Evropská unie odmítá ustoupit tlaku Spojených států kvůli novým clům a hodlá na ně odpovědět rozhodně a jednotně. Ujistil o tom německý ministr hospodářství Robert Habeck, který varoval, že Evropa se nenechá zatlačit do kouta.
Donald Trump oznámil zavedení vysokých cel na dovoz z Kanady a Mexika a zpřísnění obchodních bariér vůči Číně. Přesto varoval před hrozbou celní války, která by mohla poškodit globální ekonomiku, uvedla agentura DPA.
„Pokud Trump skutečně zavede cla na evropské výrobky, odpovíme jednotně a sebevědomě,“ prohlásil Habeck. Zároveň ale varoval před nebezpečnou spirálou odvetných opatření, kterou už roztočily reakce Číny a Kanady.
Podle něj by eskalace mohla mít vážné dopady na světovou ekonomiku. „V takové obchodní válce nebudou vítězové. Povede jen k dalším šokům na trzích, vyšší inflaci, dražším produktům a menší jistotě pro investory,“ zdůraznil německý ministr hospodářství.
Spojené státy uvalily od půlnoci vysoká cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny, čímž zásadně vyostřily globální obchodní napětí. Prezident Donald Trump oznámil 25% daň na dovoz z Kanady a Mexika a novou 10% daň na čínské produkty. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce ze strany dotčených zemí, které oznámily odvetná opatření.
Kanada odpověděla zavedením 25% cel na americké spotřebiče, domácí potřeby i potraviny, jako je pomerančový džus, víno nebo káva. Čína ohlásila až 15% cla na americké zemědělské produkty a varovala, že se bude bránit „až do hořkého konce“, pokud USA neustoupí. Mexiko zatím svou reakci neoznámilo, ale prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že země je na tuto situaci připravena.
Celosvětové akciové trhy na eskalaci obchodního konfliktu reagovaly poklesem a analytici varují, že cla mohou zvýšit ceny pro americké spotřebitele i negativně ovlivnit globální ekonomiku. Evropská unie odsoudila zavedení cel vůči Kanadě a Mexiku a označila je za ohrožení hospodářské stability.
Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Válečná fronta na východě Ukrajiny, kde ukrajinští vojáci čelí stále sofistikovanějším ruským útokům dronů, se stává místem, kde se staré technologie, jako je rybářská síť, používají v boji proti high-tech hrozbám. Rybářské sítě, natažené na sloupech podél silnic, poskytují ukrajinským vojákům alespoň nějakou ochranu před ruskými drony, které stále častěji krouží nad jejich územím. Drony se zachytávají do pevných vláken sítí, což snižuje počet úspěšných zásahů.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.