Kreml, který stále usiluje o kontrolu nad Ukrajinou, se snaží odstranit Zelenského a nahradit ho přístupnějším lídrem. Podle informací The Moscow Times však může protahování mírových jednání ohrozit podporu Donalda Trumpa a zkrátit tak příležitost k dosažení dohody.
Kreml se stále více zaměřuje na změnu ukrajinského vedení, aby dosáhl svých cílů v konfliktu s Ukrajinou, uvedly pro The Moscow Times dobře informované zdroje a nezávislí odborníci. S pokračujícím vojenským neúspěchem se Moskva pokouší vynutit změnu režimu v Kyjevě a zároveň stále zůstává odhodlána prosazovat své maximalistické požadavky.
„Zelenskyj musí odejít, abychom dosáhli kompromisu,“ uvedl zdroj blízký Kremlu, který souhlasí, že Ukrajina se neochvějně drží své nezávislosti a odmítá ústupky v otázce území. „Zelenskyj nebude souhlasit s žádnými ústupky, proto musíme odstranit problém u zdroje,“ dodal.
Důsledkem ruské strategie je i postupné oslabování pozice Ukrajiny, která se stále více opírá o vojenskou a politickou podporu Západu. V tomto kontextu ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že demokratické volby na Ukrajině by bylo možné uspořádat pouze pod dočasnou vnější správou vedenou OSN a USA. Tento návrh, jak upozorňuje odborník na mezinárodní politiku Georgij Bovt, nemá v historii precedens a vyvolává otázky o směřování ruské politiky.
Západní státy, zejména USA, se však ukázaly jako klíčoví hráči v současném vyjednávání o míru. Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro NBC News uvedl, že je „velmi rozzlobený“ na Putina za jeho útoky na ukrajinskou vládu a důvěryhodnost prezidenta Zelenského. Trump zároveň varoval, že pokud mírové rozhovory nebudou pokračovat efektivně, může USA zasáhnout sekundárními cly na ruský export ropy.
„Pokud nebudeme schopni dosáhnout dohody a já budu mít pocit, že to byla chyba Ruska, okamžitě uvalím sekundární cla na veškerou ropu z Ruska,“ řekl Trump. Tato hrozba by mohla mít vážné dopady na ruskou ekonomiku a další diplomacii mezi oběma zeměmi.
Kreml se však snaží prosadit svou agendu a podle některých ruských diplomatů již učinil pokrok v pokusech o diskreditaci Zelenského u Washingtonu. Ruský senátor Vladimir Džabarov varoval, že pokud budou Západní státy pokračovat v podpoře Ukrajiny, mohou se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem dramaticky zhoršit.
„Pokud se EU postaví proti nám, může to mít vážné důsledky pro jejich vztahy s USA,“ varoval Džabarov, čímž připomněl, že Kreml stále doufá, že získá podporu od USA a dalších světových mocností včetně Číny a Indie.
Zatímco USA a jejich spojenci vyjadřují nespokojenost s postupem ruské invaze, Kreml se neochotně smiřuje s tím, že stále čelí vojenským neúspěchům, zatímco neustále prosazuje nekompromisní podmínky. Jak varují experti, jakékoli zdržování mírových rozhovorů by mohlo vést ke ztrátě poslední příležitosti k dosažení větší dohody mezi Ruskem a USA.
Mezitím se situace na Ukrajině dál vyostřuje, Kreml čelí těžkému rozhodování, zda pokračovat ve vojenském tlaku, nebo najít nový způsob, jak dosáhnout svého cíle.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
