Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Snaha o osobní schůzku přichází jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že Spojené státy ukončí svou roli v mírových rozhovorech, pokud se brzy nepodaří dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Trump opakovaně tvrdí, že by konflikt dokázal ukončit „během jednoho dne“, ale po téměř sto dnech ve funkci zůstává příměří vzdáleným cílem.
Situaci komplikuje napětí mezi oběma lídry. Trump nedávno obvinil Zelenského z maření mírových snah, protože odmítá uznat ruskou kontrolu nad Krymem. Na své síti Truth Social uvedl, že dohoda o ukončení války byla „velmi blízko“, ale postoj Kyjeva podle něj konflikt jen prodlužuje.
Viceprezident JD Vance mezitím představil americkou představu o mírové dohodě, která by „zmrazila linie kontaktu přibližně v současné podobě“. V praxi by to znamenalo, že obě strany – Ukrajina i Rusko – by se musely vzdát některých území. Zelenskyj ale zdůraznil, že uznání ztráty Krymu „není o čem jednat“, protože by to bylo proti ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu.
Napětí mezi Trumpem a Zelenským není nové. Už v únoru se jejich schůzka v Oválné pracovně proměnila v prudkou výměnu názorů. Nynější nabídka setkání ve Vatikánu tak přichází ve velmi citlivém okamžiku, kdy Spojené státy zvažují svou další roli v mírovém procesu.
Situaci ještě více zkomplikovalo rozhodnutí amerických činitelů zrušit účast na plánovaném londýnském summitu o příměří. Místo toho vyslali svého zmocněnce generála Keitha Kellogga a hlavní vyjednavač Steve Witkoff byl poslán do Moskvy na další kolo rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Velká Británie, Francie, Německo, Ukrajina i USA se měly sejít v Londýně, aby projednaly možné příměří. Kvůli neúčasti klíčových amerických zástupců však bylo jednání výrazně oslabeno. Britští diplomaté přiznali, že rozhodnutí Washingtonu přišlo na poslední chvíli a zanechalo ostatní partnery v nejistotě.
Poradce ukrajinského ministerstva průmyslu Jurij Sak v rozhovoru pro BBC uvedl, že ukrajinská delegace dorazila do Londýna s jasným mandátem: usilovat o příměří jako krok k dalším mírovým rozhovorům.
Zatímco diplomaté jednají, Rusko pokračuje v ofenzivě. Ve středu zasáhl ruský dron autobus s dělníky ve východním městě Marhanec, přičemž zemřelo devět lidí a desítky dalších byly zraněny. Tento útok následoval po krátkém velikonočním příměří, které podle britského ministra obrany nebylo dodrženo.
Přes proklamace o mírových snahách ze strany Ruska britské vojenské zpravodajství tvrdí, že útoky pokračují beze změn. Podle ministra Johna Healeyho Putin „hovoří o míru, ale zároveň sabotuje vyjednávání a hraje o čas“.
Válka, která začala ruskou invazí 24. února 2022, si podle odhadů vyžádala stovky tisíc mrtvých a zraněných. Přes sedm milionů Ukrajinců je registrováno jako uprchlíci. Konflikt však má hlubší kořeny sahající až do roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym po svržení proruského prezidenta v Kyjevě.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
