Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Krátce po podpisu dohody, která zahrnuje příměří a výměnu vězňů za rukojmí, zveřejnil COGAT (izraelský orgán pro civilní politiku na palestinských územích) na Facebooku mapu s průběhem linie. Tato mapa se lišila od hrubého náčrtu, který dříve sdílel Bílý dům a následně i Donald Trump na Truth Social. COGAT varoval obyvatele, že je „extrémně nebezpečné“ přiblížit se k oblastem jako Bejt Hanún a Šudžá’íja, které jsou nyní v blízkosti linie.
Humanitární organizace upozorňují na nedostatek jasnosti ohledně přesného umístění linie, což označují za „neurčitou hranici“. Izraelská nevládní organizace Gisha, která chrání svobodu pohybu Palestinců, uvedla, že mapa neposkytuje přesné vymezení. Důsledkem je „zvýšené riziko incidentů s ostrou palbou“ pro civilisty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zabila izraelská armáda mezi 10. a 15. říjnem 15 Palestinců poblíž míst, kde zůstaly izraelské jednotky.
Dne 17. října armáda zastřelila 11 civilistů, včetně dětí, když jeli východně od města Gazy. Armáda uvedla, že střílela na „podezřelé vozidlo“, které se příliš přiblížilo ke „žluté linii“. Izraelský ministr obrany Israel Katz následně oznámil zahájení vyznačování linie s cílem „varovat teroristy Hamásu a obyvatele Gazy, že jakékoli porušení nebo pokus o překročení linie bude potrestán palbou“.
Geolokační analýzy sdílených armádních snímků ukazují, že značení bylo umístěno o několik stovek metrů hlouběji do enklávy, než ukazovala původní linie definovaná Izraelem 14. října. Experti to označují za pokus Izraele vytvořit „nárazníkovou zónu“ nebo „území nikoho“. Mluvčí organizace Gisha, Shai Grunberg, zdůrazňuje, že nejasné a nekonzistentní mapy a zóny přispívají k nejistotě a fragmentaci civilního života. Důležité je, že armáda se nemůže zříct svých zákonných závazků v oblasti použití síly, a to bez ohledu na vymezení linie.
Zatímco příměří přineslo relativní klid, žlutá linie brání statisícům Palestinců v návratu domů. Izrael nadále okupuje města Bejt Lahíja, Bejt Hanún a Rafáh a některé čtvrti Gazy. Linie se nachází i za domovem farmáře Akrama Abu Khoussy na severu Pásma Gazy. Ten se se svou rodinou musel uchýlit do tábora v Nusajrátu a uvedl, že tato linie „znamená, že se civilisté nemohou vrátit domů“ a k práci. Armáda navíc shazuje letáky v oblastech poblíž linie, například ve Chán Júnis, s výzvou, aby obyvatelé zůstali daleko od žluté linie.
Oblast na východ od linie zahrnuje klíčovou humanitární infrastrukturu, jako jsou sklady OSN a vodovodní a kanalizační zařízení. Zóna je klíčová i pro humanitární operace, které potřebují přístup ke všem přechodům. Před válkou se v této oblasti nacházelo 41 procent zemědělské půdy Gazy. Zamezení přístupu zemědělcům do tohoto východního pásu prodlužuje stávající krizi potravinové nejistoty. Žlutá linie má být sice dočasná, jelikož Trumpův plán počítá s postupným stahováním ve třech fázích, ale termíny pro další kroky, včetně odzbrojení Hamásu, nebyly stanoveny.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.