Izraelská „žlutá linie“ v Gaze brání civilistům v návratu domů

Pásmo Gazy
Pásmo Gazy, foto: Depositphotos
Klára Marková 1. listopadu 2025 20:39
Sdílej:

Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.

Krátce po podpisu dohody, která zahrnuje příměří a výměnu vězňů za rukojmí, zveřejnil COGAT (izraelský orgán pro civilní politiku na palestinských územích) na Facebooku mapu s průběhem linie. Tato mapa se lišila od hrubého náčrtu, který dříve sdílel Bílý dům a následně i Donald Trump na Truth Social. COGAT varoval obyvatele, že je „extrémně nebezpečné“ přiblížit se k oblastem jako Bejt Hanún a Šudžá’íja, které jsou nyní v blízkosti linie.

Humanitární organizace upozorňují na nedostatek jasnosti ohledně přesného umístění linie, což označují za „neurčitou hranici“. Izraelská nevládní organizace Gisha, která chrání svobodu pohybu Palestinců, uvedla, že mapa neposkytuje přesné vymezení. Důsledkem je „zvýšené riziko incidentů s ostrou palbou“ pro civilisty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zabila izraelská armáda mezi 10. a 15. říjnem 15 Palestinců poblíž míst, kde zůstaly izraelské jednotky.

Dne 17. října armáda zastřelila 11 civilistů, včetně dětí, když jeli východně od města Gazy. Armáda uvedla, že střílela na „podezřelé vozidlo“, které se příliš přiblížilo ke „žluté linii“. Izraelský ministr obrany Israel Katz následně oznámil zahájení vyznačování linie s cílem „varovat teroristy Hamásu a obyvatele Gazy, že jakékoli porušení nebo pokus o překročení linie bude potrestán palbou“.

Geolokační analýzy sdílených armádních snímků ukazují, že značení bylo umístěno o několik stovek metrů hlouběji do enklávy, než ukazovala původní linie definovaná Izraelem 14. října. Experti to označují za pokus Izraele vytvořit „nárazníkovou zónu“ nebo „území nikoho“. Mluvčí organizace Gisha, Shai Grunberg, zdůrazňuje, že nejasné a nekonzistentní mapy a zóny přispívají k nejistotě a fragmentaci civilního života. Důležité je, že armáda se nemůže zříct svých zákonných závazků v oblasti použití síly, a to bez ohledu na vymezení linie.

Zatímco příměří přineslo relativní klid, žlutá linie brání statisícům Palestinců v návratu domů. Izrael nadále okupuje města Bejt Lahíja, Bejt Hanún a Rafáh a některé čtvrti Gazy. Linie se nachází i za domovem farmáře Akrama Abu Khoussy na severu Pásma Gazy. Ten se se svou rodinou musel uchýlit do tábora v Nusajrátu a uvedl, že tato linie „znamená, že se civilisté nemohou vrátit domů“ a k práci. Armáda navíc shazuje letáky v oblastech poblíž linie, například ve Chán Júnis, s výzvou, aby obyvatelé zůstali daleko od žluté linie.

Oblast na východ od linie zahrnuje klíčovou humanitární infrastrukturu, jako jsou sklady OSN a vodovodní a kanalizační zařízení. Zóna je klíčová i pro humanitární operace, které potřebují přístup ke všem přechodům. Před válkou se v této oblasti nacházelo 41 procent zemědělské půdy Gazy. Zamezení přístupu zemědělcům do tohoto východního pásu prodlužuje stávající krizi potravinové nejistoty. Žlutá linie má být sice dočasná, jelikož Trumpův plán počítá s postupným stahováním ve třech fázích, ale termíny pro další kroky, včetně odzbrojení Hamásu, nebyly stanoveny.

Témata:
Stalo se