Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Trump se nadále rozhoduje, jakým způsobem by měly Spojené státy reagovat na napjatou situaci mezi Izraelem a Íránem. Ve středu novinářům sdělil, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Jak ve čtvrtek uvedla CBS, prezident si stále ponechává otevřené možnosti.
Na brífinku v Bílém domě tlumočila tisková mluvčí Karoline Leavitt Trumpovo stanovisko: „Vzhledem k tomu, že existuje značná šance, že v blízké budoucnosti mohou, ale nemusí, proběhnout jednání s Íránem, rozhodnu se, zda zasáhnout, během příštích dvou týdnů.“
Napětí v regionu eskaluje a Spojené státy zvažují, do jaké míry se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem přímo zapojí. Fordo, které Írán využívá k obohacování uranu, je považováno za klíčový bod v jeho jaderném programu.
Íránské jaderné zařízení Fordo patří mezi nejstřeženější a nejkontroverznější objekty v zemi. Nachází se asi 30 kilometrů od posvátného města Qom, zasazené hluboko do hor, což z něj činí jednu z nejlépe chráněných jaderných lokalit na světě. Právě kvůli své strategické poloze a účelu se Fordo opakovaně ocitá v centru mezinárodních obav i politických debat.
Zařízení bylo dlouhou dobu utajené. Írán o jeho existenci oficiálně informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) teprve v roce 2009, ačkoli výstavba byla zahájena už dříve. Tato skutečnost vyvolala na Západě značné podezření, že Fordo nebylo určeno pouze k mírovým účelům, ale mohlo být součástí tajného programu vývoje jaderné zbraně.
Hlavní činností ve Fordu je obohacování uranu – tedy proces, při kterém se zvyšuje podíl izotopu uranu-235. Právě tento izotop je nezbytný jak pro provoz jaderných elektráren, tak – při vyšším stupni obohacení – pro výrobu jaderných hlavic. Civilní reaktory využívají uran obohacený zhruba na 3 až 5 procent. Ve Fordu ale Írán opakovaně vyráběl uran obohacený až na 20 procent i více, což je z mezinárodního hlediska vnímáno jako vážný krok směrem k vojenskému využití.
Po podpisu takzvané jaderné dohody (JCPOA) v roce 2015 se Írán zavázal výrazně omezit činnost tohoto zařízení. Fordo mělo být převedeno na výzkumné středisko a obohacování uranu zde mělo být přerušeno. Dohoda však začala ztrácet platnost v roce 2018, kdy od ní jednostranně odstoupily Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa. Írán na to reagoval postupným odstupováním od svých závazků – mimo jiné znovu spustil činnost ve Fordu a výrazně navýšil objem i úroveň obohacovaného uranu.
Dnes tak Fordo představuje nejen technologickou páteř íránského jaderného programu, ale i symbol napětí mezi Teheránem a Západem. Jeho existence a činnost jsou vnímány jako klíčový prvek v debatách o tom, zda Írán směřuje k výrobě jaderné zbraně – a zda by mezinárodní společenství mělo včas a rozhodně zasáhnout.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.