Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
NASA vyzvala SpaceX a také Blue Origin, která má jinou smlouvu na lunární modul, aby předložily plány na urychlení vývoje do 29. října. Současně agentura požádala širší komerční vesmírný průmysl o návrhy, jak by bylo možné misi provést rychleji. To naznačuje, že vedení NASA je připraveno odstavit své stávající partnery. Přestože se plánovaná mise Artemis III má uskutečnit nejdříve v polovině roku 2027, panuje shoda, že vývoj zcela nového lunárního modulu obvykle trvá šest až sedm let.
Odborníci se shodují, že přehodnocení smlouvy se SpaceX může být moudré. I když by vývoj nového plavidla trval několik let, může být potenciálně rychlejší než čekání na Starship. Její obří rozměry a bezprecedentní design představují mimořádně složité technické výzvy. Králův cíl je jasný: „Na Měsíci je určitá část, o které každý ví, že je nejlepší... Máme tam led, máme tam sluneční světlo. Chceme se tam dostat jako první a zajistit to pro Ameriku,“ uvedl s odkazem na neprozkoumaný jižní pól Měsíce.
Starship je sice nejvýkonnější raketový systém, jaký byl kdy postaven, ale čelí významným nezdarům. V prvním pololetí roku 2025 explodovaly tři prototypy během testovacích letů a další se vznítil při pozemních zkouškách, což poškodilo infrastrukturu na základně v Texasu. Podle aktuálního plánu by astronauti odstartovali v lodi Orion na raketě Space Launch System (SLS) a na oběžné dráze Měsíce by přestoupili na Starship. Ta by je dopravila na povrch a zpět.
Problém spočívá v tom, že Starship dosud uskutečnila pouze hodinové suborbitální testovací lety a dosud nebyla schopná provést operační let na oběžnou dráhu. Pro lunární misi je navíc nutné doplnění paliva na oběžné dráze, což u tak obrovské rakety s kryogenním palivem, které vyžaduje velmi nízké teploty, nebyla ještě nikdy provedeno. Potřebný počet tankovacích letů se odhaduje na 10 až 40. Bývalý šéf NASA Doug Loverro je skeptický: „SpaceX to nezvládne dříve než v roce 2030.“
Jako jedna z alternativ se nabízí Blue Origin Jeffa Bezose, která již má kontrakt na lunární moduly pro misi Artemis V. Společnost navrhuje využít upravený design, který by zkombinoval nákladní modul Mark 1 s lidskou verzí Mark 2. K vynesení na Měsíc by se Mark 1 použil jako malý raketový stupeň. Tento přístup by vyžadoval méně startů a obešel by se bez riskantního tankování kryogenního paliva na oběžné dráze.
S návrhem přichází i Lockheed Martin, který má zkušenosti s konstrukcí lodi Orion. Lockheed by mohl sestavit dvoustupňový lunární modul s využitím náhradních dílů z Orionu pro výstupní stupeň. Pro sestupový stupeň by se spojil s jinou společností a zvolil by buď kryogenní palivo (vyžadující dvě oddělené rakety a dokování), nebo stabilnější paliva. Přenos stabilního paliva mezi loděmi na oběžné dráze je méně riskantní a provádí se na ISS už od roku 2000. Lockheed Martin tvrdí, že jejich řešení je nejrychlejší, protože minimalizuje počet startů a nespoléhá se na neověřené technologie.
Většina expertů, včetně Driera, však pochybuje o tom, zda má smysl honit se za rychlejším plánem pro Artemis III. Podle nich je pokus o urychlení pravděpodobně o tři roky pozdější, než by bylo potřeba. Drier zdůraznil, že jediný úspěšný program lunárního modulu v historii, Apollo, trval šest let a stál astronomickou částku přesahující 30 miliard dolarů (v přepočtu na dnešní ceny).
Mnozí odborníci se proto ptají, zda by se NASA měla soustředit spíše na dlouhodobou vizi. Důležitější než porazit Čínu v „závodě“ s cílem zapíchnout vlajku, je podle nich položit základy stálé lunární základny, kde by astronauti mohli trvale žít a pracovat. Starship by v tomto ohledu byla transformativní, protože by mohla na Měsíc dopravit až 100 metrických tun nákladu najednou.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.