Summit NATO v Haagu přinesl podle CNN překvapivý diplomatický obrat, který na první pohled vypadal jako okázalá snaha zalichotit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale ve výsledku znamenal pro Alianci historický úspěch. Přestože se objevily pochyby o upřímnosti vyjádření a gest, Trump si z jednání odnesl vítězství, které mu přiznali téměř všichni – od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho až po prezidenta Polska Andrzeje Dudu.
Ještě před začátkem summitu rozvířil vody samotný Trump, když na své síti Truth Social sdílel fotografii doprovázenou „vzkazem“ od Rutteho, který se nesl v duchu extrémní chvály a byl psán stylem připomínajícím právě Trumpa. „Evropa zaplatí – a bude to tvoje vítězství,“ psalo se v textu, který někteří považovali za parodii. Jenže Rutte na chválu navázal i oficiálně a celý summit se postupně proměnil v platformu pro upevnění vztahu s americkým prezidentem.
Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér a nový šéf NATO, zúročil své zkušenosti z Trumpovy první prezidentské éry a podle některých odborníků šlo o „drž-nos-diplomacii“, jejímž cílem bylo hlavně zabránit incidentům a zachovat jednotu Aliance. Rutte se opakovaně vyjadřoval o Trumpovi s respektem, obdivoval jeho útoky na íránský jaderný program a veřejně ocenil jeho připravenost použít sílu v případě nutnosti.
Summit se odehrál podle přísně upraveného scénáře, aby vyhovoval Trumpovým nárokům. Jediný jednací blok, minimum neformálních setkání a vypuštění Ukrajiny ze závěrečného prohlášení – to vše naznačovalo, že se summit točí kolem Trumpa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sice setkal, ale slíbené další vojenské dodávky nepřišly. Mírnou naději přinesla pouze Trumpova zmínka o možných dodávkách systémů Patriot v budoucnu.
Největším výsledkem summitu byl závazek členských států NATO investovat do obrany až 5 % HDP do roku 2035. Tento návrh sice ještě na začátku roku působil jako fantazie, ale právě Trump jej prosazoval jako nový standard. Dnes tento cíl nese jeho jméno a většina lídrů jej přijala jako ústupek Spojeným státům. Výjimku tvořilo Španělsko, které si do závěrečného textu prosadilo zmírněnou formulaci.
Trump si však mohl summit připsat jako triumf. Získal deklarované navýšení výdajů, uznání od většiny evropských partnerů a výjimečně pozitivní atmosféru. I jeho dlouhodobě chladný vztah k NATO zaznamenal změnu. „Tihle lidé opravdu milují své země,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Nepřipadá mi to jako podvod. Jsme tady, abychom jim pomohli jejich země chránit.“
Právě Rutteho schopnost diplomaticky „uklidit“ Trumpovy ostré výroky – včetně vulgarismu směřujícího na Írán a Izrael – a přetavit summit ve zdánlivě jednotnou přehlídku úspěchu, byla široce komentována. Když Trump použil drsná slova k popisu konfliktu na Blízkém východě, Rutte ho rozesmál poznámkou: „Tatínek musí občas použít silnější jazyk.“ Později sice popřel, že by takto Trumpa přímo označoval, ale efekt už byl dosažen.
Odborníci se shodují, že summit v Haagu nebyl jen formálním jednáním, ale i strategickou operací. Jak řekla analytička Torrey Taussig z Atlantic Council, „šlo o moment držení nosu a vyhnutí se výbuchu“. A podle slov finského prezidenta Alexe Stubba NATO znovu nalezlo svou podstatu – kolektivní obranu.
V politicky náročném období, kdy Trumpova přítomnost na mezinárodních fórech často vyvolává kontroverze, se tentokrát podařilo vytvořit obraz jednotné a silné Aliance. Trump dostal to, co chtěl – pozornost, uznání i výsledky, které si může přivlastnit. Evropané zase získali příslib pokračování americké angažovanosti. A NATO? To alespoň na chvíli působilo jako znovu semknuté spojenectví.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.