Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Ukazuje se také, že Trumpova tvrzení o nulovém zatížení daňových poplatníků pravděpodobně nebyla pravdivá. Senátní výbor pro soudnictví ovládaný republikány totiž požádal o jednu miliardu dolarů na financování bezpečnosti spojené s výstavbou sálu. Tyto prostředky jsou součástí zákona o vymáhání imigrace a jsou určeny na modernizaci areálu Bílého domu.
Peníze mají konkrétně podpořit vylepšení v rámci projektu modernizace východního křídla, což je oficiální název pro nahrazení této části budovy Trumpovým sálem. Ačkoli se v zákoně uvádí, že finance jsou určeny na bezpečnost, v dané sekci není zmíněn žádný jiný projekt. To je v přímém rozporu s prezidentovou dřívější rétorikou o soukromém financování.
Donald Trump od září opakovaně zdůrazňoval, že za stavbu nebude platit stát, ale on sám a jeho dárci. V říjnu uvedl, že náklady pokryje ze sta procent s přáteli, a ještě v březnu mluvil o nule dolarů z kapes daňových poplatníků. Minulý týden však skupina republikánských senátorů navrhla, aby stát zaplatil i samotnou stavbu v hodnotě 400 milionů dolarů.
Bílý dům na dotazy ohledně přímého financování výstavby neodpověděl, ale vyjádřil podporu miliardové žádosti na bezpečnostní infrastrukturu. Mluvčí Davis Ingle uvedl, že Kongres správně rozpoznal potřebu zabezpečení komplexu. Podle něj události z nedávné večeře korespondentů ukázaly, že je nutné areál Bílého domu důkladně zpevnit a ochránit.
Kancelář senátora Chucka Grassleyho sice tvrdí, že peníze nejsou technicky určeny pro sál, ale bezpečnostní prvky tvoří podstatnou část celého záměru. Pod novým sálem má totiž vzniknout masivní podzemní komplex včetně bunkru a krytu s vojenskými parametry. Požadovaná částka na zabezpečení je navíc výrazně vyšší než odhadovaná cena samotné budovy.
Samotné náklady na stavbu se od počátku neustále zvyšují a původní odhady se již zdvojnásobily. Při oznámení projektu se počítalo s částkou 200 milionů dolarů, která se postupně zvedala přes 250 a 300 milionů až na současných 400 milionů. Bílý dům navíc porušil slib, že kvůli nové hale nebude nutné bourat stávající východní křídlo, které bylo v říjnu zdemolováno.
Změny v plánech a rostoucí náklady představují pro Bílý dům a republikány stále větší politickou zátěž. Projekt je u veřejnosti velmi nepopulární, což potvrdil i průzkum veřejného mínění, podle kterého odpůrci převažují nad zastánci v poměru dva ku jedné. Možné zapojení peněz daňových poplatníků může tuto podporu dále snížit.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října.
Projekt Svoboda amerického prezidenta Donalda Trumpa se pozastavuje. Podle jeho slov jsou důvodem pokračující diplomatická jednání s Íránem, která by mohla vést ke konečné mírové dohodě. Nadále však pokračuje americká námořní blokáda v Hormuzském průlivu.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu předčasně užili letní počasí, ale od středy se ochladí. Meteorologové ale nemají jen předpověď na další dny, ale i výhled na celý zbytek května. Jak bude podle aktuálního měsíčního výhledu?
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.