Donald Trump varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pokud zruší dohodu o nerostných surovinách s USA, čekají ho vážné následky. „Bude mít velké, velké problémy,“ prohlásil americký prezident.
Americký prezident Donald Trump důrazně varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by mohl čelit „velkým, velkým problémům“, pokud se pokusí odstoupit od dohody o vzácných nerostech, která poskytuje Spojeným státům přístup k ukrajinským surovinám. Trump zároveň odmítl ukrajinské ambice vstoupit do NATO a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud nebude usilovat o mírovou dohodu. Informuje deník Business Standard.
„Snaží se vycouvat z dohody o vzácných zeminách,“ prohlásil Trump před novináři. „Pokud to udělá, má nějaké problémy. Velké, velké problémy. Uzavřeli jsme dohodu o vzácných zeminách. A teď říká: ‚No, víš, chci tu dohodu znovu projednat.‘“
Bývalý prezident při své cestě z Floridy do Washingtonu také jasně odmítl možnost, že by Ukrajina v blízké době vstoupila do NATO. „Chce být členem NATO. Nikdy se nestal členem NATO. Chápe to,“ konstatoval Trump.
Trump se vyjádřil také ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který nedávno zpochybnil legitimitu Volodymyra Zelenského. Putin uvedl, že ukrajinskému lídrovi loni vypršel mandát, a proto nemá pravomoc podepisovat mírové dohody.
„Byl jsem naštvaný, naštvaný,“ řekl Trump v rozhovoru pro NBC News. Podle něj si Putin tímto prohlášením jen komplikuje pozici v jednáních o příměří. Ukrajinská ústava totiž neumožňuje konání národních voleb během stanného práva, což Zelenskému umožňuje setrvat v úřadu i po vypršení mandátu.
Trump zároveň pohrozil přísnými ekonomickými opatřeními, pokud Rusko nebude jednat v zájmu mírové dohody.
„Pokud nedojde k dohodě a pokud si myslím, že to byla chyba Ruska, uvalím na Rusko sekundární sankce,“ varoval Trump. Zároveň pohrozil, že zavede „25 až 50bodové clo na veškerou ropu“.
„Kdokoli kupuje ropu z Ruska, nebude moci prodávat svůj produkt – žádný produkt, nejen ropu – do Spojených států,“ dodal.
Přesto Trump zdůraznil, že měl s Putinem „velmi dobrý vztah“ a že se oba dobře znali. „Nemyslím si, že své slovo dodrží,“ poznamenal.
Trumpova slova přicházejí v době, kdy ruské síly zesilují útoky na Ukrajinu. Nejnovější nálet na druhé největší město Charkov zasáhl vojenskou nemocnici, nákupní centrum a obytné čtvrti. Podle ukrajinských úřadů si vyžádal nejméně dvě oběti a desítky zraněných.
Ukrajinský generální štáb označil útok na nemocnici za „úmyslné, cílené ostřelování“, při němž byli zraněni i zdravotníci. Zelenskyj ve svém vyjádření na sociální síti X obvinil Rusko z „protahování války“ a snahy o získání více území.
Trump naznačil, že má psychologický termín, do kdy očekává ruskou ochotu k příměří. „Pokud si budu myslet, že si nás osahávají, nebudu z toho šťastný,“ prohlásil.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.