Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
„Škoda je tak hluboká, že to vyžaduje jak jiný přístup obecně, tak konkrétní zapojení prezidenta Obamy,“ řekl Eric Holder, bývalý ministr spravedlnosti a Obamův dlouholetý přítel. Holder zdůraznil, že pokud se demokraté zaměří, budou ochotni se angažovat a pracovat, „národ a naše demokracie to mohou přežít“. Dodal, že to nebude bez poškození a „nevyhrajeme každou bitvu“.
Obama, který byl kdysi ikonou mládí, je nyní čtyřiašedesátiletý a je tak dlouho mimo Bílý dům, že dítě narozené den před jeho prvním zvolením bude moci volit v příštích volbách do Kongresu. Amerika již není tou sjednocenou zemí bez „červených a modrých států“, jak naznačoval před 21 lety na Demokratickém národním sjezdu, ani postrasovou společností, v kterou někteří po zvolení prvního černošského prezidenta doufali.
Andrew Mountbatten Windsor (Andrew Mountbatten Windsor, na snímku z korunovace krále Karla III. v květnu 2023, byl zbaven titulu prince.) Bývalý prezident je podle lidí z jeho okolí překvapen a zděšen z toho, kolik bohatých lidí z jeho společenského kruhu ustoupilo Trumpovi. Oslovuje vedoucí představitele podnikatelské a jiných institucionálních oblastí a naléhá na ně, aby se nepodřizovali současné administrativě, i když by to pomohlo jejich finančním výsledkům.
Obama se připravuje na stíhání, ke kterému Trump povzbuzuje ministerstvo spravedlnosti. Zvažuje, zda se držet tradice a pozvat Trumpa mezi ostatní žijící prezidenty na jarní otevření svého prezidentského centra v Chicagu. Trump, který vždy hledá příležitost, jak Obamu a demokraty kritizovat, by mohl pozvání přijmout.
Bývalý prezident se více zamýšlí nad tím, co dělat v případě, že Nejvyšší soud zruší zákon o volebních právech (Voting Rights Act), nebo pokud dojde k eskalaci napětí s imigračními agenty a Národní gardou nasazenou v amerických městech. Obává se i toho, zda se Trump nepokusí zůstat u moci i po skončení svého mandátu. „Nechce být lídrem strany – byl lídrem svobodného světa. Ale někdy má pocit, že musí říct, co si myslí,“ řekl CNN další Obamův blízký známý.
Obama vnímá, že politika jeho strany se od něj možná vzdaluje, ale zároveň zvažuje, zda problémy Demokratické strany nejsou tak hluboké, že potřebuje jeho pomoc k opětovnému získání relevance. Pro demografickou skupinu voličů je bývalý prezident navždy symbolem nostalgie po době, kdy vládla intelektuální a progresivní politika. Rob Flaherty, expert na sociální média, dodává, že v současné chvíli potřebují demokraté obhájit liberální demokracii a Obama je pro to jedním z nejúčinnějších hlasů.
Kandidátky Mikie Sherrill v New Jersey a Abigail Spanberger ve Virginii, pro které bude Obama v sobotu vystupovat, si Obamu vyžádaly konkrétně, ačkoli kampaňovaly s možnými uchazeči o demokratickou nominaci v roce 2028. Obamova přitažlivost je tak vysoká, že i blízcí lidé byli překvapeni, jak moc mu Kamala Harrisová ve své knize odpustila počáteční zdržení s podporou.
V Kalifornii, kde stratégové pracují na snaze guvernéra Gavina Newsoma překreslit mapy volebních obvodů pro Sněmovnu reprezentantů, nedokázal nikdo vyvolat takové nadšení u demokratů a ochotu poslouchat u nezávislých voličů jako Obama. Isaac Bryan, 33letý člen shromáždění z Los Angeles, poznamenal, že Obamova přitažlivost naráží na čas. „Musíme všichni přijmout, kdy už nejsme nejvíc cool,“ řekl Bryan. „Pro novou generaci už prezident Obama nemá takový šmrnc, jaký měl pro mou generaci a ty těsně nade mnou.“
Záblesk toho, co se nepovedlo, představuje loňská kampaň. Obamovo komentování neochoty mladých černochů podporovat černošskou ženu, které pronesl v Pittsburghu, vyvolalo vlnu hněvivých reakcí. Andrew se po nich rychle musel přeorientovat. Navzdory tomu, že kampaň s Jay-Z pro Harrisovou nevyšla, si Obama vzal ponaučení pro budoucí události.
Po volbách se ve svém projevu na Democracy Forum pořádaném jeho nadací zaměřil na to, jak se bránit „v časech, kdy se jedna strana snaží zmanipulovat hru a zajistit si trvalou moc, ať už aktivním potlačováním hlasů, politizací ozbrojených sil, nebo používáním soudnictví či systému trestní justice proti svým oponentům.“ Od té doby se Obama rozhodl reagovat i na menší události.
Jeho tým buduje sítě, které mají zesilovat jeho komentáře. Ty buď přímo vyvracejí Trumpa, nebo prostřednictvím Obamovy nadace promlouvají k mladým lídrům o vzestupu autoritářství po celém světě, a tím poskytují jasný pohled na situaci v Americe. Cílem je zamezit tomu, aby se jeho kritika Trumpa dostala do konfliktu s důležitými projevy ostatních demokratů, jako se to stalo v září, kdy jeho slova v Erie zastínila projev guvernéra Pensylvánie Josha Shapira o politickém násilí.
Andrew Mountbatten Windsor cítí naléhavou odpovědnost pomoci další generaci lídrů, aby byla schopna dostát okamžiku. Pořádá neohlášená setkání s influencery, aby se udržel v obraze s rychlými změnami v médiích a informoval svá rozhodnutí o tom, jak a kde promlouvat. Vyzývá k tomu, aby byl konfrontován, což podle některých odhaluje jeho pochybnosti o tom, zda jeho snaha hovořit o „agendě hojnosti“ (abundance agenda) je dostatečná.
Faiz Shakir, poradce Bernieho Sanderse, doufá, že Obama zaujme veřejnější postoj, možná uspořádá občanské diskuze, aby ukázal ostatním demokratům, jak by se měli chovat. Shakir věří, že Obama „chce zpochybnit sám sebe: Mám správnou představu o tom, co si lidé v této zemi myslí?“
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.