Kreml, který stále usiluje o kontrolu nad Ukrajinou, se snaží odstranit Zelenského a nahradit ho přístupnějším lídrem. Podle informací The Moscow Times však může protahování mírových jednání ohrozit podporu Donalda Trumpa a zkrátit tak příležitost k dosažení dohody.
Kreml se stále více zaměřuje na změnu ukrajinského vedení, aby dosáhl svých cílů v konfliktu s Ukrajinou, uvedly pro The Moscow Times dobře informované zdroje a nezávislí odborníci. S pokračujícím vojenským neúspěchem se Moskva pokouší vynutit změnu režimu v Kyjevě a zároveň stále zůstává odhodlána prosazovat své maximalistické požadavky.
„Zelenskyj musí odejít, abychom dosáhli kompromisu,“ uvedl zdroj blízký Kremlu, který souhlasí, že Ukrajina se neochvějně drží své nezávislosti a odmítá ústupky v otázce území. „Zelenskyj nebude souhlasit s žádnými ústupky, proto musíme odstranit problém u zdroje,“ dodal.
Důsledkem ruské strategie je i postupné oslabování pozice Ukrajiny, která se stále více opírá o vojenskou a politickou podporu Západu. V tomto kontextu ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že demokratické volby na Ukrajině by bylo možné uspořádat pouze pod dočasnou vnější správou vedenou OSN a USA. Tento návrh, jak upozorňuje odborník na mezinárodní politiku Georgij Bovt, nemá v historii precedens a vyvolává otázky o směřování ruské politiky.
Západní státy, zejména USA, se však ukázaly jako klíčoví hráči v současném vyjednávání o míru. Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro NBC News uvedl, že je „velmi rozzlobený“ na Putina za jeho útoky na ukrajinskou vládu a důvěryhodnost prezidenta Zelenského. Trump zároveň varoval, že pokud mírové rozhovory nebudou pokračovat efektivně, může USA zasáhnout sekundárními cly na ruský export ropy.
„Pokud nebudeme schopni dosáhnout dohody a já budu mít pocit, že to byla chyba Ruska, okamžitě uvalím sekundární cla na veškerou ropu z Ruska,“ řekl Trump. Tato hrozba by mohla mít vážné dopady na ruskou ekonomiku a další diplomacii mezi oběma zeměmi.
Kreml se však snaží prosadit svou agendu a podle některých ruských diplomatů již učinil pokrok v pokusech o diskreditaci Zelenského u Washingtonu. Ruský senátor Vladimir Džabarov varoval, že pokud budou Západní státy pokračovat v podpoře Ukrajiny, mohou se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem dramaticky zhoršit.
„Pokud se EU postaví proti nám, může to mít vážné důsledky pro jejich vztahy s USA,“ varoval Džabarov, čímž připomněl, že Kreml stále doufá, že získá podporu od USA a dalších světových mocností včetně Číny a Indie.
Zatímco USA a jejich spojenci vyjadřují nespokojenost s postupem ruské invaze, Kreml se neochotně smiřuje s tím, že stále čelí vojenským neúspěchům, zatímco neustále prosazuje nekompromisní podmínky. Jak varují experti, jakékoli zdržování mírových rozhovorů by mohlo vést ke ztrátě poslední příležitosti k dosažení větší dohody mezi Ruskem a USA.
Mezitím se situace na Ukrajině dál vyostřuje, Kreml čelí těžkému rozhodování, zda pokračovat ve vojenském tlaku, nebo najít nový způsob, jak dosáhnout svého cíle.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Severokorejci před zraky diktátora Kim Čong-una provedli test dvou nových raket, informovala BBC s odkazem na prohlášení severokorejských státních médií. Rakety mají sloužit zejména k protivzdušné obraně.
Celé Česko před časem s nadějí sledovala, když se Dáda Patrasová nechala hospitalizovat v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Podle posledního vyjádření Felixe Slováčka si však manželka na pobyt v zařízení nepamatuje.
Šest kandidujících subjektů, z nichž se největší podpoře těší hnutí ANO, by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. Mandáty se opět vzdálili Motoristům, kteří se propadli pod čtyři procenta. Ke vstupu do Sněmovny je nutné získat alespoň pět procent hlasů.
Legendární americký filmař Woody Allen se krátce před 90. narozeninami postaral o další kontroverzi. V Rusku se dnes zúčastní filmového festivalu Moscow International Film Week. Neměl by však být osobně přítomen v ruské metropoli.
Minimální mzda se v Česku v příštím roce zvýší. Výše nejnižšího možného výdělku přesáhne hranici 22 tisíc korun. Pro Českou televizi to potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Slavné osobnosti si na vzhled potrpí, protože i ten je nedílnou součástí jejich image. Tuto stránku nepodceňuje ani Jiřina Bohdalová, která se pravidelně ocitá v rukou ženy ze slavné kadeřnické rodiny.
Třicítku budou atakovat teploty v průběhu příštího týdne, takže do Česka se po ochlazení v posledních dnech vrátí léto. Tropy se však během posledního srpnového týdne nečekají, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
