Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
NASA vyzvala SpaceX a také Blue Origin, která má jinou smlouvu na lunární modul, aby předložily plány na urychlení vývoje do 29. října. Současně agentura požádala širší komerční vesmírný průmysl o návrhy, jak by bylo možné misi provést rychleji. To naznačuje, že vedení NASA je připraveno odstavit své stávající partnery. Přestože se plánovaná mise Artemis III má uskutečnit nejdříve v polovině roku 2027, panuje shoda, že vývoj zcela nového lunárního modulu obvykle trvá šest až sedm let.
Odborníci se shodují, že přehodnocení smlouvy se SpaceX může být moudré. I když by vývoj nového plavidla trval několik let, může být potenciálně rychlejší než čekání na Starship. Její obří rozměry a bezprecedentní design představují mimořádně složité technické výzvy. Králův cíl je jasný: „Na Měsíci je určitá část, o které každý ví, že je nejlepší... Máme tam led, máme tam sluneční světlo. Chceme se tam dostat jako první a zajistit to pro Ameriku,“ uvedl s odkazem na neprozkoumaný jižní pól Měsíce.
Starship je sice nejvýkonnější raketový systém, jaký byl kdy postaven, ale čelí významným nezdarům. V prvním pololetí roku 2025 explodovaly tři prototypy během testovacích letů a další se vznítil při pozemních zkouškách, což poškodilo infrastrukturu na základně v Texasu. Podle aktuálního plánu by astronauti odstartovali v lodi Orion na raketě Space Launch System (SLS) a na oběžné dráze Měsíce by přestoupili na Starship. Ta by je dopravila na povrch a zpět.
Problém spočívá v tom, že Starship dosud uskutečnila pouze hodinové suborbitální testovací lety a dosud nebyla schopná provést operační let na oběžnou dráhu. Pro lunární misi je navíc nutné doplnění paliva na oběžné dráze, což u tak obrovské rakety s kryogenním palivem, které vyžaduje velmi nízké teploty, nebyla ještě nikdy provedeno. Potřebný počet tankovacích letů se odhaduje na 10 až 40. Bývalý šéf NASA Doug Loverro je skeptický: „SpaceX to nezvládne dříve než v roce 2030.“
Jako jedna z alternativ se nabízí Blue Origin Jeffa Bezose, která již má kontrakt na lunární moduly pro misi Artemis V. Společnost navrhuje využít upravený design, který by zkombinoval nákladní modul Mark 1 s lidskou verzí Mark 2. K vynesení na Měsíc by se Mark 1 použil jako malý raketový stupeň. Tento přístup by vyžadoval méně startů a obešel by se bez riskantního tankování kryogenního paliva na oběžné dráze.
S návrhem přichází i Lockheed Martin, který má zkušenosti s konstrukcí lodi Orion. Lockheed by mohl sestavit dvoustupňový lunární modul s využitím náhradních dílů z Orionu pro výstupní stupeň. Pro sestupový stupeň by se spojil s jinou společností a zvolil by buď kryogenní palivo (vyžadující dvě oddělené rakety a dokování), nebo stabilnější paliva. Přenos stabilního paliva mezi loděmi na oběžné dráze je méně riskantní a provádí se na ISS už od roku 2000. Lockheed Martin tvrdí, že jejich řešení je nejrychlejší, protože minimalizuje počet startů a nespoléhá se na neověřené technologie.
Většina expertů, včetně Driera, však pochybuje o tom, zda má smysl honit se za rychlejším plánem pro Artemis III. Podle nich je pokus o urychlení pravděpodobně o tři roky pozdější, než by bylo potřeba. Drier zdůraznil, že jediný úspěšný program lunárního modulu v historii, Apollo, trval šest let a stál astronomickou částku přesahující 30 miliard dolarů (v přepočtu na dnešní ceny).
Mnozí odborníci se proto ptají, zda by se NASA měla soustředit spíše na dlouhodobou vizi. Důležitější než porazit Čínu v „závodě“ s cílem zapíchnout vlajku, je podle nich položit základy stálé lunární základny, kde by astronauti mohli trvale žít a pracovat. Starship by v tomto ohledu byla transformativní, protože by mohla na Měsíc dopravit až 100 metrických tun nákladu najednou.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.