Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek vzbudil pozornost veřejnosti poté, co se na svých sociálních sítích pochlubil jízdou rychlostí 250 km/h ve svém mercedesu. Snímek z palubní desky ukazuje překročení hranice 200 km/h, přičemž některé indicie naznačují, že k jízdě mohlo dojít na dálnici D5 v Česku, kde platí plošné rychlostní omezení. Policie již událost začala prověřovat.
"Po té co jsem celý víkend hostil úchvatnou mezinárodní konferenci v Kaiserštejnském paláci jsem za první 3 dny tohoto týdne zvládl v Bavorsku v rámci průmyslového výboru Europarlamentu navštívit a diskutovat problematiku s konstrukčním oddělením automobilky BWW, fyzikální ústavy, technickou univerzitu, vědecké konference ohledně energetiky, nukleární fúze, bezpečnostní konferenci ohledně obrany atd. V automobilce jsem měl tvrdý projev proti ELV, 2035, FE atd., ve výzkumném centru pro jadernou fúzi a na technické univerzitě jsem pojmenoval realitu týkající se nekonkurenceschopnosti vůči USA a Číně díky bruselskému přístupu, nedostatku motivace soukromých investorů vůbec existovat v EU, a vedení jsem dal najevo, jak zločinné bylo vypnutí jaderných elektráren v Německu díky přítomným kolegům od Zelených. Představitelé fyzikální fakulty v Mnichově při společném obědem potvrdili, že ani příslušné obory se v Německu již záměrně nestudují a dali mi zcela za pravdu! Na bezpečnostní konferenci jsem si vzal slovo opět jako poslední, odmítl jsem absolutně tvrzení jednoho z ředitelů, že "pro EU není problém vojensky konkurovat v konfliktu Rusku", připomněl jsem nutnost realistické debaty, nukleární odstrašení, nutnost rekonstrukce atlantických vztahů a silnou a nezpochybňovanou integraci v rámci NATO a odsoudil jsem naivismus s jakým byla prezentována představa o bezpečnostní situaci a schopnosti do pár let být v dalším "velkém konfliktu"," napsal Turek na Facebooku.
Ve svém příspěvku Turek mimo jiné zmínil, že během posledních dní v Německu absolvoval řadu mítinků s podnikateli z automobilového průmyslu. Fotografii ukazující rychlost 250 km/h sdílel při cestě z Mnichova.
Z popisku však není jasné, zda v daný okamžik ještě byl na německém území, kde na některých dálnicích omezení neplatí, nebo už v České republice. Podle diskuzí na sociálních sítích ale jde o českou dálnici.
"Jet v plném provozu na dálnici přes 200 km/h a fotit se u toho na telefon, může jen sobecký machr, kterému je bezpečnost ostatních úplně ukradená. U toho pána nepřekvapí…." uvedla k celé věci europoslankyně Danuše Nerudová.
Policie se podle webu Novinky případem začala zabývat z úřední povinnosti. Pokud by bylo potvrzeno, že se incident odehrál na českém území, Turek by se dopustil dopravního přestupku.
Prohřeškem by mohla být i manipulace s mobilním telefonem během jízdy, což v minulosti stálo pokutu například bývalého premiéra Andreje Babiše či prezidenta Petra Pavla, který byl přistižen při jízdě na motorce bez helmy.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.