Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Trump se nadále rozhoduje, jakým způsobem by měly Spojené státy reagovat na napjatou situaci mezi Izraelem a Íránem. Ve středu novinářům sdělil, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Jak ve čtvrtek uvedla CBS, prezident si stále ponechává otevřené možnosti.
Na brífinku v Bílém domě tlumočila tisková mluvčí Karoline Leavitt Trumpovo stanovisko: „Vzhledem k tomu, že existuje značná šance, že v blízké budoucnosti mohou, ale nemusí, proběhnout jednání s Íránem, rozhodnu se, zda zasáhnout, během příštích dvou týdnů.“
Napětí v regionu eskaluje a Spojené státy zvažují, do jaké míry se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem přímo zapojí. Fordo, které Írán využívá k obohacování uranu, je považováno za klíčový bod v jeho jaderném programu.
Íránské jaderné zařízení Fordo patří mezi nejstřeženější a nejkontroverznější objekty v zemi. Nachází se asi 30 kilometrů od posvátného města Qom, zasazené hluboko do hor, což z něj činí jednu z nejlépe chráněných jaderných lokalit na světě. Právě kvůli své strategické poloze a účelu se Fordo opakovaně ocitá v centru mezinárodních obav i politických debat.
Zařízení bylo dlouhou dobu utajené. Írán o jeho existenci oficiálně informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) teprve v roce 2009, ačkoli výstavba byla zahájena už dříve. Tato skutečnost vyvolala na Západě značné podezření, že Fordo nebylo určeno pouze k mírovým účelům, ale mohlo být součástí tajného programu vývoje jaderné zbraně.
Hlavní činností ve Fordu je obohacování uranu – tedy proces, při kterém se zvyšuje podíl izotopu uranu-235. Právě tento izotop je nezbytný jak pro provoz jaderných elektráren, tak – při vyšším stupni obohacení – pro výrobu jaderných hlavic. Civilní reaktory využívají uran obohacený zhruba na 3 až 5 procent. Ve Fordu ale Írán opakovaně vyráběl uran obohacený až na 20 procent i více, což je z mezinárodního hlediska vnímáno jako vážný krok směrem k vojenskému využití.
Po podpisu takzvané jaderné dohody (JCPOA) v roce 2015 se Írán zavázal výrazně omezit činnost tohoto zařízení. Fordo mělo být převedeno na výzkumné středisko a obohacování uranu zde mělo být přerušeno. Dohoda však začala ztrácet platnost v roce 2018, kdy od ní jednostranně odstoupily Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa. Írán na to reagoval postupným odstupováním od svých závazků – mimo jiné znovu spustil činnost ve Fordu a výrazně navýšil objem i úroveň obohacovaného uranu.
Dnes tak Fordo představuje nejen technologickou páteř íránského jaderného programu, ale i symbol napětí mezi Teheránem a Západem. Jeho existence a činnost jsou vnímány jako klíčový prvek v debatách o tom, zda Írán směřuje k výrobě jaderné zbraně – a zda by mezinárodní společenství mělo včas a rozhodně zasáhnout.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.