Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
Bílý dům ve středu 2. dubna oznámil novou politiku cel, která se dotkne i nejodlehlejších míst na světě. Mezi těmito neobydlenými územími se ocitly i Heardovy a McDonaldovy ostrovy, které patří Austrálii, přestože na nich nežije žádná lidská populace. Informuje BBC.
Prezident Donald Trump, který uvalil 10% základní clo na všechny země dovážející zboží do Spojených států, nechal zpracovat seznam celních položek, které se týkají nejen komerčně aktivních oblastí, ale i vzdálených a opuštěných teritorií. Na tomto seznamu figuruje i skupina vulkanických ostrovů, jež jsou známé především jako útočiště pro tučňáky a další divokou přírodu.
Ačkoli jsou Heardovy a McDonaldovy ostrovy považovány za jedno z nejizolovanějších míst na planetě, což vyžaduje náročnou cestu přes „některá z nejdrsnějších moří na světě“, Bílý dům se rozhodl je zahrnout do celní politiky. Skupina ostrovů je známá svou ochranářskou hodnotou a naprostou absencí lidského vlivu. UNESCO je označilo za jedno z nejcennějších přírodních dědictví díky nedotčenému ekosystému.
Důvodem, proč se i tato oblast ocitla na seznamu cel, je její status jako australského území. Podobně jako jiné australské teritorium, jako Kokosové (Keelingovy) ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk, budou i Heardovy a McDonaldovy ostrovy podléhat základnímu 10% clu na zboží dovážené do Spojených států.
S ohledem na skutečnost, že tyto oblasti nemají žádnou stálou lidskou populaci a rybolov je zde minimální, odborníci vyjadřují znepokojení nad tím, že tyto tarify mohou narazit na praktické problémy, a to i v případě, že se týkají jen několika omezených obchodních transakcí.
Přestože tarify byly zavedeny na širokou škálu regionů, australský premiér Anthony Albanese pro The Guardian uvedl, že „nikde to na Zemi není bezpečné“, což naznačuje možné negativní důsledky pro vztahy mezi Spojenými státy a jejich obchodními partnery.
Podobná situace nastává i v případě norského souostroví Svalbard, které se nachází v Severním ledovém oceánu. Ačkoli i Svalbard nemá stálou populaci, byl zařazen na seznam celních tarifů Bílého domu, což podtrhuje rozmanitost oblastí, na které nové obchodní politiky prezidenta Trumpa dopadají.
Vláda Spojených států tedy pokračuje v budování nových tarifních bariér, které zasáhnou i nejodlehlejší kouty světa, což vyvolává otázky o dlouhodobých dopadech na globální obchodní vztahy.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
