Donald Trump předstoupil před Kongres s projevem plným dramatických prohlášení a známých rétorických figur, hodnotí experti. Podle nich šlo spíše o přehlídku přehánění než o skutečné sdělení. Překvapivým momentem však bylo nečekané gesto směrem k Ukrajině.
Donald Trump přednesl svůj první projev v Kongresu od návratu do Bílého domu a podle expertů šlo především o oslavu jeho vlastního vítězství. „Byl to jakýsi triumfalistický projev, který oslavoval Trumpovo vítězství. Snažil se očernit vládu (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena, a zároveň vysvětlit některé své kroky za posledních šest týdnů, kdy je ve vládě,“ shrnul Tomáš Klvaňa z University of New York in Prague pro ČT. Zároveň upozornil na rekordní délku projevu. „Jediný opravdu nový moment v tom projevu byl, že trval vůbec nejdéle ze všech projevů v historii těchto zpráv o stavu Unie nebo prvních prezidentských projevů ve funkci. Trval hodinu a čtyřicet minut, a to je rekord.“
Podle analytiků Trump ve svém projevu vsadil na svůj tradiční styl plný teatrálnosti a vtípků. „Donald Trump byl teatrální, byl to typický Donald Trump. Byl to velice trumpovský projev, byl bavič, používal ten svůj styl vtípků, někomu to může připadat vtipné, někomu ne,“ uvedl Roman Joch z CEVRO Univerzity. Zároveň dodal, že obsahově nepřinesl nic zásadně nového. „Trump přehání, myslím, že chtěl ukázat na svou velikost, o které je přesvědčen, ale že by ten projev obsahoval něco dramaticky nového…“ dodal publicista z Občanského institutu.
Také se nesnažil o nic nového, spíše zopakoval osvědčená témata a nabídl Američanům optimistickou vizi návratu k tradičním hodnotám. „Nebylo to nic tak zvláštně extra. Hlavní, co z toho vyplynulo, byl velký optimismus, takové to pozdvižení – Amerika je nazpátek, Amerika je nazpátek u selského rozumu, a to znamená, že se nám vrací ten typický americký sen, který opět bude dosažitelný každému. To byl ideologický náboj celé řeči,“ zhodnotil spolupracovník ČT Dušan Neumann.
Podle analytičky Deníku N šlo o další opakování Trumpových osvědčených tezí, včetně faktických nepřesností. „Slyšeli seznam hitů Donald Trumpa,“ konstatovala zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. „Témata se mu dost opakují, i forma vyjádření se opakuje, i ty nepravdivé a zavádějící údaje, kterými měl řeč prošpikovanou. Na tom si určitě zase smlsnou ověřovači faktů.“
Expert na USA a komentátor Jiří Pondělíček upozornil, že projev Donalda Trumpa v Kongresu byl plný lží a přehánění. „Projev byl zvláštní tím, co by se dalo nazvat lží či přeháněním. Drtivá většina čísel, co Trump zmiňoval, byla nepřesná nebo přehnaná,“ uvedl Pondělíček. Podle něj například Trumpovo tvrzení, že důvěra malých podniků dosáhla rekordní úrovně, není pravda, protože ta poklesla, i když stále zůstává vysoká. Stejně tak se zvyšuje nejistota spotřebitelů, což Trump zamlčel.
Také kritizoval Trumpovo tvrzení o zadržení nejméně lidí na jižní hranici, které označil za nepřesné. „Pokles je dramatický, je to nejméně lidí od roku 2000, ale ne nejméně lidí v dějinách, a ten trend začal už za prezidenta Bidena,“ vysvětlil expert. Za lež označil také Trumpovo tvrzení o rekordních náborech do armády, protože nárůst začal už v únoru loňského roku.
Největší lež pak Pondělíček označil za tvrzení, že důchody jsou vypláceny lidem, kterým je více než 140 let. „V Americe je social security automaticky zastavená, když člověk dosáhne 115 let. A pak pokud ještě žije a chce, aby mu bylo vypláceno dál, tak to musí prokázat,“ upřesnil expert.
