Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Pravdou je, že zhruba 80 % případů rakoviny je „sporadických“, což znamená, že nejsou způsobeny dědičnými mutacemi. Hlavní roli hrají vnější faktory, které v průběhu času poškozují DNA. Jedná se o náš každodenní životní styl, zahrnující stravu, dýchání, míru fyzické aktivity, odpočinku, stresu a expozici škodlivým látkám. Stručně řečeno, největší rozdíl tkví ve faktorech prostředí a životního stylu, které se od návyků našich rodičů a prarodičů dramaticky liší.
Jedním z klíčových hybatelů této „nové epidemie“ je strava. Dětská obezita začala prudce narůstat v 80. letech. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpělo v roce 2022 nadváhou více než 390 milionů dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let, přičemž 160 milionů z nich bylo obézních. Tento stav není pouze estetickou záležitostí. Je spojován s inzulinovou rezistencí, chronickým zánětem nízkého stupně a hormonálními změnami, které zvyšují riziko kolorektálního karcinomu, rakoviny prsu a endometria. Účinky dětské obezity přetrvávají i v dospělosti. Metaanalýza zahrnující přes 4,7 milionu lidí ukázala, že jedinci s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI) v raném věku mají o 39 % (u mužů) a 19 % (u žen) vyšší riziko kolorektálního karcinomu v dospělosti.
Změny ve stravování zároveň mění naši střevní mikrobiotu. Bylo prokázáno, že jídelníček bohatý na ultra-zpracované potraviny snižuje bakteriální diverzitu a zvyšuje poměr kmenů, které produkují pro-zánětlivé metabolity. To přispívá ke gastrointestinálním onemocněním, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo SIBO, které jsou u mileniálů často endemické.
Druhým hlavním viníkem je alkohol, jelikož společenská setkání mileniálů se často točí kolem jídla a pití. Zatímco dříve se věřilo, že sklenka vína může být „ochranná“, dnes víme, že neexistuje bezpečná úroveň konzumace alkoholu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje alkohol jako karcinogen skupiny 1, stejně jako tabák, protože tělo přeměňuje ethanol na acetaldehyd, sloučeninu, která poškozuje DNA.
Navíc se mění vzorce konzumace. Zatímco generace baby boomers (narození 1946–1964) pijí více denně, mileniálové sice pijí méně často, ale mají tendenci k nárazovému pití (binge drinking), což představuje významná rizika. Nedávná studie dokonce zjistila, že mnohá piva obsahují perfluoroalkylové látky (PFAS). Tyto chemikálie, známé jako „věčné chemikálie“, jsou spojovány s vyšším výskytem rakoviny varlat a ledvin.
Spíme méně a hůře než předchozí generace. Průzkumy ukazují, že mileniálové a generace Z spí v průměru o 30–45 minut méně než baby boomers. Hlavním důvodem je noční expozice obrazovkám a sociálním médiím, které narušují uvolňování melatoninu. Chronický nedostatek spánku nejen zhoršuje opravu DNA, ale také snižuje ochranné účinky melatoninu proti rakovině. Narušené cirkadiánní rytmy navíc ovlivňují expresi klíčových genů pro opravu DNA, což vede k hromadění mutací.
Mileniálové jsou pravděpodobně generací s nejvyšší hladinou kortizolu, tedy „stresového hormonu“. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu oslabuje imunitní systém, zvyšuje zánět a může „probudit“ spící nádorové buňky. Studie ukázaly, že lidé s vyšší úrovní chronického stresu mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu než ti, kteří stres zvládají lépe.
Mladší generace se také častěji uchylují k samoléčbě. Časté užívání paracetamolu je spojováno se zvýšeným poškozením jater a možným nárůstem rakoviny jater. Orální antikoncepce, užívaná po velmi dlouhou dobu kvůli odkladu mateřství, mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu a děložního čípku, ačkoliv zároveň chrání před rakovinou vaječníků a endometria. Dlouhodobé užívání antacid a antibiotik je spojováno se zvýšeným rizikem trávicích nádorů, například kvůli střevní dysbióze.
Prognózy jsou znepokojivé. Předpokládá se, že do roku 2050 by se mohl celkový počet případů rakoviny zvýšit z přibližně 20 milionů v roce 2022 na téměř 35 milionů – tedy nárůst o téměř 77 %. Trend je obzvláště výrazný u nádorů trávicího a gynekologického traktu u mladých dospělých. Nic však není ztraceno. Přijetí zdravějších návyků nám dává možnost převzít kontrolu nad mnoha faktory, které způsobují nemoci, a snížit rizika pro naši budoucnost.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.