Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Rozlehlá aglomerace s téměř 22 miliony obyvatel se rozkládá ve vysoké nadmořské výšce na místě bývalého jezera. Pod městem se nachází starověký zvodnělý systém, který zajišťuje přibližně 60 procent pitné vody pro celou populaci. Právě nadměrné čerpání vody z těchto podzemních zásob způsobuje, že se podloží nad nimi hroutí a klesá.
Dlouhodobá extrakce vody navíc přispívá ke chronické vodní krizi, která město sužuje. Metropoli reálně hrozí takzvaný den nula, kdy kohoutky v domácnostech zcela vyschnou. Rychlost propadu země navíc zhoršuje neustálá výstavba, protože nová infrastruktura svou váhou nadměrně zatěžuje jílovitou půdu, na které město stojí.
První doklady o poklesu půdy v této oblasti pocházejí již z dvacátých let minulého století. Obyvatelé města pociťují následky tohoto jevu každý den v podobě popraskaných silnic a nakloněných budov. Poškození se nevyhýbá ani klíčovému vlakovému systému a dalším důležitým částem městské infrastruktury.
Nové záběry ze satelitu NISAR, což je společný projekt NASA a indické vesmírné agentury ISRO, nyní odhalují rozsah problému v šokujících detailech. Tento satelit byl navržen k mapování nejsložitějších procesů na planetě. Podle NASA jde o jeden z nejvýkonnějších radarových systémů, které kdy byly do vesmíru vyneseny.
Satelit dokáže zachytit i ty nejmenší pohyby zemského povrchu. Data z přístroje ukazují, že mezi říjnem 2025 a lednem 2026, tedy během období sucha, se části města propadaly tempem kolem dvou centimetrů měsíčně. To v přepočtu znamená roční pokles o více než 24 centimetrů.
Mezi nejvíce zasažené lokality patří okolí mezinárodního letiště Benita Juáreze, které je hlavním dopravním uzlem celého Mexika. Nerovnoměrné a zdánlivě malé změny nadmořské výšky se v průběhu desetiletí sčítají. Výsledkem jsou vážné poruchy potrubí, vodovodních řadů a základů budov po celém městě.
Dopady tohoto jevu jsou jasně viditelné i na slavných památkách. Známý památník Anděla nezávislosti, který měří necelých 35 metrů a byl postaven v roce 1910, je toho jasným důkazem. Kvůli tomu, jak okolní země klesá, muselo být k jeho základně postupně přistavěno již čtrnáct nových schodů.
David Bekaert z vědeckého týmu projektu NISAR uvedl, že Mexiko City je v otázce sedání půdy velmi známým kritickým místem. Snímky tohoto města jsou však pro nový satelitní systém pouze začátkem. Vědci očekávají, že díky této technologii brzy objeví podobné procesy i v dalších částech světa.
Satelit NISAR není určen pouze ke sledování propadů měst, ale dokáže monitorovat i řadu dalších planetárních procesů. Přístroj sleduje například pohyb ledovců nebo růst zemědělských plodin. Velmi důležitou roli hraje také při sledování přírodních katastrof, jako jsou například výbuchy sopek.
Nová data potvrzují, že kombinace geologického podloží a neudržitelného hospodaření s vodou představuje pro budoucnost Mexika City obrovskou výzvu. Propad půdy není jen estetickým nebo vědeckým problémem, ale přímo ohrožuje funkčnost celé metropole. Každý další centimetr poklesu zvyšuje riziko fatálních škod na majetku i životech.
Vědecká komunita díky těmto měřením získává dosud nevídaně přesné podklady pro krizové plánování. Ukazuje se, že dosavadní snahy o stabilizaci podloží jsou tváří v tvář pokračujícímu čerpání podzemních vod neúčinné. Situace v jedné z největších světových metropolí tak zůstává kritická a vyžaduje radikální změnu přístupu k urbanismu a vodním zdrojům.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
