Tři ze čtyř nakažených zemřou. Opatření z doby covidu se kvůli dalšímu smrtelnému viru vrací

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixmac
Klára Marková 1. února 2026 20:20
Sdílej:

Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.

Nipah je zoonotické onemocnění přenášené na lidi hlavně od netopýrů a prasat, ovšem možný je i přenos mezi lidmi navzájem. V Západním Bengálsku je momentálně v izolaci zhruba sto osob poté, co testy potvrdily nákazu u pěti lidí, mezi nimiž jsou i zdravotníci. První případy se objevily u ošetřovatelů ze stejného okresu, což vyvolalo vážné obavy z šíření viru přímo v nemocnicích.

Thajské ministerstvo zdravotnictví posílilo dohled na klíčových mezinárodních letištích, jako jsou Suvarnabhumi nebo Phuket. Cestující z rizikové oblasti jsou kontrolováni, zda nemají horečku, a dostávají instrukce pro případ, že by u nich nemoc propukla až po příletu. Zvláštní pozornost úřady věnují přímým spojům z Kalkaty, přičemž lidé s příznaky budou okamžitě převezeni do karantény.

Kromě letišť Thajsko hlídá i jeskyně a přírodní parky, kde žijí netopýři. Turisté dostali doporučení, aby nelovili zvířata a nejedli volně nalezené plody. Nepál rovněž zvýšil pohotovost na letišti v Káthmándú i na pozemních hranicích, kde vznikly zdravotní koutky. Výzvou je zde především každodenní čilý pohyb lidí přes otevřenou hranici s indickým Západním Bengálskem.

Tchaj-wan plánuje zařadit nipah mezi nejpřísněji sledované infekce, což vyžaduje okamžité hlášení každého případu. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje tento virus za prioritní hrozbu s vysokým epidemickým potenciálem. Onemocnění začíná horečkou a bolestmi, ale může rychle přejít v dýchací potíže nebo smrtelný zánět mozku, přičemž úmrtnost dosahuje až 75 %.

K nákaze nejčastěji dochází konzumací ovoce nebo palmové šťávy znečištěné výměšky infikovaných zvířat. Virus byl poprvé identifikován v roce 1999 v Malajsii u chovatelů prasat. Klinický obraz je velmi proměnlivý a v těžkých případech napadá centrální nervovou soustavu, což vede k dezorientaci, křečím nebo hlubokému bezvědomí během několika desítek hodin.

Lidé, kteří infekci přežijí, se často potýkají s trvalými neurologickými následky nebo změnami osobnosti. V současnosti neexistuje schválená vakcína ani specifický lék, takže se péče omezuje na mírnění symptomů. Jedinou účinnou obranou je prevence, důkladná hygiena a vyhýbání se kontaktu s nemocnými zvířaty v oblastech jihovýchodní Asie.

Témata:
Stalo se
Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv není jediný. Existuje 24 úzkých míst, zablokováním jednoho z pěti hlavních by se svět zhroutil

Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.

Počasí
Ilustrační foto

Drsné dopady extrémního počasí: Klimatická krize není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška

Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.

Novinky
Ilustrační foto

Může to být někdo, koho znáte. Moderní špionáž prochází zásadní proměnou, zaměřuje se na civilisty

Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Jak vypadá běžný život Íránců pod každodenním izraelským bombardování

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.