Summit NATO v Haagu přinesl podle CNN překvapivý diplomatický obrat, který na první pohled vypadal jako okázalá snaha zalichotit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale ve výsledku znamenal pro Alianci historický úspěch. Přestože se objevily pochyby o upřímnosti vyjádření a gest, Trump si z jednání odnesl vítězství, které mu přiznali téměř všichni – od generálního tajemníka NATO Marka Rutteho až po prezidenta Polska Andrzeje Dudu.
Ještě před začátkem summitu rozvířil vody samotný Trump, když na své síti Truth Social sdílel fotografii doprovázenou „vzkazem“ od Rutteho, který se nesl v duchu extrémní chvály a byl psán stylem připomínajícím právě Trumpa. „Evropa zaplatí – a bude to tvoje vítězství,“ psalo se v textu, který někteří považovali za parodii. Jenže Rutte na chválu navázal i oficiálně a celý summit se postupně proměnil v platformu pro upevnění vztahu s americkým prezidentem.
Mark Rutte, bývalý nizozemský premiér a nový šéf NATO, zúročil své zkušenosti z Trumpovy první prezidentské éry a podle některých odborníků šlo o „drž-nos-diplomacii“, jejímž cílem bylo hlavně zabránit incidentům a zachovat jednotu Aliance. Rutte se opakovaně vyjadřoval o Trumpovi s respektem, obdivoval jeho útoky na íránský jaderný program a veřejně ocenil jeho připravenost použít sílu v případě nutnosti.
Summit se odehrál podle přísně upraveného scénáře, aby vyhovoval Trumpovým nárokům. Jediný jednací blok, minimum neformálních setkání a vypuštění Ukrajiny ze závěrečného prohlášení – to vše naznačovalo, že se summit točí kolem Trumpa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s Trumpem sice setkal, ale slíbené další vojenské dodávky nepřišly. Mírnou naději přinesla pouze Trumpova zmínka o možných dodávkách systémů Patriot v budoucnu.
Největším výsledkem summitu byl závazek členských států NATO investovat do obrany až 5 % HDP do roku 2035. Tento návrh sice ještě na začátku roku působil jako fantazie, ale právě Trump jej prosazoval jako nový standard. Dnes tento cíl nese jeho jméno a většina lídrů jej přijala jako ústupek Spojeným státům. Výjimku tvořilo Španělsko, které si do závěrečného textu prosadilo zmírněnou formulaci.
Trump si však mohl summit připsat jako triumf. Získal deklarované navýšení výdajů, uznání od většiny evropských partnerů a výjimečně pozitivní atmosféru. I jeho dlouhodobě chladný vztah k NATO zaznamenal změnu. „Tihle lidé opravdu milují své země,“ řekl Trump na tiskové konferenci. „Nepřipadá mi to jako podvod. Jsme tady, abychom jim pomohli jejich země chránit.“
Právě Rutteho schopnost diplomaticky „uklidit“ Trumpovy ostré výroky – včetně vulgarismu směřujícího na Írán a Izrael – a přetavit summit ve zdánlivě jednotnou přehlídku úspěchu, byla široce komentována. Když Trump použil drsná slova k popisu konfliktu na Blízkém východě, Rutte ho rozesmál poznámkou: „Tatínek musí občas použít silnější jazyk.“ Později sice popřel, že by takto Trumpa přímo označoval, ale efekt už byl dosažen.
Odborníci se shodují, že summit v Haagu nebyl jen formálním jednáním, ale i strategickou operací. Jak řekla analytička Torrey Taussig z Atlantic Council, „šlo o moment držení nosu a vyhnutí se výbuchu“. A podle slov finského prezidenta Alexe Stubba NATO znovu nalezlo svou podstatu – kolektivní obranu.
V politicky náročném období, kdy Trumpova přítomnost na mezinárodních fórech často vyvolává kontroverze, se tentokrát podařilo vytvořit obraz jednotné a silné Aliance. Trump dostal to, co chtěl – pozornost, uznání i výsledky, které si může přivlastnit. Evropané zase získali příslib pokračování americké angažovanosti. A NATO? To alespoň na chvíli působilo jako znovu semknuté spojenectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.