Donald Trump předstoupil před Kongres s projevem plným dramatických prohlášení a známých rétorických figur, hodnotí experti. Podle nich šlo spíše o přehlídku přehánění než o skutečné sdělení. Překvapivým momentem však bylo nečekané gesto směrem k Ukrajině.
Donald Trump přednesl svůj první projev v Kongresu od návratu do Bílého domu a podle expertů šlo především o oslavu jeho vlastního vítězství. „Byl to jakýsi triumfalistický projev, který oslavoval Trumpovo vítězství. Snažil se očernit vládu (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena, a zároveň vysvětlit některé své kroky za posledních šest týdnů, kdy je ve vládě,“ shrnul Tomáš Klvaňa z University of New York in Prague pro ČT. Zároveň upozornil na rekordní délku projevu. „Jediný opravdu nový moment v tom projevu byl, že trval vůbec nejdéle ze všech projevů v historii těchto zpráv o stavu Unie nebo prvních prezidentských projevů ve funkci. Trval hodinu a čtyřicet minut, a to je rekord.“
Podle analytiků Trump ve svém projevu vsadil na svůj tradiční styl plný teatrálnosti a vtípků. „Donald Trump byl teatrální, byl to typický Donald Trump. Byl to velice trumpovský projev, byl bavič, používal ten svůj styl vtípků, někomu to může připadat vtipné, někomu ne,“ uvedl Roman Joch z CEVRO Univerzity. Zároveň dodal, že obsahově nepřinesl nic zásadně nového. „Trump přehání, myslím, že chtěl ukázat na svou velikost, o které je přesvědčen, ale že by ten projev obsahoval něco dramaticky nového…“ dodal publicista z Občanského institutu.
Také se nesnažil o nic nového, spíše zopakoval osvědčená témata a nabídl Američanům optimistickou vizi návratu k tradičním hodnotám. „Nebylo to nic tak zvláštně extra. Hlavní, co z toho vyplynulo, byl velký optimismus, takové to pozdvižení – Amerika je nazpátek, Amerika je nazpátek u selského rozumu, a to znamená, že se nám vrací ten typický americký sen, který opět bude dosažitelný každému. To byl ideologický náboj celé řeči,“ zhodnotil spolupracovník ČT Dušan Neumann.
Podle analytičky Deníku N šlo o další opakování Trumpových osvědčených tezí, včetně faktických nepřesností. „Slyšeli seznam hitů Donald Trumpa,“ konstatovala zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. „Témata se mu dost opakují, i forma vyjádření se opakuje, i ty nepravdivé a zavádějící údaje, kterými měl řeč prošpikovanou. Na tom si určitě zase smlsnou ověřovači faktů.“
Expert na USA a komentátor Jiří Pondělíček upozornil, že projev Donalda Trumpa v Kongresu byl plný lží a přehánění. „Projev byl zvláštní tím, co by se dalo nazvat lží či přeháněním. Drtivá většina čísel, co Trump zmiňoval, byla nepřesná nebo přehnaná,“ uvedl Pondělíček. Podle něj například Trumpovo tvrzení, že důvěra malých podniků dosáhla rekordní úrovně, není pravda, protože ta poklesla, i když stále zůstává vysoká. Stejně tak se zvyšuje nejistota spotřebitelů, což Trump zamlčel.
Také kritizoval Trumpovo tvrzení o zadržení nejméně lidí na jižní hranici, které označil za nepřesné. „Pokles je dramatický, je to nejméně lidí od roku 2000, ale ne nejméně lidí v dějinách, a ten trend začal už za prezidenta Bidena,“ vysvětlil expert. Za lež označil také Trumpovo tvrzení o rekordních náborech do armády, protože nárůst začal už v únoru loňského roku.
Největší lež pak Pondělíček označil za tvrzení, že důchody jsou vypláceny lidem, kterým je více než 140 let. „V Americe je social security automaticky zastavená, když člověk dosáhne 115 let. A pak pokud ještě žije a chce, aby mu bylo vypláceno dál, tak to musí prokázat,“ upřesnil expert.
V jeho projevu za jásotu a potlesku jeho loutek ve vládě a v republikánské části Kongresu bylo mnoho nepřesností a lží, na které upozornili odborníci. „Opakoval lži o tom, že USA dávají mnohem více Ukrajině než Evropa. To není pravda, těch peněz je zhruba podobně,“ upozornil Tomáš Klvaňa. Trump uvedl částku 350 miliard dolarů, což je výrazně nadsazené číslo, protože skutečná americká pomoc je kolem 182 miliard dolarů. Evropa přitom poskytla pomoc na podobné úrovni.
