Donald Trump předstoupil před Kongres s projevem plným dramatických prohlášení a známých rétorických figur, hodnotí experti. Podle nich šlo spíše o přehlídku přehánění než o skutečné sdělení. Překvapivým momentem však bylo nečekané gesto směrem k Ukrajině.
Donald Trump přednesl svůj první projev v Kongresu od návratu do Bílého domu a podle expertů šlo především o oslavu jeho vlastního vítězství. „Byl to jakýsi triumfalistický projev, který oslavoval Trumpovo vítězství. Snažil se očernit vládu (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena, a zároveň vysvětlit některé své kroky za posledních šest týdnů, kdy je ve vládě,“ shrnul Tomáš Klvaňa z University of New York in Prague pro ČT. Zároveň upozornil na rekordní délku projevu. „Jediný opravdu nový moment v tom projevu byl, že trval vůbec nejdéle ze všech projevů v historii těchto zpráv o stavu Unie nebo prvních prezidentských projevů ve funkci. Trval hodinu a čtyřicet minut, a to je rekord.“
Podle analytiků Trump ve svém projevu vsadil na svůj tradiční styl plný teatrálnosti a vtípků. „Donald Trump byl teatrální, byl to typický Donald Trump. Byl to velice trumpovský projev, byl bavič, používal ten svůj styl vtípků, někomu to může připadat vtipné, někomu ne,“ uvedl Roman Joch z CEVRO Univerzity. Zároveň dodal, že obsahově nepřinesl nic zásadně nového. „Trump přehání, myslím, že chtěl ukázat na svou velikost, o které je přesvědčen, ale že by ten projev obsahoval něco dramaticky nového…“ dodal publicista z Občanského institutu.
Také se nesnažil o nic nového, spíše zopakoval osvědčená témata a nabídl Američanům optimistickou vizi návratu k tradičním hodnotám. „Nebylo to nic tak zvláštně extra. Hlavní, co z toho vyplynulo, byl velký optimismus, takové to pozdvižení – Amerika je nazpátek, Amerika je nazpátek u selského rozumu, a to znamená, že se nám vrací ten typický americký sen, který opět bude dosažitelný každému. To byl ideologický náboj celé řeči,“ zhodnotil spolupracovník ČT Dušan Neumann.
Podle analytičky Deníku N šlo o další opakování Trumpových osvědčených tezí, včetně faktických nepřesností. „Slyšeli seznam hitů Donald Trumpa,“ konstatovala zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. „Témata se mu dost opakují, i forma vyjádření se opakuje, i ty nepravdivé a zavádějící údaje, kterými měl řeč prošpikovanou. Na tom si určitě zase smlsnou ověřovači faktů.“
Expert na USA a komentátor Jiří Pondělíček upozornil, že projev Donalda Trumpa v Kongresu byl plný lží a přehánění. „Projev byl zvláštní tím, co by se dalo nazvat lží či přeháněním. Drtivá většina čísel, co Trump zmiňoval, byla nepřesná nebo přehnaná,“ uvedl Pondělíček. Podle něj například Trumpovo tvrzení, že důvěra malých podniků dosáhla rekordní úrovně, není pravda, protože ta poklesla, i když stále zůstává vysoká. Stejně tak se zvyšuje nejistota spotřebitelů, což Trump zamlčel.
Také kritizoval Trumpovo tvrzení o zadržení nejméně lidí na jižní hranici, které označil za nepřesné. „Pokles je dramatický, je to nejméně lidí od roku 2000, ale ne nejméně lidí v dějinách, a ten trend začal už za prezidenta Bidena,“ vysvětlil expert. Za lež označil také Trumpovo tvrzení o rekordních náborech do armády, protože nárůst začal už v únoru loňského roku.
Největší lež pak Pondělíček označil za tvrzení, že důchody jsou vypláceny lidem, kterým je více než 140 let. „V Americe je social security automaticky zastavená, když člověk dosáhne 115 let. A pak pokud ještě žije a chce, aby mu bylo vypláceno dál, tak to musí prokázat,“ upřesnil expert.
