Studená válka je zpět? Vstupujeme do období, kde přestávají platit pravidla, varují experti

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 1. listopadu 2025 19:08
Sdílej:

Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.

Rusko Vladimira Putina stále drží prim ve velikosti arzenálu, vlastní přes 5 500 jaderných hlavic. Ingram zdůrazňuje, že jaderná hrozba již není reliktem studené války, ale aktivní součástí válečnictví 21. století. Téměř 1 700 z ruských hlavic jsou strategické zbraně připravené k odpálení z pozemních sil, ponorek a bombardérů.

Tato kolosální síla slouží Rusku jako „pojistka“ a je základním kamenem jeho současné vojenské strategie, která mu umožňuje jednat bez obav na světové scéně. Putin nedávno vyvolal poplach agresivními zkouškami dvou raket s jadernou způsobilostí: střely Burevestnik a torpéda Poseidon. Jaderná hrozba je strategickým nástrojem zastrašování, který visí zejména nad ukrajinským konfliktem.

Ingram za nejvýznamnější pro Západ považuje Čínu, a to navzdory skutečnosti, že její arzenál je zatím jen zlomkem toho amerického a ruského. Čína se pustila do nejrychlejšího a nejméně transparentního hromadění jaderných zbraní v historii. To není jen „hra s čísly“, ale nový strategický cíl, který narušuje rovnováhu světového míru.

Čína má být na dobré cestě k vlastnictví přes 1 000 jaderných hlavic do roku 2030. Prezident Si Ťin-pching buduje komplexní jadernou triádu – pozemní, námořní a vzdušnou – která je schopná držet v dosahu jak pevninu USA, tak všechny americké základny v asijsko-pacifickém regionu. Tato arzenálová expanze slouží jako jaderný štít s cílem zabránit USA v případné intervenci v konfliktu o Tchaj-wan. Ingram vidí v posilování Číny skutečný posun globální moci.

Svět se nyní ocitl v třístranné patové situaci, kde Čína zásadně mění strategickou rovnováhu. Všechny tři velmoci – USA, Rusko a Čína – spoléhají na jadernou triádu, kdy zbraně odpalují z bombardérů, pozemních odpalovacích ramp a ponorek. Ponorky mají nejvíce destabilizující účinek, protože nikdo neví, kde se v oceánech pohybují.

Zatímco západní rozvědka nevidí žádnou změnu ve stavu ruských jaderných sil, hrozby Moskvy jsou jen nástrojem informační války. Klíčovou hrozbu však představuje blížící se vypršení smlouvy New START z roku 2010, která omezovala USA a Rusko na 1 550 rozmístěných strategických hlavic. Svět nyní čelí děsivé vyhlídce na éru bez limitů pro nejnebezpečnější zbraně, jak ukázala Kubánská krize v roce 1962 a méně známá krize v roce 1983.

Stalo se
Novinky
Robert Fico (Smer)

Konec Ficova Slovenska? Rozhodnutí jednoho poslance spustilo vládní krizi!

Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat? 

Sport
Ilustrační foto

Španělsko smutní: Fotbalový faul vyústil ve smrt! De Miguel zemřel v nemocnici

Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou. 

Novinky
Budova Kapitolu

Co znamená prohra Republikánské strany pro zbytek světa?

Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.

Novinky
Kanada

Výsledky voleb do Kongresu vyvolaly v Kanadě vlnu nefalšované naděje

Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.