Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Trump se nadále rozhoduje, jakým způsobem by měly Spojené státy reagovat na napjatou situaci mezi Izraelem a Íránem. Ve středu novinářům sdělil, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Jak ve čtvrtek uvedla CBS, prezident si stále ponechává otevřené možnosti.
Na brífinku v Bílém domě tlumočila tisková mluvčí Karoline Leavitt Trumpovo stanovisko: „Vzhledem k tomu, že existuje značná šance, že v blízké budoucnosti mohou, ale nemusí, proběhnout jednání s Íránem, rozhodnu se, zda zasáhnout, během příštích dvou týdnů.“
Napětí v regionu eskaluje a Spojené státy zvažují, do jaké míry se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem přímo zapojí. Fordo, které Írán využívá k obohacování uranu, je považováno za klíčový bod v jeho jaderném programu.
Íránské jaderné zařízení Fordo patří mezi nejstřeženější a nejkontroverznější objekty v zemi. Nachází se asi 30 kilometrů od posvátného města Qom, zasazené hluboko do hor, což z něj činí jednu z nejlépe chráněných jaderných lokalit na světě. Právě kvůli své strategické poloze a účelu se Fordo opakovaně ocitá v centru mezinárodních obav i politických debat.
Zařízení bylo dlouhou dobu utajené. Írán o jeho existenci oficiálně informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) teprve v roce 2009, ačkoli výstavba byla zahájena už dříve. Tato skutečnost vyvolala na Západě značné podezření, že Fordo nebylo určeno pouze k mírovým účelům, ale mohlo být součástí tajného programu vývoje jaderné zbraně.
Hlavní činností ve Fordu je obohacování uranu – tedy proces, při kterém se zvyšuje podíl izotopu uranu-235. Právě tento izotop je nezbytný jak pro provoz jaderných elektráren, tak – při vyšším stupni obohacení – pro výrobu jaderných hlavic. Civilní reaktory využívají uran obohacený zhruba na 3 až 5 procent. Ve Fordu ale Írán opakovaně vyráběl uran obohacený až na 20 procent i více, což je z mezinárodního hlediska vnímáno jako vážný krok směrem k vojenskému využití.
Po podpisu takzvané jaderné dohody (JCPOA) v roce 2015 se Írán zavázal výrazně omezit činnost tohoto zařízení. Fordo mělo být převedeno na výzkumné středisko a obohacování uranu zde mělo být přerušeno. Dohoda však začala ztrácet platnost v roce 2018, kdy od ní jednostranně odstoupily Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa. Írán na to reagoval postupným odstupováním od svých závazků – mimo jiné znovu spustil činnost ve Fordu a výrazně navýšil objem i úroveň obohacovaného uranu.
Dnes tak Fordo představuje nejen technologickou páteř íránského jaderného programu, ale i symbol napětí mezi Teheránem a Západem. Jeho existence a činnost jsou vnímány jako klíčový prvek v debatách o tom, zda Írán směřuje k výrobě jaderné zbraně – a zda by mezinárodní společenství mělo včas a rozhodně zasáhnout.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.