Vrchní velitel NATO v Evropě neočekává další stahování amerických vojáků

U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Klára Marková 20. května 2026 08:51
Sdílej:

Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.

Trumpovo rozhodnutí stáhnout minimálně pět tisíc vojáků z Německa přišlo po jeho rostoucí frustraci z kritiky války v Íránu ze strany německého kancléře Friedricha Merze. Minulý týden navíc americký ministr obrany Pete Hegseth překvapil Polsko zrušením plánovaného nasazení čtyř tisíc rotačních vojáků. Alianční partneři proto pověřili generála Grynkewicha, aby našel za tyto vojáky a chybějící vojenskou techniku evropskou náhradu. Obavy vyvolává zejména odchod specializované jednotky s raketami dlouhého doletu z Německa, kterou bude podle diplomatů velmi obtížné nahradit.

Podle informovaných zdrojů jsou obě americká oznámení součástí jednoho plánu, jehož hlavním cílem je snížení počtu vojáků v Německu. Do Polska nakonec neodcestuje obrněná brigáda z 1. kavalérie na devítiměsíční misi, přičemž zbytek z pěti tisíc stahovaných vojáků tvoří právě zmíněná raketová jednotka. Podle Grynkewicha toto snížení stavů nijak neohrozí realizovatelnost regionálních obranných plánů aliance.

Polští představitelé se momentálně snaží ve Washingtonu zjistit přesné záměry Spojených států. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz po úterním jednání s Hegsethem uvedl, že Pentagon sice připravuje nový plán rozmístění svých sil po Evropě, ale nebylo přijato žádné rozhodnutí, které by snižovalo vojenské kapacity přímo v Polsku. Rozhodnutí Američanů podle něj nijak neohrožuje vzájemné strategické partnerství.

Analytici přesto varují, že odchod Američanů, který představuje zhruba tři procenta jejich sil v Evropě, může mít negativní dopad i na Pobaltí, kam vojáci z Polska běžně proudili. Zatímco lidskou sílu by evropští spojenci dokázali nahradit zhruba do jednoho roku, těžká technika, jako jsou tanky a vozidla Stryker, se bude nahrazovat mnohem hůře. Zajištění náhrady za specializovanou raketovou jednotku z Německa pak může evropským armádám trvat až pět let. Spojenci budou o řešení vzniklých mezer jednat buď v rámci příštího čtyřletého cyklu obranného plánování, nebo operativně na nadcházejících konferencích NATO o generování sil.

Stalo se