Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek vzbudil pozornost veřejnosti poté, co se na svých sociálních sítích pochlubil jízdou rychlostí 250 km/h ve svém mercedesu. Snímek z palubní desky ukazuje překročení hranice 200 km/h, přičemž některé indicie naznačují, že k jízdě mohlo dojít na dálnici D5 v Česku, kde platí plošné rychlostní omezení. Policie již událost začala prověřovat.
"Po té co jsem celý víkend hostil úchvatnou mezinárodní konferenci v Kaiserštejnském paláci jsem za první 3 dny tohoto týdne zvládl v Bavorsku v rámci průmyslového výboru Europarlamentu navštívit a diskutovat problematiku s konstrukčním oddělením automobilky BWW, fyzikální ústavy, technickou univerzitu, vědecké konference ohledně energetiky, nukleární fúze, bezpečnostní konferenci ohledně obrany atd. V automobilce jsem měl tvrdý projev proti ELV, 2035, FE atd., ve výzkumném centru pro jadernou fúzi a na technické univerzitě jsem pojmenoval realitu týkající se nekonkurenceschopnosti vůči USA a Číně díky bruselskému přístupu, nedostatku motivace soukromých investorů vůbec existovat v EU, a vedení jsem dal najevo, jak zločinné bylo vypnutí jaderných elektráren v Německu díky přítomným kolegům od Zelených. Představitelé fyzikální fakulty v Mnichově při společném obědem potvrdili, že ani příslušné obory se v Německu již záměrně nestudují a dali mi zcela za pravdu! Na bezpečnostní konferenci jsem si vzal slovo opět jako poslední, odmítl jsem absolutně tvrzení jednoho z ředitelů, že "pro EU není problém vojensky konkurovat v konfliktu Rusku", připomněl jsem nutnost realistické debaty, nukleární odstrašení, nutnost rekonstrukce atlantických vztahů a silnou a nezpochybňovanou integraci v rámci NATO a odsoudil jsem naivismus s jakým byla prezentována představa o bezpečnostní situaci a schopnosti do pár let být v dalším "velkém konfliktu"," napsal Turek na Facebooku.
Ve svém příspěvku Turek mimo jiné zmínil, že během posledních dní v Německu absolvoval řadu mítinků s podnikateli z automobilového průmyslu. Fotografii ukazující rychlost 250 km/h sdílel při cestě z Mnichova.
Z popisku však není jasné, zda v daný okamžik ještě byl na německém území, kde na některých dálnicích omezení neplatí, nebo už v České republice. Podle diskuzí na sociálních sítích ale jde o českou dálnici.
"Jet v plném provozu na dálnici přes 200 km/h a fotit se u toho na telefon, může jen sobecký machr, kterému je bezpečnost ostatních úplně ukradená. U toho pána nepřekvapí…." uvedla k celé věci europoslankyně Danuše Nerudová.
Policie se podle webu Novinky případem začala zabývat z úřední povinnosti. Pokud by bylo potvrzeno, že se incident odehrál na českém území, Turek by se dopustil dopravního přestupku.
Prohřeškem by mohla být i manipulace s mobilním telefonem během jízdy, což v minulosti stálo pokutu například bývalého premiéra Andreje Babiše či prezidenta Petra Pavla, který byl přistižen při jízdě na motorce bez helmy.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.