Kreml, který stále usiluje o kontrolu nad Ukrajinou, se snaží odstranit Zelenského a nahradit ho přístupnějším lídrem. Podle informací The Moscow Times však může protahování mírových jednání ohrozit podporu Donalda Trumpa a zkrátit tak příležitost k dosažení dohody.
Kreml se stále více zaměřuje na změnu ukrajinského vedení, aby dosáhl svých cílů v konfliktu s Ukrajinou, uvedly pro The Moscow Times dobře informované zdroje a nezávislí odborníci. S pokračujícím vojenským neúspěchem se Moskva pokouší vynutit změnu režimu v Kyjevě a zároveň stále zůstává odhodlána prosazovat své maximalistické požadavky.
„Zelenskyj musí odejít, abychom dosáhli kompromisu,“ uvedl zdroj blízký Kremlu, který souhlasí, že Ukrajina se neochvějně drží své nezávislosti a odmítá ústupky v otázce území. „Zelenskyj nebude souhlasit s žádnými ústupky, proto musíme odstranit problém u zdroje,“ dodal.
Důsledkem ruské strategie je i postupné oslabování pozice Ukrajiny, která se stále více opírá o vojenskou a politickou podporu Západu. V tomto kontextu ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že demokratické volby na Ukrajině by bylo možné uspořádat pouze pod dočasnou vnější správou vedenou OSN a USA. Tento návrh, jak upozorňuje odborník na mezinárodní politiku Georgij Bovt, nemá v historii precedens a vyvolává otázky o směřování ruské politiky.
Západní státy, zejména USA, se však ukázaly jako klíčoví hráči v současném vyjednávání o míru. Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro NBC News uvedl, že je „velmi rozzlobený“ na Putina za jeho útoky na ukrajinskou vládu a důvěryhodnost prezidenta Zelenského. Trump zároveň varoval, že pokud mírové rozhovory nebudou pokračovat efektivně, může USA zasáhnout sekundárními cly na ruský export ropy.
„Pokud nebudeme schopni dosáhnout dohody a já budu mít pocit, že to byla chyba Ruska, okamžitě uvalím sekundární cla na veškerou ropu z Ruska,“ řekl Trump. Tato hrozba by mohla mít vážné dopady na ruskou ekonomiku a další diplomacii mezi oběma zeměmi.
Kreml se však snaží prosadit svou agendu a podle některých ruských diplomatů již učinil pokrok v pokusech o diskreditaci Zelenského u Washingtonu. Ruský senátor Vladimir Džabarov varoval, že pokud budou Západní státy pokračovat v podpoře Ukrajiny, mohou se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem dramaticky zhoršit.
„Pokud se EU postaví proti nám, může to mít vážné důsledky pro jejich vztahy s USA,“ varoval Džabarov, čímž připomněl, že Kreml stále doufá, že získá podporu od USA a dalších světových mocností včetně Číny a Indie.
Zatímco USA a jejich spojenci vyjadřují nespokojenost s postupem ruské invaze, Kreml se neochotně smiřuje s tím, že stále čelí vojenským neúspěchům, zatímco neustále prosazuje nekompromisní podmínky. Jak varují experti, jakékoli zdržování mírových rozhovorů by mohlo vést ke ztrátě poslední příležitosti k dosažení větší dohody mezi Ruskem a USA.
Mezitím se situace na Ukrajině dál vyostřuje, Kreml čelí těžkému rozhodování, zda pokračovat ve vojenském tlaku, nebo najít nový způsob, jak dosáhnout svého cíle.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
