Slovensko zasáhla nesmírně smutná zpráva, která otřásla nejen zdravotnickou veřejností, ale i širokou společností. Jedenáctiletý chlapec, jenž byl hospitalizován s vážným poškozením mozku způsobeným vzácnou amébou Naegleria fowleri, v nemocnici svůj boj o život bohužel prohrál. Lékaři z Národního ústavu dětských nemocí v Bratislavě potvrdili, že navzdory maximálnímu úsilí a nejmodernější dostupné péči nebylo dítě možné zachránit.
Chlapce přijali do nemocnice během uplynulého víkendu ve vážném stavu, kdy již vykazoval symptomy těžkého zánětu centrální nervové soustavy. Podezření se brzy zaměřilo na infekci mimořádně nebezpečnou amébou Naegleria fowleri, která může způsobit primární amébovou meningoencefalitidu – nemoc, která téměř vždy končí smrtí. Na Slovensku je takový případ zcela výjimečný, a proto okamžitě vyvolal mimořádná hygienická i laboratorní opatření.
Podle dostupných informací chlapec krátce před onemocněním navštívil termální koupaliště Vadaš v Štúrově. Toto zařízení bylo okamžitě uzavřeno a probíhá detailní mikrobiologický rozbor vody. Výsledky, které by mohly potvrdit nebo vyvrátit přítomnost nebezpečné améby ve vodě, by měly být k dispozici v pátek 20. června. Regionální úřad veřejného zdravotnictví v Nových Zámcích označil prováděnou analýzu za mimořádně citlivou a časově náročnou.
Provozovatelé koupaliště uvedli, že plně spolupracují s hygieniky a že jejich hlavní prioritou je bezpečnost návštěvníků. Do pátku zůstává areál z preventivních důvodů uzavřen. Zatím nebyly hlášeny žádné další případy, což zvyšuje naději, že se jedná o ojedinělou, byť tragickou událost.
Naegleria fowleri je mikroskopická jednobuněčná améba, která se vyskytuje přirozeně ve sladkovodním prostředí – především v teplé vodě. Objevuje se v jezerech, řekách, horkých pramenech, ale i v nedostatečně dezinfikovaných bazénech. Nepřežije ve slané nebo řádně chlorované vodě. Nejlépe se jí daří při teplotách mezi 25 až 40 stupni Celsia, což je důvod, proč se riziko zvyšuje v letních měsících.
K infekci dochází tehdy, když se voda obsahující amébu dostane do těla nosem – typicky při koupání, potápění nebo skocích do vody. Améba pak putuje čichovým nervem do mozku, kde napadá mozkovou tkáň. Onemocnění se nešíří pitím vody a není přenosné mezi lidmi.
První příznaky se obvykle objeví do devíti dnů od infekce a zahrnují horečku, bolest hlavy, nevolnost a ztuhlost šíje. Následuje rychlé zhoršení stavu – halucinace, zmatenost, křeče a bezvědomí. Smrt nastává často do pěti dnů od propuknutí příznaků. Diagnostika je složitá a léčba mimořádně obtížná, protože běžná antibiotika nejsou účinná. Na světě přežilo jen několik málo lidí, většinou díky včasnému podání experimentálních léků jako je miltefosin a extrémnímu chlazení organismu.
Hlavní hygienička Slovenské republiky Tatiana Červeňová oznámila, že v reakci na tuto tragédii budou na celém území Slovenska prováděny mimořádné odběry vody ve veřejných koupalištích, kromě standardních hygienických kontrol. Cílem je zajistit maximální bezpečnost a předejít dalším možným nákazám.
Statistiky ukazují, že oběťmi bývají nejčastěji mladí chlapci ve věku kolem 12 let. I proto odborníci apelují na rodiče, aby byli při návštěvách vodních ploch obezřetní. Riziko zůstává extrémně nízké, ale vzhledem k následkům se doporučuje zvýšená opatrnost.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.