Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Pravdou je, že zhruba 80 % případů rakoviny je „sporadických“, což znamená, že nejsou způsobeny dědičnými mutacemi. Hlavní roli hrají vnější faktory, které v průběhu času poškozují DNA. Jedná se o náš každodenní životní styl, zahrnující stravu, dýchání, míru fyzické aktivity, odpočinku, stresu a expozici škodlivým látkám. Stručně řečeno, největší rozdíl tkví ve faktorech prostředí a životního stylu, které se od návyků našich rodičů a prarodičů dramaticky liší.
Jedním z klíčových hybatelů této „nové epidemie“ je strava. Dětská obezita začala prudce narůstat v 80. letech. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpělo v roce 2022 nadváhou více než 390 milionů dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let, přičemž 160 milionů z nich bylo obézních. Tento stav není pouze estetickou záležitostí. Je spojován s inzulinovou rezistencí, chronickým zánětem nízkého stupně a hormonálními změnami, které zvyšují riziko kolorektálního karcinomu, rakoviny prsu a endometria. Účinky dětské obezity přetrvávají i v dospělosti. Metaanalýza zahrnující přes 4,7 milionu lidí ukázala, že jedinci s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI) v raném věku mají o 39 % (u mužů) a 19 % (u žen) vyšší riziko kolorektálního karcinomu v dospělosti.
Změny ve stravování zároveň mění naši střevní mikrobiotu. Bylo prokázáno, že jídelníček bohatý na ultra-zpracované potraviny snižuje bakteriální diverzitu a zvyšuje poměr kmenů, které produkují pro-zánětlivé metabolity. To přispívá ke gastrointestinálním onemocněním, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo SIBO, které jsou u mileniálů často endemické.
Druhým hlavním viníkem je alkohol, jelikož společenská setkání mileniálů se často točí kolem jídla a pití. Zatímco dříve se věřilo, že sklenka vína může být „ochranná“, dnes víme, že neexistuje bezpečná úroveň konzumace alkoholu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje alkohol jako karcinogen skupiny 1, stejně jako tabák, protože tělo přeměňuje ethanol na acetaldehyd, sloučeninu, která poškozuje DNA.
Navíc se mění vzorce konzumace. Zatímco generace baby boomers (narození 1946–1964) pijí více denně, mileniálové sice pijí méně často, ale mají tendenci k nárazovému pití (binge drinking), což představuje významná rizika. Nedávná studie dokonce zjistila, že mnohá piva obsahují perfluoroalkylové látky (PFAS). Tyto chemikálie, známé jako „věčné chemikálie“, jsou spojovány s vyšším výskytem rakoviny varlat a ledvin.
Spíme méně a hůře než předchozí generace. Průzkumy ukazují, že mileniálové a generace Z spí v průměru o 30–45 minut méně než baby boomers. Hlavním důvodem je noční expozice obrazovkám a sociálním médiím, které narušují uvolňování melatoninu. Chronický nedostatek spánku nejen zhoršuje opravu DNA, ale také snižuje ochranné účinky melatoninu proti rakovině. Narušené cirkadiánní rytmy navíc ovlivňují expresi klíčových genů pro opravu DNA, což vede k hromadění mutací.
Mileniálové jsou pravděpodobně generací s nejvyšší hladinou kortizolu, tedy „stresového hormonu“. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu oslabuje imunitní systém, zvyšuje zánět a může „probudit“ spící nádorové buňky. Studie ukázaly, že lidé s vyšší úrovní chronického stresu mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu než ti, kteří stres zvládají lépe.
Mladší generace se také častěji uchylují k samoléčbě. Časté užívání paracetamolu je spojováno se zvýšeným poškozením jater a možným nárůstem rakoviny jater. Orální antikoncepce, užívaná po velmi dlouhou dobu kvůli odkladu mateřství, mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu a děložního čípku, ačkoliv zároveň chrání před rakovinou vaječníků a endometria. Dlouhodobé užívání antacid a antibiotik je spojováno se zvýšeným rizikem trávicích nádorů, například kvůli střevní dysbióze.
Prognózy jsou znepokojivé. Předpokládá se, že do roku 2050 by se mohl celkový počet případů rakoviny zvýšit z přibližně 20 milionů v roce 2022 na téměř 35 milionů – tedy nárůst o téměř 77 %. Trend je obzvláště výrazný u nádorů trávicího a gynekologického traktu u mladých dospělých. Nic však není ztraceno. Přijetí zdravějších návyků nám dává možnost převzít kontrolu nad mnoha faktory, které způsobují nemoci, a snížit rizika pro naši budoucnost.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.