Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Drony, které zasáhly ruská letiště napříč pěti časovými pásmy, poškodily několik letadel včetně těch, jež mohou nést jaderné zbraně. Kyjev operaci označil za jasný vzkaz Vladimiru Putinovi, že Ukrajina je schopna a odhodlána bránit se i za cenu rizika. V Bílém domě ale útok vyvolal nervozitu. Podle tří vládních činitelů a jednoho externího poradce je prezident Trump přesvědčen, že Zelenskyj akci spustil bez konzultace a že tím ohrozil jak diplomatické snahy, tak i americké zájmy.
Trump, který se dlouhodobě netají nedůvěrou k ukrajinskému prezidentovi, ho opět obvinil z nerozvážnosti. Podle jednoho z poradců prezident opakuje, že Zelenskyj jedná jako „nezodpovědný provokatér“, který může přivést svět na pokraj další světové války. Údajně jej také kritizoval za to, že „předvádí show“ místo toho, aby seděl u jednacího stolu.
V pondělí Trump hovořil telefonicky s Putinem. Ve svém příspěvku na Truth Social uvedl, že Kreml plánuje odpověď na útok. Napsal, že rozhovor byl „dobrý“, ale nepovede k okamžitému míru. Putin ho podle jeho slov ujistil, že odpověď na útok přijde brzy a tvrdě. Zda Trump ruského prezidenta varoval před další eskalací, neuvedl.
Uvnitř administrativy se nyní diskutuje o dalším postupu. Zvažují se nové sankce proti Rusku, ale i omezení vojenské pomoci Ukrajině. Trump dokonce údajně zpochybnil smysl případného summitu se Zelenským a Putinem, který měl být podle původních plánů klíčovým bodem amerického diplomatického úsilí o ukončení války.
Trump během kampaně opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do úřadu. Když pak v květnu prosazoval plán příměří, Zelenskyj souhlasil. Putin jej však odmítl a naopak zvýšil počet náletů na ukrajinská města. Tato reakce přiměla Trumpa hrozit, že se od mírových jednání zcela odvrátí. Situaci ještě více zkomplikoval víkendový útok, který podle Bílého domu proběhl bez vědomí Washingtonu.
Z konzervativního tábora přichází tvrdá kritika na adresu Kyjeva. Steve Bannon v podcastu obvinil Zelenského z toho, že sabotováním mírových rozhovorů ohrožuje svět. Přirovnal útok k „japonskému překvapení v Pearl Harboru“ a dodal, že šlo o „nepřijatelný eskalační krok“. Podobné názory předal i lidem přímo v Bílém domě.
Znepokojení vyjádřil také Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který varoval, že údery na ruský jaderný program mohou vyvolat tvrdou odvetu a nebezpečné napětí. Sám prezident od ledna, kdy se vrátil do úřadu, neodsouhlasil žádné nové formy pomoci Ukrajině. Dokonce se distancoval od návrhu senátora Lindseyho Grahama na rozsáhlé sankce vůči Moskvě a jejím obchodním partnerům.
Dalším signálem změny americké politiky byla absence ministra obrany Petea Hegsetha na klíčovém setkání aliančních ministrů v Bruselu. Jednání, které tři roky sloužilo k součinnosti v podpoře Ukrajiny, se obešlo bez amerického zástupce. Pentagon hovoří o organizačních důvodech, ale někteří analytici za tím vidí úmyslné gesto.
Bílý dům mezitím oficiálně deklaruje, že Trump nadále prosazuje vyjednávání. Tisková mluvčí Karoline Leavitt uvedla, že prezident „chce konec války diplomatickou cestou“ a že to sdělil oběma lídrům – Zelenskému i Putinovi.
Putin se k dohodě nemá. Po útoku vyhlásil, že s „teroristy“ se jednat nebude. Zelenskyj naopak tvrdí, že by k akci vůbec nedošlo, kdyby Moskva přijala návrh příměří. Podle něj operace „Pavoučí síť“ byla reakcí na ruské odmítnutí klidných řešení.
Donald Trump je stále více frustrovaný. Stále častěji podle svých poradců zvažuje, že Spojené státy z jednání o míru zcela vycouvají. Na sociální síti přesměroval pozornost na jiné téma – Írán. Uvedl, že Putin mu slíbil spolupráci při jednáních o íránském jaderném programu a doufá, že tato krize půjde vyřešit rychleji než válka na Ukrajině.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
