Jedno z největších měst světa se doslova propadá do země. Tak rychle, že to jde vidět i z vesmíru

Rozlehlá aglomerace s téměř 22 miliony obyvatel se rozkládá ve vysoké nadmořské výšce na místě bývalého jezera. Pod městem se nachází starověký zvodnělý systém, který zajišťuje přibližně 60 procent pitné vody pro celou populaci. Právě nadměrné čerpání vody z těchto podzemních zásob způsobuje, že se podloží nad nimi hroutí a klesá.

Dlouhodobá extrakce vody navíc přispívá ke chronické vodní krizi, která město sužuje. Metropoli reálně hrozí takzvaný den nula, kdy kohoutky v domácnostech zcela vyschnou. Rychlost propadu země navíc zhoršuje neustálá výstavba, protože nová infrastruktura svou váhou nadměrně zatěžuje jílovitou půdu, na které město stojí.

První doklady o poklesu půdy v této oblasti pocházejí již z dvacátých let minulého století. Obyvatelé města pociťují následky tohoto jevu každý den v podobě popraskaných silnic a nakloněných budov. Poškození se nevyhýbá ani klíčovému vlakovému systému a dalším důležitým částem městské infrastruktury.

Nové záběry ze satelitu NISAR, což je společný projekt NASA a indické vesmírné agentury ISRO, nyní odhalují rozsah problému v šokujících detailech. Tento satelit byl navržen k mapování nejsložitějších procesů na planetě. Podle NASA jde o jeden z nejvýkonnějších radarových systémů, které kdy byly do vesmíru vyneseny.

Satelit dokáže zachytit i ty nejmenší pohyby zemského povrchu. Data z přístroje ukazují, že mezi říjnem 2025 a lednem 2026, tedy během období sucha, se části města propadaly tempem kolem dvou centimetrů měsíčně. To v přepočtu znamená roční pokles o více než 24 centimetrů.

Mezi nejvíce zasažené lokality patří okolí mezinárodního letiště Benita Juáreze, které je hlavním dopravním uzlem celého Mexika. Nerovnoměrné a zdánlivě malé změny nadmořské výšky se v průběhu desetiletí sčítají. Výsledkem jsou vážné poruchy potrubí, vodovodních řadů a základů budov po celém městě.

Dopady tohoto jevu jsou jasně viditelné i na slavných památkách. Známý památník Anděla nezávislosti, který měří necelých 35 metrů a byl postaven v roce 1910, je toho jasným důkazem. Kvůli tomu, jak okolní země klesá, muselo být k jeho základně postupně přistavěno již čtrnáct nových schodů.

David Bekaert z vědeckého týmu projektu NISAR uvedl, že Mexiko City je v otázce sedání půdy velmi známým kritickým místem. Snímky tohoto města jsou však pro nový satelitní systém pouze začátkem. Vědci očekávají, že díky této technologii brzy objeví podobné procesy i v dalších částech světa.

Satelit NISAR není určen pouze ke sledování propadů měst, ale dokáže monitorovat i řadu dalších planetárních procesů. Přístroj sleduje například pohyb ledovců nebo růst zemědělských plodin. Velmi důležitou roli hraje také při sledování přírodních katastrof, jako jsou například výbuchy sopek.

Nová data potvrzují, že kombinace geologického podloží a neudržitelného hospodaření s vodou představuje pro budoucnost Mexika City obrovskou výzvu. Propad půdy není jen estetickým nebo vědeckým problémem, ale přímo ohrožuje funkčnost celé metropole. Každý další centimetr poklesu zvyšuje riziko fatálních škod na majetku i životech.

Vědecká komunita díky těmto měřením získává dosud nevídaně přesné podklady pro krizové plánování. Ukazuje se, že dosavadní snahy o stabilizaci podloží jsou tváří v tvář pokračujícímu čerpání podzemních vod neúčinné. Situace v jedné z největších světových metropolí tak zůstává kritická a vyžaduje radikální změnu přístupu k urbanismu a vodním zdrojům.