Donald Trump varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pokud zruší dohodu o nerostných surovinách s USA, čekají ho vážné následky. „Bude mít velké, velké problémy,“ prohlásil americký prezident.
Americký prezident Donald Trump důrazně varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by mohl čelit „velkým, velkým problémům“, pokud se pokusí odstoupit od dohody o vzácných nerostech, která poskytuje Spojeným státům přístup k ukrajinským surovinám. Trump zároveň odmítl ukrajinské ambice vstoupit do NATO a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud nebude usilovat o mírovou dohodu. Informuje deník Business Standard.
„Snaží se vycouvat z dohody o vzácných zeminách,“ prohlásil Trump před novináři. „Pokud to udělá, má nějaké problémy. Velké, velké problémy. Uzavřeli jsme dohodu o vzácných zeminách. A teď říká: ‚No, víš, chci tu dohodu znovu projednat.‘“
Bývalý prezident při své cestě z Floridy do Washingtonu také jasně odmítl možnost, že by Ukrajina v blízké době vstoupila do NATO. „Chce být členem NATO. Nikdy se nestal členem NATO. Chápe to,“ konstatoval Trump.
Trump se vyjádřil také ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který nedávno zpochybnil legitimitu Volodymyra Zelenského. Putin uvedl, že ukrajinskému lídrovi loni vypršel mandát, a proto nemá pravomoc podepisovat mírové dohody.
„Byl jsem naštvaný, naštvaný,“ řekl Trump v rozhovoru pro NBC News. Podle něj si Putin tímto prohlášením jen komplikuje pozici v jednáních o příměří. Ukrajinská ústava totiž neumožňuje konání národních voleb během stanného práva, což Zelenskému umožňuje setrvat v úřadu i po vypršení mandátu.
Trump zároveň pohrozil přísnými ekonomickými opatřeními, pokud Rusko nebude jednat v zájmu mírové dohody.
„Pokud nedojde k dohodě a pokud si myslím, že to byla chyba Ruska, uvalím na Rusko sekundární sankce,“ varoval Trump. Zároveň pohrozil, že zavede „25 až 50bodové clo na veškerou ropu“.
„Kdokoli kupuje ropu z Ruska, nebude moci prodávat svůj produkt – žádný produkt, nejen ropu – do Spojených států,“ dodal.
Přesto Trump zdůraznil, že měl s Putinem „velmi dobrý vztah“ a že se oba dobře znali. „Nemyslím si, že své slovo dodrží,“ poznamenal.
Trumpova slova přicházejí v době, kdy ruské síly zesilují útoky na Ukrajinu. Nejnovější nálet na druhé největší město Charkov zasáhl vojenskou nemocnici, nákupní centrum a obytné čtvrti. Podle ukrajinských úřadů si vyžádal nejméně dvě oběti a desítky zraněných.
Ukrajinský generální štáb označil útok na nemocnici za „úmyslné, cílené ostřelování“, při němž byli zraněni i zdravotníci. Zelenskyj ve svém vyjádření na sociální síti X obvinil Rusko z „protahování války“ a snahy o získání více území.
Trump naznačil, že má psychologický termín, do kdy očekává ruskou ochotu k příměří. „Pokud si budu myslet, že si nás osahávají, nebudu z toho šťastný,“ prohlásil.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.