Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Pro splnění globálních klimatických cílů musí být světové elektrické systémy kompletně dekarbonizovány během několika desítek let. I když větrná a solární energie na pevnině rostou rekordním tempem, jejich další expanze je stále více omezována nedostatkem vhodných lokalit a konflikty o využívání půdy. Přesun obnovitelných zdrojů na moře je proto lákavý. Moře je rozsáhlé, větrné a slunečné, navíc s minimem obyvatel, kteří by mohli mít námitky.
Vědci identifikovali pobřežní oblasti s dostatkem slunečního svitu nebo větru, kde je hloubka vody menší než 200 metrů, kde se netvoří led a které jsou vzdálené do 200 km od populačních center. Odhadují, že využití pouhého 1 % těchto ploch by mohlo ročně generovat přes 6 000 terawatthodin (TWh) z větrné energie a 14 000 TWh ze solární energie. To dohromady představuje zhruba jednu třetinu elektřiny, kterou svět pravděpodobně spotřebuje v roce 2050, a zároveň by to ročně zabránilo emisím 9 miliard tun CO₂.
Ačkoli 1 % mořské plochy zní málo, klíčová je rychlost implementace. V současné době mořská větrná energie generuje méně než 200 TWh ročně, což je méně než 1 % globální elektřiny. Pro dosažení 6 000 TWh do roku 2050 by bylo nutné, aby roční instalace byly sedmkrát větší než v loňském roce, a to každý rok po dvě desetiletí.
U mořské solární energie je tempo ještě strmější. Tato technologie je zatím pouze experimentální. Pro dosažení potenciálu 14 000 TWh do roku 2050 by byl nutný trvalý roční růst přes 40 % po dobu dvou dekád. Takové tempo nebylo nikdy dosaženo u žádné energetické technologie, ani při nedávném rekordním růstu solární energie na pevnině.
Většina stávající kapacity větrné energie je soustředěna v mělkých vodách severozápadní Evropy a Číny, kde jsou turbíny upevněny na mořském dně. Většina nevyužitého potenciálu se však nachází v hlubších vodách, kde je nutné použít plovoucí turbíny. Tato technologie v současnosti tvoří jen 0,3 % globální kapacity a čelí vážným inženýrským problémům. Plovoucí větrné elektrárny jsou navíc momentálně mnohem dražší než systémy s pevným dnem.
Mořská solární energie je ještě pozadu a Mezinárodní energetická agentura hodnotí její technologickou připravenost pouze na úrovni tři až pět na jedenáctibodové škále. Kromě technické proveditelnosti brzdí rozvoj i byrokracie. Proces schvalování a výstavby větrných farem na moři v Evropě může trvat deset a více let. I na moři dochází ke konfliktům o prostor, který je už dnes využíván pro lodní dopravu, rybolov a armádní aktivity.
Obnovitelné zdroje energie na moři budou hrát v globální energetické transformaci významnou roli. Zejména větrná energie by se do poloviny století mohla stát významným přispěvatelem, pokud se podaří rychle prosadit plovoucí turbíny a získat politickou podporu v oblastech s velkým růstovým potenciálem, jako jsou Amerika, Austrálie a Rusko.
Mořská solární energie by naopak musela dosáhnout komerční životaschopnosti a následně růst bezprecedentním tempem, aby naplnila potenciál z nové studie. Je pravděpodobné, že její skutečný přínos přijde až v pozdější fázi století, kdy bude třeba rozšiřovat nízkouhlíkovou energii pro průmysl, dopravu a vytápění. V současnosti je nejlepší sázkou světa zrychlit rozvoj ověřené větrné a solární energie na pevnině a také prověřených technologií větrné energie na moři, a zároveň připravovat plovoucí větrné a mořské solární systémy na delší časový horizont.
Výzkumníci ze společnosti Microsoft zveřejnili seznam čtyřiceti profesí, které jsou nejvíce vystaveny vlivu umělé inteligence. Odborníci varují, že tento přehled zdůrazňuje kariérní cesty, které jsou v současnosti v největším ohrožení. Na vrcholu žebříčku se ocitli historici, překladatelé nebo obchodní zástupci, přičemž technologický gigant upozorňuje, že vysoká míra využitelnosti AI nemusí nutně znamenat zánik dané pozice.
Odstavená jaderná elektrárna Černobyl přišla o externí dodávky elektrické energie v době, kdy napříč celou Ukrajinou pokračují rozsáhlé výpadky proudu. Rusko během letošní zimy opakovaně útočilo na energetická zařízení země, zatímco se konflikt blíží ke svému čtvrtému výročí. Přesná příčina tohoto krátkodobého výpadku v Černobylu prozatím nebyla objasněna.
Americké úřady údajně prošetřovaly tvrzení, že společnost Meta může číst šifrované zprávy uživatelů na své platformě WhatsApp. Tyto zprávy následují po žalobě podané minulý týden, která tvrdí, že technologický gigant má přístup prakticky ke všem soukromým komunikacím, jež jsou prezentovány jako důvěrné. Meta tato obvinění důrazně popřela a označila je za absurdní a kategoricky nepravdivá.
Severoatlantická aliance čelí v posledních letech zásadním výzvám, které vyvolávají otázky o její budoucí existenci. Evropští členové NATO si s rostoucí zdrženlivostí začínají uvědomovat, že po více než 75 letech musí převzít hlavní odpovědnosť za vlastní obranu. Éra, kdy se mohli plně spoléhat na Spojené státy jako na svého výhradního ochránce, se chýlí ke konci, k čemuž přispěly i aktuální spory o Grónsko.
Papež Lev XIV. se ocitl mezi světovými lídry, které Donald Trump pozval do své nově vznikající „Rady míru“. Tato iniciativa, původně zaměřená na ukončení bojů v Gaze, má podle amerického prezidenta ambici řešit konflikty po celém světě. Vatikánský státní sekretář uvedl, že papež potřebuje čas na zvážení, zda se na činnosti tohoto orgánu bude podílet.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.