Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Ukazuje se také, že Trumpova tvrzení o nulovém zatížení daňových poplatníků pravděpodobně nebyla pravdivá. Senátní výbor pro soudnictví ovládaný republikány totiž požádal o jednu miliardu dolarů na financování bezpečnosti spojené s výstavbou sálu. Tyto prostředky jsou součástí zákona o vymáhání imigrace a jsou určeny na modernizaci areálu Bílého domu.
Peníze mají konkrétně podpořit vylepšení v rámci projektu modernizace východního křídla, což je oficiální název pro nahrazení této části budovy Trumpovým sálem. Ačkoli se v zákoně uvádí, že finance jsou určeny na bezpečnost, v dané sekci není zmíněn žádný jiný projekt. To je v přímém rozporu s prezidentovou dřívější rétorikou o soukromém financování.
Donald Trump od září opakovaně zdůrazňoval, že za stavbu nebude platit stát, ale on sám a jeho dárci. V říjnu uvedl, že náklady pokryje ze sta procent s přáteli, a ještě v březnu mluvil o nule dolarů z kapes daňových poplatníků. Minulý týden však skupina republikánských senátorů navrhla, aby stát zaplatil i samotnou stavbu v hodnotě 400 milionů dolarů.
Bílý dům na dotazy ohledně přímého financování výstavby neodpověděl, ale vyjádřil podporu miliardové žádosti na bezpečnostní infrastrukturu. Mluvčí Davis Ingle uvedl, že Kongres správně rozpoznal potřebu zabezpečení komplexu. Podle něj události z nedávné večeře korespondentů ukázaly, že je nutné areál Bílého domu důkladně zpevnit a ochránit.
Kancelář senátora Chucka Grassleyho sice tvrdí, že peníze nejsou technicky určeny pro sál, ale bezpečnostní prvky tvoří podstatnou část celého záměru. Pod novým sálem má totiž vzniknout masivní podzemní komplex včetně bunkru a krytu s vojenskými parametry. Požadovaná částka na zabezpečení je navíc výrazně vyšší než odhadovaná cena samotné budovy.
Samotné náklady na stavbu se od počátku neustále zvyšují a původní odhady se již zdvojnásobily. Při oznámení projektu se počítalo s částkou 200 milionů dolarů, která se postupně zvedala přes 250 a 300 milionů až na současných 400 milionů. Bílý dům navíc porušil slib, že kvůli nové hale nebude nutné bourat stávající východní křídlo, které bylo v říjnu zdemolováno.
Změny v plánech a rostoucí náklady představují pro Bílý dům a republikány stále větší politickou zátěž. Projekt je u veřejnosti velmi nepopulární, což potvrdil i průzkum veřejného mínění, podle kterého odpůrci převažují nad zastánci v poměru dva ku jedné. Možné zapojení peněz daňových poplatníků může tuto podporu dále snížit.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
