Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
V souvislosti s rychle rostoucími cenami u čerpacích stanic se objevuje otázka, proč USA nevyužijí své zásoby k nasycení domácího trhu. Spojené státy vyvážejí více ropy, než kolik jí dovážejí, a některé země jako Čína již své vývozy omezily. Odborníci z odvětví pro CNN připouštějí, že kontrola exportu by mohla krátkodobě ceny snížit, ale dlouhodobě by mohla zlikvidovat americké rafinerie a poškodit pověst USA jako spolehlivého dodavatele.
Administrativa prezidenta Trumpa ústy ministra energetiky Chrise Wrighta a ministra vnitra Douga Burguma opakovaně ujišťuje, že omezování vývozu není v plánu. Někteří zákonodárci však volají po přehodnocení tohoto postoje. Demokratický kongresman Ro Khanna znovu předložil legislativu, která by zakázala vývoz benzinu v obdobích vysokých cen, protože považuje za nelogické posílat ropu do zahraničí, zatímco Američané čelí drahým pohonným hmotám.
Analytici varují, že zákaz energetického exportu by mohl mít opačný účinek, než je zamýšleno. Americký dodavatelský řetězec je totiž složitý a stále závisí na dovozu zhruba 6,5 milionu barelů ropy denně. Americké rafinerie jsou nastaveny na kombinaci lehké domácí břidlicové ropy a těžších směsí z Kanady nebo Latinské Ameriky. Pokud by byly nuceny zpracovávat pouze domácí surovinu, mohlo by to vést k poklesu jejich zisků a následnému omezení výroby benzinu.
Podle Boba McNallyho z Rapidan Energy Group existuje přibližně 35% šance, že Trumpova administrativa k určitým formám omezení přistoupí, pokud energetická krize dále zesílí. Přestože to považuje za špatný nápad, tlak rostoucích cen může být pro politiky neúnosný. Někteří stratégové, jako Vikas Dwivedi z Macquarie Group, se domnívají, že dočasný zákaz by mohl srazit ceny právě včas před volbami, i když by to vyžadovalo překonání technických potíží v rafinériích.
Zástupci ropného průmyslu a ředitelé velkých společností, jako je Mike Wirth z Chevronu, proti podobným zásahům ostře vystupují. Tvrdí, že historie ukazuje na nezamýšlené důsledky takových opatření, která situaci nakonec zhorší. Omezení dodávek americké ropy na světový trh by navíc mohlo způsobit globální recesi, zahájit obchodní války a trvale poškodit vztahy se spojenci v Evropě a Asii, kteří na americkou energii v době krize spoléhají.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.