Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Krátce po podpisu dohody, která zahrnuje příměří a výměnu vězňů za rukojmí, zveřejnil COGAT (izraelský orgán pro civilní politiku na palestinských územích) na Facebooku mapu s průběhem linie. Tato mapa se lišila od hrubého náčrtu, který dříve sdílel Bílý dům a následně i Donald Trump na Truth Social. COGAT varoval obyvatele, že je „extrémně nebezpečné“ přiblížit se k oblastem jako Bejt Hanún a Šudžá’íja, které jsou nyní v blízkosti linie.
Humanitární organizace upozorňují na nedostatek jasnosti ohledně přesného umístění linie, což označují za „neurčitou hranici“. Izraelská nevládní organizace Gisha, která chrání svobodu pohybu Palestinců, uvedla, že mapa neposkytuje přesné vymezení. Důsledkem je „zvýšené riziko incidentů s ostrou palbou“ pro civilisty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zabila izraelská armáda mezi 10. a 15. říjnem 15 Palestinců poblíž míst, kde zůstaly izraelské jednotky.
Dne 17. října armáda zastřelila 11 civilistů, včetně dětí, když jeli východně od města Gazy. Armáda uvedla, že střílela na „podezřelé vozidlo“, které se příliš přiblížilo ke „žluté linii“. Izraelský ministr obrany Israel Katz následně oznámil zahájení vyznačování linie s cílem „varovat teroristy Hamásu a obyvatele Gazy, že jakékoli porušení nebo pokus o překročení linie bude potrestán palbou“.
Geolokační analýzy sdílených armádních snímků ukazují, že značení bylo umístěno o několik stovek metrů hlouběji do enklávy, než ukazovala původní linie definovaná Izraelem 14. října. Experti to označují za pokus Izraele vytvořit „nárazníkovou zónu“ nebo „území nikoho“. Mluvčí organizace Gisha, Shai Grunberg, zdůrazňuje, že nejasné a nekonzistentní mapy a zóny přispívají k nejistotě a fragmentaci civilního života. Důležité je, že armáda se nemůže zříct svých zákonných závazků v oblasti použití síly, a to bez ohledu na vymezení linie.
Zatímco příměří přineslo relativní klid, žlutá linie brání statisícům Palestinců v návratu domů. Izrael nadále okupuje města Bejt Lahíja, Bejt Hanún a Rafáh a některé čtvrti Gazy. Linie se nachází i za domovem farmáře Akrama Abu Khoussy na severu Pásma Gazy. Ten se se svou rodinou musel uchýlit do tábora v Nusajrátu a uvedl, že tato linie „znamená, že se civilisté nemohou vrátit domů“ a k práci. Armáda navíc shazuje letáky v oblastech poblíž linie, například ve Chán Júnis, s výzvou, aby obyvatelé zůstali daleko od žluté linie.
Oblast na východ od linie zahrnuje klíčovou humanitární infrastrukturu, jako jsou sklady OSN a vodovodní a kanalizační zařízení. Zóna je klíčová i pro humanitární operace, které potřebují přístup ke všem přechodům. Před válkou se v této oblasti nacházelo 41 procent zemědělské půdy Gazy. Zamezení přístupu zemědělcům do tohoto východního pásu prodlužuje stávající krizi potravinové nejistoty. Žlutá linie má být sice dočasná, jelikož Trumpův plán počítá s postupným stahováním ve třech fázích, ale termíny pro další kroky, včetně odzbrojení Hamásu, nebyly stanoveny.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.