Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
„Musíme jednat rozhodně. Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti za toto barbarství,“ prohlásil Zelenskyj ve svém dnešním vystoupení. Uvedl, že útok si vyžádal nejméně čtyři mrtvé a 49 zraněných, přičemž počet obětí může ještě stoupat, protože „lidé se teprve dostávají k pomoci“.
Prezident varoval, že každý, kdo nevyvíjí dostatečný tlak na Rusko, je spoluviníkem jeho agresivních činů. „Od první minuty této války útočí na města a vesnice, aby ničili život. Udělali jsme hodně společně se světem pro obranu Ukrajiny. Ale právě teď je ten okamžik, kdy může Amerika, Evropa a celý svět společně zastavit válku tlakem na Rusko. Kdo ten tlak nevyvíjí, dává válce čas – a to je spoluvina,“ uvedl ostře Zelenskyj.
Ukrajinská armáda dnes zároveň oznámila, že v noci podnikla dva úspěšné údery na ruská vojenská letiště – jedno v jižní části země a druhé poblíž Moskvy. Podle tiskové agentury AFP šlo o základny, které Rusko používá pro bombardovací letadla útočící na Ukrajinu. „V noci na 6. června byl úspěšně zasažen letecký areál Engels v Saratovské oblasti, kde se soustřeďují nepřátelské letouny,“ uvedla ukrajinská armáda. Další útok mířil na základnu Ďagilevo v Rjazaňské oblasti, odkud vzlétají tankovací a doprovodné stíhačky.
V Kyjevě mezitím úřady hlásí čtyři mrtvé a nejméně 20 zraněných, z nichž 16 muselo být hospitalizováno. Starosta metropole Vitalij Kličko na síti Telegram uvedl, že záchranné operace stále pokračují. „Na několika místech ještě probíhá pátrání po lidech,“ dodal.
Ruský útok vážně poškodil infrastrukturu metra v hlavním městě. Podle vojenské správy města byl při zásahu poškozen vlak mezi stanicemi, což vedlo k přerušení provozu. Úřady zároveň informovaly o několika požárech, které vypukly v obytných budovách v různých částech Kyjeva.
Útok následoval jen několik hodin poté, co Moskva oznámila, že podnikne odvetná opatření kvůli ukrajinskému dronovému úderu na své bombardovací základny. Právě Engels a Ďagilevo byly cílem těchto nočních výpadů, které měly podle Ukrajiny narušit schopnosti ruského letectva.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou tak znovu prudce eskalovalo. Zelenskyj opět apeloval na mezinárodní společenství, že bez jednotného a tvrdého postoje se válka jen prodlouží a vyžádá si další životy. Zopakoval, že právě tento moment je klíčový pro společný zásah a ukončení agresivního ruského tažení.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
