Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
První kontroverze se objevila bezprostředně po nahlášení prvních tří obětí. Trump v rozhovoru pro NBC News uvedl, že ztráty na životech sice očekával, ale že „v konečném důsledku to bude pro svět skvělý obchod“. Tímto výrokem vložil úmrtí vojáků do čistě ekonomické analýzy nákladů a výnosů, což vyvolalo pobouření u demokratů i části veřejnosti. Namísto piety se prezident soustředil na geopolitický zisk, který má válka přinést.
Situaci dále vyhrotilo video na sociálních sítích, kde Trump prohlásil, že před koncem konfliktu pravděpodobně přibudou další mrtví. Svůj komentář uzavřel slovy: „Tak to prostě je. Pravděpodobně jich bude víc.“ Fráze „tak to prostě je“ (v originále „that’s the way it is“) se okamžitě stala terčem kritiky za údajnou bezcitnost. Podle kritiků Trump o životech vojáků hovoří jako o běžné ceně za vedení válečného byznysu, nikoliv jako o tragických osudech jednotlivců.
Do slovní přestřelky s médii se zapojil i ministr obrany Pete Hegseth. Během brífinku v Pentagonu obvinil novináře, že se na zprávy o mrtvých vojácích soustředí jen proto, aby „prezident vypadal špatně“. Podle Hegsetha jsou tragické události, jako je průnik íránských dronů, nepřiměřeně nafukovány na úkor informování o vojenských úspěších. Vyzval tisk, aby „projednou informoval o realitě“, čímž v podstatě označil připomínání padlých za politickou agendu.
Hegsethova slova však působila velmi rozpačitě v kontrastu s vystoupením generála Dana Caina, předsedy sboru náčelníků štábů. Caine si vzal slovo hned po ministrovi a jeho první prioritou bylo uctění památky padlých. Jmenovitě zmínil čtyři hrdiny z rezervní jednotky z Iowy – kapitána Codyho Khorka, seržanty Noaha Tietjense a Declana Coadyho a seržantku Nicole Amor. Zatímco generál mluvil jako nejvyšší voják země, Hegseth působil jako politik hájící Trumpův mediální obraz.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se následně pokusila situaci uklidnit, když popřela, že by administrativa žádala média o přehlížení obětí. Zároveň však na reportéry zaútočila s tím, že by se měli věnovat úspěchům operace Epic Fury. Potvrdila také, že se Trump zúčastní pietního převozu ostatků vojáků do USA, což má pravděpodobně zmírnit obraz prezidenta jako člověka, který postrádá úctu k padlým.
Trumpova historie problematických výroků na adresu vojáků je však velmi bohatá. Sahá až do roku 2016, kdy zpochybnil hrdinství Johna McCaina, protože byl zajat ve Vietnamu, nebo do roku 2017, kdy podle vdovy po padlém vojákovi prohlásil, že její manžel „věděl, do čeho jde“. Přestože Trump tyto zprávy často popírá, jeho dřívější označení padlých vojáků za „hlupáky“ a „poražené“, o kterém informoval i jeho bývalý personální šéf John Kelly, mu v očích veteránů uškodilo.
Prezident se v minulosti také opakovaně vyjadřoval neuctivě o zraněných vojácích. Vážná traumata mozku po íránském raketovém útoku z roku 2020 označil za pouhé „bolesti hlavy“, za což sklidil ostrou kritiku od organizace Veterans of Foreign Wars. Loni zase způsobil rozruch, když prohlásil, že civilní prezidentská medaile svobody je „mnohem lepší“ než vojenská Medaile cti, protože vojáci ji často dostávají, když jsou ve „velmi špatném stavu“.
Donald Trump si svou politickou kariéru postavil na tom, že nedodržuje společenské normy a politickou korektnost. Nicméně v době, kdy USA vedou nový a krvavý konflikt s Íránem, se jeho neotesaná rétorika stává vážným problémem. Pokud nebude schopen prokázat empatii a skutečný respekt k těm, kteří za jeho politiku platí nejvyšší daň, riskuje, že ztratí podporu i u těch Američanů, kteří jeho vojenskou agendu původně schvalovali.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.