Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
„Musíme jednat rozhodně. Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti za toto barbarství,“ prohlásil Zelenskyj ve svém dnešním vystoupení. Uvedl, že útok si vyžádal nejméně čtyři mrtvé a 49 zraněných, přičemž počet obětí může ještě stoupat, protože „lidé se teprve dostávají k pomoci“.
Prezident varoval, že každý, kdo nevyvíjí dostatečný tlak na Rusko, je spoluviníkem jeho agresivních činů. „Od první minuty této války útočí na města a vesnice, aby ničili život. Udělali jsme hodně společně se světem pro obranu Ukrajiny. Ale právě teď je ten okamžik, kdy může Amerika, Evropa a celý svět společně zastavit válku tlakem na Rusko. Kdo ten tlak nevyvíjí, dává válce čas – a to je spoluvina,“ uvedl ostře Zelenskyj.
Ukrajinská armáda dnes zároveň oznámila, že v noci podnikla dva úspěšné údery na ruská vojenská letiště – jedno v jižní části země a druhé poblíž Moskvy. Podle tiskové agentury AFP šlo o základny, které Rusko používá pro bombardovací letadla útočící na Ukrajinu. „V noci na 6. června byl úspěšně zasažen letecký areál Engels v Saratovské oblasti, kde se soustřeďují nepřátelské letouny,“ uvedla ukrajinská armáda. Další útok mířil na základnu Ďagilevo v Rjazaňské oblasti, odkud vzlétají tankovací a doprovodné stíhačky.
V Kyjevě mezitím úřady hlásí čtyři mrtvé a nejméně 20 zraněných, z nichž 16 muselo být hospitalizováno. Starosta metropole Vitalij Kličko na síti Telegram uvedl, že záchranné operace stále pokračují. „Na několika místech ještě probíhá pátrání po lidech,“ dodal.
Ruský útok vážně poškodil infrastrukturu metra v hlavním městě. Podle vojenské správy města byl při zásahu poškozen vlak mezi stanicemi, což vedlo k přerušení provozu. Úřady zároveň informovaly o několika požárech, které vypukly v obytných budovách v různých částech Kyjeva.
Útok následoval jen několik hodin poté, co Moskva oznámila, že podnikne odvetná opatření kvůli ukrajinskému dronovému úderu na své bombardovací základny. Právě Engels a Ďagilevo byly cílem těchto nočních výpadů, které měly podle Ukrajiny narušit schopnosti ruského letectva.
Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou tak znovu prudce eskalovalo. Zelenskyj opět apeloval na mezinárodní společenství, že bez jednotného a tvrdého postoje se válka jen prodlouží a vyžádá si další životy. Zopakoval, že právě tento moment je klíčový pro společný zásah a ukončení agresivního ruského tažení.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
