Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Země by se měla připravit na to, že do roku 2050 vzrostou průměrné teploty o dva stupně Celsia, jelikož snahy o omezení oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia podle Pařížské dohody pravděpodobně selžou. Vlny veder přesahující 40 stupňů Celsia se tak stanou novým normálem a zasáhnou všechny části Spojeného království. Období horkého počasí budou delší, což může vést až k deseti tisícům dodatečných úmrtí ročně, přičemž přehřívání hrozí zhruba devíti z deseti britských domů. Extrémní teplo představuje podle výboru nejbezprostřednější riziko pro lidské životy, a proto je nutné ochránit především nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Běžné klimatizace jsou energeticky velmi náročné a celosvětově produkují přibližně čtyři procenta emisí skleníkových plynů. Efektivnější moderní systémy sice mohou využívat tepelná čerpadla, která britská vláda dotuje jako náhradu za plynové kotle, v současnosti se však k chlazení instalují jen zřídka. Podle energetických expertů by bylo ideální kombinovat klimatizační jednotky se střešními solárními panely, protože potřeba chlazení se přirozeně shoduje s nejvyšším výkonem slunečního záření. Opatření proti horku by se měla zařadit na absolutní vrchol národní agendy hned vedle protipovodňové ochrany a zajištění zásob vody.
Klimatická krize už nyní stojí britské hospodářství kolem 60 miliard liber ročně, což odpovídá dvěma procentům hrubého domácího produktu, zejména kvůli povodňovým škodám a ztrátám v zemědělství. Velká Británie byla vybudována pro klima, které již neexistuje. Bez včasných kroků hrozí, že se počet nemovitostí ohrožených povodněmi zvýší do poloviny století o 40 procent a intenzita přívalových dešťů stoupne o 60 procent. Přirozená ochrana v krajině, jako jsou mokřady, nebude stačit, takže země bude muset vybudovat více betonových protipovodňových zábran.
Zároveň se budou mnohem častěji objevovat sucha a průtoky řek v létě klesnou o třetinu ve srovnání se stavem před dvaceti lety. Do roku 2050 by mohl nedostatek v zásobování vodou dosáhnout až pěti miliard litrů denně, což představuje objem zhruba dvou tisíc olympijských bazénů. Pro zamezení rizika, že z kohoutků nepoteče vůbec nic, je nezbytná stavba nových přehrad a efektivnější boj s úniky vody. Vedle toho se do roku 2050 zdvojnásobí počet dní s vysokým rizikem požárů a jejich sezóna se protáhne až do začátku podzimu.
Horka negativně ovlivní také školáky, u nichž bude mít vysoká teplota v učebnách a tropické noci s teplotami nad 20 stupňů Celsia dopad na výsledky u zkoušek. Ohrožena je i domácí produkce potravin, přičemž stát by měl zajistit, aby alespoň 60 procent potravin pocházelo z domácích zdrojů. Kvůli nižší úrodě doma i v zámoří totiž hrozí citelný růst cen. Ochrana obyvatel a infrastruktury by si vyžádala investice ve výši 11 miliard liber ročně, z čehož by polovinu mohl pokrýt soukromý sektor. Každá vynaložená libra by přitom přinesla pětinásobný prospěch, zatímco v případě nečinnosti by se roční škody mohly v příštích dvou dekádách vyšplhat až na 260 miliard liber.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.