Donald Trump předstoupil před Kongres s projevem plným dramatických prohlášení a známých rétorických figur, hodnotí experti. Podle nich šlo spíše o přehlídku přehánění než o skutečné sdělení. Překvapivým momentem však bylo nečekané gesto směrem k Ukrajině.
Donald Trump přednesl svůj první projev v Kongresu od návratu do Bílého domu a podle expertů šlo především o oslavu jeho vlastního vítězství. „Byl to jakýsi triumfalistický projev, který oslavoval Trumpovo vítězství. Snažil se očernit vládu (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena, a zároveň vysvětlit některé své kroky za posledních šest týdnů, kdy je ve vládě,“ shrnul Tomáš Klvaňa z University of New York in Prague pro ČT. Zároveň upozornil na rekordní délku projevu. „Jediný opravdu nový moment v tom projevu byl, že trval vůbec nejdéle ze všech projevů v historii těchto zpráv o stavu Unie nebo prvních prezidentských projevů ve funkci. Trval hodinu a čtyřicet minut, a to je rekord.“
Podle analytiků Trump ve svém projevu vsadil na svůj tradiční styl plný teatrálnosti a vtípků. „Donald Trump byl teatrální, byl to typický Donald Trump. Byl to velice trumpovský projev, byl bavič, používal ten svůj styl vtípků, někomu to může připadat vtipné, někomu ne,“ uvedl Roman Joch z CEVRO Univerzity. Zároveň dodal, že obsahově nepřinesl nic zásadně nového. „Trump přehání, myslím, že chtěl ukázat na svou velikost, o které je přesvědčen, ale že by ten projev obsahoval něco dramaticky nového…“ dodal publicista z Občanského institutu.
Také se nesnažil o nic nového, spíše zopakoval osvědčená témata a nabídl Američanům optimistickou vizi návratu k tradičním hodnotám. „Nebylo to nic tak zvláštně extra. Hlavní, co z toho vyplynulo, byl velký optimismus, takové to pozdvižení – Amerika je nazpátek, Amerika je nazpátek u selského rozumu, a to znamená, že se nám vrací ten typický americký sen, který opět bude dosažitelný každému. To byl ideologický náboj celé řeči,“ zhodnotil spolupracovník ČT Dušan Neumann.
Podle analytičky Deníku N šlo o další opakování Trumpových osvědčených tezí, včetně faktických nepřesností. „Slyšeli seznam hitů Donald Trumpa,“ konstatovala zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. „Témata se mu dost opakují, i forma vyjádření se opakuje, i ty nepravdivé a zavádějící údaje, kterými měl řeč prošpikovanou. Na tom si určitě zase smlsnou ověřovači faktů.“
Expert na USA a komentátor Jiří Pondělíček upozornil, že projev Donalda Trumpa v Kongresu byl plný lží a přehánění. „Projev byl zvláštní tím, co by se dalo nazvat lží či přeháněním. Drtivá většina čísel, co Trump zmiňoval, byla nepřesná nebo přehnaná,“ uvedl Pondělíček. Podle něj například Trumpovo tvrzení, že důvěra malých podniků dosáhla rekordní úrovně, není pravda, protože ta poklesla, i když stále zůstává vysoká. Stejně tak se zvyšuje nejistota spotřebitelů, což Trump zamlčel.
Také kritizoval Trumpovo tvrzení o zadržení nejméně lidí na jižní hranici, které označil za nepřesné. „Pokles je dramatický, je to nejméně lidí od roku 2000, ale ne nejméně lidí v dějinách, a ten trend začal už za prezidenta Bidena,“ vysvětlil expert. Za lež označil také Trumpovo tvrzení o rekordních náborech do armády, protože nárůst začal už v únoru loňského roku.
Největší lež pak Pondělíček označil za tvrzení, že důchody jsou vypláceny lidem, kterým je více než 140 let. „V Americe je social security automaticky zastavená, když člověk dosáhne 115 let. A pak pokud ještě žije a chce, aby mu bylo vypláceno dál, tak to musí prokázat,“ upřesnil expert.
