Donald Trump předstoupil před Kongres s projevem plným dramatických prohlášení a známých rétorických figur, hodnotí experti. Podle nich šlo spíše o přehlídku přehánění než o skutečné sdělení. Překvapivým momentem však bylo nečekané gesto směrem k Ukrajině.
Donald Trump přednesl svůj první projev v Kongresu od návratu do Bílého domu a podle expertů šlo především o oslavu jeho vlastního vítězství. „Byl to jakýsi triumfalistický projev, který oslavoval Trumpovo vítězství. Snažil se očernit vládu (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena, a zároveň vysvětlit některé své kroky za posledních šest týdnů, kdy je ve vládě,“ shrnul Tomáš Klvaňa z University of New York in Prague pro ČT. Zároveň upozornil na rekordní délku projevu. „Jediný opravdu nový moment v tom projevu byl, že trval vůbec nejdéle ze všech projevů v historii těchto zpráv o stavu Unie nebo prvních prezidentských projevů ve funkci. Trval hodinu a čtyřicet minut, a to je rekord.“
Podle analytiků Trump ve svém projevu vsadil na svůj tradiční styl plný teatrálnosti a vtípků. „Donald Trump byl teatrální, byl to typický Donald Trump. Byl to velice trumpovský projev, byl bavič, používal ten svůj styl vtípků, někomu to může připadat vtipné, někomu ne,“ uvedl Roman Joch z CEVRO Univerzity. Zároveň dodal, že obsahově nepřinesl nic zásadně nového. „Trump přehání, myslím, že chtěl ukázat na svou velikost, o které je přesvědčen, ale že by ten projev obsahoval něco dramaticky nového…“ dodal publicista z Občanského institutu.
Také se nesnažil o nic nového, spíše zopakoval osvědčená témata a nabídl Američanům optimistickou vizi návratu k tradičním hodnotám. „Nebylo to nic tak zvláštně extra. Hlavní, co z toho vyplynulo, byl velký optimismus, takové to pozdvižení – Amerika je nazpátek, Amerika je nazpátek u selského rozumu, a to znamená, že se nám vrací ten typický americký sen, který opět bude dosažitelný každému. To byl ideologický náboj celé řeči,“ zhodnotil spolupracovník ČT Dušan Neumann.
Podle analytičky Deníku N šlo o další opakování Trumpových osvědčených tezí, včetně faktických nepřesností. „Slyšeli seznam hitů Donald Trumpa,“ konstatovala zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. „Témata se mu dost opakují, i forma vyjádření se opakuje, i ty nepravdivé a zavádějící údaje, kterými měl řeč prošpikovanou. Na tom si určitě zase smlsnou ověřovači faktů.“
Expert na USA a komentátor Jiří Pondělíček upozornil, že projev Donalda Trumpa v Kongresu byl plný lží a přehánění. „Projev byl zvláštní tím, co by se dalo nazvat lží či přeháněním. Drtivá většina čísel, co Trump zmiňoval, byla nepřesná nebo přehnaná,“ uvedl Pondělíček. Podle něj například Trumpovo tvrzení, že důvěra malých podniků dosáhla rekordní úrovně, není pravda, protože ta poklesla, i když stále zůstává vysoká. Stejně tak se zvyšuje nejistota spotřebitelů, což Trump zamlčel.
Také kritizoval Trumpovo tvrzení o zadržení nejméně lidí na jižní hranici, které označil za nepřesné. „Pokles je dramatický, je to nejméně lidí od roku 2000, ale ne nejméně lidí v dějinách, a ten trend začal už za prezidenta Bidena,“ vysvětlil expert. Za lež označil také Trumpovo tvrzení o rekordních náborech do armády, protože nárůst začal už v únoru loňského roku.
Největší lež pak Pondělíček označil za tvrzení, že důchody jsou vypláceny lidem, kterým je více než 140 let. „V Americe je social security automaticky zastavená, když člověk dosáhne 115 let. A pak pokud ještě žije a chce, aby mu bylo vypláceno dál, tak to musí prokázat,“ upřesnil expert.
V jeho projevu za jásotu a potlesku jeho loutek ve vládě a v republikánské části Kongresu bylo mnoho nepřesností a lží, na které upozornili odborníci. „Opakoval lži o tom, že USA dávají mnohem více Ukrajině než Evropa. To není pravda, těch peněz je zhruba podobně,“ upozornil Tomáš Klvaňa. Trump uvedl částku 350 miliard dolarů, což je výrazně nadsazené číslo, protože skutečná americká pomoc je kolem 182 miliard dolarů. Evropa přitom poskytla pomoc na podobné úrovni.
