Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Pro splnění globálních klimatických cílů musí být světové elektrické systémy kompletně dekarbonizovány během několika desítek let. I když větrná a solární energie na pevnině rostou rekordním tempem, jejich další expanze je stále více omezována nedostatkem vhodných lokalit a konflikty o využívání půdy. Přesun obnovitelných zdrojů na moře je proto lákavý. Moře je rozsáhlé, větrné a slunečné, navíc s minimem obyvatel, kteří by mohli mít námitky.
Vědci identifikovali pobřežní oblasti s dostatkem slunečního svitu nebo větru, kde je hloubka vody menší než 200 metrů, kde se netvoří led a které jsou vzdálené do 200 km od populačních center. Odhadují, že využití pouhého 1 % těchto ploch by mohlo ročně generovat přes 6 000 terawatthodin (TWh) z větrné energie a 14 000 TWh ze solární energie. To dohromady představuje zhruba jednu třetinu elektřiny, kterou svět pravděpodobně spotřebuje v roce 2050, a zároveň by to ročně zabránilo emisím 9 miliard tun CO₂.
Ačkoli 1 % mořské plochy zní málo, klíčová je rychlost implementace. V současné době mořská větrná energie generuje méně než 200 TWh ročně, což je méně než 1 % globální elektřiny. Pro dosažení 6 000 TWh do roku 2050 by bylo nutné, aby roční instalace byly sedmkrát větší než v loňském roce, a to každý rok po dvě desetiletí.
U mořské solární energie je tempo ještě strmější. Tato technologie je zatím pouze experimentální. Pro dosažení potenciálu 14 000 TWh do roku 2050 by byl nutný trvalý roční růst přes 40 % po dobu dvou dekád. Takové tempo nebylo nikdy dosaženo u žádné energetické technologie, ani při nedávném rekordním růstu solární energie na pevnině.
Většina stávající kapacity větrné energie je soustředěna v mělkých vodách severozápadní Evropy a Číny, kde jsou turbíny upevněny na mořském dně. Většina nevyužitého potenciálu se však nachází v hlubších vodách, kde je nutné použít plovoucí turbíny. Tato technologie v současnosti tvoří jen 0,3 % globální kapacity a čelí vážným inženýrským problémům. Plovoucí větrné elektrárny jsou navíc momentálně mnohem dražší než systémy s pevným dnem.
Mořská solární energie je ještě pozadu a Mezinárodní energetická agentura hodnotí její technologickou připravenost pouze na úrovni tři až pět na jedenáctibodové škále. Kromě technické proveditelnosti brzdí rozvoj i byrokracie. Proces schvalování a výstavby větrných farem na moři v Evropě může trvat deset a více let. I na moři dochází ke konfliktům o prostor, který je už dnes využíván pro lodní dopravu, rybolov a armádní aktivity.
Obnovitelné zdroje energie na moři budou hrát v globální energetické transformaci významnou roli. Zejména větrná energie by se do poloviny století mohla stát významným přispěvatelem, pokud se podaří rychle prosadit plovoucí turbíny a získat politickou podporu v oblastech s velkým růstovým potenciálem, jako jsou Amerika, Austrálie a Rusko.
Mořská solární energie by naopak musela dosáhnout komerční životaschopnosti a následně růst bezprecedentním tempem, aby naplnila potenciál z nové studie. Je pravděpodobné, že její skutečný přínos přijde až v pozdější fázi století, kdy bude třeba rozšiřovat nízkouhlíkovou energii pro průmysl, dopravu a vytápění. V současnosti je nejlepší sázkou světa zrychlit rozvoj ověřené větrné a solární energie na pevnině a také prověřených technologií větrné energie na moři, a zároveň připravovat plovoucí větrné a mořské solární systémy na delší časový horizont.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