Profesor Igor Lukeš také kritizoval Trumpova slova, zejména ohledně tvrzení, že Evropané utratili více za ruskou ropu a plyn než za pomoc Ukrajině. „To je dávno prokázaná lež, ale pan prezident to vždy s úspěchem znovu a znovu opakuje,“ podotkl Lukeš. Dále se vyjádřil, že Trumpova přátelská pozice vůči Putinovi by mohla naznačovat ještě hlubší vztah: „Pan prezident není jen přítelem Putina, ale že Putin může být dokonce i jeho šéfem.“
Také byla zpochybněna Trumpova tvrzení o nelegální imigraci. „Nevěřím, že takové číslo někdo může znát,“ řekl Lukeš k číslu 21 milionů nelegálních migrantů, které Trump uváděl. Roman Joch souhlasil, že toto číslo je přehnané a odhadl, že skutečný počet je spíše kolem 11 milionů. „Za ty čtyři roky může být těch jedenáct milionů horní hranice,“ uvedl Joch.
Drtivá většina projevu se zaměřila na domácí témata, přičemž zahraniční politika dostala jen malý prostor. „V tomto ohledu možná nejvíc varovná byla slova o tom, že si Amerika vezme zpátky Panamský průplav a že připojí Grónsko ‚buď jak buď‘, jak doslova řekl prezident,“ upozornil Jiří Pondělíček. Tato vyjádření vyvolávají obavy, zejména pokud jde o Grónsko.
Pondělíček dodal, že pokud by Gróňané sami vyjádřili přání připojit se k USA po případné nezávislosti na Dánsku, šlo by o legitimní proces. „Ale pokud prezident řekne, že to připojení proběhne buď jak buď, tak či tak, a už v minulosti nevyloučil použití síly, tak to jsou slova, která pro EU a Dánsko musejí být vyloženě strašidelná,“ varoval expert.
Experti se zaměřili na několik vět v Trumpově projevu, které se týkaly Ukrajiny, jež čelí ruské invazi. „Ačkoliv Trump řekl, že ocenil dopis, který mu (ukrajinský prezident) Volodymyr Zelenskyj poslal, tak to je jediná věta, ze které teď můžeme usuzovat, co to znamená. Znamená to, že se s ním sejde? Neřekl kdy, neřekl, že se sejde,“ okomentovala Jana Ciglerová Trumpovo tvrzení o dopisu, který mu údajně poslal Zelenskyj. Ukrajinští činitelé však uvedli, že žádný takový dopis nebyl odeslán a že Trump citoval Zelenského příspěvek na síti X.
„Ale dejme tomu, že to můžeme považovat za nějaké kladné vyjádření a že by to mohlo znamenat posun,“ doplnila zpravodajka Deníku N. Z dalších informací prý vyplývá, že by se podpis dohody o nerostných surovinách mohl uskutečnit v následujících dnech.
Expert Igor Lukeš považuje Trumpovy výroky za signál, že je ochoten se „nějakým pozitivním způsobem znovu začít zajímat o osud Ukrajiny“. „Možná jediná věc, která nás mohla překvapit, je jakési vstřícné gesto směrem k Ukrajině,“ souhlasil i Tomáš Klvaňa. Trump také uvedl, že věří v ochotu Ukrajiny a Putina vyjednávat o míru, což je v rozporu s reálnými podmínkami na Ukrajině, kde se mír podmíněný přijetím ruských podmínek rovná kapitulaci. Zelenskyj zdůrazňuje, že mír chce, ale Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji chránily před další ruskou agresí. Trump ale odmítá Kyjevu tyto garance poskytnout a neoznačuje Rusko za agresora.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Leden přinesl jeden zlom ve vztahu mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, kteří se dohodli na péči o dceru Rozárku. Nedávno už se ale mezi nimi objevilo nové napětí. Byl to Soukup, který ho svými vyjádřeními vyvolal. Hanychová se zatím snaží zůstat nad věcí.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Po Ivaně Gottové neutajila oslavu kulatých padesátin ani Laďka Něrgešová, která měla 50. narozeniny v pondělí. Významné jubileum provázejí velké emoce, protože oblíbená moderátorka loni přiznala boj s vážnými zdravotními problémy.
Svatba Dary Rolins se v Česku a na Slovensku očekává už nějaký čas, ale nyní přišla jiná překvapivá informace z útrob její rodiny. Jeden z jejích členů si totiž změní příjmení. O koho jde a jaký k tomu má důvod?
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.
Příběhy afrických mužů, kteří se nechali zlákat vidinou práce v Rusku, odhalují krutou realitu vykořisťování a podvodů ze strany ruských náborových agentů. Mnoho mužů z Keni, Nigérie či Ghany odjíždělo s příslibem lukrativních civilních pozic, jako jsou elektroinženýři, řidiči nebo ostraha. Namísto slibovaných platů ve výši až 3 500 dolarů a štědrých nástupních bonusů se však tito lidé ocitli v zákopech na ukrajinské frontě, často bez řádného výcviku a pod hrozbou smrti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ruská armáda bude v bojích na Ukrajině pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřijme rozhodnutí nezbytná k ukončení konfliktu. Podle Peskova zůstává postoj Moskvy neměnný a je dobře znám jak ukrajinským, tak americkým vyjednavačům. Toto vyjádření zaznělo v den, kdy v Abú Dhabí začalo další kolo třístranných mírových rozhovorů mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států.
Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.
