Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko Vladimira Putina stále drží prim ve velikosti arzenálu, vlastní přes 5 500 jaderných hlavic. Ingram zdůrazňuje, že jaderná hrozba již není reliktem studené války, ale aktivní součástí válečnictví 21. století. Téměř 1 700 z ruských hlavic jsou strategické zbraně připravené k odpálení z pozemních sil, ponorek a bombardérů.
Tato kolosální síla slouží Rusku jako „pojistka“ a je základním kamenem jeho současné vojenské strategie, která mu umožňuje jednat bez obav na světové scéně. Putin nedávno vyvolal poplach agresivními zkouškami dvou raket s jadernou způsobilostí: střely Burevestnik a torpéda Poseidon. Jaderná hrozba je strategickým nástrojem zastrašování, který visí zejména nad ukrajinským konfliktem.
Ingram za nejvýznamnější pro Západ považuje Čínu, a to navzdory skutečnosti, že její arzenál je zatím jen zlomkem toho amerického a ruského. Čína se pustila do nejrychlejšího a nejméně transparentního hromadění jaderných zbraní v historii. To není jen „hra s čísly“, ale nový strategický cíl, který narušuje rovnováhu světového míru.
Čína má být na dobré cestě k vlastnictví přes 1 000 jaderných hlavic do roku 2030. Prezident Si Ťin-pching buduje komplexní jadernou triádu – pozemní, námořní a vzdušnou – která je schopná držet v dosahu jak pevninu USA, tak všechny americké základny v asijsko-pacifickém regionu. Tato arzenálová expanze slouží jako jaderný štít s cílem zabránit USA v případné intervenci v konfliktu o Tchaj-wan. Ingram vidí v posilování Číny skutečný posun globální moci.
Svět se nyní ocitl v třístranné patové situaci, kde Čína zásadně mění strategickou rovnováhu. Všechny tři velmoci – USA, Rusko a Čína – spoléhají na jadernou triádu, kdy zbraně odpalují z bombardérů, pozemních odpalovacích ramp a ponorek. Ponorky mají nejvíce destabilizující účinek, protože nikdo neví, kde se v oceánech pohybují.
Zatímco západní rozvědka nevidí žádnou změnu ve stavu ruských jaderných sil, hrozby Moskvy jsou jen nástrojem informační války. Klíčovou hrozbu však představuje blížící se vypršení smlouvy New START z roku 2010, která omezovala USA a Rusko na 1 550 rozmístěných strategických hlavic. Svět nyní čelí děsivé vyhlídce na éru bez limitů pro nejnebezpečnější zbraně, jak ukázala Kubánská krize v roce 1962 a méně známá krize v roce 1983.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.