Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Výnosy desetiletých českých dluhopisů pak překročily psychologickou úroveň rovných pěti procent, vůbec poprvé od letošního 9. března, kdy přechodně během toho dne prudce vzrostly v důsledku počátečních dopadů úderu USA a Izraele na Írán a jeho odvety. Před letošním 9. březnem ale desetileté dluhopisy naposledy překonaly úroveň pěti procent začátkem října 2023.
Pětileté obligace také dnes dosáhly výnosu, který znatelně přesahuje průměrný výnos pětiletého Dluhopisu republiky v jeho fixní variantě, jenž činí 4,5 procenta. Vláda parametry Dluhopisů republiky zveřejnila minulý týden, kdy také zahájila jejich upisovací období, jež potrvá až do sklonku letošního června.
Vzhledem k tomu, že důvodem dnešního globálního vzestupu výnosů dluhopisů jsou obavy z výraznější inflace, takový vývoj může oslabit poptávku po Dluhopisech republiky ve fixní variantě a současně zvýšit sháňku po jejich protiinflační podobě.
Celosvětový vzestup výnosů dluhopisů, který znamená růst náklady obsluhy dluhu pro jednotlivé vlády, táhnou dluhopisy vlády japonské. Výnos desetiletého dluhopisu japonské vlády se dnes vyhoupl nejvýše od roku 1996. V Japonsku totiž dnes nedopadla dobře aukce tamních pětiletých vládních obligací. Poptávka po nich byla slabší, než by odpovídalo dvanáctiměsíčnímu průměru. Růst cen ropy na světových trzích, který je důsledkem nadále uzavřeného Hormuzského průlivu, nutí investory přehodnocovat inflační riziko, takže žádají vyšší výnos, tedy úrok, za svoji půjčku vládě. Vyhlížený vyšší úrok na budoucích dluhopisech oslabuje poptávku, které jsou k mání nyní, což se zřetelně projevilo při zmíněné dnešní aukci v Japonsku, jejíž mdlý výsledek umocnil globální výprodej vládních dluhopisů, včetně těch českých.
Cena ropy Brent dnes stoupla až do blízkosti 112 dolarů za barel, a to kvůli nadále jen velmi křehkému příměří mezi USA a Íránem a pokračujícím zásadním rozporům mezi oběma zeměmi. Přetrvávající uzavření Hormuzského průlivu nejen udržuje vysoké ceny ropy, ale také zhoršuje vyhlídky růstu světového hospodářství i jednotlivých ekonomik řady zemí. Investoři tak v rostoucí míře kalkulují s tím, že kvůli souvisejícímu relativně slabšímu daňovému inkasu budou muset četné vlády sáhnout hlouběji do dluhu, tedy vydat více dluhopisů, což dále tlačí jejich cenu níže, zatímco zvedá požadovaný výnos.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.