Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Snaha o osobní schůzku přichází jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že Spojené státy ukončí svou roli v mírových rozhovorech, pokud se brzy nepodaří dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Trump opakovaně tvrdí, že by konflikt dokázal ukončit „během jednoho dne“, ale po téměř sto dnech ve funkci zůstává příměří vzdáleným cílem.
Situaci komplikuje napětí mezi oběma lídry. Trump nedávno obvinil Zelenského z maření mírových snah, protože odmítá uznat ruskou kontrolu nad Krymem. Na své síti Truth Social uvedl, že dohoda o ukončení války byla „velmi blízko“, ale postoj Kyjeva podle něj konflikt jen prodlužuje.
Viceprezident JD Vance mezitím představil americkou představu o mírové dohodě, která by „zmrazila linie kontaktu přibližně v současné podobě“. V praxi by to znamenalo, že obě strany – Ukrajina i Rusko – by se musely vzdát některých území. Zelenskyj ale zdůraznil, že uznání ztráty Krymu „není o čem jednat“, protože by to bylo proti ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu.
Napětí mezi Trumpem a Zelenským není nové. Už v únoru se jejich schůzka v Oválné pracovně proměnila v prudkou výměnu názorů. Nynější nabídka setkání ve Vatikánu tak přichází ve velmi citlivém okamžiku, kdy Spojené státy zvažují svou další roli v mírovém procesu.
Situaci ještě více zkomplikovalo rozhodnutí amerických činitelů zrušit účast na plánovaném londýnském summitu o příměří. Místo toho vyslali svého zmocněnce generála Keitha Kellogga a hlavní vyjednavač Steve Witkoff byl poslán do Moskvy na další kolo rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Velká Británie, Francie, Německo, Ukrajina i USA se měly sejít v Londýně, aby projednaly možné příměří. Kvůli neúčasti klíčových amerických zástupců však bylo jednání výrazně oslabeno. Britští diplomaté přiznali, že rozhodnutí Washingtonu přišlo na poslední chvíli a zanechalo ostatní partnery v nejistotě.
Poradce ukrajinského ministerstva průmyslu Jurij Sak v rozhovoru pro BBC uvedl, že ukrajinská delegace dorazila do Londýna s jasným mandátem: usilovat o příměří jako krok k dalším mírovým rozhovorům.
Zatímco diplomaté jednají, Rusko pokračuje v ofenzivě. Ve středu zasáhl ruský dron autobus s dělníky ve východním městě Marhanec, přičemž zemřelo devět lidí a desítky dalších byly zraněny. Tento útok následoval po krátkém velikonočním příměří, které podle britského ministra obrany nebylo dodrženo.
Přes proklamace o mírových snahách ze strany Ruska britské vojenské zpravodajství tvrdí, že útoky pokračují beze změn. Podle ministra Johna Healeyho Putin „hovoří o míru, ale zároveň sabotuje vyjednávání a hraje o čas“.
Válka, která začala ruskou invazí 24. února 2022, si podle odhadů vyžádala stovky tisíc mrtvých a zraněných. Přes sedm milionů Ukrajinců je registrováno jako uprchlíci. Konflikt však má hlubší kořeny sahající až do roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym po svržení proruského prezidenta v Kyjevě.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
