Nejmocnější aktéři světa? Indii se trojúhelník USA, Čína a Rusko krajně nezamlouvá

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 19. května 2026 16:58
Sdílej:

Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.

Sledované setkání Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem v Pekingu vyvolalo diskuse o možném uspořádání „G2“, tedy o světě neformálně řízeném Washingtonem a Pekingem. Tento pohled se změnil po oznámení, že pouhých pět dní po Trumpově odjezdu dorazí do čínské metropole ruský prezident Vladimir Putin. Oficiálně je Putinova cesta prezentována jako součást oslav 25. výročí podpisu čínsko-ruské smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, avšak hostitelství obou prezidentů během několika dní staví Čínu do pozice geopolitického středu.

Tento posun přichází v době oslabení unipolárního momentu ovládaného Spojenými státy, kdy se mezinárodní prostředí stává více fragmentovaným a transakčním. Hlavním tématem rozhovorů mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem byl Írán, jehož pozice v regionu a vliv na stabilitu v okolí Hormuzského průlivu ovlivňují globální energetický trh. Spojené státy ústy ministra zahraničí Marca Rubia i samotného prezidenta Trumpa přiznaly, že Čína a Rusko mají na Blízkém východě značný vliv, který je pro řešení krize nezbytný.

Spolupráce mezi Pekingem a Moskvou se od deklarování partnerství bez hranic v roce 2022 prohloubila v oblasti diplomacie, energetiky i obrany. Obě země sdílejí odpor vůči americké dominanci v mezinárodních institucích a v rámci bloku BRICS prosazují alternativní finanční mechanizmy. Vztahy mezi těmito třemi mocnostmi však nejsou čistě ideologické, ale určuje je společná potřeba stability pro vlastní ekonomické a politické cíle.

Symbolickým vyjádřením této politiky byla prohlídka přísně střeženého areálu Čung-nan-chaj, kterou Si Ťin-pching Trumpovi poskytl s poznámkou, že toto místo navštívilo jen velmi málo zahraničních lídrů, avšak Putin mezi ně patřil. Peking si je vědom ekonomické a technologické převahy USA, a proto nechce úplný rozchod s Washingtonem, zároveň však vnímá Moskvu jako spolehlivějšího dlouhodobého partnera pro odpor vůči západnímu liberalismu.

Tato situace staví do popředí Indii jako klíčový stát, pro který přináší vznikající trojúhelník příležitosti i strategická dilemata. Dillí dlouhodobě udržuje kooperativní vazby s více mocenskými centry bez trvalého spojenectví s jedním blokem. Stabilizace vztahů mezi USA a Čínou sice snižuje riziko velkého konfliktu v Asii a poskytuje Indii čas na ekonomický a vojenský růst, zároveň však přináší nejistotu ohledně jejího partnerství s Ruskem.

Indie je závislá na ruských obranných systémech, včetně raketového programu BrahMos či protivzdušné obrany S-400. Rostoucí ekonomická a strategická závislost Moskvy na Pekingu vyvolává v Dillí obavy, zda Rusko zůstane nezávislým bezpečnostním partnerem v Asii. Trumpův transakční přístup k politice navíc může znamenat, že význam Indie pro Washington poklesne ve prospěch bezprostředních amerických priorit v Íránu nebo na Ukrajině.

Indie si nemůže dovolit otevřené nepřátelství s Čínou, která navíc posiluje svůj vliv v jižní Asii a Indickém oceánu, ani ztrátu strategických vazeb s Ruskem a Spojenými státy. Reakcí Dillí proto pravděpodobně bude intenzivnější politika vícestranného propojování. Indie bude nadále posilovat obranné a technologické vazby s USA, udržovat vojenskou spolupráci s Rusy a opatrně stabilizovat vztahy s Čínou, přičemž se pokusí rozšířit svůj vlastní vliv na Blízkém východě, v Africe a v jihovýchodní Asii.

Cílem indické diplomacie je zabránit tomu, aby se trojúhelník Trump-Si-Putin změnil v exkluzivní geopolitické spojenectví, které by omezilo manévrovací prostor pro střední mocnosti. Výsledkem současné summitové diplomacie v Pekingu tak nemusí být vznik bipolárního světa pod vedením USA a Číny, ale formování nepředvídatelného multipolárního řádu, v němž budou státy jako Indie hrát rozhodující roli při určování globální rovnováhy.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.