Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Fernando Clavijo označil jednání premiéra Pedra Sáncheze za projev neloajálnosti vůči institucím. Madrid totiž o přijetí lodi rozhodl jednostranně, aniž by situaci konzultoval se zástupci souostroví. Podle Clavija je naprosto nepřípustné, aby se o takto rizikovém kroku dozvídali regionální představitelé až jako hotová věc.
Vlnu kritiky podpořila i šéfka správy ostrova Tenerife Rosa Dávila, která záměr centrální vlády kategoricky zamítla. Vyjádřila značné rozhořčení nad tím, že nebyla vedena žádná debata o připravenosti místní infrastruktury na zvládnutí infekce. Podle ní nebyly nijak zohledněny oprávněné obavy obyvatel, kteří se nákazy obávají.
Premiér Sánchez se kvůli této krizi sešel se svými ministry, aby probrali možnosti dalšího postupu. Ačkoli má centrální moc právo autonomnímu regionu zakotvení lodi nařídit, vláda se snaží najít kompromisní politické východisko. Cílem je vyhnout se dalšímu vyhrocení vztahů s Kanárskými ostrovy, ačkoliv situaci komplikuje přítomnost třinácti španělských občanů na palubě.
Ministr Ángel Víctor Torres se pokusil emoce mírnit prohlášením, ve kterém apeloval na rozvahu. Uvedl, že ačkoliv rozumí obavám veřejnosti, Španělsko musí dodržovat mezinárodní zdravotnické protokoly, které ho k přijetí plavidla zavazují. Apel na klid však u regionálních zástupců zatím naráží na silný odpor.
Prezident Clavijo v televizním vystoupení zdůraznil, že hrozba pro místní populaci není smyšlená, ale velmi reálná. Kritizoval nedostatek oficiálních informací o zdravotním stavu posádky a cestujících. Podle jeho slov jsou úřady na ostrovech odkázány pouze na zprávy z médií, což znemožňuje adekvátní přípravu na případná rizika.
Clavijo se také dotázal, proč je nutné plavidlo od Kapverdských ostrovů přesouvat právě k jejich břehům, což představuje třídenní plavbu s neznámým rizikem na palubě. Dožaduje se jasného vysvětlení technických a lékařských důvodů, které vedly k dohodě se Světovou zdravotnickou organizací bez vědomí kanárské samosprávy.
V průběhu těchto sporů byli z lodi letecky evakuováni tři pacienti, u nichž se nákaza předpokládá. Jedná se o muže z Velké Británie, Nizozemska a Německa, kteří zamířili do specializovaných nemocničních zařízení v Nizozemsku. Převoz koordinovala Světová zdravotnická organizace s mezinárodními týmy.
Dva z těchto pacientů trpěli akutními projevy nemoci, zatímco třetí byl z lodi odvezen preventivně kvůli těsnému kontaktu s osobou, která nákaze na palubě začátkem května podlehla. Celou akci doprovázela přísná bezpečnostní opatření, aby se minimalizovalo riziko dalšího šíření viru během transportu.
Odborníci mezitím potvrdili, že se jedná o jihoamerickou variantu viru označovanou jako „Andes“. Švýcarsko už nahlásilo jednoho pacienta v izolaci, který se z této lodi vrátil dříve. Tamní úřady sice připouštějí možnost přenosu mezi lidmi, riziko pro širokou veřejnost však hodnotí jako minimální.
Provozovatel plavidla, firma Oceanwide Expeditions, potvrdil, že kurz lodi k souostroví se prozatím nemění. Na palubu mají být vysláni další experti na infekce z Nizozemska, kteří budou dohlížet na bezpečnost během cesty. Společnost deklaruje, že se zdravotními orgány neustále konzultuje pravidla pro případnou karanténu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.