Donald Trump varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pokud zruší dohodu o nerostných surovinách s USA, čekají ho vážné následky. „Bude mít velké, velké problémy,“ prohlásil americký prezident.
Americký prezident Donald Trump důrazně varoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by mohl čelit „velkým, velkým problémům“, pokud se pokusí odstoupit od dohody o vzácných nerostech, která poskytuje Spojeným státům přístup k ukrajinským surovinám. Trump zároveň odmítl ukrajinské ambice vstoupit do NATO a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud nebude usilovat o mírovou dohodu. Informuje deník Business Standard.
„Snaží se vycouvat z dohody o vzácných zeminách,“ prohlásil Trump před novináři. „Pokud to udělá, má nějaké problémy. Velké, velké problémy. Uzavřeli jsme dohodu o vzácných zeminách. A teď říká: ‚No, víš, chci tu dohodu znovu projednat.‘“
Bývalý prezident při své cestě z Floridy do Washingtonu také jasně odmítl možnost, že by Ukrajina v blízké době vstoupila do NATO. „Chce být členem NATO. Nikdy se nestal členem NATO. Chápe to,“ konstatoval Trump.
Trump se vyjádřil také ke slovům ruského prezidenta Vladimira Putina, který nedávno zpochybnil legitimitu Volodymyra Zelenského. Putin uvedl, že ukrajinskému lídrovi loni vypršel mandát, a proto nemá pravomoc podepisovat mírové dohody.
„Byl jsem naštvaný, naštvaný,“ řekl Trump v rozhovoru pro NBC News. Podle něj si Putin tímto prohlášením jen komplikuje pozici v jednáních o příměří. Ukrajinská ústava totiž neumožňuje konání národních voleb během stanného práva, což Zelenskému umožňuje setrvat v úřadu i po vypršení mandátu.
Trump zároveň pohrozil přísnými ekonomickými opatřeními, pokud Rusko nebude jednat v zájmu mírové dohody.
„Pokud nedojde k dohodě a pokud si myslím, že to byla chyba Ruska, uvalím na Rusko sekundární sankce,“ varoval Trump. Zároveň pohrozil, že zavede „25 až 50bodové clo na veškerou ropu“.
„Kdokoli kupuje ropu z Ruska, nebude moci prodávat svůj produkt – žádný produkt, nejen ropu – do Spojených států,“ dodal.
Přesto Trump zdůraznil, že měl s Putinem „velmi dobrý vztah“ a že se oba dobře znali. „Nemyslím si, že své slovo dodrží,“ poznamenal.
Trumpova slova přicházejí v době, kdy ruské síly zesilují útoky na Ukrajinu. Nejnovější nálet na druhé největší město Charkov zasáhl vojenskou nemocnici, nákupní centrum a obytné čtvrti. Podle ukrajinských úřadů si vyžádal nejméně dvě oběti a desítky zraněných.
Ukrajinský generální štáb označil útok na nemocnici za „úmyslné, cílené ostřelování“, při němž byli zraněni i zdravotníci. Zelenskyj ve svém vyjádření na sociální síti X obvinil Rusko z „protahování války“ a snahy o získání více území.
Trump naznačil, že má psychologický termín, do kdy očekává ruskou ochotu k příměří. „Pokud si budu myslet, že si nás osahávají, nebudu z toho šťastný,“ prohlásil.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.