V jeho projevu za jásotu a potlesku jeho loutek ve vládě a v republikánské části Kongresu bylo mnoho nepřesností a lží, na které upozornili odborníci. „Opakoval lži o tom, že USA dávají mnohem více Ukrajině než Evropa. To není pravda, těch peněz je zhruba podobně,“ upozornil Tomáš Klvaňa. Trump uvedl částku 350 miliard dolarů, což je výrazně nadsazené číslo, protože skutečná americká pomoc je kolem 182 miliard dolarů. Evropa přitom poskytla pomoc na podobné úrovni.
Profesor Igor Lukeš také kritizoval Trumpova slova, zejména ohledně tvrzení, že Evropané utratili více za ruskou ropu a plyn než za pomoc Ukrajině. „To je dávno prokázaná lež, ale pan prezident to vždy s úspěchem znovu a znovu opakuje,“ podotkl Lukeš. Dále se vyjádřil, že Trumpova přátelská pozice vůči Putinovi by mohla naznačovat ještě hlubší vztah: „Pan prezident není jen přítelem Putina, ale že Putin může být dokonce i jeho šéfem.“
Také byla zpochybněna Trumpova tvrzení o nelegální imigraci. „Nevěřím, že takové číslo někdo může znát,“ řekl Lukeš k číslu 21 milionů nelegálních migrantů, které Trump uváděl. Roman Joch souhlasil, že toto číslo je přehnané a odhadl, že skutečný počet je spíše kolem 11 milionů. „Za ty čtyři roky může být těch jedenáct milionů horní hranice,“ uvedl Joch.
Drtivá většina projevu se zaměřila na domácí témata, přičemž zahraniční politika dostala jen malý prostor. „V tomto ohledu možná nejvíc varovná byla slova o tom, že si Amerika vezme zpátky Panamský průplav a že připojí Grónsko ‚buď jak buď‘, jak doslova řekl prezident,“ upozornil Jiří Pondělíček. Tato vyjádření vyvolávají obavy, zejména pokud jde o Grónsko.
Pondělíček dodal, že pokud by Gróňané sami vyjádřili přání připojit se k USA po případné nezávislosti na Dánsku, šlo by o legitimní proces. „Ale pokud prezident řekne, že to připojení proběhne buď jak buď, tak či tak, a už v minulosti nevyloučil použití síly, tak to jsou slova, která pro EU a Dánsko musejí být vyloženě strašidelná,“ varoval expert.
Experti se zaměřili na několik vět v Trumpově projevu, které se týkaly Ukrajiny, jež čelí ruské invazi. „Ačkoliv Trump řekl, že ocenil dopis, který mu (ukrajinský prezident) Volodymyr Zelenskyj poslal, tak to je jediná věta, ze které teď můžeme usuzovat, co to znamená. Znamená to, že se s ním sejde? Neřekl kdy, neřekl, že se sejde,“ okomentovala Jana Ciglerová Trumpovo tvrzení o dopisu, který mu údajně poslal Zelenskyj. Ukrajinští činitelé však uvedli, že žádný takový dopis nebyl odeslán a že Trump citoval Zelenského příspěvek na síti X.
„Ale dejme tomu, že to můžeme považovat za nějaké kladné vyjádření a že by to mohlo znamenat posun,“ doplnila zpravodajka Deníku N. Z dalších informací prý vyplývá, že by se podpis dohody o nerostných surovinách mohl uskutečnit v následujících dnech.
Expert Igor Lukeš považuje Trumpovy výroky za signál, že je ochoten se „nějakým pozitivním způsobem znovu začít zajímat o osud Ukrajiny“. „Možná jediná věc, která nás mohla překvapit, je jakési vstřícné gesto směrem k Ukrajině,“ souhlasil i Tomáš Klvaňa. Trump také uvedl, že věří v ochotu Ukrajiny a Putina vyjednávat o míru, což je v rozporu s reálnými podmínkami na Ukrajině, kde se mír podmíněný přijetím ruských podmínek rovná kapitulaci. Zelenskyj zdůrazňuje, že mír chce, ale Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky, které by ji chránily před další ruskou agresí. Trump ale odmítá Kyjevu tyto garance poskytnout a neoznačuje Rusko za agresora.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
