Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj signalizuje ochotu jednat, Donald Trump jeho vzkaz přijal a před Kongresem oznámil možnou dohodu o nerostných surovinách. "Obdrželi jsme silné signály, že Rusko je připraveno na mír," prohlásil americký prezident a naznačil další směřování své zahraniční politiky.
Donald Trump ve svém projevu před Kongresem oznámil, že obdržel dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který vyjádřil připravenost co nejdříve zasednout k jednacímu stolu a jednat o míru. Trump uvedl, že si tohoto kroku váží, a zároveň prohlásil, že Rusko vyslalo „silný signál“, že je připraveno na ukončení války. „Nebylo by to krásné?“ dodal americký prezident a apeloval na nutnost ukončit konflikt.
Přestože Trump věnoval zahraniční politice menší část svého projevu, neopomněl kritizovat evropské státy za jejich údajně nízkou podporu Ukrajině. Tvrdil, že Evropa utratila více peněz za ruské suroviny než za obranu Kyjeva, přičemž znovu zopakoval nepravdivé tvrzení, že USA poskytly Ukrajině 350 miliard dolarů, zatímco Evropa jen 100 miliard. Skutečná čísla podle nezávislých zdrojů ukazují, že americká podpora dosahuje asi 120 miliard dolarů, zatímco evropská přesahuje 140 miliard.
Trumpova slova vyvolala v Kongresu smíšené reakce. Zatímco demokraté ocenili vysoké částky věnované na obranu Ukrajiny, Trump je obvinil, že chtějí válku prodlužovat. V projevu, který byl jeho prvním od návratu do úřadu a zároveň nejdelším v historii, tak nejen nastínil svůj pohled na mezinárodní situaci, ale také opět rozdělil americkou politickou scénu.
A opět otevřel téma Grónska a vyjádřil přesvědčení, že USA potřebují tento autonomní region Dánska z důvodů národní a mezinárodní bezpečnosti. Trump vyzval obyvatele Grónska, aby se rozhodli pro připojení k USA a slíbili jim bezpečnost a prosperitu. "Pokud se tak rozhodnete, přijmeme vás do Spojených států," řekl s tím, že společně by Grónsko mohlo dosáhnout nebývalých výšin. Zároveň zdůraznil, že USA tento cíl dosáhnou "tak či onak".
Trumpova slova o Grónsku přinesla nový nádech, když místo přímé zmínky o anexi podpořil právo obyvatel ostrova určit si svou vlastní budoucnost. Tento projev následoval po dřívějším Trumpově zájmu o koupi Grónska, což vyvolalo mezinárodní pozornost a kontroverze. Prezident opět zdůraznil strategický význam regionu pro USA a jejich bezpečnostní zájmy v Arktidě.
V projevu se Trump věnoval i tématu Panamského průplavu, který označil za americký projekt, a vyjádřil záměr jeho "obnovy". Podle něj Panama porušuje dohodu o správě průplavu a USA se chystají převzít kontrolu nad tímto klíčovým dopravním uzlem zpět. Trump uvedl, že americká investiční společnost BlackRock již začala investice do přístavů v blízkosti průplavu a obvinil Čínu z nelegitimního vlivu na jeho provoz.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.