V jeho projevu za jásotu a potlesku jeho loutek ve vládě a v republikánské části Kongresu bylo mnoho nepřesností a lží, na které upozornili odborníci. „Opakoval lži o tom, že USA dávají mnohem více Ukrajině než Evropa. To není pravda, těch peněz je zhruba podobně,“ upozornil Tomáš Klvaňa. Trump uvedl částku 350 miliard dolarů, což je výrazně nadsazené číslo, protože skutečná americká pomoc je kolem 182 miliard dolarů. Evropa přitom poskytla pomoc na podobné úrovni.
Profesor Igor Lukeš také kritizoval Trumpova slova, zejména ohledně tvrzení, že Evropané utratili více za ruskou ropu a plyn než za pomoc Ukrajině. „To je dávno prokázaná lež, ale pan prezident to vždy s úspěchem znovu a znovu opakuje,“ podotkl Lukeš. Dále se vyjádřil, že Trumpova přátelská pozice vůči Putinovi by mohla naznačovat ještě hlubší vztah: „Pan prezident není jen přítelem Putina, ale že Putin může být dokonce i jeho šéfem.“
Také byla zpochybněna Trumpova tvrzení o nelegální imigraci. „Nevěřím, že takové číslo někdo může znát,“ řekl Lukeš k číslu 21 milionů nelegálních migrantů, které Trump uváděl. Roman Joch souhlasil, že toto číslo je přehnané a odhadl, že skutečný počet je spíše kolem 11 milionů. „Za ty čtyři roky může být těch jedenáct milionů horní hranice,“ uvedl Joch.
Drtivá většina projevu se zaměřila na domácí témata, přičemž zahraniční politika dostala jen malý prostor. „V tomto ohledu možná nejvíc varovná byla slova o tom, že si Amerika vezme zpátky Panamský průplav a že připojí Grónsko ‚buď jak buď‘, jak doslova řekl prezident,“ upozornil Jiří Pondělíček. Tato vyjádření vyvolávají obavy, zejména pokud jde o Grónsko.
Pondělíček dodal, že pokud by Gróňané sami vyjádřili přání připojit se k USA po případné nezávislosti na Dánsku, šlo by o legitimní proces. „Ale pokud prezident řekne, že to připojení proběhne buď jak buď, tak či tak, a už v minulosti nevyloučil použití síly, tak to jsou slova, která pro EU a Dánsko musejí být vyloženě strašidelná,“ varoval expert.
Experti se zaměřili na několik vět v Trumpově projevu, které se týkaly Ukrajiny, jež čelí ruské invazi. „Ačkoliv Trump řekl, že ocenil dopis, který mu (ukrajinský prezident) Volodymyr Zelenskyj poslal, tak to je jediná věta, ze které teď můžeme usuzovat, co to znamená. Znamená to, že se s ním sejde? Neřekl kdy, neřekl, že se sejde,“ okomentovala Jana Ciglerová Trumpovo tvrzení o dopisu, který mu údajně poslal Zelenskyj. Ukrajinští činitelé však uvedli, že žádný takový dopis nebyl odeslán a že Trump citoval Zelenského příspěvek na síti X.
„Ale dejme tomu, že to můžeme považovat za nějaké kladné vyjádření a že by to mohlo znamenat posun,“ doplnila zpravodajka Deníku N. Z dalších informací prý vyplývá, že by se podpis dohody o nerostných surovinách mohl uskutečnit v následujících dnech.
Expert Igor Lukeš považuje Trumpovy výroky za signál, že je ochoten se „nějakým pozitivním způsobem znovu začít zajímat o osud Ukrajiny“. „Možná jediná věc, která nás mohla překvapit, je jakési vstřícné gesto směrem k Ukrajině,“ souhlasil i Tomáš Klvaňa. Trump také uvedl, že věří v ochotu Ukrajiny a Putina vyjednávat o míru, což je v rozporu s reálnými podmínkami na Ukrajině, kde se mír podmíněný přijetím ruských podmínek rovná kapitulaci. Zelenskyj zdůrazňuje, že mír chce, ale Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji chránily před další ruskou agresí. Trump ale odmítá Kyjevu tyto garance poskytnout a neoznačuje Rusko za agresora.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
