Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Raketové útoky cílily na několik regionů včetně Charkova, kde si údery vyžádaly jednu oběť. Další škody na energetických zařízeních hlásí oblasti kolem Pavlohradu, Dnipra, Záporoží a Kyjeva. Nejtragičtější bilanci má středoukrajinská Poltava, kde zahynuli čtyři lidé, mezi nimiž byli i dva zasahující záchranáři. Desítky dalších osob utrpěly zranění.
Kyjev na noční agresi odpověděl vlastní sérií raketových úderů na několik cílů v Rusku. Podle Zelenského byl zasažen mimo jiné vojensko-průmyslový areál v Čeboksary, který leží více než 500 kilometrů východně od Moskvy. Tato eskalace přichází v době, kdy ruské ministerstvo obrany deklarovalo dvoudenní příměří na 8. a 9. května na počest oslav Dne vítězství.
Zelenskyj, který se v pondělí účastnil summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu, poznamenal, že letošní ruská přehlídka na Rudém náměstí se zřejmě obejde bez těžké vojenské techniky. Podle něj si ji Moskva nemůže dovolit a zároveň se obává ukrajinských dronů. To podle ukrajinského lídra jasně ukazuje současnou slabost ruského režimu.
Moskva v reakci na případné ukrajinské útoky během oslav pohrozila masivním odvetným úderem na centrum Kyjeva. Ruské úřady dokonce vyzvaly civilní obyvatelstvo a personál zahraničních diplomatických misí, aby město včas opustili. Zelenskyj k návrhu ruského příměří dodal, že Kyjev nedostal žádnou oficiální žádost, a oznámil vlastní klid zbraní, který má začít platit ve středu o půlnoci s tím, že další kroky budou záviset na reálné snaze Moskvy ukončit válku.
Do situace se zapojil i americký prezident Donald Trump, který vyjádřil přání dosáhnout mezi oběma stranami dohody. Zelenského označil za „prohnaného chlapa“ a poznamenal, že ačkoliv Ukrajina ztrácí území, děje se tak za cenu obrovských nákladů pro obě bojující strany. Trump připomněl, že se Zelenským vychází dobře, navzdory dřívějším neshodám v Bílém domě.
Mezitím se prohlubuje spolupráce mezi Kyjevem a jeho evropskými spojenci. Velká Británie potvrdila záměr připojit se k obřímu úvěru Evropské unie pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Tyto prostředky, které by měly začít proudit ve druhém čtvrtletí roku 2026, jsou určeny na nejnutnější rozpočtové výdaje a rozvoj obranného průmyslu, přičemž spláceny mají být z ruských reparací.
Podporu Ukrajině vyjádřil také finský prezident Alexander Stubb po setkání v České republice. Znovu vyzval k přijetí země do EU a NATO a zdůraznil, že žádná jiná armáda v Evropě ani v USA momentálně nedisponuje takovými zkušenostmi s moderním vedením války jako ta ukrajinská. Vyzdvihl zejména ukrajinské schopnosti v oblasti bezpilotních letounů, které se stávají klíčovým prvkem současných konfliktů.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.