Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Ukazuje se také, že Trumpova tvrzení o nulovém zatížení daňových poplatníků pravděpodobně nebyla pravdivá. Senátní výbor pro soudnictví ovládaný republikány totiž požádal o jednu miliardu dolarů na financování bezpečnosti spojené s výstavbou sálu. Tyto prostředky jsou součástí zákona o vymáhání imigrace a jsou určeny na modernizaci areálu Bílého domu.
Peníze mají konkrétně podpořit vylepšení v rámci projektu modernizace východního křídla, což je oficiální název pro nahrazení této části budovy Trumpovým sálem. Ačkoli se v zákoně uvádí, že finance jsou určeny na bezpečnost, v dané sekci není zmíněn žádný jiný projekt. To je v přímém rozporu s prezidentovou dřívější rétorikou o soukromém financování.
Donald Trump od září opakovaně zdůrazňoval, že za stavbu nebude platit stát, ale on sám a jeho dárci. V říjnu uvedl, že náklady pokryje ze sta procent s přáteli, a ještě v březnu mluvil o nule dolarů z kapes daňových poplatníků. Minulý týden však skupina republikánských senátorů navrhla, aby stát zaplatil i samotnou stavbu v hodnotě 400 milionů dolarů.
Bílý dům na dotazy ohledně přímého financování výstavby neodpověděl, ale vyjádřil podporu miliardové žádosti na bezpečnostní infrastrukturu. Mluvčí Davis Ingle uvedl, že Kongres správně rozpoznal potřebu zabezpečení komplexu. Podle něj události z nedávné večeře korespondentů ukázaly, že je nutné areál Bílého domu důkladně zpevnit a ochránit.
Kancelář senátora Chucka Grassleyho sice tvrdí, že peníze nejsou technicky určeny pro sál, ale bezpečnostní prvky tvoří podstatnou část celého záměru. Pod novým sálem má totiž vzniknout masivní podzemní komplex včetně bunkru a krytu s vojenskými parametry. Požadovaná částka na zabezpečení je navíc výrazně vyšší než odhadovaná cena samotné budovy.
Samotné náklady na stavbu se od počátku neustále zvyšují a původní odhady se již zdvojnásobily. Při oznámení projektu se počítalo s částkou 200 milionů dolarů, která se postupně zvedala přes 250 a 300 milionů až na současných 400 milionů. Bílý dům navíc porušil slib, že kvůli nové hale nebude nutné bourat stávající východní křídlo, které bylo v říjnu zdemolováno.
Změny v plánech a rostoucí náklady představují pro Bílý dům a republikány stále větší politickou zátěž. Projekt je u veřejnosti velmi nepopulární, což potvrdil i průzkum veřejného mínění, podle kterého odpůrci převažují nad zastánci v poměru dva ku jedné. Možné zapojení peněz daňových poplatníků může tuto podporu dále snížit.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.