Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Drony, které zasáhly ruská letiště napříč pěti časovými pásmy, poškodily několik letadel včetně těch, jež mohou nést jaderné zbraně. Kyjev operaci označil za jasný vzkaz Vladimiru Putinovi, že Ukrajina je schopna a odhodlána bránit se i za cenu rizika. V Bílém domě ale útok vyvolal nervozitu. Podle tří vládních činitelů a jednoho externího poradce je prezident Trump přesvědčen, že Zelenskyj akci spustil bez konzultace a že tím ohrozil jak diplomatické snahy, tak i americké zájmy.
Trump, který se dlouhodobě netají nedůvěrou k ukrajinskému prezidentovi, ho opět obvinil z nerozvážnosti. Podle jednoho z poradců prezident opakuje, že Zelenskyj jedná jako „nezodpovědný provokatér“, který může přivést svět na pokraj další světové války. Údajně jej také kritizoval za to, že „předvádí show“ místo toho, aby seděl u jednacího stolu.
V pondělí Trump hovořil telefonicky s Putinem. Ve svém příspěvku na Truth Social uvedl, že Kreml plánuje odpověď na útok. Napsal, že rozhovor byl „dobrý“, ale nepovede k okamžitému míru. Putin ho podle jeho slov ujistil, že odpověď na útok přijde brzy a tvrdě. Zda Trump ruského prezidenta varoval před další eskalací, neuvedl.
Uvnitř administrativy se nyní diskutuje o dalším postupu. Zvažují se nové sankce proti Rusku, ale i omezení vojenské pomoci Ukrajině. Trump dokonce údajně zpochybnil smysl případného summitu se Zelenským a Putinem, který měl být podle původních plánů klíčovým bodem amerického diplomatického úsilí o ukončení války.
Trump během kampaně opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do úřadu. Když pak v květnu prosazoval plán příměří, Zelenskyj souhlasil. Putin jej však odmítl a naopak zvýšil počet náletů na ukrajinská města. Tato reakce přiměla Trumpa hrozit, že se od mírových jednání zcela odvrátí. Situaci ještě více zkomplikoval víkendový útok, který podle Bílého domu proběhl bez vědomí Washingtonu.
Z konzervativního tábora přichází tvrdá kritika na adresu Kyjeva. Steve Bannon v podcastu obvinil Zelenského z toho, že sabotováním mírových rozhovorů ohrožuje svět. Přirovnal útok k „japonskému překvapení v Pearl Harboru“ a dodal, že šlo o „nepřijatelný eskalační krok“. Podobné názory předal i lidem přímo v Bílém domě.
Znepokojení vyjádřil také Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který varoval, že údery na ruský jaderný program mohou vyvolat tvrdou odvetu a nebezpečné napětí. Sám prezident od ledna, kdy se vrátil do úřadu, neodsouhlasil žádné nové formy pomoci Ukrajině. Dokonce se distancoval od návrhu senátora Lindseyho Grahama na rozsáhlé sankce vůči Moskvě a jejím obchodním partnerům.
Dalším signálem změny americké politiky byla absence ministra obrany Petea Hegsetha na klíčovém setkání aliančních ministrů v Bruselu. Jednání, které tři roky sloužilo k součinnosti v podpoře Ukrajiny, se obešlo bez amerického zástupce. Pentagon hovoří o organizačních důvodech, ale někteří analytici za tím vidí úmyslné gesto.
Bílý dům mezitím oficiálně deklaruje, že Trump nadále prosazuje vyjednávání. Tisková mluvčí Karoline Leavitt uvedla, že prezident „chce konec války diplomatickou cestou“ a že to sdělil oběma lídrům – Zelenskému i Putinovi.
Putin se k dohodě nemá. Po útoku vyhlásil, že s „teroristy“ se jednat nebude. Zelenskyj naopak tvrdí, že by k akci vůbec nedošlo, kdyby Moskva přijala návrh příměří. Podle něj operace „Pavoučí síť“ byla reakcí na ruské odmítnutí klidných řešení.
Donald Trump je stále více frustrovaný. Stále častěji podle svých poradců zvažuje, že Spojené státy z jednání o míru zcela vycouvají. Na sociální síti přesměroval pozornost na jiné téma – Írán. Uvedl, že Putin mu slíbil spolupráci při jednáních o íránském jaderném programu a doufá, že tato krize půjde vyřešit rychleji než válka na Ukrajině.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
