Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Země by se měla připravit na to, že do roku 2050 vzrostou průměrné teploty o dva stupně Celsia, jelikož snahy o omezení oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia podle Pařížské dohody pravděpodobně selžou. Vlny veder přesahující 40 stupňů Celsia se tak stanou novým normálem a zasáhnou všechny části Spojeného království. Období horkého počasí budou delší, což může vést až k deseti tisícům dodatečných úmrtí ročně, přičemž přehřívání hrozí zhruba devíti z deseti britských domů. Extrémní teplo představuje podle výboru nejbezprostřednější riziko pro lidské životy, a proto je nutné ochránit především nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Běžné klimatizace jsou energeticky velmi náročné a celosvětově produkují přibližně čtyři procenta emisí skleníkových plynů. Efektivnější moderní systémy sice mohou využívat tepelná čerpadla, která britská vláda dotuje jako náhradu za plynové kotle, v současnosti se však k chlazení instalují jen zřídka. Podle energetických expertů by bylo ideální kombinovat klimatizační jednotky se střešními solárními panely, protože potřeba chlazení se přirozeně shoduje s nejvyšším výkonem slunečního záření. Opatření proti horku by se měla zařadit na absolutní vrchol národní agendy hned vedle protipovodňové ochrany a zajištění zásob vody.
Klimatická krize už nyní stojí britské hospodářství kolem 60 miliard liber ročně, což odpovídá dvěma procentům hrubého domácího produktu, zejména kvůli povodňovým škodám a ztrátám v zemědělství. Velká Británie byla vybudována pro klima, které již neexistuje. Bez včasných kroků hrozí, že se počet nemovitostí ohrožených povodněmi zvýší do poloviny století o 40 procent a intenzita přívalových dešťů stoupne o 60 procent. Přirozená ochrana v krajině, jako jsou mokřady, nebude stačit, takže země bude muset vybudovat více betonových protipovodňových zábran.
Zároveň se budou mnohem častěji objevovat sucha a průtoky řek v létě klesnou o třetinu ve srovnání se stavem před dvaceti lety. Do roku 2050 by mohl nedostatek v zásobování vodou dosáhnout až pěti miliard litrů denně, což představuje objem zhruba dvou tisíc olympijských bazénů. Pro zamezení rizika, že z kohoutků nepoteče vůbec nic, je nezbytná stavba nových přehrad a efektivnější boj s úniky vody. Vedle toho se do roku 2050 zdvojnásobí počet dní s vysokým rizikem požárů a jejich sezóna se protáhne až do začátku podzimu.
Horka negativně ovlivní také školáky, u nichž bude mít vysoká teplota v učebnách a tropické noci s teplotami nad 20 stupňů Celsia dopad na výsledky u zkoušek. Ohrožena je i domácí produkce potravin, přičemž stát by měl zajistit, aby alespoň 60 procent potravin pocházelo z domácích zdrojů. Kvůli nižší úrodě doma i v zámoří totiž hrozí citelný růst cen. Ochrana obyvatel a infrastruktury by si vyžádala investice ve výši 11 miliard liber ročně, z čehož by polovinu mohl pokrýt soukromý sektor. Každá vynaložená libra by přitom přinesla pětinásobný prospěch, zatímco v případě nečinnosti by se roční škody mohly v příštích dvou dekádách vyšplhat až na 260 miliard liber.
Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.