Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Pro splnění globálních klimatických cílů musí být světové elektrické systémy kompletně dekarbonizovány během několika desítek let. I když větrná a solární energie na pevnině rostou rekordním tempem, jejich další expanze je stále více omezována nedostatkem vhodných lokalit a konflikty o využívání půdy. Přesun obnovitelných zdrojů na moře je proto lákavý. Moře je rozsáhlé, větrné a slunečné, navíc s minimem obyvatel, kteří by mohli mít námitky.
Vědci identifikovali pobřežní oblasti s dostatkem slunečního svitu nebo větru, kde je hloubka vody menší než 200 metrů, kde se netvoří led a které jsou vzdálené do 200 km od populačních center. Odhadují, že využití pouhého 1 % těchto ploch by mohlo ročně generovat přes 6 000 terawatthodin (TWh) z větrné energie a 14 000 TWh ze solární energie. To dohromady představuje zhruba jednu třetinu elektřiny, kterou svět pravděpodobně spotřebuje v roce 2050, a zároveň by to ročně zabránilo emisím 9 miliard tun CO₂.
Ačkoli 1 % mořské plochy zní málo, klíčová je rychlost implementace. V současné době mořská větrná energie generuje méně než 200 TWh ročně, což je méně než 1 % globální elektřiny. Pro dosažení 6 000 TWh do roku 2050 by bylo nutné, aby roční instalace byly sedmkrát větší než v loňském roce, a to každý rok po dvě desetiletí.
U mořské solární energie je tempo ještě strmější. Tato technologie je zatím pouze experimentální. Pro dosažení potenciálu 14 000 TWh do roku 2050 by byl nutný trvalý roční růst přes 40 % po dobu dvou dekád. Takové tempo nebylo nikdy dosaženo u žádné energetické technologie, ani při nedávném rekordním růstu solární energie na pevnině.
Většina stávající kapacity větrné energie je soustředěna v mělkých vodách severozápadní Evropy a Číny, kde jsou turbíny upevněny na mořském dně. Většina nevyužitého potenciálu se však nachází v hlubších vodách, kde je nutné použít plovoucí turbíny. Tato technologie v současnosti tvoří jen 0,3 % globální kapacity a čelí vážným inženýrským problémům. Plovoucí větrné elektrárny jsou navíc momentálně mnohem dražší než systémy s pevným dnem.
Mořská solární energie je ještě pozadu a Mezinárodní energetická agentura hodnotí její technologickou připravenost pouze na úrovni tři až pět na jedenáctibodové škále. Kromě technické proveditelnosti brzdí rozvoj i byrokracie. Proces schvalování a výstavby větrných farem na moři v Evropě může trvat deset a více let. I na moři dochází ke konfliktům o prostor, který je už dnes využíván pro lodní dopravu, rybolov a armádní aktivity.
Obnovitelné zdroje energie na moři budou hrát v globální energetické transformaci významnou roli. Zejména větrná energie by se do poloviny století mohla stát významným přispěvatelem, pokud se podaří rychle prosadit plovoucí turbíny a získat politickou podporu v oblastech s velkým růstovým potenciálem, jako jsou Amerika, Austrálie a Rusko.
Mořská solární energie by naopak musela dosáhnout komerční životaschopnosti a následně růst bezprecedentním tempem, aby naplnila potenciál z nové studie. Je pravděpodobné, že její skutečný přínos přijde až v pozdější fázi století, kdy bude třeba rozšiřovat nízkouhlíkovou energii pro průmysl, dopravu a vytápění. V současnosti je nejlepší sázkou světa zrychlit rozvoj ověřené větrné a solární energie na pevnině a také prověřených technologií větrné energie na moři, a zároveň připravovat plovoucí větrné a mořské solární systémy na delší časový horizont.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 47 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.