Kreml, který stále usiluje o kontrolu nad Ukrajinou, se snaží odstranit Zelenského a nahradit ho přístupnějším lídrem. Podle informací The Moscow Times však může protahování mírových jednání ohrozit podporu Donalda Trumpa a zkrátit tak příležitost k dosažení dohody.
Kreml se stále více zaměřuje na změnu ukrajinského vedení, aby dosáhl svých cílů v konfliktu s Ukrajinou, uvedly pro The Moscow Times dobře informované zdroje a nezávislí odborníci. S pokračujícím vojenským neúspěchem se Moskva pokouší vynutit změnu režimu v Kyjevě a zároveň stále zůstává odhodlána prosazovat své maximalistické požadavky.
„Zelenskyj musí odejít, abychom dosáhli kompromisu,“ uvedl zdroj blízký Kremlu, který souhlasí, že Ukrajina se neochvějně drží své nezávislosti a odmítá ústupky v otázce území. „Zelenskyj nebude souhlasit s žádnými ústupky, proto musíme odstranit problém u zdroje,“ dodal.
Důsledkem ruské strategie je i postupné oslabování pozice Ukrajiny, která se stále více opírá o vojenskou a politickou podporu Západu. V tomto kontextu ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že demokratické volby na Ukrajině by bylo možné uspořádat pouze pod dočasnou vnější správou vedenou OSN a USA. Tento návrh, jak upozorňuje odborník na mezinárodní politiku Georgij Bovt, nemá v historii precedens a vyvolává otázky o směřování ruské politiky.
Západní státy, zejména USA, se však ukázaly jako klíčoví hráči v současném vyjednávání o míru. Americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro NBC News uvedl, že je „velmi rozzlobený“ na Putina za jeho útoky na ukrajinskou vládu a důvěryhodnost prezidenta Zelenského. Trump zároveň varoval, že pokud mírové rozhovory nebudou pokračovat efektivně, může USA zasáhnout sekundárními cly na ruský export ropy.
„Pokud nebudeme schopni dosáhnout dohody a já budu mít pocit, že to byla chyba Ruska, okamžitě uvalím sekundární cla na veškerou ropu z Ruska,“ řekl Trump. Tato hrozba by mohla mít vážné dopady na ruskou ekonomiku a další diplomacii mezi oběma zeměmi.
Kreml se však snaží prosadit svou agendu a podle některých ruských diplomatů již učinil pokrok v pokusech o diskreditaci Zelenského u Washingtonu. Ruský senátor Vladimir Džabarov varoval, že pokud budou Západní státy pokračovat v podpoře Ukrajiny, mohou se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem dramaticky zhoršit.
„Pokud se EU postaví proti nám, může to mít vážné důsledky pro jejich vztahy s USA,“ varoval Džabarov, čímž připomněl, že Kreml stále doufá, že získá podporu od USA a dalších světových mocností včetně Číny a Indie.
Zatímco USA a jejich spojenci vyjadřují nespokojenost s postupem ruské invaze, Kreml se neochotně smiřuje s tím, že stále čelí vojenským neúspěchům, zatímco neustále prosazuje nekompromisní podmínky. Jak varují experti, jakékoli zdržování mírových rozhovorů by mohlo vést ke ztrátě poslední příležitosti k dosažení větší dohody mezi Ruskem a USA.
Mezitím se situace na Ukrajině dál vyostřuje, Kreml čelí těžkému rozhodování, zda pokračovat ve vojenském tlaku, nebo najít nový způsob, jak dosáhnout svého cíle.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
