Ve Velké Británii budou domácnosti v budoucnu potřebovat klimatizaci, aby dokázaly čelit předpovídaným vlnám veder způsobeným globálním oteplováním. Podle vládního Výboru pro změnu klimatu již nebudou běžná opatření, jako je zatahování závěsů, otevírání oken nebo stínění stromy, k ochraně před horkem stačit. Odborníci proto doporučují, aby byly klimatizační systémy do deseti let povinně instalovány ve všech domovech pro seniory i v nemocnicích a do pětadvaceti let také ve všech školách. Poradci rovněž vyzývají vládu, aby stanovila maximální povolenou teplotu pro práci vnitřních i venkovních zaměstnanců.
Země by se měla připravit na to, že do roku 2050 vzrostou průměrné teploty o dva stupně Celsia, jelikož snahy o omezení oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia podle Pařížské dohody pravděpodobně selžou. Vlny veder přesahující 40 stupňů Celsia se tak stanou novým normálem a zasáhnou všechny části Spojeného království. Období horkého počasí budou delší, což může vést až k deseti tisícům dodatečných úmrtí ročně, přičemž přehřívání hrozí zhruba devíti z deseti britských domů. Extrémní teplo představuje podle výboru nejbezprostřednější riziko pro lidské životy, a proto je nutné ochránit především nejzranitelnější skupiny obyvatel.
Běžné klimatizace jsou energeticky velmi náročné a celosvětově produkují přibližně čtyři procenta emisí skleníkových plynů. Efektivnější moderní systémy sice mohou využívat tepelná čerpadla, která britská vláda dotuje jako náhradu za plynové kotle, v současnosti se však k chlazení instalují jen zřídka. Podle energetických expertů by bylo ideální kombinovat klimatizační jednotky se střešními solárními panely, protože potřeba chlazení se přirozeně shoduje s nejvyšším výkonem slunečního záření. Opatření proti horku by se měla zařadit na absolutní vrchol národní agendy hned vedle protipovodňové ochrany a zajištění zásob vody.
Klimatická krize už nyní stojí britské hospodářství kolem 60 miliard liber ročně, což odpovídá dvěma procentům hrubého domácího produktu, zejména kvůli povodňovým škodám a ztrátám v zemědělství. Velká Británie byla vybudována pro klima, které již neexistuje. Bez včasných kroků hrozí, že se počet nemovitostí ohrožených povodněmi zvýší do poloviny století o 40 procent a intenzita přívalových dešťů stoupne o 60 procent. Přirozená ochrana v krajině, jako jsou mokřady, nebude stačit, takže země bude muset vybudovat více betonových protipovodňových zábran.
Zároveň se budou mnohem častěji objevovat sucha a průtoky řek v létě klesnou o třetinu ve srovnání se stavem před dvaceti lety. Do roku 2050 by mohl nedostatek v zásobování vodou dosáhnout až pěti miliard litrů denně, což představuje objem zhruba dvou tisíc olympijských bazénů. Pro zamezení rizika, že z kohoutků nepoteče vůbec nic, je nezbytná stavba nových přehrad a efektivnější boj s úniky vody. Vedle toho se do roku 2050 zdvojnásobí počet dní s vysokým rizikem požárů a jejich sezóna se protáhne až do začátku podzimu.
Horka negativně ovlivní také školáky, u nichž bude mít vysoká teplota v učebnách a tropické noci s teplotami nad 20 stupňů Celsia dopad na výsledky u zkoušek. Ohrožena je i domácí produkce potravin, přičemž stát by měl zajistit, aby alespoň 60 procent potravin pocházelo z domácích zdrojů. Kvůli nižší úrodě doma i v zámoří totiž hrozí citelný růst cen. Ochrana obyvatel a infrastruktury by si vyžádala investice ve výši 11 miliard liber ročně, z čehož by polovinu mohl pokrýt soukromý sektor. Každá vynaložená libra by přitom přinesla pětinásobný prospěch, zatímco v případě nečinnosti by se roční škody mohly v příštích dvou dekádách vyšplhat až na 260 miliard liber.
Právě měla probíhat hlavní sezóna, ale sběrači hub rozhodně nezažívají žně. Počasí si vybralo daň i ohledně této oblíbené kratochvíle českých občanů. Na mapě prakticky nenajdete místo, na které by se dalo vyrazit na jistotu.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.
Společnost Meta Platforms čelí u federálního soudu v kalifornském Oaklandu jednomu z nejzásadnějších soudních procesů ve své historii.