Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
„Musíme jednat rozhodně. Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti za toto barbarství,“ prohlásil Zelenskyj ve svém dnešním vystoupení. Uvedl, že útok si vyžádal nejméně čtyři mrtvé a 49 zraněných, přičemž počet obětí může ještě stoupat, protože „lidé se teprve dostávají k pomoci“.
Prezident varoval, že každý, kdo nevyvíjí dostatečný tlak na Rusko, je spoluviníkem jeho agresivních činů. „Od první minuty této války útočí na města a vesnice, aby ničili život. Udělali jsme hodně společně se světem pro obranu Ukrajiny. Ale právě teď je ten okamžik, kdy může Amerika, Evropa a celý svět společně zastavit válku tlakem na Rusko. Kdo ten tlak nevyvíjí, dává válce čas – a to je spoluvina,“ uvedl ostře Zelenskyj.
Ukrajinská armáda dnes zároveň oznámila, že v noci podnikla dva úspěšné údery na ruská vojenská letiště – jedno v jižní části země a druhé poblíž Moskvy. Podle tiskové agentury AFP šlo o základny, které Rusko používá pro bombardovací letadla útočící na Ukrajinu. „V noci na 6. června byl úspěšně zasažen letecký areál Engels v Saratovské oblasti, kde se soustřeďují nepřátelské letouny,“ uvedla ukrajinská armáda. Další útok mířil na základnu Ďagilevo v Rjazaňské oblasti, odkud vzlétají tankovací a doprovodné stíhačky.
V Kyjevě mezitím úřady hlásí čtyři mrtvé a nejméně 20 zraněných, z nichž 16 muselo být hospitalizováno. Starosta metropole Vitalij Kličko na síti Telegram uvedl, že záchranné operace stále pokračují. „Na několika místech ještě probíhá pátrání po lidech,“ dodal.
Ruský útok vážně poškodil infrastrukturu metra v hlavním městě. Podle vojenské správy města byl při zásahu poškozen vlak mezi stanicemi, což vedlo k přerušení provozu. Úřady zároveň informovaly o několika požárech, které vypukly v obytných budovách v různých částech Kyjeva.
Útok následoval jen několik hodin poté, co Moskva oznámila, že podnikne odvetná opatření kvůli ukrajinskému dronovému úderu na své bombardovací základny. Právě Engels a Ďagilevo byly cílem těchto nočních výpadů, které měly podle Ukrajiny narušit schopnosti ruského letectva.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou tak znovu prudce eskalovalo. Zelenskyj opět apeloval na mezinárodní společenství, že bez jednotného a tvrdého postoje se válka jen prodlouží a vyžádá si další životy. Zopakoval, že právě tento moment je klíčový pro společný zásah a ukončení agresivního ruského tažení.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
