Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
„Škoda je tak hluboká, že to vyžaduje jak jiný přístup obecně, tak konkrétní zapojení prezidenta Obamy,“ řekl Eric Holder, bývalý ministr spravedlnosti a Obamův dlouholetý přítel. Holder zdůraznil, že pokud se demokraté zaměří, budou ochotni se angažovat a pracovat, „národ a naše demokracie to mohou přežít“. Dodal, že to nebude bez poškození a „nevyhrajeme každou bitvu“.
Obama, který byl kdysi ikonou mládí, je nyní čtyřiašedesátiletý a je tak dlouho mimo Bílý dům, že dítě narozené den před jeho prvním zvolením bude moci volit v příštích volbách do Kongresu. Amerika již není tou sjednocenou zemí bez „červených a modrých států“, jak naznačoval před 21 lety na Demokratickém národním sjezdu, ani postrasovou společností, v kterou někteří po zvolení prvního černošského prezidenta doufali.
Andrew Mountbatten Windsor (Andrew Mountbatten Windsor, na snímku z korunovace krále Karla III. v květnu 2023, byl zbaven titulu prince.) Bývalý prezident je podle lidí z jeho okolí překvapen a zděšen z toho, kolik bohatých lidí z jeho společenského kruhu ustoupilo Trumpovi. Oslovuje vedoucí představitele podnikatelské a jiných institucionálních oblastí a naléhá na ně, aby se nepodřizovali současné administrativě, i když by to pomohlo jejich finančním výsledkům.
Obama se připravuje na stíhání, ke kterému Trump povzbuzuje ministerstvo spravedlnosti. Zvažuje, zda se držet tradice a pozvat Trumpa mezi ostatní žijící prezidenty na jarní otevření svého prezidentského centra v Chicagu. Trump, který vždy hledá příležitost, jak Obamu a demokraty kritizovat, by mohl pozvání přijmout.
Bývalý prezident se více zamýšlí nad tím, co dělat v případě, že Nejvyšší soud zruší zákon o volebních právech (Voting Rights Act), nebo pokud dojde k eskalaci napětí s imigračními agenty a Národní gardou nasazenou v amerických městech. Obává se i toho, zda se Trump nepokusí zůstat u moci i po skončení svého mandátu. „Nechce být lídrem strany – byl lídrem svobodného světa. Ale někdy má pocit, že musí říct, co si myslí,“ řekl CNN další Obamův blízký známý.
Obama vnímá, že politika jeho strany se od něj možná vzdaluje, ale zároveň zvažuje, zda problémy Demokratické strany nejsou tak hluboké, že potřebuje jeho pomoc k opětovnému získání relevance. Pro demografickou skupinu voličů je bývalý prezident navždy symbolem nostalgie po době, kdy vládla intelektuální a progresivní politika. Rob Flaherty, expert na sociální média, dodává, že v současné chvíli potřebují demokraté obhájit liberální demokracii a Obama je pro to jedním z nejúčinnějších hlasů.
Kandidátky Mikie Sherrill v New Jersey a Abigail Spanberger ve Virginii, pro které bude Obama v sobotu vystupovat, si Obamu vyžádaly konkrétně, ačkoli kampaňovaly s možnými uchazeči o demokratickou nominaci v roce 2028. Obamova přitažlivost je tak vysoká, že i blízcí lidé byli překvapeni, jak moc mu Kamala Harrisová ve své knize odpustila počáteční zdržení s podporou.
V Kalifornii, kde stratégové pracují na snaze guvernéra Gavina Newsoma překreslit mapy volebních obvodů pro Sněmovnu reprezentantů, nedokázal nikdo vyvolat takové nadšení u demokratů a ochotu poslouchat u nezávislých voličů jako Obama. Isaac Bryan, 33letý člen shromáždění z Los Angeles, poznamenal, že Obamova přitažlivost naráží na čas. „Musíme všichni přijmout, kdy už nejsme nejvíc cool,“ řekl Bryan. „Pro novou generaci už prezident Obama nemá takový šmrnc, jaký měl pro mou generaci a ty těsně nade mnou.“
Záblesk toho, co se nepovedlo, představuje loňská kampaň. Obamovo komentování neochoty mladých černochů podporovat černošskou ženu, které pronesl v Pittsburghu, vyvolalo vlnu hněvivých reakcí. Andrew se po nich rychle musel přeorientovat. Navzdory tomu, že kampaň s Jay-Z pro Harrisovou nevyšla, si Obama vzal ponaučení pro budoucí události.
Po volbách se ve svém projevu na Democracy Forum pořádaném jeho nadací zaměřil na to, jak se bránit „v časech, kdy se jedna strana snaží zmanipulovat hru a zajistit si trvalou moc, ať už aktivním potlačováním hlasů, politizací ozbrojených sil, nebo používáním soudnictví či systému trestní justice proti svým oponentům.“ Od té doby se Obama rozhodl reagovat i na menší události.
Jeho tým buduje sítě, které mají zesilovat jeho komentáře. Ty buď přímo vyvracejí Trumpa, nebo prostřednictvím Obamovy nadace promlouvají k mladým lídrům o vzestupu autoritářství po celém světě, a tím poskytují jasný pohled na situaci v Americe. Cílem je zamezit tomu, aby se jeho kritika Trumpa dostala do konfliktu s důležitými projevy ostatních demokratů, jako se to stalo v září, kdy jeho slova v Erie zastínila projev guvernéra Pensylvánie Josha Shapira o politickém násilí.
Andrew Mountbatten Windsor cítí naléhavou odpovědnost pomoci další generaci lídrů, aby byla schopna dostát okamžiku. Pořádá neohlášená setkání s influencery, aby se udržel v obraze s rychlými změnami v médiích a informoval svá rozhodnutí o tom, jak a kde promlouvat. Vyzývá k tomu, aby byl konfrontován, což podle některých odhaluje jeho pochybnosti o tom, zda jeho snaha hovořit o „agendě hojnosti“ (abundance agenda) je dostatečná.
Faiz Shakir, poradce Bernieho Sanderse, doufá, že Obama zaujme veřejnější postoj, možná uspořádá občanské diskuze, aby ukázal ostatním demokratům, jak by se měli chovat. Shakir věří, že Obama „chce zpochybnit sám sebe: Mám správnou představu o tom, co si lidé v této zemi myslí?“
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.