Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Zdůraznil, že celá dohoda je postavena výhradně na tom, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň, přičemž ostatní záležitosti jsou podle něj v podstatě bezvýznamné. Dokument označil za neprostupnou zeď proti jadernému zbrojení a přirovnal jej k předchozí dohodě JCPOA z éry Baracka Obamy, která podle Trumpa mohla zničit celý Blízký východ. Dodal také, že aktuální ujednání bude zasláno ke schválení Kongresu Spojených států.
Podle vyjádření šéfa Bílého domu má samotný Írán velký zájem na rychlém dokončení celého procesu, aby se mohl vrátit k normálnímu fungování a obchodu. Druhá fáze rozhovorů by proto měla proběhnout včas. Absenci zveřejněného textu prezident zdůvodnil tím, že nejprve vyžaduje oficiální rámec, přičemž v budoucnu plánuje uspořádat tiskovou konferenci, kde celý dokument přečte slovo od slova. Potvrdil rovněž, že klíčová námořní tepna v podobě Hormuzského průlivu bude otevřena bez jakýchkoli poplatků, a to i po uplynutí původně stanoveného šedesátidenního období.
Lodní doprava v Hormuzském průlivu však od nedělního oznámení dohody zůstává podle údajů platformy MarineTraffic na velmi nízké úrovni. Analytici identifikovali pouze sedm plavidel, konkrétně tři tankery a čtyři nákladní lodě, která touto trasou proplula do Ománského zálivu. Podle námořní zpravodajské společnosti Windward jeden z tankerů na zkapalněný ropný plyn proplul bez vysílání své polohy. Prvním plavidlem, které úžinou prošlo se zapnutým transpondérem, byl tanker Disha převážející zkapalněný zemní plyn, jenž nyní směřuje do indického přístavu Dahej.
Pohyb lodí v této oblasti se drží hluboko pod běžným standardem. V uplynulém týdnu proplouvalo průlivem v průměru pět až šest plavidel denně, zatímco před vypuknutím konfliktu to bylo více než sto lodí každý den. K celé situaci se vyjádřilo také Katar, který jako jeden z klíčových zprostředkovatelů vyjádřil opatrný optimismus. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Mážid Ansárí potvrdil, že Katar byl součástí vyjednávacího týmu vedeného Pákistánem, a vyjádřil naději, že podpis memoranda povede k posílení regionální bezpečnosti a umožní zemi opět zásobovat svět energiemi.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.