Summit NATO v Haagu přinesl podle CNN překvapivý diplomatický obrat, který na první pohled vypadal jako okázalá snaha zalichotit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale ve výsledku znamenal pro Alianci historický úspěch. Přestože se objevily pochyby o upřímnosti vyjádření a gest, Trump si z jednání odnesl vítězství, které mu přiznali téměř všichni – od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho až po prezidenta Polska Andrzeje Dudu.
Ještě před začátkem summitu rozvířil vody samotný Trump, když na své síti Truth Social sdílel fotografii doprovázenou „vzkazem“ od Rutteho, který se nesl v duchu extrémní chvály a byl psán stylem připomínajícím právě Trumpa. „Evropa zaplatí – a bude to tvoje vítězství,“ psalo se v textu, který někteří považovali za parodii. Jenže Rutte na chválu navázal i oficiálně a celý summit se postupně proměnil v platformu pro upevnění vztahu s americkým prezidentem.
Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér a nový šéf NATO, zúročil své zkušenosti z Trumpovy první prezidentské éry a podle některých odborníků šlo o „drž-nos-diplomacii“, jejímž cílem bylo hlavně zabránit incidentům a zachovat jednotu Aliance. Rutte se opakovaně vyjadřoval o Trumpovi s respektem, obdivoval jeho útoky na íránský jaderný program a veřejně ocenil jeho připravenost použít sílu v případě nutnosti.
Summit se odehrál podle přísně upraveného scénáře, aby vyhovoval Trumpovým nárokům. Jediný jednací blok, minimum neformálních setkání a vypuštění Ukrajiny ze závěrečného prohlášení – to vše naznačovalo, že se summit točí kolem Trumpa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sice setkal, ale slíbené další vojenské dodávky nepřišly. Mírnou naději přinesla pouze Trumpova zmínka o možných dodávkách systémů Patriot v budoucnu.
Největším výsledkem summitu byl závazek členských států NATO investovat do obrany až 5 % HDP do roku 2035. Tento návrh sice ještě na začátku roku působil jako fantazie, ale právě Trump jej prosazoval jako nový standard. Dnes tento cíl nese jeho jméno a většina lídrů jej přijala jako ústupek Spojeným státům. Výjimku tvořilo Španělsko, které si do závěrečného textu prosadilo zmírněnou formulaci.
Trump si však mohl summit připsat jako triumf. Získal deklarované navýšení výdajů, uznání od většiny evropských partnerů a výjimečně pozitivní atmosféru. I jeho dlouhodobě chladný vztah k NATO zaznamenal změnu. „Tihle lidé opravdu milují své země,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Nepřipadá mi to jako podvod. Jsme tady, abychom jim pomohli jejich země chránit.“
Právě Rutteho schopnost diplomaticky „uklidit“ Trumpovy ostré výroky – včetně vulgarismu směřujícího na Írán a Izrael – a přetavit summit ve zdánlivě jednotnou přehlídku úspěchu, byla široce komentována. Když Trump použil drsná slova k popisu konfliktu na Blízkém východě, Rutte ho rozesmál poznámkou: „Tatínek musí občas použít silnější jazyk.“ Později sice popřel, že by takto Trumpa přímo označoval, ale efekt už byl dosažen.
Odborníci se shodují, že summit v Haagu nebyl jen formálním jednáním, ale i strategickou operací. Jak řekla analytička Torrey Taussig z Atlantic Council, „šlo o moment držení nosu a vyhnutí se výbuchu“. A podle slov finského prezidenta Alexe Stubba NATO znovu nalezlo svou podstatu – kolektivní obranu.
V politicky náročném období, kdy Trumpova přítomnost na mezinárodních fórech často vyvolává kontroverze, se tentokrát podařilo vytvořit obraz jednotné a silné Aliance. Trump dostal to, co chtěl – pozornost, uznání i výsledky, které si může přivlastnit. Evropané zase získali příslib pokračování americké angažovanosti. A NATO? To alespoň na chvíli působilo jako znovu semknuté spojenectví.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.