Trump ovládl summit NATO. Rutte ho chválil, lídři mu děkovali, Ukrajina může už jen doufat

Mark Rutte na summitu NATO 2025
Mark Rutte na summitu NATO 2025, foto: NATO
Klára Marková 26. června 2025 12:01
Sdílej:

Summit NATO v Haagu přinesl podle CNN překvapivý diplomatický obrat, který na první pohled vypadal jako okázalá snaha zalichotit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale ve výsledku znamenal pro Alianci historický úspěch. Přestože se objevily pochyby o upřímnosti vyjádření a gest, Trump si z jednání odnesl vítězství, které mu přiznali téměř všichni – od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho až po prezidenta Polska Andrzeje Dudu.

Ještě před začátkem summitu rozvířil vody samotný Trump, když na své síti Truth Social sdílel fotografii doprovázenou „vzkazem“ od Rutteho, který se nesl v duchu extrémní chvály a byl psán stylem připomínajícím právě Trumpa. „Evropa zaplatí – a bude to tvoje vítězství,“ psalo se v textu, který někteří považovali za parodii. Jenže Rutte na chválu navázal i oficiálně a celý summit se postupně proměnil v platformu pro upevnění vztahu s americkým prezidentem.

Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér a nový šéf NATO, zúročil své zkušenosti z Trumpovy první prezidentské éry a podle některých odborníků šlo o „drž-nos-diplomacii“, jejímž cílem bylo hlavně zabránit incidentům a zachovat jednotu Aliance. Rutte se opakovaně vyjadřoval o Trumpovi s respektem, obdivoval jeho útoky na íránský jaderný program a veřejně ocenil jeho připravenost použít sílu v případě nutnosti.

Summit se odehrál podle přísně upraveného scénáře, aby vyhovoval Trumpovým nárokům. Jediný jednací blok, minimum neformálních setkání a vypuštění Ukrajiny ze závěrečného prohlášení – to vše naznačovalo, že se summit točí kolem Trumpa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sice setkal, ale slíbené další vojenské dodávky nepřišly. Mírnou naději přinesla pouze Trumpova zmínka o možných dodávkách systémů Patriot v budoucnu.

Největším výsledkem summitu byl závazek členských států NATO investovat do obrany až 5 % HDP do roku 2035. Tento návrh sice ještě na začátku roku působil jako fantazie, ale právě Trump jej prosazoval jako nový standard. Dnes tento cíl nese jeho jméno a většina lídrů jej přijala jako ústupek Spojeným státům. Výjimku tvořilo Španělsko, které si do závěrečného textu prosadilo zmírněnou formulaci.

Trump si však mohl summit připsat jako triumf. Získal deklarované navýšení výdajů, uznání od většiny evropských partnerů a výjimečně pozitivní atmosféru. I jeho dlouhodobě chladný vztah k NATO zaznamenal změnu. „Tihle lidé opravdu milují své země,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Nepřipadá mi to jako podvod. Jsme tady, abychom jim pomohli jejich země chránit.“

Právě Rutteho schopnost diplomaticky „uklidit“ Trumpovy ostré výroky – včetně vulgarismu směřujícího na Írán a Izrael – a přetavit summit ve zdánlivě jednotnou přehlídku úspěchu, byla široce komentována. Když Trump použil drsná slova k popisu konfliktu na Blízkém východě, Rutte ho rozesmál poznámkou: „Tatínek musí občas použít silnější jazyk.“ Později sice popřel, že by takto Trumpa přímo označoval, ale efekt už byl dosažen.

Odborníci se shodují, že summit v Haagu nebyl jen formálním jednáním, ale i strategickou operací. Jak řekla analytička Torrey Taussig z Atlantic Council, „šlo o moment držení nosu a vyhnutí se výbuchu“. A podle slov finského prezidenta Alexe Stubba NATO znovu nalezlo svou podstatu – kolektivní obranu.

V politicky náročném období, kdy Trumpova přítomnost na mezinárodních fórech často vyvolává kontroverze, se tentokrát podařilo vytvořit obraz jednotné a silné Aliance. Trump dostal to, co chtěl – pozornost, uznání i výsledky, které si může přivlastnit. Evropané zase získali příslib pokračování americké angažovanosti. A NATO? To alespoň na chvíli působilo jako znovu semknuté spojenectví. 

Stalo se