodnoty o zhruba 2 biliony dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu eur.
Donald Trump během letu na palubě Air Force One řekl novinářům, že Spojené státy jsou otevřeny nabídce, pokud bude „fenomenální“. „Pokud někdo řekne, že nám chce nabídnout něco opravdu výjimečného, co by pro nás bylo dobré, tak jsme otevření,“ uvedl prezident, čímž zmírnil dosavadní neústupné postoje některých svých poradců, kteří tvrdili, že nová cla jsou definitivní a nevyjednatelná.
Oznámení o clech na takzvaný „Den osvobození“ způsobilo šok nejen na americkém trhu, ale i globálně. Investoři se obávají, že rozsáhlá obchodní válka by mohla světovou ekonomiku uvrhnout do recese nebo dokonce připomenout krizi z 20. let minulého století. Trump totiž oznámil reciproční cla na dovoz ze 180 zemí, což je bezprecedentní krok v moderní historii.
Podle prezidenta je ekonomický dopad pouze dočasný a trhy se podle něj brzy vzpamatují. „Akciové trhy brzy explodují směrem nahoru,“ ujistil své příznivce. Avšak ekonomové a analytici zůstávají skeptičtí. Michael Brown z londýnské společnosti Pepperstone varoval, že nejistota ohledně politiky bude trhy dusit nadále a znemožní účinné oceňování rizik.
Trump ve středu oznámil základní 10% clo na dovoz ze všech zemí, s tím, že další cla budou uvalena na státy s velkým obchodním přebytkem vůči USA. Tato opatření vstoupí v platnost už 5. dubna, přičemž recipročně zavedená cla začnou platit 9. dubna – což ponechává jen minimální prostor pro vyjednávání.
Ve čtvrtek utrpěla Wall Street masivní výprodej. Index Dow Jones klesl o více než 1 600 bodů, tedy 3,98 %, S&P 500 se propadl o 4,84 % a technologický Nasdaq ztratil dramatických 5,97 %. To je největší jednodenní ztráta od začátku pandemie.
Mezi nejvíce zasaženými firmami byly technologické giganty – akcie Applu se propadly o 9,25 % kvůli obavám z narušení dodavatelských řetězců a poklesu prodejů v Číně. Amazon a Meta oslabily shodně o 9 %, Nvidia o 7,8 %. Výrazně padaly i akcie maloobchodních značek – například Nike o 14,4 %, Lululemon o 9,6 % a Ralph Lauren o 16,3 %.
Americký dolar výrazně oslabil vůči ostatním měnám skupiny G10. Dolarový index se propadl pod úroveň 102, což je nejnižší hodnota od října 2024. Investoři přesunuli své finance do bezpečných přístavů – posílily eura, japonské jeny i švýcarské franky.
Výnosy amerických státních dluhopisů poklesly – desetiletý výnos klesl o 9 bazických bodů na 4,04 %, což odráží rostoucí poptávku po bezpečnějších aktivech. Stejný trend následovalo i zlato, které se vyšplhalo na vyšší hodnoty, i když zůstalo pod denním maximem.
Evropské akciové trhy také uzavřely hluboko v červených číslech. Panevropský index Stoxx 600 ztratil 2,7 %, německý DAX 3,01 % a francouzský CAC 40 dokonce 3,31 %. Trumpovo oznámení o 20% clu na dovoz zboží z Evropské unie vyvolalo v Evropě silné obavy. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice ve Spojených státech.
Evropské luxusní značky se ocitly pod silným tlakem. Akcie společností jako LVMH, Hermès, Richemont a Kering ztratily 5,62 %, 3,51 %, 6,32 % a 7,51 %. Adidas oslabil téměř o 12 % kvůli své silné závislosti na globálních trzích, přičemž americký trh hraje klíčovou roli v jeho obratu.
Také evropské automobilky utrpěly další ztráty poté, co začala platit 25% cla na dovoz automobilů do USA. Volkswagen oslabil o 4,42 %, BMW o 3,55 % a Porsche o 3,06 %.
Zatímco Trumpova administrativa slibuje, že cla přinesou Spojeným státům ekonomickou sílu a vyjednávací výhodu, světové trhy zatím trpí nejistotou, panikou a masivními ztrátami. Výsledky tohoto nevídaného obchodního gambitu se začnou naplno projevovat už v nadcházejících týdnech.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
