Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Pravdou je, že zhruba 80 % případů rakoviny je „sporadických“, což znamená, že nejsou způsobeny dědičnými mutacemi. Hlavní roli hrají vnější faktory, které v průběhu času poškozují DNA. Jedná se o náš každodenní životní styl, zahrnující stravu, dýchání, míru fyzické aktivity, odpočinku, stresu a expozici škodlivým látkám. Stručně řečeno, největší rozdíl tkví ve faktorech prostředí a životního stylu, které se od návyků našich rodičů a prarodičů dramaticky liší.
Jedním z klíčových hybatelů této „nové epidemie“ je strava. Dětská obezita začala prudce narůstat v 80. letech. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpělo v roce 2022 nadváhou více než 390 milionů dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let, přičemž 160 milionů z nich bylo obézních. Tento stav není pouze estetickou záležitostí. Je spojován s inzulinovou rezistencí, chronickým zánětem nízkého stupně a hormonálními změnami, které zvyšují riziko kolorektálního karcinomu, rakoviny prsu a endometria. Účinky dětské obezity přetrvávají i v dospělosti. Metaanalýza zahrnující přes 4,7 milionu lidí ukázala, že jedinci s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI) v raném věku mají o 39 % (u mužů) a 19 % (u žen) vyšší riziko kolorektálního karcinomu v dospělosti.
Změny ve stravování zároveň mění naši střevní mikrobiotu. Bylo prokázáno, že jídelníček bohatý na ultra-zpracované potraviny snižuje bakteriální diverzitu a zvyšuje poměr kmenů, které produkují pro-zánětlivé metabolity. To přispívá ke gastrointestinálním onemocněním, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo SIBO, které jsou u mileniálů často endemické.
Druhým hlavním viníkem je alkohol, jelikož společenská setkání mileniálů se často točí kolem jídla a pití. Zatímco dříve se věřilo, že sklenka vína může být „ochranná“, dnes víme, že neexistuje bezpečná úroveň konzumace alkoholu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje alkohol jako karcinogen skupiny 1, stejně jako tabák, protože tělo přeměňuje ethanol na acetaldehyd, sloučeninu, která poškozuje DNA.
Navíc se mění vzorce konzumace. Zatímco generace baby boomers (narození 1946–1964) pijí více denně, mileniálové sice pijí méně často, ale mají tendenci k nárazovému pití (binge drinking), což představuje významná rizika. Nedávná studie dokonce zjistila, že mnohá piva obsahují perfluoroalkylové látky (PFAS). Tyto chemikálie, známé jako „věčné chemikálie“, jsou spojovány s vyšším výskytem rakoviny varlat a ledvin.
Spíme méně a hůře než předchozí generace. Průzkumy ukazují, že mileniálové a generace Z spí v průměru o 30–45 minut méně než baby boomers. Hlavním důvodem je noční expozice obrazovkám a sociálním médiím, které narušují uvolňování melatoninu. Chronický nedostatek spánku nejen zhoršuje opravu DNA, ale také snižuje ochranné účinky melatoninu proti rakovině. Narušené cirkadiánní rytmy navíc ovlivňují expresi klíčových genů pro opravu DNA, což vede k hromadění mutací.
Mileniálové jsou pravděpodobně generací s nejvyšší hladinou kortizolu, tedy „stresového hormonu“. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu oslabuje imunitní systém, zvyšuje zánět a může „probudit“ spící nádorové buňky. Studie ukázaly, že lidé s vyšší úrovní chronického stresu mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu než ti, kteří stres zvládají lépe.
Mladší generace se také častěji uchylují k samoléčbě. Časté užívání paracetamolu je spojováno se zvýšeným poškozením jater a možným nárůstem rakoviny jater. Orální antikoncepce, užívaná po velmi dlouhou dobu kvůli odkladu mateřství, mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu a děložního čípku, ačkoliv zároveň chrání před rakovinou vaječníků a endometria. Dlouhodobé užívání antacid a antibiotik je spojováno se zvýšeným rizikem trávicích nádorů, například kvůli střevní dysbióze.
Prognózy jsou znepokojivé. Předpokládá se, že do roku 2050 by se mohl celkový počet případů rakoviny zvýšit z přibližně 20 milionů v roce 2022 na téměř 35 milionů – tedy nárůst o téměř 77 %. Trend je obzvláště výrazný u nádorů trávicího a gynekologického traktu u mladých dospělých. Nic však není ztraceno. Přijetí zdravějších návyků nám dává možnost převzít kontrolu nad mnoha faktory, které způsobují nemoci, a snížit rizika pro naši budoucnost.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).