Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Drony, které zasáhly ruská letiště napříč pěti časovými pásmy, poškodily několik letadel včetně těch, jež mohou nést jaderné zbraně. Kyjev operaci označil za jasný vzkaz Vladimiru Putinovi, že Ukrajina je schopna a odhodlána bránit se i za cenu rizika. V Bílém domě ale útok vyvolal nervozitu. Podle tří vládních činitelů a jednoho externího poradce je prezident Trump přesvědčen, že Zelenskyj akci spustil bez konzultace a že tím ohrozil jak diplomatické snahy, tak i americké zájmy.
Trump, který se dlouhodobě netají nedůvěrou k ukrajinskému prezidentovi, ho opět obvinil z nerozvážnosti. Podle jednoho z poradců prezident opakuje, že Zelenskyj jedná jako „nezodpovědný provokatér“, který může přivést svět na pokraj další světové války. Údajně jej také kritizoval za to, že „předvádí show“ místo toho, aby seděl u jednacího stolu.
V pondělí Trump hovořil telefonicky s Putinem. Ve svém příspěvku na Truth Social uvedl, že Kreml plánuje odpověď na útok. Napsal, že rozhovor byl „dobrý“, ale nepovede k okamžitému míru. Putin ho podle jeho slov ujistil, že odpověď na útok přijde brzy a tvrdě. Zda Trump ruského prezidenta varoval před další eskalací, neuvedl.
Uvnitř administrativy se nyní diskutuje o dalším postupu. Zvažují se nové sankce proti Rusku, ale i omezení vojenské pomoci Ukrajině. Trump dokonce údajně zpochybnil smysl případného summitu se Zelenským a Putinem, který měl být podle původních plánů klíčovým bodem amerického diplomatického úsilí o ukončení války.
Trump během kampaně opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od nástupu do úřadu. Když pak v květnu prosazoval plán příměří, Zelenskyj souhlasil. Putin jej však odmítl a naopak zvýšil počet náletů na ukrajinská města. Tato reakce přiměla Trumpa hrozit, že se od mírových jednání zcela odvrátí. Situaci ještě více zkomplikoval víkendový útok, který podle Bílého domu proběhl bez vědomí Washingtonu.
Z konzervativního tábora přichází tvrdá kritika na adresu Kyjeva. Steve Bannon v podcastu obvinil Zelenského z toho, že sabotováním mírových rozhovorů ohrožuje svět. Přirovnal útok k „japonskému překvapení v Pearl Harboru“ a dodal, že šlo o „nepřijatelný eskalační krok“. Podobné názory předal i lidem přímo v Bílém domě.
Znepokojení vyjádřil také Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg, který varoval, že údery na ruský jaderný program mohou vyvolat tvrdou odvetu a nebezpečné napětí. Sám prezident od ledna, kdy se vrátil do úřadu, neodsouhlasil žádné nové formy pomoci Ukrajině. Dokonce se distancoval od návrhu senátora Lindseyho Grahama na rozsáhlé sankce vůči Moskvě a jejím obchodním partnerům.
Dalším signálem změny americké politiky byla absence ministra obrany Petea Hegsetha na klíčovém setkání aliančních ministrů v Bruselu. Jednání, které tři roky sloužilo k součinnosti v podpoře Ukrajiny, se obešlo bez amerického zástupce. Pentagon hovoří o organizačních důvodech, ale někteří analytici za tím vidí úmyslné gesto.
Bílý dům mezitím oficiálně deklaruje, že Trump nadále prosazuje vyjednávání. Tisková mluvčí Karoline Leavitt uvedla, že prezident „chce konec války diplomatickou cestou“ a že to sdělil oběma lídrům – Zelenskému i Putinovi.
Putin se k dohodě nemá. Po útoku vyhlásil, že s „teroristy“ se jednat nebude. Zelenskyj naopak tvrdí, že by k akci vůbec nedošlo, kdyby Moskva přijala návrh příměří. Podle něj operace „Pavoučí síť“ byla reakcí na ruské odmítnutí klidných řešení.
Donald Trump je stále více frustrovaný. Stále častěji podle svých poradců zvažuje, že Spojené státy z jednání o míru zcela vycouvají. Na sociální síti přesměroval pozornost na jiné téma – Írán. Uvedl, že Putin mu slíbil spolupráci při jednáních o íránském jaderném programu a doufá, že tato krize půjde vyřešit rychleji než válka na Ukrajině.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
