Summit NATO v Haagu přinesl podle CNN překvapivý diplomatický obrat, který na první pohled vypadal jako okázalá snaha zalichotit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale ve výsledku znamenal pro Alianci historický úspěch. Přestože se objevily pochyby o upřímnosti vyjádření a gest, Trump si z jednání odnesl vítězství, které mu přiznali téměř všichni – od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho až po prezidenta Polska Andrzeje Dudu.
Ještě před začátkem summitu rozvířil vody samotný Trump, když na své síti Truth Social sdílel fotografii doprovázenou „vzkazem“ od Rutteho, který se nesl v duchu extrémní chvály a byl psán stylem připomínajícím právě Trumpa. „Evropa zaplatí – a bude to tvoje vítězství,“ psalo se v textu, který někteří považovali za parodii. Jenže Rutte na chválu navázal i oficiálně a celý summit se postupně proměnil v platformu pro upevnění vztahu s americkým prezidentem.
Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér a nový šéf NATO, zúročil své zkušenosti z Trumpovy první prezidentské éry a podle některých odborníků šlo o „drž-nos-diplomacii“, jejímž cílem bylo hlavně zabránit incidentům a zachovat jednotu Aliance. Rutte se opakovaně vyjadřoval o Trumpovi s respektem, obdivoval jeho útoky na íránský jaderný program a veřejně ocenil jeho připravenost použít sílu v případě nutnosti.
Summit se odehrál podle přísně upraveného scénáře, aby vyhovoval Trumpovým nárokům. Jediný jednací blok, minimum neformálních setkání a vypuštění Ukrajiny ze závěrečného prohlášení – to vše naznačovalo, že se summit točí kolem Trumpa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sice setkal, ale slíbené další vojenské dodávky nepřišly. Mírnou naději přinesla pouze Trumpova zmínka o možných dodávkách systémů Patriot v budoucnu.
Největším výsledkem summitu byl závazek členských států NATO investovat do obrany až 5 % HDP do roku 2035. Tento návrh sice ještě na začátku roku působil jako fantazie, ale právě Trump jej prosazoval jako nový standard. Dnes tento cíl nese jeho jméno a většina lídrů jej přijala jako ústupek Spojeným státům. Výjimku tvořilo Španělsko, které si do závěrečného textu prosadilo zmírněnou formulaci.
Trump si však mohl summit připsat jako triumf. Získal deklarované navýšení výdajů, uznání od většiny evropských partnerů a výjimečně pozitivní atmosféru. I jeho dlouhodobě chladný vztah k NATO zaznamenal změnu. „Tihle lidé opravdu milují své země,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Nepřipadá mi to jako podvod. Jsme tady, abychom jim pomohli jejich země chránit.“
Právě Rutteho schopnost diplomaticky „uklidit“ Trumpovy ostré výroky – včetně vulgarismu směřujícího na Írán a Izrael – a přetavit summit ve zdánlivě jednotnou přehlídku úspěchu, byla široce komentována. Když Trump použil drsná slova k popisu konfliktu na Blízkém východě, Rutte ho rozesmál poznámkou: „Tatínek musí občas použít silnější jazyk.“ Později sice popřel, že by takto Trumpa přímo označoval, ale efekt už byl dosažen.
Odborníci se shodují, že summit v Haagu nebyl jen formálním jednáním, ale i strategickou operací. Jak řekla analytička Torrey Taussig z Atlantic Council, „šlo o moment držení nosu a vyhnutí se výbuchu“. A podle slov finského prezidenta Alexe Stubba NATO znovu nalezlo svou podstatu – kolektivní obranu.
V politicky náročném období, kdy Trumpova přítomnost na mezinárodních fórech často vyvolává kontroverze, se tentokrát podařilo vytvořit obraz jednotné a silné Aliance. Trump dostal to, co chtěl – pozornost, uznání i výsledky, které si může přivlastnit. Evropané zase získali příslib pokračování americké angažovanosti. A NATO? To alespoň na chvíli působilo jako znovu semknuté spojenectví.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).