Donald Trump varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pokud zruší dohodu o nerostných surovinách s USA, čekají ho vážné následky. „Bude mít velké, velké problémy,“ prohlásil americký prezident.
Americký prezident Donald Trump důrazně varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by mohl čelit „velkým, velkým problémům“, pokud se pokusí odstoupit od dohody o vzácných nerostech, která poskytuje Spojeným státům přístup k ukrajinským surovinám. Trump zároveň odmítl ukrajinské ambice vstoupit do NATO a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud nebude usilovat o mírovou dohodu. Informuje deník Business Standard.
„Snaží se vycouvat z dohody o vzácných zeminách,“ prohlásil Trump před novináři. „Pokud to udělá, má nějaké problémy. Velké, velké problémy. Uzavřeli jsme dohodu o vzácných zeminách. A teď říká: ‚No, víš, chci tu dohodu znovu projednat.‘“
Bývalý prezident při své cestě z Floridy do Washingtonu také jasně odmítl možnost, že by Ukrajina v blízké době vstoupila do NATO. „Chce být členem NATO. Nikdy se nestal členem NATO. Chápe to,“ konstatoval Trump.
Trump se vyjádřil také ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který nedávno zpochybnil legitimitu Volodymyra Zelenského. Putin uvedl, že ukrajinskému lídrovi loni vypršel mandát, a proto nemá pravomoc podepisovat mírové dohody.
„Byl jsem naštvaný, naštvaný,“ řekl Trump v rozhovoru pro NBC News. Podle něj si Putin tímto prohlášením jen komplikuje pozici v jednáních o příměří. Ukrajinská ústava totiž neumožňuje konání národních voleb během stanného práva, což Zelenskému umožňuje setrvat v úřadu i po vypršení mandátu.
Trump zároveň pohrozil přísnými ekonomickými opatřeními, pokud Rusko nebude jednat v zájmu mírové dohody.
„Pokud nedojde k dohodě a pokud si myslím, že to byla chyba Ruska, uvalím na Rusko sekundární sankce,“ varoval Trump. Zároveň pohrozil, že zavede „25 až 50bodové clo na veškerou ropu“.
„Kdokoli kupuje ropu z Ruska, nebude moci prodávat svůj produkt – žádný produkt, nejen ropu – do Spojených států,“ dodal.
Přesto Trump zdůraznil, že měl s Putinem „velmi dobrý vztah“ a že se oba dobře znali. „Nemyslím si, že své slovo dodrží,“ poznamenal.
Trumpova slova přicházejí v době, kdy ruské síly zesilují útoky na Ukrajinu. Nejnovější nálet na druhé největší město Charkov zasáhl vojenskou nemocnici, nákupní centrum a obytné čtvrti. Podle ukrajinských úřadů si vyžádal nejméně dvě oběti a desítky zraněných.
Ukrajinský generální štáb označil útok na nemocnici za „úmyslné, cílené ostřelování“, při němž byli zraněni i zdravotníci. Zelenskyj ve svém vyjádření na sociální síti X obvinil Rusko z „protahování války“ a snahy o získání více území.
Trump naznačil, že má psychologický termín, do kdy očekává ruskou ochotu k příměří. „Pokud si budu myslet, že si nás osahávají, nebudu z toho šťastný,“ prohlásil.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.