Tři ze čtyř nakažených zemřou. Opatření z doby covidu se kvůli dalšímu smrtelnému viru vrací

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixmac
Klára Marková 1. února 2026 20:20
Sdílej:

Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.

Nipah je zoonotické onemocnění přenášené na lidi hlavně od netopýrů a prasat, ovšem možný je i přenos mezi lidmi navzájem. V Západním Bengálsku je momentálně v izolaci zhruba sto osob poté, co testy potvrdily nákazu u pěti lidí, mezi nimiž jsou i zdravotníci. První případy se objevily u ošetřovatelů ze stejného okresu, což vyvolalo vážné obavy z šíření viru přímo v nemocnicích.

Thajské ministerstvo zdravotnictví posílilo dohled na klíčových mezinárodních letištích, jako jsou Suvarnabhumi nebo Phuket. Cestující z rizikové oblasti jsou kontrolováni, zda nemají horečku, a dostávají instrukce pro případ, že by u nich nemoc propukla až po příletu. Zvláštní pozornost úřady věnují přímým spojům z Kalkaty, přičemž lidé s příznaky budou okamžitě převezeni do karantény.

Kromě letišť Thajsko hlídá i jeskyně a přírodní parky, kde žijí netopýři. Turisté dostali doporučení, aby nelovili zvířata a nejedli volně nalezené plody. Nepál rovněž zvýšil pohotovost na letišti v Káthmándú i na pozemních hranicích, kde vznikly zdravotní koutky. Výzvou je zde především každodenní čilý pohyb lidí přes otevřenou hranici s indickým Západním Bengálskem.

Tchaj-wan plánuje zařadit nipah mezi nejpřísněji sledované infekce, což vyžaduje okamžité hlášení každého případu. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje tento virus za prioritní hrozbu s vysokým epidemickým potenciálem. Onemocnění začíná horečkou a bolestmi, ale může rychle přejít v dýchací potíže nebo smrtelný zánět mozku, přičemž úmrtnost dosahuje až 75 %.

K nákaze nejčastěji dochází konzumací ovoce nebo palmové šťávy znečištěné výměšky infikovaných zvířat. Virus byl poprvé identifikován v roce 1999 v Malajsii u chovatelů prasat. Klinický obraz je velmi proměnlivý a v těžkých případech napadá centrální nervovou soustavu, což vede k dezorientaci, křečím nebo hlubokému bezvědomí během několika desítek hodin.

Lidé, kteří infekci přežijí, se často potýkají s trvalými neurologickými následky nebo změnami osobnosti. V současnosti neexistuje schválená vakcína ani specifický lék, takže se péče omezuje na mírnění symptomů. Jedinou účinnou obranou je prevence, důkladná hygiena a vyhýbání se kontaktu s nemocnými zvířaty v oblastech jihovýchodní Asie.

Témata:
Stalo se