Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
Sledované setkání Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem v Pekingu vyvolalo diskuse o možném uspořádání „G2“, tedy o světě neformálně řízeném Washingtonem a Pekingem. Tento pohled se změnil po oznámení, že pouhých pět dní po Trumpově odjezdu dorazí do čínské metropole ruský prezident Vladimir Putin. Oficiálně je Putinova cesta prezentována jako součást oslav 25. výročí podpisu čínsko-ruské smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, avšak hostitelství obou prezidentů během několika dní staví Čínu do pozice geopolitického středu.
Tento posun přichází v době oslabení unipolárního momentu ovládaného Spojenými státy, kdy se mezinárodní prostředí stává více fragmentovaným a transakčním. Hlavním tématem rozhovorů mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem byl Írán, jehož pozice v regionu a vliv na stabilitu v okolí Hormuzského průlivu ovlivňují globální energetický trh. Spojené státy ústy ministra zahraničí Marca Rubia i samotného prezidenta Trumpa přiznaly, že Čína a Rusko mají na Blízkém východě značný vliv, který je pro řešení krize nezbytný.
Spolupráce mezi Pekingem a Moskvou se od deklarování partnerství bez hranic v roce 2022 prohloubila v oblasti diplomacie, energetiky i obrany. Obě země sdílejí odpor vůči americké dominanci v mezinárodních institucích a v rámci bloku BRICS prosazují alternativní finanční mechanizmy. Vztahy mezi těmito třemi mocnostmi však nejsou čistě ideologické, ale určuje je společná potřeba stability pro vlastní ekonomické a politické cíle.
Symbolickým vyjádřením této politiky byla prohlídka přísně střeženého areálu Čung-nan-chaj, kterou Si Ťin-pching Trumpovi poskytl s poznámkou, že toto místo navštívilo jen velmi málo zahraničních lídrů, avšak Putin mezi ně patřil. Peking si je vědom ekonomické a technologické převahy USA, a proto nechce úplný rozchod s Washingtonem, zároveň však vnímá Moskvu jako spolehlivějšího dlouhodobého partnera pro odpor vůči západnímu liberalismu.
Tato situace staví do popředí Indii jako klíčový stát, pro který přináší vznikající trojúhelník příležitosti i strategická dilemata. Dillí dlouhodobě udržuje kooperativní vazby s více mocenskými centry bez trvalého spojenectví s jedním blokem. Stabilizace vztahů mezi USA a Čínou sice snižuje riziko velkého konfliktu v Asii a poskytuje Indii čas na ekonomický a vojenský růst, zároveň však přináší nejistotu ohledně jejího partnerství s Ruskem.
Indie je závislá na ruských obranných systémech, včetně raketového programu BrahMos či protivzdušné obrany S-400. Rostoucí ekonomická a strategická závislost Moskvy na Pekingu vyvolává v Dillí obavy, zda Rusko zůstane nezávislým bezpečnostním partnerem v Asii. Trumpův transakční přístup k politice navíc může znamenat, že význam Indie pro Washington poklesne ve prospěch bezprostředních amerických priorit v Íránu nebo na Ukrajině.
Indie si nemůže dovolit otevřené nepřátelství s Čínou, která navíc posiluje svůj vliv v jižní Asii a Indickém oceánu, ani ztrátu strategických vazeb s Ruskem a Spojenými státy. Reakcí Dillí proto pravděpodobně bude intenzivnější politika vícestranného propojování. Indie bude nadále posilovat obranné a technologické vazby s USA, udržovat vojenskou spolupráci s Rusy a opatrně stabilizovat vztahy s Čínou, přičemž se pokusí rozšířit svůj vlastní vliv na Blízkém východě, v Africe a v jihovýchodní Asii.
Cílem indické diplomacie je zabránit tomu, aby se trojúhelník Trump-Si-Putin změnil v exkluzivní geopolitické spojenectví, které by omezilo manévrovací prostor pro střední mocnosti. Výsledkem současné summitové diplomacie v Pekingu tak nemusí být vznik bipolárního světa pod vedením USA a Číny, ale formování nepředvídatelného multipolárního řádu, v němž budou státy jako Indie hrát rozhodující roli při určování globální rovnováhy.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.