Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
Sledované setkání Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem v Pekingu vyvolalo diskuse o možném uspořádání „G2“, tedy o světě neformálně řízeném Washingtonem a Pekingem. Tento pohled se změnil po oznámení, že pouhých pět dní po Trumpově odjezdu dorazí do čínské metropole ruský prezident Vladimir Putin. Oficiálně je Putinova cesta prezentována jako součást oslav 25. výročí podpisu čínsko-ruské smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, avšak hostitelství obou prezidentů během několika dní staví Čínu do pozice geopolitického středu.
Tento posun přichází v době oslabení unipolárního momentu ovládaného Spojenými státy, kdy se mezinárodní prostředí stává více fragmentovaným a transakčním. Hlavním tématem rozhovorů mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem byl Írán, jehož pozice v regionu a vliv na stabilitu v okolí Hormuzského průlivu ovlivňují globální energetický trh. Spojené státy ústy ministra zahraničí Marca Rubia i samotného prezidenta Trumpa přiznaly, že Čína a Rusko mají na Blízkém východě značný vliv, který je pro řešení krize nezbytný.
Spolupráce mezi Pekingem a Moskvou se od deklarování partnerství bez hranic v roce 2022 prohloubila v oblasti diplomacie, energetiky i obrany. Obě země sdílejí odpor vůči americké dominanci v mezinárodních institucích a v rámci bloku BRICS prosazují alternativní finanční mechanizmy. Vztahy mezi těmito třemi mocnostmi však nejsou čistě ideologické, ale určuje je společná potřeba stability pro vlastní ekonomické a politické cíle.
Symbolickým vyjádřením této politiky byla prohlídka přísně střeženého areálu Čung-nan-chaj, kterou Si Ťin-pching Trumpovi poskytl s poznámkou, že toto místo navštívilo jen velmi málo zahraničních lídrů, avšak Putin mezi ně patřil. Peking si je vědom ekonomické a technologické převahy USA, a proto nechce úplný rozchod s Washingtonem, zároveň však vnímá Moskvu jako spolehlivějšího dlouhodobého partnera pro odpor vůči západnímu liberalismu.
Tato situace staví do popředí Indii jako klíčový stát, pro který přináší vznikající trojúhelník příležitosti i strategická dilemata. Dillí dlouhodobě udržuje kooperativní vazby s více mocenskými centry bez trvalého spojenectví s jedním blokem. Stabilizace vztahů mezi USA a Čínou sice snižuje riziko velkého konfliktu v Asii a poskytuje Indii čas na ekonomický a vojenský růst, zároveň však přináší nejistotu ohledně jejího partnerství s Ruskem.
Indie je závislá na ruských obranných systémech, včetně raketového programu BrahMos či protivzdušné obrany S-400. Rostoucí ekonomická a strategická závislost Moskvy na Pekingu vyvolává v Dillí obavy, zda Rusko zůstane nezávislým bezpečnostním partnerem v Asii. Trumpův transakční přístup k politice navíc může znamenat, že význam Indie pro Washington poklesne ve prospěch bezprostředních amerických priorit v Íránu nebo na Ukrajině.
Indie si nemůže dovolit otevřené nepřátelství s Čínou, která navíc posiluje svůj vliv v jižní Asii a Indickém oceánu, ani ztrátu strategických vazeb s Ruskem a Spojenými státy. Reakcí Dillí proto pravděpodobně bude intenzivnější politika vícestranného propojování. Indie bude nadále posilovat obranné a technologické vazby s USA, udržovat vojenskou spolupráci s Rusy a opatrně stabilizovat vztahy s Čínou, přičemž se pokusí rozšířit svůj vlastní vliv na Blízkém východě, v Africe a v jihovýchodní Asii.
Cílem indické diplomacie je zabránit tomu, aby se trojúhelník Trump-Si-Putin změnil v exkluzivní geopolitické spojenectví, které by omezilo manévrovací prostor pro střední mocnosti. Výsledkem současné summitové diplomacie v Pekingu tak nemusí být vznik bipolárního světa pod vedením USA a Číny, ale formování nepředvídatelného multipolárního řádu, v němž budou státy jako Indie hrát rozhodující roli při určování globální rovnováhy.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.