Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že by se rád osobně setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu během sobotního pohřbu papeže Františka. Uvedl to podle agentury Bloomberg během tiskové konference v Kyjevě, kde zdůraznil připravenost svého týmu jednat o možném „nepodmíněném nebo částečném příměří“, a to v rámci nadcházejících jednání v Londýně.
Snaha o osobní schůzku přichází jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že Spojené státy ukončí svou roli v mírových rozhovorech, pokud se brzy nepodaří dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Trump opakovaně tvrdí, že by konflikt dokázal ukončit „během jednoho dne“, ale po téměř sto dnech ve funkci zůstává příměří vzdáleným cílem.
Situaci komplikuje napětí mezi oběma lídry. Trump nedávno obvinil Zelenského z maření mírových snah, protože odmítá uznat ruskou kontrolu nad Krymem. Na své síti Truth Social uvedl, že dohoda o ukončení války byla „velmi blízko“, ale postoj Kyjeva podle něj konflikt jen prodlužuje.
Viceprezident JD Vance mezitím představil americkou představu o mírové dohodě, která by „zmrazila linie kontaktu přibližně v současné podobě“. V praxi by to znamenalo, že obě strany – Ukrajina i Rusko – by se musely vzdát některých území. Zelenskyj ale zdůraznil, že uznání ztráty Krymu „není o čem jednat“, protože by to bylo proti ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu.
Napětí mezi Trumpem a Zelenským není nové. Už v únoru se jejich schůzka v Oválné pracovně proměnila v prudkou výměnu názorů. Nynější nabídka setkání ve Vatikánu tak přichází ve velmi citlivém okamžiku, kdy Spojené státy zvažují svou další roli v mírovém procesu.
Situaci ještě více zkomplikovalo rozhodnutí amerických činitelů zrušit účast na plánovaném londýnském summitu o příměří. Místo toho vyslali svého zmocněnce generála Keitha Kellogga a hlavní vyjednavač Steve Witkoff byl poslán do Moskvy na další kolo rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Velká Británie, Francie, Německo, Ukrajina i USA se měly sejít v Londýně, aby projednaly možné příměří. Kvůli neúčasti klíčových amerických zástupců však bylo jednání výrazně oslabeno. Britští diplomaté přiznali, že rozhodnutí Washingtonu přišlo na poslední chvíli a zanechalo ostatní partnery v nejistotě.
Poradce ukrajinského ministerstva průmyslu Jurij Sak v rozhovoru pro BBC uvedl, že ukrajinská delegace dorazila do Londýna s jasným mandátem: usilovat o příměří jako krok k dalším mírovým rozhovorům.
Zatímco diplomaté jednají, Rusko pokračuje v ofenzivě. Ve středu zasáhl ruský dron autobus s dělníky ve východním městě Marhanec, přičemž zemřelo devět lidí a desítky dalších byly zraněny. Tento útok následoval po krátkém velikonočním příměří, které podle britského ministra obrany nebylo dodrženo.
Přes proklamace o mírových snahách ze strany Ruska britské vojenské zpravodajství tvrdí, že útoky pokračují beze změn. Podle ministra Johna Healeyho Putin „hovoří o míru, ale zároveň sabotuje vyjednávání a hraje o čas“.
Válka, která začala ruskou invazí 24. února 2022, si podle odhadů vyžádala stovky tisíc mrtvých a zraněných. Přes sedm milionů Ukrajinců je registrováno jako uprchlíci. Konflikt však má hlubší kořeny sahající až do roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym po svržení proruského prezidenta v Kyjevě.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
