Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Podle informací ukrajinské armády dokáže střela Orešnik překročit rychlost Mach 10 (desetinásobek rychlosti zvuku). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že její dolet dosahuje až 5 500 kilometrů, což z ní dělá potenciální hrozbu pro velkou část Evropy, včetně Londýna. Orešnik by měl být v Bělorusku zařazen do bojové pohotovosti už v prosinci 2025.
Kreml ospravedlňuje tento krok tvrzením, že se Rusko a Bělorusko necítí „bezpečně“ kvůli „rusofobním prohlášením“ a „údajným militaristickým ambicím a hysterii“ ze strany Evropy. Tyto kroky navazují na plány, které Putin a Lukašenko oznámili již v prosinci 2024.
Americký Institut pro studium války (ISW) situaci analyzoval a uvedl, že Rusko využívá střelu Orešnik jako součást kampaně reflexivní kontroly a pokračujícího jaderného zastrašování. Cílem je zřejmě podkopat odhodlání Západu nadále vojensky podporovat Ukrajinu.
Šéf ukrajinské bezpečnostní služby Vasyl Maljuk mezitím uvedl, že ukrajinské síly loni zničily jednu střelu Orešnik na zemi. K útoku došlo na vojenské střelnici Kapustin Jar v jihozápadním Rusku, zhruba 500 kilometrů od ukrajinských hranic.
Ruský prezident Putin koncem roku 2024 označil střelu Orešnik za zbraň, která je nezranitelná vůči systémům protivzdušné obrany a představuje průlomovou technologii. O několik měsíců později tvrdil, že byla střela použita při útoku na ukrajinské město Dnipro, i když podle Maljuka Ukrajina jednu z nich zničila.
Tato eskalace přichází v době, kdy lídr britských labouristů Sir Keir Starmer naléhal na spojence, aby navýšili dodávky zbraní dlouhého doletu pro Ukrajinu k odvetným úderům proti Rusku. Spojenci nedávno jednali v Londýně, kde se mimo jiné diskutovalo o tom, jak ochránit ukrajinskou energetickou infrastrukturu před zimou, a to i po úspěšném útoku na chemickou továrnu v ruském Brjansku pomocí britských střel Storm Shadow.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.