Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Trumpovo rozhodnutí stáhnout minimálně pět tisíc vojáků z Německa přišlo po jeho rostoucí frustraci z kritiky války v Íránu ze strany německého kancléře Friedricha Merze. Minulý týden navíc americký ministr obrany Pete Hegseth překvapil Polsko zrušením plánovaného nasazení čtyř tisíc rotačních vojáků. Alianční partneři proto pověřili generála Grynkewicha, aby našel za tyto vojáky a chybějící vojenskou techniku evropskou náhradu. Obavy vyvolává zejména odchod specializované jednotky s raketami dlouhého doletu z Německa, kterou bude podle diplomatů velmi obtížné nahradit.
Podle informovaných zdrojů jsou obě americká oznámení součástí jednoho plánu, jehož hlavním cílem je snížení počtu vojáků v Německu. Do Polska nakonec neodcestuje obrněná brigáda z 1. kavalérie na devítiměsíční misi, přičemž zbytek z pěti tisíc stahovaných vojáků tvoří právě zmíněná raketová jednotka. Podle Grynkewicha toto snížení stavů nijak neohrozí realizovatelnost regionálních obranných plánů aliance.
Polští představitelé se momentálně snaží ve Washingtonu zjistit přesné záměry Spojených států. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz po úterním jednání s Hegsethem uvedl, že Pentagon sice připravuje nový plán rozmístění svých sil po Evropě, ale nebylo přijato žádné rozhodnutí, které by snižovalo vojenské kapacity přímo v Polsku. Rozhodnutí Američanů podle něj nijak neohrožuje vzájemné strategické partnerství.
Analytici přesto varují, že odchod Američanů, který představuje zhruba tři procenta jejich sil v Evropě, může mít negativní dopad i na Pobaltí, kam vojáci z Polska běžně proudili. Zatímco lidskou sílu by evropští spojenci dokázali nahradit zhruba do jednoho roku, těžká technika, jako jsou tanky a vozidla Stryker, se bude nahrazovat mnohem hůře. Zajištění náhrady za specializovanou raketovou jednotku z Německa pak může evropským armádám trvat až pět let. Spojenci budou o řešení vzniklých mezer jednat buď v rámci příštího čtyřletého cyklu obranného plánování, nebo operativně na nadcházejících konferencích NATO o generování sil.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.