Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Pravdou je, že zhruba 80 % případů rakoviny je „sporadických“, což znamená, že nejsou způsobeny dědičnými mutacemi. Hlavní roli hrají vnější faktory, které v průběhu času poškozují DNA. Jedná se o náš každodenní životní styl, zahrnující stravu, dýchání, míru fyzické aktivity, odpočinku, stresu a expozici škodlivým látkám. Stručně řečeno, největší rozdíl tkví ve faktorech prostředí a životního stylu, které se od návyků našich rodičů a prarodičů dramaticky liší.
Jedním z klíčových hybatelů této „nové epidemie“ je strava. Dětská obezita začala prudce narůstat v 80. letech. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpělo v roce 2022 nadváhou více než 390 milionů dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let, přičemž 160 milionů z nich bylo obézních. Tento stav není pouze estetickou záležitostí. Je spojován s inzulinovou rezistencí, chronickým zánětem nízkého stupně a hormonálními změnami, které zvyšují riziko kolorektálního karcinomu, rakoviny prsu a endometria. Účinky dětské obezity přetrvávají i v dospělosti. Metaanalýza zahrnující přes 4,7 milionu lidí ukázala, že jedinci s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI) v raném věku mají o 39 % (u mužů) a 19 % (u žen) vyšší riziko kolorektálního karcinomu v dospělosti.
Změny ve stravování zároveň mění naši střevní mikrobiotu. Bylo prokázáno, že jídelníček bohatý na ultra-zpracované potraviny snižuje bakteriální diverzitu a zvyšuje poměr kmenů, které produkují pro-zánětlivé metabolity. To přispívá ke gastrointestinálním onemocněním, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo SIBO, které jsou u mileniálů často endemické.
Druhým hlavním viníkem je alkohol, jelikož společenská setkání mileniálů se často točí kolem jídla a pití. Zatímco dříve se věřilo, že sklenka vína může být „ochranná“, dnes víme, že neexistuje bezpečná úroveň konzumace alkoholu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje alkohol jako karcinogen skupiny 1, stejně jako tabák, protože tělo přeměňuje ethanol na acetaldehyd, sloučeninu, která poškozuje DNA.
Navíc se mění vzorce konzumace. Zatímco generace baby boomers (narození 1946–1964) pijí více denně, mileniálové sice pijí méně často, ale mají tendenci k nárazovému pití (binge drinking), což představuje významná rizika. Nedávná studie dokonce zjistila, že mnohá piva obsahují perfluoroalkylové látky (PFAS). Tyto chemikálie, známé jako „věčné chemikálie“, jsou spojovány s vyšším výskytem rakoviny varlat a ledvin.
Spíme méně a hůře než předchozí generace. Průzkumy ukazují, že mileniálové a generace Z spí v průměru o 30–45 minut méně než baby boomers. Hlavním důvodem je noční expozice obrazovkám a sociálním médiím, které narušují uvolňování melatoninu. Chronický nedostatek spánku nejen zhoršuje opravu DNA, ale také snižuje ochranné účinky melatoninu proti rakovině. Narušené cirkadiánní rytmy navíc ovlivňují expresi klíčových genů pro opravu DNA, což vede k hromadění mutací.
Mileniálové jsou pravděpodobně generací s nejvyšší hladinou kortizolu, tedy „stresového hormonu“. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu oslabuje imunitní systém, zvyšuje zánět a může „probudit“ spící nádorové buňky. Studie ukázaly, že lidé s vyšší úrovní chronického stresu mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu než ti, kteří stres zvládají lépe.
Mladší generace se také častěji uchylují k samoléčbě. Časté užívání paracetamolu je spojováno se zvýšeným poškozením jater a možným nárůstem rakoviny jater. Orální antikoncepce, užívaná po velmi dlouhou dobu kvůli odkladu mateřství, mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu a děložního čípku, ačkoliv zároveň chrání před rakovinou vaječníků a endometria. Dlouhodobé užívání antacid a antibiotik je spojováno se zvýšeným rizikem trávicích nádorů, například kvůli střevní dysbióze.
Prognózy jsou znepokojivé. Předpokládá se, že do roku 2050 by se mohl celkový počet případů rakoviny zvýšit z přibližně 20 milionů v roce 2022 na téměř 35 milionů – tedy nárůst o téměř 77 %. Trend je obzvláště výrazný u nádorů trávicího a gynekologického traktu u mladých dospělých. Nic však není ztraceno. Přijetí zdravějších návyků nám dává možnost převzít kontrolu nad mnoha faktory, které způsobují nemoci, a snížit rizika pro naši budoucnost.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.