Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
Bílý dům ve středu 2. dubna oznámil novou politiku cel, která se dotkne i nejodlehlejších míst na světě. Mezi těmito neobydlenými územími se ocitly i Heardovy a McDonaldovy ostrovy, které patří Austrálii, přestože na nich nežije žádná lidská populace. Informuje BBC.
Prezident Donald Trump, který uvalil 10% základní clo na všechny země dovážející zboží do Spojených států, nechal zpracovat seznam celních položek, které se týkají nejen komerčně aktivních oblastí, ale i vzdálených a opuštěných teritorií. Na tomto seznamu figuruje i skupina vulkanických ostrovů, jež jsou známé především jako útočiště pro tučňáky a další divokou přírodu.
Ačkoli jsou Heardovy a McDonaldovy ostrovy považovány za jedno z nejizolovanějších míst na planetě, což vyžaduje náročnou cestu přes „některá z nejdrsnějších moří na světě“, Bílý dům se rozhodl je zahrnout do celní politiky. Skupina ostrovů je známá svou ochranářskou hodnotou a naprostou absencí lidského vlivu. UNESCO je označilo za jedno z nejcennějších přírodních dědictví díky nedotčenému ekosystému.
Důvodem, proč se i tato oblast ocitla na seznamu cel, je její status jako australského území. Podobně jako jiné australské teritorium, jako Kokosové (Keelingovy) ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk, budou i Heardovy a McDonaldovy ostrovy podléhat základnímu 10% clu na zboží dovážené do Spojených států.
S ohledem na skutečnost, že tyto oblasti nemají žádnou stálou lidskou populaci a rybolov je zde minimální, odborníci vyjadřují znepokojení nad tím, že tyto tarify mohou narazit na praktické problémy, a to i v případě, že se týkají jen několika omezených obchodních transakcí.
Přestože tarify byly zavedeny na širokou škálu regionů, australský premiér Anthony Albanese pro The Guardian uvedl, že „nikde to na Zemi není bezpečné“, což naznačuje možné negativní důsledky pro vztahy mezi Spojenými státy a jejich obchodními partnery.
Podobná situace nastává i v případě norského souostroví Svalbard, které se nachází v Severním ledovém oceánu. Ačkoli i Svalbard nemá stálou populaci, byl zařazen na seznam celních tarifů Bílého domu, což podtrhuje rozmanitost oblastí, na které nové obchodní politiky prezidenta Trumpa dopadají.
Vláda Spojených států tedy pokračuje v budování nových tarifních bariér, které zasáhnou i nejodlehlejší kouty světa, což vyvolává otázky o dlouhodobých dopadech na globální obchodní vztahy.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.