Kreml, který stále usiluje o kontrolu nad Ukrajinou, se snaží odstranit Zelenského a nahradit ho přístupnějším lídrem. Podle informací The Moscow Times však může protahování mírových jednání ohrozit podporu Donalda Trumpa a zkrátit tak příležitost k dosažení dohody.
Kreml se stále více zaměřuje na změnu ukrajinského vedení, aby dosáhl svých cílů v konfliktu s Ukrajinou, uvedly pro The Moscow Times dobře informované zdroje a nezávislí odborníci. S pokračujícím vojenským neúspěchem se Moskva pokouší vynutit změnu režimu v Kyjevě a zároveň stále zůstává odhodlána prosazovat své maximalistické požadavky.
„Zelenskyj musí odejít, abychom dosáhli kompromisu,“ uvedl zdroj blízký Kremlu, který souhlasí, že Ukrajina se neochvějně drží své nezávislosti a odmítá ústupky v otázce území. „Zelenskyj nebude souhlasit s žádnými ústupky, proto musíme odstranit problém u zdroje,“ dodal.
Důsledkem ruské strategie je i postupné oslabování pozice Ukrajiny, která se stále více opírá o vojenskou a politickou podporu Západu. V tomto kontextu ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že demokratické volby na Ukrajině by bylo možné uspořádat pouze pod dočasnou vnější správou vedenou OSN a USA. Tento návrh, jak upozorňuje odborník na mezinárodní politiku Georgij Bovt, nemá v historii precedens a vyvolává otázky o směřování ruské politiky.
Západní státy, zejména USA, se však ukázaly jako klíčoví hráči v současném vyjednávání o míru. Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro NBC News uvedl, že je „velmi rozzlobený“ na Putina za jeho útoky na ukrajinskou vládu a důvěryhodnost prezidenta Zelenského. Trump zároveň varoval, že pokud mírové rozhovory nebudou pokračovat efektivně, může USA zasáhnout sekundárními cly na ruský export ropy.
„Pokud nebudeme schopni dosáhnout dohody a já budu mít pocit, že to byla chyba Ruska, okamžitě uvalím sekundární cla na veškerou ropu z Ruska,“ řekl Trump. Tato hrozba by mohla mít vážné dopady na ruskou ekonomiku a další diplomacii mezi oběma zeměmi.
Kreml se však snaží prosadit svou agendu a podle některých ruských diplomatů již učinil pokrok v pokusech o diskreditaci Zelenského u Washingtonu. Ruský senátor Vladimir Džabarov varoval, že pokud budou Západní státy pokračovat v podpoře Ukrajiny, mohou se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem dramaticky zhoršit.
„Pokud se EU postaví proti nám, může to mít vážné důsledky pro jejich vztahy s USA,“ varoval Džabarov, čímž připomněl, že Kreml stále doufá, že získá podporu od USA a dalších světových mocností včetně Číny a Indie.
Zatímco USA a jejich spojenci vyjadřují nespokojenost s postupem ruské invaze, Kreml se neochotně smiřuje s tím, že stále čelí vojenským neúspěchům, zatímco neustále prosazuje nekompromisní podmínky. Jak varují experti, jakékoli zdržování mírových rozhovorů by mohlo vést ke ztrátě poslední příležitosti k dosažení větší dohody mezi Ruskem a USA.
Mezitím se situace na Ukrajině dál vyostřuje, Kreml čelí těžkému rozhodování, zda pokračovat ve vojenském tlaku, nebo najít nový způsob, jak dosáhnout svého cíle.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
