Prezident USA Donald Trump ve čtvrtek naznačil ochotu jednat o nově oznámených recipročně uvalených clech, zatímco americké burzy zažily nejhorší den od pandemie v roce 2020. Na Wall Street se kvůli narůstající nejistotě kolem obchodních opatření propadly tržní hodnoty o zhruba 2 biliony dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu eur.
Donald Trump během letu na palubě Air Force One řekl novinářům, že Spojené státy jsou otevřeny nabídce, pokud bude „fenomenální“. „Pokud někdo řekne, že nám chce nabídnout něco opravdu výjimečného, co by pro nás bylo dobré, tak jsme otevření,“ uvedl prezident, čímž zmírnil dosavadní neústupné postoje některých svých poradců, kteří tvrdili, že nová cla jsou definitivní a nevyjednatelná.
Oznámení o clech na takzvaný „Den osvobození“ způsobilo šok nejen na americkém trhu, ale i globálně. Investoři se obávají, že rozsáhlá obchodní válka by mohla světovou ekonomiku uvrhnout do recese nebo dokonce připomenout krizi z 20. let minulého století. Trump totiž oznámil reciproční cla na dovoz ze 180 zemí, což je bezprecedentní krok v moderní historii.
Podle prezidenta je ekonomický dopad pouze dočasný a trhy se podle něj brzy vzpamatují. „Akciové trhy brzy explodují směrem nahoru,“ ujistil své příznivce. Avšak ekonomové a analytici zůstávají skeptičtí. Michael Brown z londýnské společnosti Pepperstone varoval, že nejistota ohledně politiky bude trhy dusit nadále a znemožní účinné oceňování rizik.
Trump ve středu oznámil základní 10% clo na dovoz ze všech zemí, s tím, že další cla budou uvalena na státy s velkým obchodním přebytkem vůči USA. Tato opatření vstoupí v platnost už 5. dubna, přičemž recipročně zavedená cla začnou platit 9. dubna – což ponechává jen minimální prostor pro vyjednávání.
Ve čtvrtek utrpěla Wall Street masivní výprodej. Index Dow Jones klesl o více než 1 600 bodů, tedy 3,98 %, S&P 500 se propadl o 4,84 % a technologický Nasdaq ztratil dramatických 5,97 %. To je největší jednodenní ztráta od začátku pandemie.
Mezi nejvíce zasaženými firmami byly technologické giganty – akcie Applu se propadly o 9,25 % kvůli obavám z narušení dodavatelských řetězců a poklesu prodejů v Číně. Amazon a Meta oslabily shodně o 9 %, Nvidia o 7,8 %. Výrazně padaly i akcie maloobchodních značek – například Nike o 14,4 %, Lululemon o 9,6 % a Ralph Lauren o 16,3 %.
Americký dolar výrazně oslabil vůči ostatním měnám skupiny G10. Dolarový index se propadl pod úroveň 102, což je nejnižší hodnota od října 2024. Investoři přesunuli své finance do bezpečných přístavů – posílily eura, japonské jeny i švýcarské franky.
Výnosy amerických státních dluhopisů poklesly – desetiletý výnos klesl o 9 bazických bodů na 4,04 %, což odráží rostoucí poptávku po bezpečnějších aktivech. Stejný trend následovalo i zlato, které se vyšplhalo na vyšší hodnoty, i když zůstalo pod denním maximem.
Evropské akciové trhy také uzavřely hluboko v červených číslech. Panevropský index Stoxx 600 ztratil 2,7 %, německý DAX 3,01 % a francouzský CAC 40 dokonce 3,31 %. Trumpovo oznámení o 20% clu na dovoz zboží z Evropské unie vyvolalo v Evropě silné obavy. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice ve Spojených státech.
Evropské luxusní značky se ocitly pod silným tlakem. Akcie společností jako LVMH, Hermès, Richemont a Kering ztratily 5,62 %, 3,51 %, 6,32 % a 7,51 %. Adidas oslabil téměř o 12 % kvůli své silné závislosti na globálních trzích, přičemž americký trh hraje klíčovou roli v jeho obratu.
Také evropské automobilky utrpěly další ztráty poté, co začala platit 25% cla na dovoz automobilů do USA. Volkswagen oslabil o 4,42 %, BMW o 3,55 % a Porsche o 3,06 %.
Zatímco Trumpova administrativa slibuje, že cla přinesou Spojeným státům ekonomickou sílu a vyjednávací výhodu, světové trhy zatím trpí nejistotou, panikou a masivními ztrátami. Výsledky tohoto nevídaného obchodního gambitu se začnou naplno projevovat už v nadcházejících týdnech.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
