Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
Bílý dům ve středu 2. dubna oznámil novou politiku cel, která se dotkne i nejodlehlejších míst na světě. Mezi těmito neobydlenými územími se ocitly i Heardovy a McDonaldovy ostrovy, které patří Austrálii, přestože na nich nežije žádná lidská populace. Informuje BBC.
Prezident Donald Trump, který uvalil 10% základní clo na všechny země dovážející zboží do Spojených států, nechal zpracovat seznam celních položek, které se týkají nejen komerčně aktivních oblastí, ale i vzdálených a opuštěných teritorií. Na tomto seznamu figuruje i skupina vulkanických ostrovů, jež jsou známé především jako útočiště pro tučňáky a další divokou přírodu.
Ačkoli jsou Heardovy a McDonaldovy ostrovy považovány za jedno z nejizolovanějších míst na planetě, což vyžaduje náročnou cestu přes „některá z nejdrsnějších moří na světě“, Bílý dům se rozhodl je zahrnout do celní politiky. Skupina ostrovů je známá svou ochranářskou hodnotou a naprostou absencí lidského vlivu. UNESCO je označilo za jedno z nejcennějších přírodních dědictví díky nedotčenému ekosystému.
Důvodem, proč se i tato oblast ocitla na seznamu cel, je její status jako australského území. Podobně jako jiné australské teritorium, jako Kokosové (Keelingovy) ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk, budou i Heardovy a McDonaldovy ostrovy podléhat základnímu 10% clu na zboží dovážené do Spojených států.
S ohledem na skutečnost, že tyto oblasti nemají žádnou stálou lidskou populaci a rybolov je zde minimální, odborníci vyjadřují znepokojení nad tím, že tyto tarify mohou narazit na praktické problémy, a to i v případě, že se týkají jen několika omezených obchodních transakcí.
Přestože tarify byly zavedeny na širokou škálu regionů, australský premiér Anthony Albanese pro The Guardian uvedl, že „nikde to na Zemi není bezpečné“, což naznačuje možné negativní důsledky pro vztahy mezi Spojenými státy a jejich obchodními partnery.
Podobná situace nastává i v případě norského souostroví Svalbard, které se nachází v Severním ledovém oceánu. Ačkoli i Svalbard nemá stálou populaci, byl zařazen na seznam celních tarifů Bílého domu, což podtrhuje rozmanitost oblastí, na které nové obchodní politiky prezidenta Trumpa dopadají.
Vláda Spojených států tedy pokračuje v budování nových tarifních bariér, které zasáhnou i nejodlehlejší kouty světa, což vyvolává otázky o dlouhodobých dopadech na globální obchodní vztahy.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
