Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Drony, které zasáhly ruská letiště napříč pěti časovými pásmy, poškodily několik letadel včetně těch, jež mohou nést jaderné zbraně. Kyjev operaci označil za jasný vzkaz Vladimiru Putinovi, že Ukrajina je schopna a odhodlána bránit se i za cenu rizika. V Bílém domě ale útok vyvolal nervozitu. Podle tří vládních činitelů a jednoho externího poradce je prezident Trump přesvědčen, že Zelenskyj akci spustil bez konzultace a že tím ohrozil jak diplomatické snahy, tak i americké zájmy.
Trump, který se dlouhodobě netají nedůvěrou k ukrajinskému prezidentovi, ho opět obvinil z nerozvážnosti. Podle jednoho z poradců prezident opakuje, že Zelenskyj jedná jako „nezodpovědný provokatér“, který může přivést svět na pokraj další světové války. Údajně jej také kritizoval za to, že „předvádí show“ místo toho, aby seděl u jednacího stolu.
V pondělí Trump hovořil telefonicky s Putinem. Ve svém příspěvku na Truth Social uvedl, že Kreml plánuje odpověď na útok. Napsal, že rozhovor byl „dobrý“, ale nepovede k okamžitému míru. Putin ho podle jeho slov ujistil, že odpověď na útok přijde brzy a tvrdě. Zda Trump ruského prezidenta varoval před další eskalací, neuvedl.
Uvnitř administrativy se nyní diskutuje o dalším postupu. Zvažují se nové sankce proti Rusku, ale i omezení vojenské pomoci Ukrajině. Trump dokonce údajně zpochybnil smysl případného summitu se Zelenským a Putinem, který měl být podle původních plánů klíčovým bodem amerického diplomatického úsilí o ukončení války.
Trump během kampaně opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do úřadu. Když pak v květnu prosazoval plán příměří, Zelenskyj souhlasil. Putin jej však odmítl a naopak zvýšil počet náletů na ukrajinská města. Tato reakce přiměla Trumpa hrozit, že se od mírových jednání zcela odvrátí. Situaci ještě více zkomplikoval víkendový útok, který podle Bílého domu proběhl bez vědomí Washingtonu.
Z konzervativního tábora přichází tvrdá kritika na adresu Kyjeva. Steve Bannon v podcastu obvinil Zelenského z toho, že sabotováním mírových rozhovorů ohrožuje svět. Přirovnal útok k „japonskému překvapení v Pearl Harboru“ a dodal, že šlo o „nepřijatelný eskalační krok“. Podobné názory předal i lidem přímo v Bílém domě.
Znepokojení vyjádřil také Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který varoval, že údery na ruský jaderný program mohou vyvolat tvrdou odvetu a nebezpečné napětí. Sám prezident od ledna, kdy se vrátil do úřadu, neodsouhlasil žádné nové formy pomoci Ukrajině. Dokonce se distancoval od návrhu senátora Lindseyho Grahama na rozsáhlé sankce vůči Moskvě a jejím obchodním partnerům.
Dalším signálem změny americké politiky byla absence ministra obrany Petea Hegsetha na klíčovém setkání aliančních ministrů v Bruselu. Jednání, které tři roky sloužilo k součinnosti v podpoře Ukrajiny, se obešlo bez amerického zástupce. Pentagon hovoří o organizačních důvodech, ale někteří analytici za tím vidí úmyslné gesto.
Bílý dům mezitím oficiálně deklaruje, že Trump nadále prosazuje vyjednávání. Tisková mluvčí Karoline Leavitt uvedla, že prezident „chce konec války diplomatickou cestou“ a že to sdělil oběma lídrům – Zelenskému i Putinovi.
Putin se k dohodě nemá. Po útoku vyhlásil, že s „teroristy“ se jednat nebude. Zelenskyj naopak tvrdí, že by k akci vůbec nedošlo, kdyby Moskva přijala návrh příměří. Podle něj operace „Pavoučí síť“ byla reakcí na ruské odmítnutí klidných řešení.
Donald Trump je stále více frustrovaný. Stále častěji podle svých poradců zvažuje, že Spojené státy z jednání o míru zcela vycouvají. Na sociální síti přesměroval pozornost na jiné téma – Írán. Uvedl, že Putin mu slíbil spolupráci při jednáních o íránském jaderném programu a doufá, že tato krize půjde vyřešit rychleji než válka na Ukrajině.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
