Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Raketové útoky cílily na několik regionů včetně Charkova, kde si údery vyžádaly jednu oběť. Další škody na energetických zařízeních hlásí oblasti kolem Pavlohradu, Dnipra, Záporoží a Kyjeva. Nejtragičtější bilanci má středoukrajinská Poltava, kde zahynuli čtyři lidé, mezi nimiž byli i dva zasahující záchranáři. Desítky dalších osob utrpěly zranění.
Kyjev na noční agresi odpověděl vlastní sérií raketových úderů na několik cílů v Rusku. Podle Zelenského byl zasažen mimo jiné vojensko-průmyslový areál v Čeboksary, který leží více než 500 kilometrů východně od Moskvy. Tato eskalace přichází v době, kdy ruské ministerstvo obrany deklarovalo dvoudenní příměří na 8. a 9. května na počest oslav Dne vítězství.
Zelenskyj, který se v pondělí účastnil summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu, poznamenal, že letošní ruská přehlídka na Rudém náměstí se zřejmě obejde bez těžké vojenské techniky. Podle něj si ji Moskva nemůže dovolit a zároveň se obává ukrajinských dronů. To podle ukrajinského lídra jasně ukazuje současnou slabost ruského režimu.
Moskva v reakci na případné ukrajinské útoky během oslav pohrozila masivním odvetným úderem na centrum Kyjeva. Ruské úřady dokonce vyzvaly civilní obyvatelstvo a personál zahraničních diplomatických misí, aby město včas opustili. Zelenskyj k návrhu ruského příměří dodal, že Kyjev nedostal žádnou oficiální žádost, a oznámil vlastní klid zbraní, který má začít platit ve středu o půlnoci s tím, že další kroky budou záviset na reálné snaze Moskvy ukončit válku.
Do situace se zapojil i americký prezident Donald Trump, který vyjádřil přání dosáhnout mezi oběma stranami dohody. Zelenského označil za „prohnaného chlapa“ a poznamenal, že ačkoliv Ukrajina ztrácí území, děje se tak za cenu obrovských nákladů pro obě bojující strany. Trump připomněl, že se Zelenským vychází dobře, navzdory dřívějším neshodám v Bílém domě.
Mezitím se prohlubuje spolupráce mezi Kyjevem a jeho evropskými spojenci. Velká Británie potvrdila záměr připojit se k obřímu úvěru Evropské unie pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Tyto prostředky, které by měly začít proudit ve druhém čtvrtletí roku 2026, jsou určeny na nejnutnější rozpočtové výdaje a rozvoj obranného průmyslu, přičemž spláceny mají být z ruských reparací.
Podporu Ukrajině vyjádřil také finský prezident Alexander Stubb po setkání v České republice. Znovu vyzval k přijetí země do EU a NATO a zdůraznil, že žádná jiná armáda v Evropě ani v USA momentálně nedisponuje takovými zkušenostmi s moderním vedením války jako ta ukrajinská. Vyzdvihl zejména ukrajinské schopnosti v oblasti bezpilotních letounů, které se stávají klíčovým prvkem současných konfliktů.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.