Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Země by se měla připravit na to, že do roku 2050 vzrostou průměrné teploty o dva stupně Celsia, jelikož snahy o omezení oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia podle Pařížské dohody pravděpodobně selžou. Vlny veder přesahující 40 stupňů Celsia se tak stanou novým normálem a zasáhnou všechny části Spojeného království. Období horkého počasí budou delší, což může vést až k deseti tisícům dodatečných úmrtí ročně, přičemž přehřívání hrozí zhruba devíti z deseti britských domů. Extrémní teplo představuje podle výboru nejbezprostřednější riziko pro lidské životy, a proto je nutné ochránit především nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Běžné klimatizace jsou energeticky velmi náročné a celosvětově produkují přibližně čtyři procenta emisí skleníkových plynů. Efektivnější moderní systémy sice mohou využívat tepelná čerpadla, která britská vláda dotuje jako náhradu za plynové kotle, v současnosti se však k chlazení instalují jen zřídka. Podle energetických expertů by bylo ideální kombinovat klimatizační jednotky se střešními solárními panely, protože potřeba chlazení se přirozeně shoduje s nejvyšším výkonem slunečního záření. Opatření proti horku by se měla zařadit na absolutní vrchol národní agendy hned vedle protipovodňové ochrany a zajištění zásob vody.
Klimatická krize už nyní stojí britské hospodářství kolem 60 miliard liber ročně, což odpovídá dvěma procentům hrubého domácího produktu, zejména kvůli povodňovým škodám a ztrátám v zemědělství. Velká Británie byla vybudována pro klima, které již neexistuje. Bez včasných kroků hrozí, že se počet nemovitostí ohrožených povodněmi zvýší do poloviny století o 40 procent a intenzita přívalových dešťů stoupne o 60 procent. Přirozená ochrana v krajině, jako jsou mokřady, nebude stačit, takže země bude muset vybudovat více betonových protipovodňových zábran.
Zároveň se budou mnohem častěji objevovat sucha a průtoky řek v létě klesnou o třetinu ve srovnání se stavem před dvaceti lety. Do roku 2050 by mohl nedostatek v zásobování vodou dosáhnout až pěti miliard litrů denně, což představuje objem zhruba dvou tisíc olympijských bazénů. Pro zamezení rizika, že z kohoutků nepoteče vůbec nic, je nezbytná stavba nových přehrad a efektivnější boj s úniky vody. Vedle toho se do roku 2050 zdvojnásobí počet dní s vysokým rizikem požárů a jejich sezóna se protáhne až do začátku podzimu.
Horka negativně ovlivní také školáky, u nichž bude mít vysoká teplota v učebnách a tropické noci s teplotami nad 20 stupňů Celsia dopad na výsledky u zkoušek. Ohrožena je i domácí produkce potravin, přičemž stát by měl zajistit, aby alespoň 60 procent potravin pocházelo z domácích zdrojů. Kvůli nižší úrodě doma i v zámoří totiž hrozí citelný růst cen. Ochrana obyvatel a infrastruktury by si vyžádala investice ve výši 11 miliard liber ročně, z čehož by polovinu mohl pokrýt soukromý sektor. Každá vynaložená libra by přitom přinesla pětinásobný prospěch, zatímco v případě nečinnosti by se roční škody mohly v příštích dvou dekádách vyšplhat až na 260 miliard liber.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.