Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
Trump označil dopis, který měl obsahovat typografický text umístěný uvnitř siluetou nahé ženy, za naprostý výmysl. Tvrdí, že nikdy nic takového nepsal ani nekreslil, a celý materiál označil za padělek. Podle Wall Street Journal měl vzkaz představovat vtipný „rozhovor“ mezi Trumpem a Epsteinem a končit větou: „Přítel je nádherná věc. Všechno nejlepší – a kéž každý den skrývá nové tajemství.“
Trump po zveřejnění článku ostře zareagoval na sociálních sítích a slíbil, že se bude soudně bránit proti tomu, co nazval „zlomyslným a lživým útokem“. Zároveň oznámil, že redakci předem varoval, že pokud text uveřejní, budou následovat právní kroky. Média označil za „bezcenný plátek“ a napsal, že se těší na výpovědi Murdocha a dalších zúčastněných u soudu.
Mluvčí společnosti Dow Jones reagoval prohlášením, že redakce si stojí za přesností a kvalitou své práce a bude se proti žalobě rozhodně bránit.
Zveřejnění článku přichází v době, kdy Trumpova administrativa čelí narůstajícímu tlaku veřejnosti a médií, aby zpřístupnila více informací týkajících se Epsteinova případu. Ministerstvo spravedlnosti už požádalo newyorský soud, aby odtajnil dokumenty z jednání velké poroty, která rozhodovala o Epsteinově obvinění v roce 2019. Tyto záznamy jsou běžně chráněny zákonem, ale mohou být zveřejněny, pokud to soud uzná za veřejně prospěšné.
Trump ve čtvrtek nařídil ministryni spravedlnosti Pam Bondiové, aby učinila kroky k uvolnění dokumentů nejen o Epsteinovi, ale i o jeho spolupracovnici Ghislaine Maxwellové, která byla rovněž odsouzena za sexuální zločiny spojené s obchodem s nezletilými.
Otázka, zda a kdy budou dokumenty zpřístupněny, zůstává nejasná. Podle některých právních odborníků může zveřejnění bránit ochrana svědků a utajení informací z důvodu bezpečnosti. Přesto prezidentovi stoupenci žádají větší otevřenost a očekávají, že se dozvědí pravdu.
Napětí kolem kauzy zesílilo i mezi samotnými Trumpovými příznivci. Někteří z nich vyjádřili frustraci z toho, že prezident nesplnil jejich očekávání. Republikánský šerif Chad Bianco, který kandiduje na kalifornského guvernéra, v rozhovoru pro BBC uvedl, že Trumpův přístup k Epsteinovým dokumentům zklamal „miliony voličů“. Dodal: „Máme pocit, že s námi jednají jako s hlupáky.“
Ministryně Bondiová čelí rostoucí kritice poté, co nejprve naznačila, že bude dokumenty zveřejňovat, ale později svůj postoj změnila. Někteří zástupci konzervativního křídla požadují její rezignaci.
V americkém Kongresu se mezitím schyluje k mimořádnému kroku – tzv. discharge petition, která by přinutila ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit širší škálu materiálů o Epsteinově případu. Iniciativu podpořily i tak odlišné političky, jako je republikánka Marjorie Taylor Greene a demokratka Alexandria Ocasio-Cortez.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.