Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
První kontroverze se objevila bezprostředně po nahlášení prvních tří obětí. Trump v rozhovoru pro NBC News uvedl, že ztráty na životech sice očekával, ale že „v konečném důsledku to bude pro svět skvělý obchod“. Tímto výrokem vložil úmrtí vojáků do čistě ekonomické analýzy nákladů a výnosů, což vyvolalo pobouření u demokratů i části veřejnosti. Namísto piety se prezident soustředil na geopolitický zisk, který má válka přinést.
Situaci dále vyhrotilo video na sociálních sítích, kde Trump prohlásil, že před koncem konfliktu pravděpodobně přibudou další mrtví. Svůj komentář uzavřel slovy: „Tak to prostě je. Pravděpodobně jich bude víc.“ Fráze „tak to prostě je“ (v originále „that’s the way it is“) se okamžitě stala terčem kritiky za údajnou bezcitnost. Podle kritiků Trump o životech vojáků hovoří jako o běžné ceně za vedení válečného byznysu, nikoliv jako o tragických osudech jednotlivců.
Do slovní přestřelky s médii se zapojil i ministr obrany Pete Hegseth. Během brífinku v Pentagonu obvinil novináře, že se na zprávy o mrtvých vojácích soustředí jen proto, aby „prezident vypadal špatně“. Podle Hegsetha jsou tragické události, jako je průnik íránských dronů, nepřiměřeně nafukovány na úkor informování o vojenských úspěších. Vyzval tisk, aby „projednou informoval o realitě“, čímž v podstatě označil připomínání padlých za politickou agendu.
Hegsethova slova však působila velmi rozpačitě v kontrastu s vystoupením generála Dana Caina, předsedy sboru náčelníků štábů. Caine si vzal slovo hned po ministrovi a jeho první prioritou bylo uctění památky padlých. Jmenovitě zmínil čtyři hrdiny z rezervní jednotky z Iowy – kapitána Codyho Khorka, seržanty Noaha Tietjense a Declana Coadyho a seržantku Nicole Amor. Zatímco generál mluvil jako nejvyšší voják země, Hegseth působil jako politik hájící Trumpův mediální obraz.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt se následně pokusila situaci uklidnit, když popřela, že by administrativa žádala média o přehlížení obětí. Zároveň však na reportéry zaútočila s tím, že by se měli věnovat úspěchům operace Epic Fury. Potvrdila také, že se Trump zúčastní pietního převozu ostatků vojáků do USA, což má pravděpodobně zmírnit obraz prezidenta jako člověka, který postrádá úctu k padlým.
Trumpova historie problematických výroků na adresu vojáků je však velmi bohatá. Sahá až do roku 2016, kdy zpochybnil hrdinství Johna McCaina, protože byl zajat ve Vietnamu, nebo do roku 2017, kdy podle vdovy po padlém vojákovi prohlásil, že její manžel „věděl, do čeho jde“. Přestože Trump tyto zprávy často popírá, jeho dřívější označení padlých vojáků za „hlupáky“ a „poražené“, o kterém informoval i jeho bývalý personální šéf John Kelly, mu v očích veteránů uškodilo.
Prezident se v minulosti také opakovaně vyjadřoval neuctivě o zraněných vojácích. Vážná traumata mozku po íránském raketovém útoku z roku 2020 označil za pouhé „bolesti hlavy“, za což sklidil ostrou kritiku od organizace Veterans of Foreign Wars. Loni zase způsobil rozruch, když prohlásil, že civilní prezidentská medaile svobody je „mnohem lepší“ než vojenská Medaile cti, protože vojáci ji často dostávají, když jsou ve „velmi špatném stavu“.
Donald Trump si svou politickou kariéru postavil na tom, že nedodržuje společenské normy a politickou korektnost. Nicméně v době, kdy USA vedou nový a krvavý konflikt s Íránem, se jeho neotesaná rétorika stává vážným problémem. Pokud nebude schopen prokázat empatii a skutečný respekt k těm, kteří za jeho politiku platí nejvyšší daň, riskuje, že ztratí podporu i u těch Američanů, kteří jeho vojenskou agendu původně schvalovali.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.