Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
„Musíme jednat rozhodně. Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti za toto barbarství,“ prohlásil Zelenskyj ve svém dnešním vystoupení. Uvedl, že útok si vyžádal nejméně čtyři mrtvé a 49 zraněných, přičemž počet obětí může ještě stoupat, protože „lidé se teprve dostávají k pomoci“.
Prezident varoval, že každý, kdo nevyvíjí dostatečný tlak na Rusko, je spoluviníkem jeho agresivních činů. „Od první minuty této války útočí na města a vesnice, aby ničili život. Udělali jsme hodně společně se světem pro obranu Ukrajiny. Ale právě teď je ten okamžik, kdy může Amerika, Evropa a celý svět společně zastavit válku tlakem na Rusko. Kdo ten tlak nevyvíjí, dává válce čas – a to je spoluvina,“ uvedl ostře Zelenskyj.
Ukrajinská armáda dnes zároveň oznámila, že v noci podnikla dva úspěšné údery na ruská vojenská letiště – jedno v jižní části země a druhé poblíž Moskvy. Podle tiskové agentury AFP šlo o základny, které Rusko používá pro bombardovací letadla útočící na Ukrajinu. „V noci na 6. června byl úspěšně zasažen letecký areál Engels v Saratovské oblasti, kde se soustřeďují nepřátelské letouny,“ uvedla ukrajinská armáda. Další útok mířil na základnu Ďagilevo v Rjazaňské oblasti, odkud vzlétají tankovací a doprovodné stíhačky.
V Kyjevě mezitím úřady hlásí čtyři mrtvé a nejméně 20 zraněných, z nichž 16 muselo být hospitalizováno. Starosta metropole Vitalij Kličko na síti Telegram uvedl, že záchranné operace stále pokračují. „Na několika místech ještě probíhá pátrání po lidech,“ dodal.
Ruský útok vážně poškodil infrastrukturu metra v hlavním městě. Podle vojenské správy města byl při zásahu poškozen vlak mezi stanicemi, což vedlo k přerušení provozu. Úřady zároveň informovaly o několika požárech, které vypukly v obytných budovách v různých částech Kyjeva.
Útok následoval jen několik hodin poté, co Moskva oznámila, že podnikne odvetná opatření kvůli ukrajinskému dronovému úderu na své bombardovací základny. Právě Engels a Ďagilevo byly cílem těchto nočních výpadů, které měly podle Ukrajiny narušit schopnosti ruského letectva.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou tak znovu prudce eskalovalo. Zelenskyj opět apeloval na mezinárodní společenství, že bez jednotného a tvrdého postoje se válka jen prodlouží a vyžádá si další životy. Zopakoval, že právě tento moment je klíčový pro společný zásah a ukončení agresivního ruského tažení.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
