Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Trump se nadále rozhoduje, jakým způsobem by měly Spojené státy reagovat na napjatou situaci mezi Izraelem a Íránem. Ve středu novinářům sdělil, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Jak ve čtvrtek uvedla CBS, prezident si stále ponechává otevřené možnosti.
Na brífinku v Bílém domě tlumočila tisková mluvčí Karoline Leavitt Trumpovo stanovisko: „Vzhledem k tomu, že existuje značná šance, že v blízké budoucnosti mohou, ale nemusí, proběhnout jednání s Íránem, rozhodnu se, zda zasáhnout, během příštích dvou týdnů.“
Napětí v regionu eskaluje a Spojené státy zvažují, do jaké míry se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem přímo zapojí. Fordo, které Írán využívá k obohacování uranu, je považováno za klíčový bod v jeho jaderném programu.
Íránské jaderné zařízení Fordo patří mezi nejstřeženější a nejkontroverznější objekty v zemi. Nachází se asi 30 kilometrů od posvátného města Qom, zasazené hluboko do hor, což z něj činí jednu z nejlépe chráněných jaderných lokalit na světě. Právě kvůli své strategické poloze a účelu se Fordo opakovaně ocitá v centru mezinárodních obav i politických debat.
Zařízení bylo dlouhou dobu utajené. Írán o jeho existenci oficiálně informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) teprve v roce 2009, ačkoli výstavba byla zahájena už dříve. Tato skutečnost vyvolala na Západě značné podezření, že Fordo nebylo určeno pouze k mírovým účelům, ale mohlo být součástí tajného programu vývoje jaderné zbraně.
Hlavní činností ve Fordu je obohacování uranu – tedy proces, při kterém se zvyšuje podíl izotopu uranu-235. Právě tento izotop je nezbytný jak pro provoz jaderných elektráren, tak – při vyšším stupni obohacení – pro výrobu jaderných hlavic. Civilní reaktory využívají uran obohacený zhruba na 3 až 5 procent. Ve Fordu ale Írán opakovaně vyráběl uran obohacený až na 20 procent i více, což je z mezinárodního hlediska vnímáno jako vážný krok směrem k vojenskému využití.
Po podpisu takzvané jaderné dohody (JCPOA) v roce 2015 se Írán zavázal výrazně omezit činnost tohoto zařízení. Fordo mělo být převedeno na výzkumné středisko a obohacování uranu zde mělo být přerušeno. Dohoda však začala ztrácet platnost v roce 2018, kdy od ní jednostranně odstoupily Spojené státy pod vedením prezidenta Trumpa. Írán na to reagoval postupným odstupováním od svých závazků – mimo jiné znovu spustil činnost ve Fordu a výrazně navýšil objem i úroveň obohacovaného uranu.
Dnes tak Fordo představuje nejen technologickou páteř íránského jaderného programu, ale i symbol napětí mezi Teheránem a Západem. Jeho existence a činnost jsou vnímány jako klíčový prvek v debatách o tom, zda Írán směřuje k výrobě jaderné zbraně – a zda by mezinárodní společenství mělo včas a rozhodně zasáhnout.
Blízký východ se zmítá v otevřené válce mezi Izraelem a Íránem. Konflikt mění rovnováhu sil v regionu, který balancuje mezi přímou intervencí USA, kolapsem íránského režimu a možným příměřím. Jasné dělení na spojence a nepřátele se rozplývá. Zástupné síly Íránu váhají se zapojením do boje proti Izraeli, Irák lavíruje mezi Teheránem a Washingtonem, Sýrie je po pádu Bašára Asada geopolitickou neznámou a Jordánsko, historický odpůrce Izraele, denně sestřeluje íránské drony.
Americký prezident Donald Trump podle informací stanice CBS News považuje zneškodnění íránského jaderného zařízení Fordo za nezbytné. Podle zdrojů obeznámených se situací byl Trump podrobně seznámen s riziky i možnými přínosy bombardování tohoto objektu a podle jedné z citovaných osob je přesvědčen, že „není příliš na výběr“. Dokončení mise podle něj znamená „zničit Fordo“.
Izrael podle zprávy deníku The Wall Street Journal čelí kritickému nedostatku přepadových raket systému Arrow, určených k likvidaci balistických střel dlouhého doletu. Informaci potvrdil nejmenovaný představitel americké administrativy s tím, že situace je natolik vážná, že by Izrael mohl již do konce týdne začít racionovat svou protivzdušnou obranu. Oficiální izraelské zdroje však nedostatek zatím veřejně nepřiznávají.
Elon Musk opět rozvířil politické vody ve Washingtonu, když označil jednoho z nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa za „hada“. Na sociální síti X zaútočil na Sergia Gora, šéfa personálního úřadu Bílého domu, který podle Muska sehrál klíčovou roli při ukončení jejich dříve těsné spolupráce.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.