Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
Bílý dům ve středu 2. dubna oznámil novou politiku cel, která se dotkne i nejodlehlejších míst na světě. Mezi těmito neobydlenými územími se ocitly i Heardovy a McDonaldovy ostrovy, které patří Austrálii, přestože na nich nežije žádná lidská populace. Informuje BBC.
Prezident Donald Trump, který uvalil 10% základní clo na všechny země dovážející zboží do Spojených států, nechal zpracovat seznam celních položek, které se týkají nejen komerčně aktivních oblastí, ale i vzdálených a opuštěných teritorií. Na tomto seznamu figuruje i skupina vulkanických ostrovů, jež jsou známé především jako útočiště pro tučňáky a další divokou přírodu.
Ačkoli jsou Heardovy a McDonaldovy ostrovy považovány za jedno z nejizolovanějších míst na planetě, což vyžaduje náročnou cestu přes „některá z nejdrsnějších moří na světě“, Bílý dům se rozhodl je zahrnout do celní politiky. Skupina ostrovů je známá svou ochranářskou hodnotou a naprostou absencí lidského vlivu. UNESCO je označilo za jedno z nejcennějších přírodních dědictví díky nedotčenému ekosystému.
Důvodem, proč se i tato oblast ocitla na seznamu cel, je její status jako australského území. Podobně jako jiné australské teritorium, jako Kokosové (Keelingovy) ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk, budou i Heardovy a McDonaldovy ostrovy podléhat základnímu 10% clu na zboží dovážené do Spojených států.
S ohledem na skutečnost, že tyto oblasti nemají žádnou stálou lidskou populaci a rybolov je zde minimální, odborníci vyjadřují znepokojení nad tím, že tyto tarify mohou narazit na praktické problémy, a to i v případě, že se týkají jen několika omezených obchodních transakcí.
Přestože tarify byly zavedeny na širokou škálu regionů, australský premiér Anthony Albanese pro The Guardian uvedl, že „nikde to na Zemi není bezpečné“, což naznačuje možné negativní důsledky pro vztahy mezi Spojenými státy a jejich obchodními partnery.
Podobná situace nastává i v případě norského souostroví Svalbard, které se nachází v Severním ledovém oceánu. Ačkoli i Svalbard nemá stálou populaci, byl zařazen na seznam celních tarifů Bílého domu, což podtrhuje rozmanitost oblastí, na které nové obchodní politiky prezidenta Trumpa dopadají.
Vláda Spojených států tedy pokračuje v budování nových tarifních bariér, které zasáhnou i nejodlehlejší kouty světa, což vyvolává otázky o dlouhodobých dopadech na globální obchodní vztahy.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
