Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj signalizuje ochotu jednat, Donald Trump jeho vzkaz přijal a před Kongresem oznámil možnou dohodu o nerostných surovinách. "Obdrželi jsme silné signály, že Rusko je připraveno na mír," prohlásil americký prezident a naznačil další směřování své zahraniční politiky.
Donald Trump ve svém projevu před Kongresem oznámil, že obdržel dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který vyjádřil připravenost co nejdříve zasednout k jednacímu stolu a jednat o míru. Trump uvedl, že si tohoto kroku váží, a zároveň prohlásil, že Rusko vyslalo „silný signál“, že je připraveno na ukončení války. „Nebylo by to krásné?“ dodal americký prezident a apeloval na nutnost ukončit konflikt.
Přestože Trump věnoval zahraniční politice menší část svého projevu, neopomněl kritizovat evropské státy za jejich údajně nízkou podporu Ukrajině. Tvrdil, že Evropa utratila více peněz za ruské suroviny než za obranu Kyjeva, přičemž znovu zopakoval nepravdivé tvrzení, že USA poskytly Ukrajině 350 miliard dolarů, zatímco Evropa jen 100 miliard. Skutečná čísla podle nezávislých zdrojů ukazují, že americká podpora dosahuje asi 120 miliard dolarů, zatímco evropská přesahuje 140 miliard.
Trumpova slova vyvolala v Kongresu smíšené reakce. Zatímco demokraté ocenili vysoké částky věnované na obranu Ukrajiny, Trump je obvinil, že chtějí válku prodlužovat. V projevu, který byl jeho prvním od návratu do úřadu a zároveň nejdelším v historii, tak nejen nastínil svůj pohled na mezinárodní situaci, ale také opět rozdělil americkou politickou scénu.
A opět otevřel téma Grónska a vyjádřil přesvědčení, že USA potřebují tento autonomní region Dánska z důvodů národní a mezinárodní bezpečnosti. Trump vyzval obyvatele Grónska, aby se rozhodli pro připojení k USA a slíbili jim bezpečnost a prosperitu. "Pokud se tak rozhodnete, přijmeme vás do Spojených států," řekl s tím, že společně by Grónsko mohlo dosáhnout nebývalých výšin. Zároveň zdůraznil, že USA tento cíl dosáhnou "tak či onak".
Trumpova slova o Grónsku přinesla nový nádech, když místo přímé zmínky o anexi podpořil právo obyvatel ostrova určit si svou vlastní budoucnost. Tento projev následoval po dřívějším Trumpově zájmu o koupi Grónska, což vyvolalo mezinárodní pozornost a kontroverze. Prezident opět zdůraznil strategický význam regionu pro USA a jejich bezpečnostní zájmy v Arktidě.
V projevu se Trump věnoval i tématu Panamského průplavu, který označil za americký projekt, a vyjádřil záměr jeho "obnovy". Podle něj Panama porušuje dohodu o správě průplavu a USA se chystají převzít kontrolu nad tímto klíčovým dopravním uzlem zpět. Trump uvedl, že americká investiční společnost BlackRock již začala investice do přístavů v blízkosti průplavu a obvinil Čínu z nelegitimního vlivu na jeho provoz.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.