Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Rozsáhlý výzkum o dlouhodobém vývoji povrchové teploty vody, zveřejněný v prestižním časopise Environmental Science & Ecotechnology, vychází z denního sledování 31 nádrží po celé České republice v letech 1991–2021 a představuje dosud nejucelenější pohled na vývoj teploty vody v Česku. Výsledky ukázaly, že ve většině nádrží dochází ke statisticky významnému oteplování povrchové vody, v průměru o 0,59 °C za dekádu. Letní teploty vody vzrostly mezi roky 1991 a 2021 o více než dva stupně Celsia.
Mezi jednotlivými nádržemi ale existují výrazné rozdíly. Například teplota vody v Brněnské přehradě se v důsledku protisinicových opatření (nucené míchání vodního sloupce) téměř nezměnila, zatímco v nádrži Les Království na řece Labi teplota roste rychlostí1,25 °C za dekádu. Pravděpodobnou příčinou je postupné zanášení nádrže, a tedy snižování objemu vody. V mělkých partiích se pak voda snáze prohřívá. Vyšší teploty vody byly zaznamenány zejména v níže položených nádržích.
Teplota vody byla úzce provázána s teplotou vzduchu, obě veličiny se měnily téměř paralelně, což dokládá silný vliv klimatických změn.
Nejrychlejší oteplování probíhá v dubnu
Jedním z nejvýznamnějších zjištění je výrazná sezónní asymetrie rychlosti oteplování. Nejrychleji se voda otepluje v dubnu - v průměru o +1 °C za dekádu. V květnu se naopak žádný významný trend neprojevil. „To může mít zásadní dopad například na rozvoj fytoplanktonu a potravní vztahy ve vodních ekosystémech,“ říká vedoucí autor studie Petr Znachor. Tento jarní paradox může souviset s rozdílným průběhem počasí v obou měsících, například s dlouhodobým nárůstem oblačnosti v květnu, zaznamenaným na některých meteorologických stanicích.
Roste i denní kolísání teploty vody
Studie rovněž zavedla nový způsob pro výpočet tzv. denní teplotní variability, tedy rozdílu teploty vody mezi jednotlivými dny. Tato hodnota v průměru narůstá asi o 10 % za dekádu. Vyšší denní kolísání vykazují mělké a průtočné nádrže, zatímco u hlubokých nádrží tlumí výkyvy velký objem vody. Rostoucí kolísání teploty může mít významné ekologické dopady, protože ovlivňuje jak metabolismus, růst a chování vodních organismů, tak i procesy, jako je míchání vodního sloupce, koloběh živin nebo vznik sinicových květů.
Studie je unikátní v tom, že shrnuje data z rozsáhlého souboru 31 nádrží, které se liší velikostí, nadmořskou výškou i účelem využití. Celkově výsledky ukazují, že povrchová voda v českých nádržích reaguje na klimatické změny. „Změna teplotního režimu nádrží může vést ke zhoršování kyslíkových podmínek u dna, uvolňování fosforu z usazenin a k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu vodních květů sinic. To může mít závažné dopady na kvalitu vody, biodiverzitu i hospodaření s vodními nádržemi,“ dodává Petr Znachor.
Další výzkum se zaměří na praktické dopady
Autoři plánují navazující studii, která se zaměří na to, jak se mění načasování sezónních procesů a jaké to může mít dopady na fungování nádrží. Nejde tedy jen o to, že se voda otepluje, což podporuje vznik vodních květů sinic, ale také o to, kdy během roku se to děje a jak dlouho tyto podmínky trvají. Ve spojení s hodnocením četnosti a intenzity teplotních extrémů mohou tato zjištění přinést praktické využití při řízení vodních nádrží, například při predikci výskytu škodlivých sinicových květů nebo při optimalizaci odběrů vody pro vodárenské účely. „Dlouhodobé monitorování je klíčové pro porozumění dopadům klimatických změn. Bez spolupráce s jednotlivými podniky povodí, které provádějí dlouhodobá a pravidelná měření, bychom tyto změny nemohli analyzovat,“ říká Petr Znachor.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.