Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek vzbudil pozornost veřejnosti poté, co se na svých sociálních sítích pochlubil jízdou rychlostí 250 km/h ve svém mercedesu. Snímek z palubní desky ukazuje překročení hranice 200 km/h, přičemž některé indicie naznačují, že k jízdě mohlo dojít na dálnici D5 v Česku, kde platí plošné rychlostní omezení. Policie již událost začala prověřovat.
"Po té co jsem celý víkend hostil úchvatnou mezinárodní konferenci v Kaiserštejnském paláci jsem za první 3 dny tohoto týdne zvládl v Bavorsku v rámci průmyslového výboru Europarlamentu navštívit a diskutovat problematiku s konstrukčním oddělením automobilky BWW, fyzikální ústavy, technickou univerzitu, vědecké konference ohledně energetiky, nukleární fúze, bezpečnostní konferenci ohledně obrany atd. V automobilce jsem měl tvrdý projev proti ELV, 2035, FE atd., ve výzkumném centru pro jadernou fúzi a na technické univerzitě jsem pojmenoval realitu týkající se nekonkurenceschopnosti vůči USA a Číně díky bruselskému přístupu, nedostatku motivace soukromých investorů vůbec existovat v EU, a vedení jsem dal najevo, jak zločinné bylo vypnutí jaderných elektráren v Německu díky přítomným kolegům od Zelených. Představitelé fyzikální fakulty v Mnichově při společném obědem potvrdili, že ani příslušné obory se v Německu již záměrně nestudují a dali mi zcela za pravdu! Na bezpečnostní konferenci jsem si vzal slovo opět jako poslední, odmítl jsem absolutně tvrzení jednoho z ředitelů, že "pro EU není problém vojensky konkurovat v konfliktu Rusku", připomněl jsem nutnost realistické debaty, nukleární odstrašení, nutnost rekonstrukce atlantických vztahů a silnou a nezpochybňovanou integraci v rámci NATO a odsoudil jsem naivismus s jakým byla prezentována představa o bezpečnostní situaci a schopnosti do pár let být v dalším "velkém konfliktu"," napsal Turek na Facebooku.
Ve svém příspěvku Turek mimo jiné zmínil, že během posledních dní v Německu absolvoval řadu mítinků s podnikateli z automobilového průmyslu. Fotografii ukazující rychlost 250 km/h sdílel při cestě z Mnichova.
Z popisku však není jasné, zda v daný okamžik ještě byl na německém území, kde na některých dálnicích omezení neplatí, nebo už v České republice. Podle diskuzí na sociálních sítích ale jde o českou dálnici.
"Jet v plném provozu na dálnici přes 200 km/h a fotit se u toho na telefon, může jen sobecký machr, kterému je bezpečnost ostatních úplně ukradená. U toho pána nepřekvapí…." uvedla k celé věci europoslankyně Danuše Nerudová.
Policie se podle webu Novinky případem začala zabývat z úřední povinnosti. Pokud by bylo potvrzeno, že se incident odehrál na českém území, Turek by se dopustil dopravního přestupku.
Prohřeškem by mohla být i manipulace s mobilním telefonem během jízdy, což v minulosti stálo pokutu například bývalého premiéra Andreje Babiše či prezidenta Petra Pavla, který byl přistižen při jízdě na motorce bez helmy.
Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.