Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Zdůraznil, že celá dohoda je postavena výhradně na tom, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň, přičemž ostatní záležitosti jsou podle něj v podstatě bezvýznamné. Dokument označil za neprostupnou zeď proti jadernému zbrojení a přirovnal jej k předchozí dohodě JCPOA z éry Baracka Obamy, která podle Trumpa mohla zničit celý Blízký východ. Dodal také, že aktuální ujednání bude zasláno ke schválení Kongresu Spojených států.
Podle vyjádření šéfa Bílého domu má samotný Írán velký zájem na rychlém dokončení celého procesu, aby se mohl vrátit k normálnímu fungování a obchodu. Druhá fáze rozhovorů by proto měla proběhnout včas. Absenci zveřejněného textu prezident zdůvodnil tím, že nejprve vyžaduje oficiální rámec, přičemž v budoucnu plánuje uspořádat tiskovou konferenci, kde celý dokument přečte slovo od slova. Potvrdil rovněž, že klíčová námořní tepna v podobě Hormuzského průlivu bude otevřena bez jakýchkoli poplatků, a to i po uplynutí původně stanoveného šedesátidenního období.
Lodní doprava v Hormuzském průlivu však od nedělního oznámení dohody zůstává podle údajů platformy MarineTraffic na velmi nízké úrovni. Analytici identifikovali pouze sedm plavidel, konkrétně tři tankery a čtyři nákladní lodě, která touto trasou proplula do Ománského zálivu. Podle námořní zpravodajské společnosti Windward jeden z tankerů na zkapalněný ropný plyn proplul bez vysílání své polohy. Prvním plavidlem, které úžinou prošlo se zapnutým transpondérem, byl tanker Disha převážející zkapalněný zemní plyn, jenž nyní směřuje do indického přístavu Dahej.
Pohyb lodí v této oblasti se drží hluboko pod běžným standardem. V uplynulém týdnu proplouvalo průlivem v průměru pět až šest plavidel denně, zatímco před vypuknutím konfliktu to bylo více než sto lodí každý den. K celé situaci se vyjádřilo také Katar, který jako jeden z klíčových zprostředkovatelů vyjádřil opatrný optimismus. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Mážid Ansárí potvrdil, že Katar byl součástí vyjednávacího týmu vedeného Pákistánem, a vyjádřil naději, že podpis memoranda povede k posílení regionální bezpečnosti a umožní zemi opět zásobovat svět energiemi.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.