Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
NASA vyzvala SpaceX a také Blue Origin, která má jinou smlouvu na lunární modul, aby předložily plány na urychlení vývoje do 29. října. Současně agentura požádala širší komerční vesmírný průmysl o návrhy, jak by bylo možné misi provést rychleji. To naznačuje, že vedení NASA je připraveno odstavit své stávající partnery. Přestože se plánovaná mise Artemis III má uskutečnit nejdříve v polovině roku 2027, panuje shoda, že vývoj zcela nového lunárního modulu obvykle trvá šest až sedm let.
Odborníci se shodují, že přehodnocení smlouvy se SpaceX může být moudré. I když by vývoj nového plavidla trval několik let, může být potenciálně rychlejší než čekání na Starship. Její obří rozměry a bezprecedentní design představují mimořádně složité technické výzvy. Králův cíl je jasný: „Na Měsíci je určitá část, o které každý ví, že je nejlepší... Máme tam led, máme tam sluneční světlo. Chceme se tam dostat jako první a zajistit to pro Ameriku,“ uvedl s odkazem na neprozkoumaný jižní pól Měsíce.
Starship je sice nejvýkonnější raketový systém, jaký byl kdy postaven, ale čelí významným nezdarům. V prvním pololetí roku 2025 explodovaly tři prototypy během testovacích letů a další se vznítil při pozemních zkouškách, což poškodilo infrastrukturu na základně v Texasu. Podle aktuálního plánu by astronauti odstartovali v lodi Orion na raketě Space Launch System (SLS) a na oběžné dráze Měsíce by přestoupili na Starship. Ta by je dopravila na povrch a zpět.
Problém spočívá v tom, že Starship dosud uskutečnila pouze hodinové suborbitální testovací lety a dosud nebyla schopná provést operační let na oběžnou dráhu. Pro lunární misi je navíc nutné doplnění paliva na oběžné dráze, což u tak obrovské rakety s kryogenním palivem, které vyžaduje velmi nízké teploty, nebyla ještě nikdy provedeno. Potřebný počet tankovacích letů se odhaduje na 10 až 40. Bývalý šéf NASA Doug Loverro je skeptický: „SpaceX to nezvládne dříve než v roce 2030.“
Jako jedna z alternativ se nabízí Blue Origin Jeffa Bezose, která již má kontrakt na lunární moduly pro misi Artemis V. Společnost navrhuje využít upravený design, který by zkombinoval nákladní modul Mark 1 s lidskou verzí Mark 2. K vynesení na Měsíc by se Mark 1 použil jako malý raketový stupeň. Tento přístup by vyžadoval méně startů a obešel by se bez riskantního tankování kryogenního paliva na oběžné dráze.
S návrhem přichází i Lockheed Martin, který má zkušenosti s konstrukcí lodi Orion. Lockheed by mohl sestavit dvoustupňový lunární modul s využitím náhradních dílů z Orionu pro výstupní stupeň. Pro sestupový stupeň by se spojil s jinou společností a zvolil by buď kryogenní palivo (vyžadující dvě oddělené rakety a dokování), nebo stabilnější paliva. Přenos stabilního paliva mezi loděmi na oběžné dráze je méně riskantní a provádí se na ISS už od roku 2000. Lockheed Martin tvrdí, že jejich řešení je nejrychlejší, protože minimalizuje počet startů a nespoléhá se na neověřené technologie.
Většina expertů, včetně Driera, však pochybuje o tom, zda má smysl honit se za rychlejším plánem pro Artemis III. Podle nich je pokus o urychlení pravděpodobně o tři roky pozdější, než by bylo potřeba. Drier zdůraznil, že jediný úspěšný program lunárního modulu v historii, Apollo, trval šest let a stál astronomickou částku přesahující 30 miliard dolarů (v přepočtu na dnešní ceny).
Mnozí odborníci se proto ptají, zda by se NASA měla soustředit spíše na dlouhodobou vizi. Důležitější než porazit Čínu v „závodě“ s cílem zapíchnout vlajku, je podle nich položit základy stálé lunární základny, kde by astronauti mohli trvale žít a pracovat. Starship by v tomto ohledu byla transformativní, protože by mohla na Měsíc dopravit až 100 metrických tun nákladu najednou.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.