Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
První kontroverze se objevila bezprostředně po nahlášení prvních tří obětí. Trump v rozhovoru pro NBC News uvedl, že ztráty na životech sice očekával, ale že „v konečném důsledku to bude pro svět skvělý obchod“. Tímto výrokem vložil úmrtí vojáků do čistě ekonomické analýzy nákladů a výnosů, což vyvolalo pobouření u demokratů i části veřejnosti. Namísto piety se prezident soustředil na geopolitický zisk, který má válka přinést.
Situaci dále vyhrotilo video na sociálních sítích, kde Trump prohlásil, že před koncem konfliktu pravděpodobně přibudou další mrtví. Svůj komentář uzavřel slovy: „Tak to prostě je. Pravděpodobně jich bude víc.“ Fráze „tak to prostě je“ (v originále „that’s the way it is“) se okamžitě stala terčem kritiky za údajnou bezcitnost. Podle kritiků Trump o životech vojáků hovoří jako o běžné ceně za vedení válečného byznysu, nikoliv jako o tragických osudech jednotlivců.
Do slovní přestřelky s médii se zapojil i ministr obrany Pete Hegseth. Během brífinku v Pentagonu obvinil novináře, že se na zprávy o mrtvých vojácích soustředí jen proto, aby „prezident vypadal špatně“. Podle Hegsetha jsou tragické události, jako je průnik íránských dronů, nepřiměřeně nafukovány na úkor informování o vojenských úspěších. Vyzval tisk, aby „projednou informoval o realitě“, čímž v podstatě označil připomínání padlých za politickou agendu.
Hegsethova slova však působila velmi rozpačitě v kontrastu s vystoupením generála Dana Caina, předsedy sboru náčelníků štábů. Caine si vzal slovo hned po ministrovi a jeho první prioritou bylo uctění památky padlých. Jmenovitě zmínil čtyři hrdiny z rezervní jednotky z Iowy – kapitána Codyho Khorka, seržanty Noaha Tietjense a Declana Coadyho a seržantku Nicole Amor. Zatímco generál mluvil jako nejvyšší voják země, Hegseth působil jako politik hájící Trumpův mediální obraz.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se následně pokusila situaci uklidnit, když popřela, že by administrativa žádala média o přehlížení obětí. Zároveň však na reportéry zaútočila s tím, že by se měli věnovat úspěchům operace Epic Fury. Potvrdila také, že se Trump zúčastní pietního převozu ostatků vojáků do USA, což má pravděpodobně zmírnit obraz prezidenta jako člověka, který postrádá úctu k padlým.
Trumpova historie problematických výroků na adresu vojáků je však velmi bohatá. Sahá až do roku 2016, kdy zpochybnil hrdinství Johna McCaina, protože byl zajat ve Vietnamu, nebo do roku 2017, kdy podle vdovy po padlém vojákovi prohlásil, že její manžel „věděl, do čeho jde“. Přestože Trump tyto zprávy často popírá, jeho dřívější označení padlých vojáků za „hlupáky“ a „poražené“, o kterém informoval i jeho bývalý personální šéf John Kelly, mu v očích veteránů uškodilo.
Prezident se v minulosti také opakovaně vyjadřoval neuctivě o zraněných vojácích. Vážná traumata mozku po íránském raketovém útoku z roku 2020 označil za pouhé „bolesti hlavy“, za což sklidil ostrou kritiku od organizace Veterans of Foreign Wars. Loni zase způsobil rozruch, když prohlásil, že civilní prezidentská medaile svobody je „mnohem lepší“ než vojenská Medaile cti, protože vojáci ji často dostávají, když jsou ve „velmi špatném stavu“.
Donald Trump si svou politickou kariéru postavil na tom, že nedodržuje společenské normy a politickou korektnost. Nicméně v době, kdy USA vedou nový a krvavý konflikt s Íránem, se jeho neotesaná rétorika stává vážným problémem. Pokud nebude schopen prokázat empatii a skutečný respekt k těm, kteří za jeho politiku platí nejvyšší daň, riskuje, že ztratí podporu i u těch Američanů, kteří jeho vojenskou agendu původně schvalovali.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.