Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Snaha o osobní schůzku přichází jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že Spojené státy ukončí svou roli v mírových rozhovorech, pokud se brzy nepodaří dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Trump opakovaně tvrdí, že by konflikt dokázal ukončit „během jednoho dne“, ale po téměř sto dnech ve funkci zůstává příměří vzdáleným cílem.
Situaci komplikuje napětí mezi oběma lídry. Trump nedávno obvinil Zelenského z maření mírových snah, protože odmítá uznat ruskou kontrolu nad Krymem. Na své síti Truth Social uvedl, že dohoda o ukončení války byla „velmi blízko“, ale postoj Kyjeva podle něj konflikt jen prodlužuje.
Viceprezident JD Vance mezitím představil americkou představu o mírové dohodě, která by „zmrazila linie kontaktu přibližně v současné podobě“. V praxi by to znamenalo, že obě strany – Ukrajina i Rusko – by se musely vzdát některých území. Zelenskyj ale zdůraznil, že uznání ztráty Krymu „není o čem jednat“, protože by to bylo proti ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu.
Napětí mezi Trumpem a Zelenským není nové. Už v únoru se jejich schůzka v Oválné pracovně proměnila v prudkou výměnu názorů. Nynější nabídka setkání ve Vatikánu tak přichází ve velmi citlivém okamžiku, kdy Spojené státy zvažují svou další roli v mírovém procesu.
Situaci ještě více zkomplikovalo rozhodnutí amerických činitelů zrušit účast na plánovaném londýnském summitu o příměří. Místo toho vyslali svého zmocněnce generála Keitha Kellogga a hlavní vyjednavač Steve Witkoff byl poslán do Moskvy na další kolo rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Velká Británie, Francie, Německo, Ukrajina i USA se měly sejít v Londýně, aby projednaly možné příměří. Kvůli neúčasti klíčových amerických zástupců však bylo jednání výrazně oslabeno. Britští diplomaté přiznali, že rozhodnutí Washingtonu přišlo na poslední chvíli a zanechalo ostatní partnery v nejistotě.
Poradce ukrajinského ministerstva průmyslu Jurij Sak v rozhovoru pro BBC uvedl, že ukrajinská delegace dorazila do Londýna s jasným mandátem: usilovat o příměří jako krok k dalším mírovým rozhovorům.
Zatímco diplomaté jednají, Rusko pokračuje v ofenzivě. Ve středu zasáhl ruský dron autobus s dělníky ve východním městě Marhanec, přičemž zemřelo devět lidí a desítky dalších byly zraněny. Tento útok následoval po krátkém velikonočním příměří, které podle britského ministra obrany nebylo dodrženo.
Přes proklamace o mírových snahách ze strany Ruska britské vojenské zpravodajství tvrdí, že útoky pokračují beze změn. Podle ministra Johna Healeyho Putin „hovoří o míru, ale zároveň sabotuje vyjednávání a hraje o čas“.
Válka, která začala ruskou invazí 24. února 2022, si podle odhadů vyžádala stovky tisíc mrtvých a zraněných. Přes sedm milionů Ukrajinců je registrováno jako uprchlíci. Konflikt však má hlubší kořeny sahající až do roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym po svržení proruského prezidenta v Kyjevě.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
