Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Krátce po podpisu dohody, která zahrnuje příměří a výměnu vězňů za rukojmí, zveřejnil COGAT (izraelský orgán pro civilní politiku na palestinských územích) na Facebooku mapu s průběhem linie. Tato mapa se lišila od hrubého náčrtu, který dříve sdílel Bílý dům a následně i Donald Trump na Truth Social. COGAT varoval obyvatele, že je „extrémně nebezpečné“ přiblížit se k oblastem jako Bejt Hanún a Šudžá’íja, které jsou nyní v blízkosti linie.
Humanitární organizace upozorňují na nedostatek jasnosti ohledně přesného umístění linie, což označují za „neurčitou hranici“. Izraelská nevládní organizace Gisha, která chrání svobodu pohybu Palestinců, uvedla, že mapa neposkytuje přesné vymezení. Důsledkem je „zvýšené riziko incidentů s ostrou palbou“ pro civilisty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zabila izraelská armáda mezi 10. a 15. říjnem 15 Palestinců poblíž míst, kde zůstaly izraelské jednotky.
Dne 17. října armáda zastřelila 11 civilistů, včetně dětí, když jeli východně od města Gazy. Armáda uvedla, že střílela na „podezřelé vozidlo“, které se příliš přiblížilo ke „žluté linii“. Izraelský ministr obrany Israel Katz následně oznámil zahájení vyznačování linie s cílem „varovat teroristy Hamásu a obyvatele Gazy, že jakékoli porušení nebo pokus o překročení linie bude potrestán palbou“.
Geolokační analýzy sdílených armádních snímků ukazují, že značení bylo umístěno o několik stovek metrů hlouběji do enklávy, než ukazovala původní linie definovaná Izraelem 14. října. Experti to označují za pokus Izraele vytvořit „nárazníkovou zónu“ nebo „území nikoho“. Mluvčí organizace Gisha, Shai Grunberg, zdůrazňuje, že nejasné a nekonzistentní mapy a zóny přispívají k nejistotě a fragmentaci civilního života. Důležité je, že armáda se nemůže zříct svých zákonných závazků v oblasti použití síly, a to bez ohledu na vymezení linie.
Zatímco příměří přineslo relativní klid, žlutá linie brání statisícům Palestinců v návratu domů. Izrael nadále okupuje města Bejt Lahíja, Bejt Hanún a Rafáh a některé čtvrti Gazy. Linie se nachází i za domovem farmáře Akrama Abu Khoussy na severu Pásma Gazy. Ten se se svou rodinou musel uchýlit do tábora v Nusajrátu a uvedl, že tato linie „znamená, že se civilisté nemohou vrátit domů“ a k práci. Armáda navíc shazuje letáky v oblastech poblíž linie, například ve Chán Júnis, s výzvou, aby obyvatelé zůstali daleko od žluté linie.
Oblast na východ od linie zahrnuje klíčovou humanitární infrastrukturu, jako jsou sklady OSN a vodovodní a kanalizační zařízení. Zóna je klíčová i pro humanitární operace, které potřebují přístup ke všem přechodům. Před válkou se v této oblasti nacházelo 41 procent zemědělské půdy Gazy. Zamezení přístupu zemědělcům do tohoto východního pásu prodlužuje stávající krizi potravinové nejistoty. Žlutá linie má být sice dočasná, jelikož Trumpův plán počítá s postupným stahováním ve třech fázích, ale termíny pro další kroky, včetně odzbrojení Hamásu, nebyly stanoveny.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 47 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.