Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Napětí mezi deníkem a prezidentem Chavesem sahá až k volební kampani v roce 2022. La Nación tehdy zveřejnil sérii článků o obviněních ze sexuálního obtěžování, kvůli kterým musel Chaves opustit své místo ve Světové bance. List také informoval o podezřeních z nelegálního financování jeho kampaně. Chaves tato obvinění odmítl a po nástupu do úřadu začal média označovat za „politické nájemné vrahy“ a podnikl kroky k finančnímu oslabení vydavatele deníku.
Souběžně s domácími spory Chaves upevňoval vztahy s Bílým domem. Kostarika nedávno souhlasila s přijímáním deportovaných migrantů z USA, uzavřela své velvyslanectví v Havaně a aktivně se zapojila do bezpečnostních summitů pod vedením Trumpovy administrativy. Právě toto spojenectví podle analytiků stojí za nynějšími restrikcemi vůči vedení listu. Pedro Abreu, předseda správní rady La Nación, potvrdil, že víza byla zrušena pěti ze sedmi členů rady. Zbývající dva členové disponují pasy zemí, které pro vstup do USA víza nepotřebují.
Podle odborníků z Kostarické univerzity může mít tento krok ochromující účinek na politickou diskusi v zemi. Nejde však o ojedinělý incident; Washington v poslední době zrušil víza řadě kostarických osobností, které vystupují jako kritici současné vlády. Na seznamu se ocitl i nositel Nobelovy ceny za mír a bývalý prezident Óscar Arias nebo předseda zákonodárného shromáždění Rodrigo Arias.
Restrikce začaly přibývat krátce po loňské návštěvě amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který Chavese chválil za vyloučení čínských firem z budování 5G sítí. Rubio tehdy veřejně prohlásil, že USA budou spolupracovat na „vyvození nákladů“ vůči těm, kteří využívají své pozice k podkopávání zájmů země. Brzy poté začala víza mizet opozičním politikům, kteří vládní dekrety kritizovali.
Rodrigo Chaves tento týden opouští prezidentský úřad, nahradí jej však jeho vybraná nástupkyně Laura Fernándezová. Panují obavy, že pod jejím vedením se útoky na opozici a nezávislá média ještě vystupňují. Bývalý ministr komunikací Mauricio Herrera varoval, že dalším terčem amerických vízových restrikcí by se mohli stát opoziční poslanci nebo rektoři veřejných vysokých škol. Washington se k aktuálnímu zrušení víz pro vedení La Nación zatím nevyjádřil.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.