Profesor Igor Lukeš také kritizoval Trumpova slova, zejména ohledně tvrzení, že Evropané utratili více za ruskou ropu a plyn než za pomoc Ukrajině. „To je dávno prokázaná lež, ale pan prezident to vždy s úspěchem znovu a znovu opakuje,“ podotkl Lukeš. Dále se vyjádřil, že Trumpova přátelská pozice vůči Putinovi by mohla naznačovat ještě hlubší vztah: „Pan prezident není jen přítelem Putina, ale že Putin může být dokonce i jeho šéfem.“
Také byla zpochybněna Trumpova tvrzení o nelegální imigraci. „Nevěřím, že takové číslo někdo může znát,“ řekl Lukeš k číslu 21 milionů nelegálních migrantů, které Trump uváděl. Roman Joch souhlasil, že toto číslo je přehnané a odhadl, že skutečný počet je spíše kolem 11 milionů. „Za ty čtyři roky může být těch jedenáct milionů horní hranice,“ uvedl Joch.
Drtivá většina projevu se zaměřila na domácí témata, přičemž zahraniční politika dostala jen malý prostor. „V tomto ohledu možná nejvíc varovná byla slova o tom, že si Amerika vezme zpátky Panamský průplav a že připojí Grónsko ‚buď jak buď‘, jak doslova řekl prezident,“ upozornil Jiří Pondělíček. Tato vyjádření vyvolávají obavy, zejména pokud jde o Grónsko.
Pondělíček dodal, že pokud by Gróňané sami vyjádřili přání připojit se k USA po případné nezávislosti na Dánsku, šlo by o legitimní proces. „Ale pokud prezident řekne, že to připojení proběhne buď jak buď, tak či tak, a už v minulosti nevyloučil použití síly, tak to jsou slova, která pro EU a Dánsko musejí být vyloženě strašidelná,“ varoval expert.
Experti se zaměřili na několik vět v Trumpově projevu, které se týkaly Ukrajiny, jež čelí ruské invazi. „Ačkoliv Trump řekl, že ocenil dopis, který mu (ukrajinský prezident) Volodymyr Zelenskyj poslal, tak to je jediná věta, ze které teď můžeme usuzovat, co to znamená. Znamená to, že se s ním sejde? Neřekl kdy, neřekl, že se sejde,“ okomentovala Jana Ciglerová Trumpovo tvrzení o dopisu, který mu údajně poslal Zelenskyj. Ukrajinští činitelé však uvedli, že žádný takový dopis nebyl odeslán a že Trump citoval Zelenského příspěvek na síti X.
„Ale dejme tomu, že to můžeme považovat za nějaké kladné vyjádření a že by to mohlo znamenat posun,“ doplnila zpravodajka Deníku N. Z dalších informací prý vyplývá, že by se podpis dohody o nerostných surovinách mohl uskutečnit v následujících dnech.
Expert Igor Lukeš považuje Trumpovy výroky za signál, že je ochoten se „nějakým pozitivním způsobem znovu začít zajímat o osud Ukrajiny“. „Možná jediná věc, která nás mohla překvapit, je jakési vstřícné gesto směrem k Ukrajině,“ souhlasil i Tomáš Klvaňa. Trump také uvedl, že věří v ochotu Ukrajiny a Putina vyjednávat o míru, což je v rozporu s reálnými podmínkami na Ukrajině, kde se mír podmíněný přijetím ruských podmínek rovná kapitulaci. Zelenskyj zdůrazňuje, že mír chce, ale Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji chránily před další ruskou agresí. Trump ale odmítá Kyjevu tyto garance poskytnout a neoznačuje Rusko za agresora.
Dominika Gottová bude až do smrti vnímána jako jedna ze čtyř dcer nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Jako jediná z nich nežije v rodné zemi, ale ve Finsku. Nyní vysvětlila, proč ji neláká život v České republice.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že má svůj vlastní časový plán pro ukončení války na Ukrajině, přičemž se nechal slyšet, že by byl schopen přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zastavil útoky. Uvedl to při setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem v Bílém domě.S
Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.