Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek naznačil ochotu jednat o nově oznámených recipročně uvalených clech, zatímco americké burzy zažily nejhorší den od pandemie v roce 2020. Na Wall Street se kvůli narůstající nejistotě kolem obchodních opatření propadly tržní hodnoty o zhruba 2 biliony dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu eur.
Donald Trump během letu na palubě Air Force One řekl novinářům, že Spojené státy jsou otevřeny nabídce, pokud bude „fenomenální“. „Pokud někdo řekne, že nám chce nabídnout něco opravdu výjimečného, co by pro nás bylo dobré, tak jsme otevření,“ uvedl prezident, čímž zmírnil dosavadní neústupné postoje některých svých poradců, kteří tvrdili, že nová cla jsou definitivní a nevyjednatelná.
Oznámení o clech na takzvaný „Den osvobození“ způsobilo šok nejen na americkém trhu, ale i globálně. Investoři se obávají, že rozsáhlá obchodní válka by mohla světovou ekonomiku uvrhnout do recese nebo dokonce připomenout krizi z 20. let minulého století. Trump totiž oznámil reciproční cla na dovoz ze 180 zemí, což je bezprecedentní krok v moderní historii.
Podle prezidenta je ekonomický dopad pouze dočasný a trhy se podle něj brzy vzpamatují. „Akciové trhy brzy explodují směrem nahoru,“ ujistil své příznivce. Avšak ekonomové a analytici zůstávají skeptičtí. Michael Brown z londýnské společnosti Pepperstone varoval, že nejistota ohledně politiky bude trhy dusit nadále a znemožní účinné oceňování rizik.
Trump ve středu oznámil základní 10% clo na dovoz ze všech zemí, s tím, že další cla budou uvalena na státy s velkým obchodním přebytkem vůči USA. Tato opatření vstoupí v platnost už 5. dubna, přičemž recipročně zavedená cla začnou platit 9. dubna – což ponechává jen minimální prostor pro vyjednávání.
Ve čtvrtek utrpěla Wall Street masivní výprodej. Index Dow Jones klesl o více než 1 600 bodů, tedy 3,98 %, S&P 500 se propadl o 4,84 % a technologický Nasdaq ztratil dramatických 5,97 %. To je největší jednodenní ztráta od začátku pandemie.
Mezi nejvíce zasaženými firmami byly technologické giganty – akcie Applu se propadly o 9,25 % kvůli obavám z narušení dodavatelských řetězců a poklesu prodejů v Číně. Amazon a Meta oslabily shodně o 9 %, Nvidia o 7,8 %. Výrazně padaly i akcie maloobchodních značek – například Nike o 14,4 %, Lululemon o 9,6 % a Ralph Lauren o 16,3 %.
Americký dolar výrazně oslabil vůči ostatním měnám skupiny G10. Dolarový index se propadl pod úroveň 102, což je nejnižší hodnota od října 2024. Investoři přesunuli své finance do bezpečných přístavů – posílily eura, japonské jeny i švýcarské franky.
Výnosy amerických státních dluhopisů poklesly – desetiletý výnos klesl o 9 bazických bodů na 4,04 %, což odráží rostoucí poptávku po bezpečnějších aktivech. Stejný trend následovalo i zlato, které se vyšplhalo na vyšší hodnoty, i když zůstalo pod denním maximem.
Evropské akciové trhy také uzavřely hluboko v červených číslech. Panevropský index Stoxx 600 ztratil 2,7 %, německý DAX 3,01 % a francouzský CAC 40 dokonce 3,31 %. Trumpovo oznámení o 20% clu na dovoz zboží z Evropské unie vyvolalo v Evropě silné obavy. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice ve Spojených státech.
Evropské luxusní značky se ocitly pod silným tlakem. Akcie společností jako LVMH, Hermès, Richemont a Kering ztratily 5,62 %, 3,51 %, 6,32 % a 7,51 %. Adidas oslabil téměř o 12 % kvůli své silné závislosti na globálních trzích, přičemž americký trh hraje klíčovou roli v jeho obratu.
Také evropské automobilky utrpěly další ztráty poté, co začala platit 25% cla na dovoz automobilů do USA. Volkswagen oslabil o 4,42 %, BMW o 3,55 % a Porsche o 3,06 %.
Zatímco Trumpova administrativa slibuje, že cla přinesou Spojeným státům ekonomickou sílu a vyjednávací výhodu, světové trhy zatím trpí nejistotou, panikou a masivními ztrátami. Výsledky tohoto nevídaného obchodního gambitu se začnou naplno projevovat už v nadcházejících týdnech.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
