Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
Sledované setkání Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem v Pekingu vyvolalo diskuse o možném uspořádání „G2“, tedy o světě neformálně řízeném Washingtonem a Pekingem. Tento pohled se změnil po oznámení, že pouhých pět dní po Trumpově odjezdu dorazí do čínské metropole ruský prezident Vladimir Putin. Oficiálně je Putinova cesta prezentována jako součást oslav 25. výročí podpisu čínsko-ruské smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, avšak hostitelství obou prezidentů během několika dní staví Čínu do pozice geopolitického středu.
Tento posun přichází v době oslabení unipolárního momentu ovládaného Spojenými státy, kdy se mezinárodní prostředí stává více fragmentovaným a transakčním. Hlavním tématem rozhovorů mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem byl Írán, jehož pozice v regionu a vliv na stabilitu v okolí Hormuzského průlivu ovlivňují globální energetický trh. Spojené státy ústy ministra zahraničí Marca Rubia i samotného prezidenta Trumpa přiznaly, že Čína a Rusko mají na Blízkém východě značný vliv, který je pro řešení krize nezbytný.
Spolupráce mezi Pekingem a Moskvou se od deklarování partnerství bez hranic v roce 2022 prohloubila v oblasti diplomacie, energetiky i obrany. Obě země sdílejí odpor vůči americké dominanci v mezinárodních institucích a v rámci bloku BRICS prosazují alternativní finanční mechanizmy. Vztahy mezi těmito třemi mocnostmi však nejsou čistě ideologické, ale určuje je společná potřeba stability pro vlastní ekonomické a politické cíle.
Symbolickým vyjádřením této politiky byla prohlídka přísně střeženého areálu Čung-nan-chaj, kterou Si Ťin-pching Trumpovi poskytl s poznámkou, že toto místo navštívilo jen velmi málo zahraničních lídrů, avšak Putin mezi ně patřil. Peking si je vědom ekonomické a technologické převahy USA, a proto nechce úplný rozchod s Washingtonem, zároveň však vnímá Moskvu jako spolehlivějšího dlouhodobého partnera pro odpor vůči západnímu liberalismu.
Tato situace staví do popředí Indii jako klíčový stát, pro který přináší vznikající trojúhelník příležitosti i strategická dilemata. Dillí dlouhodobě udržuje kooperativní vazby s více mocenskými centry bez trvalého spojenectví s jedním blokem. Stabilizace vztahů mezi USA a Čínou sice snižuje riziko velkého konfliktu v Asii a poskytuje Indii čas na ekonomický a vojenský růst, zároveň však přináší nejistotu ohledně jejího partnerství s Ruskem.
Indie je závislá na ruských obranných systémech, včetně raketového programu BrahMos či protivzdušné obrany S-400. Rostoucí ekonomická a strategická závislost Moskvy na Pekingu vyvolává v Dillí obavy, zda Rusko zůstane nezávislým bezpečnostním partnerem v Asii. Trumpův transakční přístup k politice navíc může znamenat, že význam Indie pro Washington poklesne ve prospěch bezprostředních amerických priorit v Íránu nebo na Ukrajině.
Indie si nemůže dovolit otevřené nepřátelství s Čínou, která navíc posiluje svůj vliv v jižní Asii a Indickém oceánu, ani ztrátu strategických vazeb s Ruskem a Spojenými státy. Reakcí Dillí proto pravděpodobně bude intenzivnější politika vícestranného propojování. Indie bude nadále posilovat obranné a technologické vazby s USA, udržovat vojenskou spolupráci s Rusy a opatrně stabilizovat vztahy s Čínou, přičemž se pokusí rozšířit svůj vlastní vliv na Blízkém východě, v Africe a v jihovýchodní Asii.
Cílem indické diplomacie je zabránit tomu, aby se trojúhelník Trump-Si-Putin změnil v exkluzivní geopolitické spojenectví, které by omezilo manévrovací prostor pro střední mocnosti. Výsledkem současné summitové diplomacie v Pekingu tak nemusí být vznik bipolárního světa pod vedením USA a Číny, ale formování nepředvídatelného multipolárního řádu, v němž budou státy jako Indie hrát rozhodující roli při určování globální rovnováhy.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.