Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
První kontroverze se objevila bezprostředně po nahlášení prvních tří obětí. Trump v rozhovoru pro NBC News uvedl, že ztráty na životech sice očekával, ale že „v konečném důsledku to bude pro svět skvělý obchod“. Tímto výrokem vložil úmrtí vojáků do čistě ekonomické analýzy nákladů a výnosů, což vyvolalo pobouření u demokratů i části veřejnosti. Namísto piety se prezident soustředil na geopolitický zisk, který má válka přinést.
Situaci dále vyhrotilo video na sociálních sítích, kde Trump prohlásil, že před koncem konfliktu pravděpodobně přibudou další mrtví. Svůj komentář uzavřel slovy: „Tak to prostě je. Pravděpodobně jich bude víc.“ Fráze „tak to prostě je“ (v originále „that’s the way it is“) se okamžitě stala terčem kritiky za údajnou bezcitnost. Podle kritiků Trump o životech vojáků hovoří jako o běžné ceně za vedení válečného byznysu, nikoliv jako o tragických osudech jednotlivců.
Do slovní přestřelky s médii se zapojil i ministr obrany Pete Hegseth. Během brífinku v Pentagonu obvinil novináře, že se na zprávy o mrtvých vojácích soustředí jen proto, aby „prezident vypadal špatně“. Podle Hegsetha jsou tragické události, jako je průnik íránských dronů, nepřiměřeně nafukovány na úkor informování o vojenských úspěších. Vyzval tisk, aby „projednou informoval o realitě“, čímž v podstatě označil připomínání padlých za politickou agendu.
Hegsethova slova však působila velmi rozpačitě v kontrastu s vystoupením generála Dana Caina, předsedy sboru náčelníků štábů. Caine si vzal slovo hned po ministrovi a jeho první prioritou bylo uctění památky padlých. Jmenovitě zmínil čtyři hrdiny z rezervní jednotky z Iowy – kapitána Codyho Khorka, seržanty Noaha Tietjense a Declana Coadyho a seržantku Nicole Amor. Zatímco generál mluvil jako nejvyšší voják země, Hegseth působil jako politik hájící Trumpův mediální obraz.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se následně pokusila situaci uklidnit, když popřela, že by administrativa žádala média o přehlížení obětí. Zároveň však na reportéry zaútočila s tím, že by se měli věnovat úspěchům operace Epic Fury. Potvrdila také, že se Trump zúčastní pietního převozu ostatků vojáků do USA, což má pravděpodobně zmírnit obraz prezidenta jako člověka, který postrádá úctu k padlým.
Trumpova historie problematických výroků na adresu vojáků je však velmi bohatá. Sahá až do roku 2016, kdy zpochybnil hrdinství Johna McCaina, protože byl zajat ve Vietnamu, nebo do roku 2017, kdy podle vdovy po padlém vojákovi prohlásil, že její manžel „věděl, do čeho jde“. Přestože Trump tyto zprávy často popírá, jeho dřívější označení padlých vojáků za „hlupáky“ a „poražené“, o kterém informoval i jeho bývalý personální šéf John Kelly, mu v očích veteránů uškodilo.
Prezident se v minulosti také opakovaně vyjadřoval neuctivě o zraněných vojácích. Vážná traumata mozku po íránském raketovém útoku z roku 2020 označil za pouhé „bolesti hlavy“, za což sklidil ostrou kritiku od organizace Veterans of Foreign Wars. Loni zase způsobil rozruch, když prohlásil, že civilní prezidentská medaile svobody je „mnohem lepší“ než vojenská Medaile cti, protože vojáci ji často dostávají, když jsou ve „velmi špatném stavu“.
Donald Trump si svou politickou kariéru postavil na tom, že nedodržuje společenské normy a politickou korektnost. Nicméně v době, kdy USA vedou nový a krvavý konflikt s Íránem, se jeho neotesaná rétorika stává vážným problémem. Pokud nebude schopen prokázat empatii a skutečný respekt k těm, kteří za jeho politiku platí nejvyšší daň, riskuje, že ztratí podporu i u těch Američanů, kteří jeho vojenskou agendu původně schvalovali.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
