Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Krátce po podpisu dohody, která zahrnuje příměří a výměnu vězňů za rukojmí, zveřejnil COGAT (izraelský orgán pro civilní politiku na palestinských územích) na Facebooku mapu s průběhem linie. Tato mapa se lišila od hrubého náčrtu, který dříve sdílel Bílý dům a následně i Donald Trump na Truth Social. COGAT varoval obyvatele, že je „extrémně nebezpečné“ přiblížit se k oblastem jako Bejt Hanún a Šudžá’íja, které jsou nyní v blízkosti linie.
Humanitární organizace upozorňují na nedostatek jasnosti ohledně přesného umístění linie, což označují za „neurčitou hranici“. Izraelská nevládní organizace Gisha, která chrání svobodu pohybu Palestinců, uvedla, že mapa neposkytuje přesné vymezení. Důsledkem je „zvýšené riziko incidentů s ostrou palbou“ pro civilisty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zabila izraelská armáda mezi 10. a 15. říjnem 15 Palestinců poblíž míst, kde zůstaly izraelské jednotky.
Dne 17. října armáda zastřelila 11 civilistů, včetně dětí, když jeli východně od města Gazy. Armáda uvedla, že střílela na „podezřelé vozidlo“, které se příliš přiblížilo ke „žluté linii“. Izraelský ministr obrany Israel Katz následně oznámil zahájení vyznačování linie s cílem „varovat teroristy Hamásu a obyvatele Gazy, že jakékoli porušení nebo pokus o překročení linie bude potrestán palbou“.
Geolokační analýzy sdílených armádních snímků ukazují, že značení bylo umístěno o několik stovek metrů hlouběji do enklávy, než ukazovala původní linie definovaná Izraelem 14. října. Experti to označují za pokus Izraele vytvořit „nárazníkovou zónu“ nebo „území nikoho“. Mluvčí organizace Gisha, Shai Grunberg, zdůrazňuje, že nejasné a nekonzistentní mapy a zóny přispívají k nejistotě a fragmentaci civilního života. Důležité je, že armáda se nemůže zříct svých zákonných závazků v oblasti použití síly, a to bez ohledu na vymezení linie.
Zatímco příměří přineslo relativní klid, žlutá linie brání statisícům Palestinců v návratu domů. Izrael nadále okupuje města Bejt Lahíja, Bejt Hanún a Rafáh a některé čtvrti Gazy. Linie se nachází i za domovem farmáře Akrama Abu Khoussy na severu Pásma Gazy. Ten se se svou rodinou musel uchýlit do tábora v Nusajrátu a uvedl, že tato linie „znamená, že se civilisté nemohou vrátit domů“ a k práci. Armáda navíc shazuje letáky v oblastech poblíž linie, například ve Chán Júnis, s výzvou, aby obyvatelé zůstali daleko od žluté linie.
Oblast na východ od linie zahrnuje klíčovou humanitární infrastrukturu, jako jsou sklady OSN a vodovodní a kanalizační zařízení. Zóna je klíčová i pro humanitární operace, které potřebují přístup ke všem přechodům. Před válkou se v této oblasti nacházelo 41 procent zemědělské půdy Gazy. Zamezení přístupu zemědělcům do tohoto východního pásu prodlužuje stávající krizi potravinové nejistoty. Žlutá linie má být sice dočasná, jelikož Trumpův plán počítá s postupným stahováním ve třech fázích, ale termíny pro další kroky, včetně odzbrojení Hamásu, nebyly stanoveny.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
