Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Trump se nadále rozhoduje, jakým způsobem by měly Spojené státy reagovat na napjatou situaci mezi Izraelem a Íránem. Ve středu novinářům sdělil, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Jak ve čtvrtek uvedla CBS, prezident si stále ponechává otevřené možnosti.
Na brífinku v Bílém domě tlumočila tisková mluvčí Karoline Leavitt Trumpovo stanovisko: „Vzhledem k tomu, že existuje značná šance, že v blízké budoucnosti mohou, ale nemusí, proběhnout jednání s Íránem, rozhodnu se, zda zasáhnout, během příštích dvou týdnů.“
Napětí v regionu eskaluje a Spojené státy zvažují, do jaké míry se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem přímo zapojí. Fordo, které Írán využívá k obohacování uranu, je považováno za klíčový bod v jeho jaderném programu.
Íránské jaderné zařízení Fordo patří mezi nejstřeženější a nejkontroverznější objekty v zemi. Nachází se asi 30 kilometrů od posvátného města Qom, zasazené hluboko do hor, což z něj činí jednu z nejlépe chráněných jaderných lokalit na světě. Právě kvůli své strategické poloze a účelu se Fordo opakovaně ocitá v centru mezinárodních obav i politických debat.
Zařízení bylo dlouhou dobu utajené. Írán o jeho existenci oficiálně informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) teprve v roce 2009, ačkoli výstavba byla zahájena už dříve. Tato skutečnost vyvolala na Západě značné podezření, že Fordo nebylo určeno pouze k mírovým účelům, ale mohlo být součástí tajného programu vývoje jaderné zbraně.
Hlavní činností ve Fordu je obohacování uranu – tedy proces, při kterém se zvyšuje podíl izotopu uranu-235. Právě tento izotop je nezbytný jak pro provoz jaderných elektráren, tak – při vyšším stupni obohacení – pro výrobu jaderných hlavic. Civilní reaktory využívají uran obohacený zhruba na 3 až 5 procent. Ve Fordu ale Írán opakovaně vyráběl uran obohacený až na 20 procent i více, což je z mezinárodního hlediska vnímáno jako vážný krok směrem k vojenskému využití.
Po podpisu takzvané jaderné dohody (JCPOA) v roce 2015 se Írán zavázal výrazně omezit činnost tohoto zařízení. Fordo mělo být převedeno na výzkumné středisko a obohacování uranu zde mělo být přerušeno. Dohoda však začala ztrácet platnost v roce 2018, kdy od ní jednostranně odstoupily Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa. Írán na to reagoval postupným odstupováním od svých závazků – mimo jiné znovu spustil činnost ve Fordu a výrazně navýšil objem i úroveň obohacovaného uranu.
Dnes tak Fordo představuje nejen technologickou páteř íránského jaderného programu, ale i symbol napětí mezi Teheránem a Západem. Jeho existence a činnost jsou vnímány jako klíčový prvek v debatách o tom, zda Írán směřuje k výrobě jaderné zbraně – a zda by mezinárodní společenství mělo včas a rozhodně zasáhnout.
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.