Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko Vladimira Putina stále drží prim ve velikosti arzenálu, vlastní přes 5 500 jaderných hlavic. Ingram zdůrazňuje, že jaderná hrozba již není reliktem studené války, ale aktivní součástí válečnictví 21. století. Téměř 1 700 z ruských hlavic jsou strategické zbraně připravené k odpálení z pozemních sil, ponorek a bombardérů.
Tato kolosální síla slouží Rusku jako „pojistka“ a je základním kamenem jeho současné vojenské strategie, která mu umožňuje jednat bez obav na světové scéně. Putin nedávno vyvolal poplach agresivními zkouškami dvou raket s jadernou způsobilostí: střely Burevestnik a torpéda Poseidon. Jaderná hrozba je strategickým nástrojem zastrašování, který visí zejména nad ukrajinským konfliktem.
Ingram za nejvýznamnější pro Západ považuje Čínu, a to navzdory skutečnosti, že její arzenál je zatím jen zlomkem toho amerického a ruského. Čína se pustila do nejrychlejšího a nejméně transparentního hromadění jaderných zbraní v historii. To není jen „hra s čísly“, ale nový strategický cíl, který narušuje rovnováhu světového míru.
Čína má být na dobré cestě k vlastnictví přes 1 000 jaderných hlavic do roku 2030. Prezident Si Ťin-pching buduje komplexní jadernou triádu – pozemní, námořní a vzdušnou – která je schopná držet v dosahu jak pevninu USA, tak všechny americké základny v asijsko-pacifickém regionu. Tato arzenálová expanze slouží jako jaderný štít s cílem zabránit USA v případné intervenci v konfliktu o Tchaj-wan. Ingram vidí v posilování Číny skutečný posun globální moci.
Svět se nyní ocitl v třístranné patové situaci, kde Čína zásadně mění strategickou rovnováhu. Všechny tři velmoci – USA, Rusko a Čína – spoléhají na jadernou triádu, kdy zbraně odpalují z bombardérů, pozemních odpalovacích ramp a ponorek. Ponorky mají nejvíce destabilizující účinek, protože nikdo neví, kde se v oceánech pohybují.
Zatímco západní rozvědka nevidí žádnou změnu ve stavu ruských jaderných sil, hrozby Moskvy jsou jen nástrojem informační války. Klíčovou hrozbu však představuje blížící se vypršení smlouvy New START z roku 2010, která omezovala USA a Rusko na 1 550 rozmístěných strategických hlavic. Svět nyní čelí děsivé vyhlídce na éru bez limitů pro nejnebezpečnější zbraně, jak ukázala Kubánská krize v roce 1962 a méně známá krize v roce 1983.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.