Donald Trump varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pokud zruší dohodu o nerostných surovinách s USA, čekají ho vážné následky. „Bude mít velké, velké problémy,“ prohlásil americký prezident.
Americký prezident Donald Trump důrazně varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by mohl čelit „velkým, velkým problémům“, pokud se pokusí odstoupit od dohody o vzácných nerostech, která poskytuje Spojeným státům přístup k ukrajinským surovinám. Trump zároveň odmítl ukrajinské ambice vstoupit do NATO a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud nebude usilovat o mírovou dohodu. Informuje deník Business Standard.
„Snaží se vycouvat z dohody o vzácných zeminách,“ prohlásil Trump před novináři. „Pokud to udělá, má nějaké problémy. Velké, velké problémy. Uzavřeli jsme dohodu o vzácných zeminách. A teď říká: ‚No, víš, chci tu dohodu znovu projednat.‘“
Bývalý prezident při své cestě z Floridy do Washingtonu také jasně odmítl možnost, že by Ukrajina v blízké době vstoupila do NATO. „Chce být členem NATO. Nikdy se nestal členem NATO. Chápe to,“ konstatoval Trump.
Trump se vyjádřil také ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který nedávno zpochybnil legitimitu Volodymyra Zelenského. Putin uvedl, že ukrajinskému lídrovi loni vypršel mandát, a proto nemá pravomoc podepisovat mírové dohody.
„Byl jsem naštvaný, naštvaný,“ řekl Trump v rozhovoru pro NBC News. Podle něj si Putin tímto prohlášením jen komplikuje pozici v jednáních o příměří. Ukrajinská ústava totiž neumožňuje konání národních voleb během stanného práva, což Zelenskému umožňuje setrvat v úřadu i po vypršení mandátu.
Trump zároveň pohrozil přísnými ekonomickými opatřeními, pokud Rusko nebude jednat v zájmu mírové dohody.
„Pokud nedojde k dohodě a pokud si myslím, že to byla chyba Ruska, uvalím na Rusko sekundární sankce,“ varoval Trump. Zároveň pohrozil, že zavede „25 až 50bodové clo na veškerou ropu“.
„Kdokoli kupuje ropu z Ruska, nebude moci prodávat svůj produkt – žádný produkt, nejen ropu – do Spojených států,“ dodal.
Přesto Trump zdůraznil, že měl s Putinem „velmi dobrý vztah“ a že se oba dobře znali. „Nemyslím si, že své slovo dodrží,“ poznamenal.
Trumpova slova přicházejí v době, kdy ruské síly zesilují útoky na Ukrajinu. Nejnovější nálet na druhé největší město Charkov zasáhl vojenskou nemocnici, nákupní centrum a obytné čtvrti. Podle ukrajinských úřadů si vyžádal nejméně dvě oběti a desítky zraněných.
Ukrajinský generální štáb označil útok na nemocnici za „úmyslné, cílené ostřelování“, při němž byli zraněni i zdravotníci. Zelenskyj ve svém vyjádření na sociální síti X obvinil Rusko z „protahování války“ a snahy o získání více území.
Trump naznačil, že má psychologický termín, do kdy očekává ruskou ochotu k příměří. „Pokud si budu myslet, že si nás osahávají, nebudu z toho šťastný,“ prohlásil.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.