Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
Bílý dům ve středu 2. dubna oznámil novou politiku cel, která se dotkne i nejodlehlejších míst na světě. Mezi těmito neobydlenými územími se ocitly i Heardovy a McDonaldovy ostrovy, které patří Austrálii, přestože na nich nežije žádná lidská populace. Informuje BBC.
Prezident Donald Trump, který uvalil 10% základní clo na všechny země dovážející zboží do Spojených států, nechal zpracovat seznam celních položek, které se týkají nejen komerčně aktivních oblastí, ale i vzdálených a opuštěných teritorií. Na tomto seznamu figuruje i skupina vulkanických ostrovů, jež jsou známé především jako útočiště pro tučňáky a další divokou přírodu.
Ačkoli jsou Heardovy a McDonaldovy ostrovy považovány za jedno z nejizolovanějších míst na planetě, což vyžaduje náročnou cestu přes „některá z nejdrsnějších moří na světě“, Bílý dům se rozhodl je zahrnout do celní politiky. Skupina ostrovů je známá svou ochranářskou hodnotou a naprostou absencí lidského vlivu. UNESCO je označilo za jedno z nejcennějších přírodních dědictví díky nedotčenému ekosystému.
Důvodem, proč se i tato oblast ocitla na seznamu cel, je její status jako australského území. Podobně jako jiné australské teritorium, jako Kokosové (Keelingovy) ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk, budou i Heardovy a McDonaldovy ostrovy podléhat základnímu 10% clu na zboží dovážené do Spojených států.
S ohledem na skutečnost, že tyto oblasti nemají žádnou stálou lidskou populaci a rybolov je zde minimální, odborníci vyjadřují znepokojení nad tím, že tyto tarify mohou narazit na praktické problémy, a to i v případě, že se týkají jen několika omezených obchodních transakcí.
Přestože tarify byly zavedeny na širokou škálu regionů, australský premiér Anthony Albanese pro The Guardian uvedl, že „nikde to na Zemi není bezpečné“, což naznačuje možné negativní důsledky pro vztahy mezi Spojenými státy a jejich obchodními partnery.
Podobná situace nastává i v případě norského souostroví Svalbard, které se nachází v Severním ledovém oceánu. Ačkoli i Svalbard nemá stálou populaci, byl zařazen na seznam celních tarifů Bílého domu, což podtrhuje rozmanitost oblastí, na které nové obchodní politiky prezidenta Trumpa dopadají.
Vláda Spojených států tedy pokračuje v budování nových tarifních bariér, které zasáhnou i nejodlehlejší kouty světa, což vyvolává otázky o dlouhodobých dopadech na globální obchodní vztahy.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
