Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Rozlehlá aglomerace s téměř 22 miliony obyvatel se rozkládá ve vysoké nadmořské výšce na místě bývalého jezera. Pod městem se nachází starověký zvodnělý systém, který zajišťuje přibližně 60 procent pitné vody pro celou populaci. Právě nadměrné čerpání vody z těchto podzemních zásob způsobuje, že se podloží nad nimi hroutí a klesá.
Dlouhodobá extrakce vody navíc přispívá ke chronické vodní krizi, která město sužuje. Metropoli reálně hrozí takzvaný den nula, kdy kohoutky v domácnostech zcela vyschnou. Rychlost propadu země navíc zhoršuje neustálá výstavba, protože nová infrastruktura svou váhou nadměrně zatěžuje jílovitou půdu, na které město stojí.
První doklady o poklesu půdy v této oblasti pocházejí již z dvacátých let minulého století. Obyvatelé města pociťují následky tohoto jevu každý den v podobě popraskaných silnic a nakloněných budov. Poškození se nevyhýbá ani klíčovému vlakovému systému a dalším důležitým částem městské infrastruktury.
Nové záběry ze satelitu NISAR, což je společný projekt NASA a indické vesmírné agentury ISRO, nyní odhalují rozsah problému v šokujících detailech. Tento satelit byl navržen k mapování nejsložitějších procesů na planetě. Podle NASA jde o jeden z nejvýkonnějších radarových systémů, které kdy byly do vesmíru vyneseny.
Satelit dokáže zachytit i ty nejmenší pohyby zemského povrchu. Data z přístroje ukazují, že mezi říjnem 2025 a lednem 2026, tedy během období sucha, se části města propadaly tempem kolem dvou centimetrů měsíčně. To v přepočtu znamená roční pokles o více než 24 centimetrů.
Mezi nejvíce zasažené lokality patří okolí mezinárodního letiště Benita Juáreze, které je hlavním dopravním uzlem celého Mexika. Nerovnoměrné a zdánlivě malé změny nadmořské výšky se v průběhu desetiletí sčítají. Výsledkem jsou vážné poruchy potrubí, vodovodních řadů a základů budov po celém městě.
Dopady tohoto jevu jsou jasně viditelné i na slavných památkách. Známý památník Anděla nezávislosti, který měří necelých 35 metrů a byl postaven v roce 1910, je toho jasným důkazem. Kvůli tomu, jak okolní země klesá, muselo být k jeho základně postupně přistavěno již čtrnáct nových schodů.
David Bekaert z vědeckého týmu projektu NISAR uvedl, že Mexiko City je v otázce sedání půdy velmi známým kritickým místem. Snímky tohoto města jsou však pro nový satelitní systém pouze začátkem. Vědci očekávají, že díky této technologii brzy objeví podobné procesy i v dalších částech světa.
Satelit NISAR není určen pouze ke sledování propadů měst, ale dokáže monitorovat i řadu dalších planetárních procesů. Přístroj sleduje například pohyb ledovců nebo růst zemědělských plodin. Velmi důležitou roli hraje také při sledování přírodních katastrof, jako jsou například výbuchy sopek.
Nová data potvrzují, že kombinace geologického podloží a neudržitelného hospodaření s vodou představuje pro budoucnost Mexika City obrovskou výzvu. Propad půdy není jen estetickým nebo vědeckým problémem, ale přímo ohrožuje funkčnost celé metropole. Každý další centimetr poklesu zvyšuje riziko fatálních škod na majetku i životech.
Vědecká komunita díky těmto měřením získává dosud nevídaně přesné podklady pro krizové plánování. Ukazuje se, že dosavadní snahy o stabilizaci podloží jsou tváří v tvář pokračujícímu čerpání podzemních vod neúčinné. Situace v jedné z největších světových metropolí tak zůstává kritická a vyžaduje radikální změnu přístupu k urbanismu a vodním zdrojům.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.