Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Drony, které zasáhly ruská letiště napříč pěti časovými pásmy, poškodily několik letadel včetně těch, jež mohou nést jaderné zbraně. Kyjev operaci označil za jasný vzkaz Vladimiru Putinovi, že Ukrajina je schopna a odhodlána bránit se i za cenu rizika. V Bílém domě ale útok vyvolal nervozitu. Podle tří vládních činitelů a jednoho externího poradce je prezident Trump přesvědčen, že Zelenskyj akci spustil bez konzultace a že tím ohrozil jak diplomatické snahy, tak i americké zájmy.
Trump, který se dlouhodobě netají nedůvěrou k ukrajinskému prezidentovi, ho opět obvinil z nerozvážnosti. Podle jednoho z poradců prezident opakuje, že Zelenskyj jedná jako „nezodpovědný provokatér“, který může přivést svět na pokraj další světové války. Údajně jej také kritizoval za to, že „předvádí show“ místo toho, aby seděl u jednacího stolu.
V pondělí Trump hovořil telefonicky s Putinem. Ve svém příspěvku na Truth Social uvedl, že Kreml plánuje odpověď na útok. Napsal, že rozhovor byl „dobrý“, ale nepovede k okamžitému míru. Putin ho podle jeho slov ujistil, že odpověď na útok přijde brzy a tvrdě. Zda Trump ruského prezidenta varoval před další eskalací, neuvedl.
Uvnitř administrativy se nyní diskutuje o dalším postupu. Zvažují se nové sankce proti Rusku, ale i omezení vojenské pomoci Ukrajině. Trump dokonce údajně zpochybnil smysl případného summitu se Zelenským a Putinem, který měl být podle původních plánů klíčovým bodem amerického diplomatického úsilí o ukončení války.
Trump během kampaně opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do úřadu. Když pak v květnu prosazoval plán příměří, Zelenskyj souhlasil. Putin jej však odmítl a naopak zvýšil počet náletů na ukrajinská města. Tato reakce přiměla Trumpa hrozit, že se od mírových jednání zcela odvrátí. Situaci ještě více zkomplikoval víkendový útok, který podle Bílého domu proběhl bez vědomí Washingtonu.
Z konzervativního tábora přichází tvrdá kritika na adresu Kyjeva. Steve Bannon v podcastu obvinil Zelenského z toho, že sabotováním mírových rozhovorů ohrožuje svět. Přirovnal útok k „japonskému překvapení v Pearl Harboru“ a dodal, že šlo o „nepřijatelný eskalační krok“. Podobné názory předal i lidem přímo v Bílém domě.
Znepokojení vyjádřil také Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který varoval, že údery na ruský jaderný program mohou vyvolat tvrdou odvetu a nebezpečné napětí. Sám prezident od ledna, kdy se vrátil do úřadu, neodsouhlasil žádné nové formy pomoci Ukrajině. Dokonce se distancoval od návrhu senátora Lindseyho Grahama na rozsáhlé sankce vůči Moskvě a jejím obchodním partnerům.
Dalším signálem změny americké politiky byla absence ministra obrany Petea Hegsetha na klíčovém setkání aliančních ministrů v Bruselu. Jednání, které tři roky sloužilo k součinnosti v podpoře Ukrajiny, se obešlo bez amerického zástupce. Pentagon hovoří o organizačních důvodech, ale někteří analytici za tím vidí úmyslné gesto.
Bílý dům mezitím oficiálně deklaruje, že Trump nadále prosazuje vyjednávání. Tisková mluvčí Karoline Leavitt uvedla, že prezident „chce konec války diplomatickou cestou“ a že to sdělil oběma lídrům – Zelenskému i Putinovi.
Putin se k dohodě nemá. Po útoku vyhlásil, že s „teroristy“ se jednat nebude. Zelenskyj naopak tvrdí, že by k akci vůbec nedošlo, kdyby Moskva přijala návrh příměří. Podle něj operace „Pavoučí síť“ byla reakcí na ruské odmítnutí klidných řešení.
Donald Trump je stále více frustrovaný. Stále častěji podle svých poradců zvažuje, že Spojené státy z jednání o míru zcela vycouvají. Na sociální síti přesměroval pozornost na jiné téma – Írán. Uvedl, že Putin mu slíbil spolupráci při jednáních o íránském jaderném programu a doufá, že tato krize půjde vyřešit rychleji než válka na Ukrajině.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