V jeho projevu za jásotu a potlesku jeho loutek ve vládě a v republikánské části Kongresu bylo mnoho nepřesností a lží, na které upozornili odborníci. „Opakoval lži o tom, že USA dávají mnohem více Ukrajině než Evropa. To není pravda, těch peněz je zhruba podobně,“ upozornil Tomáš Klvaňa. Trump uvedl částku 350 miliard dolarů, což je výrazně nadsazené číslo, protože skutečná americká pomoc je kolem 182 miliard dolarů. Evropa přitom poskytla pomoc na podobné úrovni.
Profesor Igor Lukeš také kritizoval Trumpova slova, zejména ohledně tvrzení, že Evropané utratili více za ruskou ropu a plyn než za pomoc Ukrajině. „To je dávno prokázaná lež, ale pan prezident to vždy s úspěchem znovu a znovu opakuje,“ podotkl Lukeš. Dále se vyjádřil, že Trumpova přátelská pozice vůči Putinovi by mohla naznačovat ještě hlubší vztah: „Pan prezident není jen přítelem Putina, ale že Putin může být dokonce i jeho šéfem.“
Také byla zpochybněna Trumpova tvrzení o nelegální imigraci. „Nevěřím, že takové číslo někdo může znát,“ řekl Lukeš k číslu 21 milionů nelegálních migrantů, které Trump uváděl. Roman Joch souhlasil, že toto číslo je přehnané a odhadl, že skutečný počet je spíše kolem 11 milionů. „Za ty čtyři roky může být těch jedenáct milionů horní hranice,“ uvedl Joch.
Drtivá většina projevu se zaměřila na domácí témata, přičemž zahraniční politika dostala jen malý prostor. „V tomto ohledu možná nejvíc varovná byla slova o tom, že si Amerika vezme zpátky Panamský průplav a že připojí Grónsko ‚buď jak buď‘, jak doslova řekl prezident,“ upozornil Jiří Pondělíček. Tato vyjádření vyvolávají obavy, zejména pokud jde o Grónsko.
Pondělíček dodal, že pokud by Gróňané sami vyjádřili přání připojit se k USA po případné nezávislosti na Dánsku, šlo by o legitimní proces. „Ale pokud prezident řekne, že to připojení proběhne buď jak buď, tak či tak, a už v minulosti nevyloučil použití síly, tak to jsou slova, která pro EU a Dánsko musejí být vyloženě strašidelná,“ varoval expert.
Experti se zaměřili na několik vět v Trumpově projevu, které se týkaly Ukrajiny, jež čelí ruské invazi. „Ačkoliv Trump řekl, že ocenil dopis, který mu (ukrajinský prezident) Volodymyr Zelenskyj poslal, tak to je jediná věta, ze které teď můžeme usuzovat, co to znamená. Znamená to, že se s ním sejde? Neřekl kdy, neřekl, že se sejde,“ okomentovala Jana Ciglerová Trumpovo tvrzení o dopisu, který mu údajně poslal Zelenskyj. Ukrajinští činitelé však uvedli, že žádný takový dopis nebyl odeslán a že Trump citoval Zelenského příspěvek na síti X.
„Ale dejme tomu, že to můžeme považovat za nějaké kladné vyjádření a že by to mohlo znamenat posun,“ doplnila zpravodajka Deníku N. Z dalších informací prý vyplývá, že by se podpis dohody o nerostných surovinách mohl uskutečnit v následujících dnech.
Expert Igor Lukeš považuje Trumpovy výroky za signál, že je ochoten se „nějakým pozitivním způsobem znovu začít zajímat o osud Ukrajiny“. „Možná jediná věc, která nás mohla překvapit, je jakési vstřícné gesto směrem k Ukrajině,“ souhlasil i Tomáš Klvaňa. Trump také uvedl, že věří v ochotu Ukrajiny a Putina vyjednávat o míru, což je v rozporu s reálnými podmínkami na Ukrajině, kde se mír podmíněný přijetím ruských podmínek rovná kapitulaci. Zelenskyj zdůrazňuje, že mír chce, ale Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji chránily před další ruskou agresí. Trump ale odmítá Kyjevu tyto garance poskytnout a neoznačuje Rusko za agresora.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
