Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Snaha o osobní schůzku přichází jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že Spojené státy ukončí svou roli v mírových rozhovorech, pokud se brzy nepodaří dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Trump opakovaně tvrdí, že by konflikt dokázal ukončit „během jednoho dne“, ale po téměř sto dnech ve funkci zůstává příměří vzdáleným cílem.
Situaci komplikuje napětí mezi oběma lídry. Trump nedávno obvinil Zelenského z maření mírových snah, protože odmítá uznat ruskou kontrolu nad Krymem. Na své síti Truth Social uvedl, že dohoda o ukončení války byla „velmi blízko“, ale postoj Kyjeva podle něj konflikt jen prodlužuje.
Viceprezident JD Vance mezitím představil americkou představu o mírové dohodě, která by „zmrazila linie kontaktu přibližně v současné podobě“. V praxi by to znamenalo, že obě strany – Ukrajina i Rusko – by se musely vzdát některých území. Zelenskyj ale zdůraznil, že uznání ztráty Krymu „není o čem jednat“, protože by to bylo proti ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu.
Napětí mezi Trumpem a Zelenským není nové. Už v únoru se jejich schůzka v Oválné pracovně proměnila v prudkou výměnu názorů. Nynější nabídka setkání ve Vatikánu tak přichází ve velmi citlivém okamžiku, kdy Spojené státy zvažují svou další roli v mírovém procesu.
Situaci ještě více zkomplikovalo rozhodnutí amerických činitelů zrušit účast na plánovaném londýnském summitu o příměří. Místo toho vyslali svého zmocněnce generála Keitha Kellogga a hlavní vyjednavač Steve Witkoff byl poslán do Moskvy na další kolo rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Velká Británie, Francie, Německo, Ukrajina i USA se měly sejít v Londýně, aby projednaly možné příměří. Kvůli neúčasti klíčových amerických zástupců však bylo jednání výrazně oslabeno. Britští diplomaté přiznali, že rozhodnutí Washingtonu přišlo na poslední chvíli a zanechalo ostatní partnery v nejistotě.
Poradce ukrajinského ministerstva průmyslu Jurij Sak v rozhovoru pro BBC uvedl, že ukrajinská delegace dorazila do Londýna s jasným mandátem: usilovat o příměří jako krok k dalším mírovým rozhovorům.
Zatímco diplomaté jednají, Rusko pokračuje v ofenzivě. Ve středu zasáhl ruský dron autobus s dělníky ve východním městě Marhanec, přičemž zemřelo devět lidí a desítky dalších byly zraněny. Tento útok následoval po krátkém velikonočním příměří, které podle britského ministra obrany nebylo dodrženo.
Přes proklamace o mírových snahách ze strany Ruska britské vojenské zpravodajství tvrdí, že útoky pokračují beze změn. Podle ministra Johna Healeyho Putin „hovoří o míru, ale zároveň sabotuje vyjednávání a hraje o čas“.
Válka, která začala ruskou invazí 24. února 2022, si podle odhadů vyžádala stovky tisíc mrtvých a zraněných. Přes sedm milionů Ukrajinců je registrováno jako uprchlíci. Konflikt však má hlubší kořeny sahající až do roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym po svržení proruského prezidenta v Kyjevě.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
