Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Pravdou je, že zhruba 80 % případů rakoviny je „sporadických“, což znamená, že nejsou způsobeny dědičnými mutacemi. Hlavní roli hrají vnější faktory, které v průběhu času poškozují DNA. Jedná se o náš každodenní životní styl, zahrnující stravu, dýchání, míru fyzické aktivity, odpočinku, stresu a expozici škodlivým látkám. Stručně řečeno, největší rozdíl tkví ve faktorech prostředí a životního stylu, které se od návyků našich rodičů a prarodičů dramaticky liší.
Jedním z klíčových hybatelů této „nové epidemie“ je strava. Dětská obezita začala prudce narůstat v 80. letech. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpělo v roce 2022 nadváhou více než 390 milionů dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let, přičemž 160 milionů z nich bylo obézních. Tento stav není pouze estetickou záležitostí. Je spojován s inzulinovou rezistencí, chronickým zánětem nízkého stupně a hormonálními změnami, které zvyšují riziko kolorektálního karcinomu, rakoviny prsu a endometria. Účinky dětské obezity přetrvávají i v dospělosti. Metaanalýza zahrnující přes 4,7 milionu lidí ukázala, že jedinci s vysokým indexem tělesné hmotnosti (BMI) v raném věku mají o 39 % (u mužů) a 19 % (u žen) vyšší riziko kolorektálního karcinomu v dospělosti.
Změny ve stravování zároveň mění naši střevní mikrobiotu. Bylo prokázáno, že jídelníček bohatý na ultra-zpracované potraviny snižuje bakteriální diverzitu a zvyšuje poměr kmenů, které produkují pro-zánětlivé metabolity. To přispívá ke gastrointestinálním onemocněním, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo SIBO, které jsou u mileniálů často endemické.
Druhým hlavním viníkem je alkohol, jelikož společenská setkání mileniálů se často točí kolem jídla a pití. Zatímco dříve se věřilo, že sklenka vína může být „ochranná“, dnes víme, že neexistuje bezpečná úroveň konzumace alkoholu. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje alkohol jako karcinogen skupiny 1, stejně jako tabák, protože tělo přeměňuje ethanol na acetaldehyd, sloučeninu, která poškozuje DNA.
Navíc se mění vzorce konzumace. Zatímco generace baby boomers (narození 1946–1964) pijí více denně, mileniálové sice pijí méně často, ale mají tendenci k nárazovému pití (binge drinking), což představuje významná rizika. Nedávná studie dokonce zjistila, že mnohá piva obsahují perfluoroalkylové látky (PFAS). Tyto chemikálie, známé jako „věčné chemikálie“, jsou spojovány s vyšším výskytem rakoviny varlat a ledvin.
Spíme méně a hůře než předchozí generace. Průzkumy ukazují, že mileniálové a generace Z spí v průměru o 30–45 minut méně než baby boomers. Hlavním důvodem je noční expozice obrazovkám a sociálním médiím, které narušují uvolňování melatoninu. Chronický nedostatek spánku nejen zhoršuje opravu DNA, ale také snižuje ochranné účinky melatoninu proti rakovině. Narušené cirkadiánní rytmy navíc ovlivňují expresi klíčových genů pro opravu DNA, což vede k hromadění mutací.
Mileniálové jsou pravděpodobně generací s nejvyšší hladinou kortizolu, tedy „stresového hormonu“. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu oslabuje imunitní systém, zvyšuje zánět a může „probudit“ spící nádorové buňky. Studie ukázaly, že lidé s vyšší úrovní chronického stresu mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu než ti, kteří stres zvládají lépe.
Mladší generace se také častěji uchylují k samoléčbě. Časté užívání paracetamolu je spojováno se zvýšeným poškozením jater a možným nárůstem rakoviny jater. Orální antikoncepce, užívaná po velmi dlouhou dobu kvůli odkladu mateřství, mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu a děložního čípku, ačkoliv zároveň chrání před rakovinou vaječníků a endometria. Dlouhodobé užívání antacid a antibiotik je spojováno se zvýšeným rizikem trávicích nádorů, například kvůli střevní dysbióze.
Prognózy jsou znepokojivé. Předpokládá se, že do roku 2050 by se mohl celkový počet případů rakoviny zvýšit z přibližně 20 milionů v roce 2022 na téměř 35 milionů – tedy nárůst o téměř 77 %. Trend je obzvláště výrazný u nádorů trávicího a gynekologického traktu u mladých dospělých. Nic však není ztraceno. Přijetí zdravějších návyků nám dává možnost převzít kontrolu nad mnoha faktory, které způsobují nemoci, a snížit rizika pro naši budoucnost.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.