Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek vzbudil pozornost veřejnosti poté, co se na svých sociálních sítích pochlubil jízdou rychlostí 250 km/h ve svém mercedesu. Snímek z palubní desky ukazuje překročení hranice 200 km/h, přičemž některé indicie naznačují, že k jízdě mohlo dojít na dálnici D5 v Česku, kde platí plošné rychlostní omezení. Policie již událost začala prověřovat.
"Po té co jsem celý víkend hostil úchvatnou mezinárodní konferenci v Kaiserštejnském paláci jsem za první 3 dny tohoto týdne zvládl v Bavorsku v rámci průmyslového výboru Europarlamentu navštívit a diskutovat problematiku s konstrukčním oddělením automobilky BWW, fyzikální ústavy, technickou univerzitu, vědecké konference ohledně energetiky, nukleární fúze, bezpečnostní konferenci ohledně obrany atd. V automobilce jsem měl tvrdý projev proti ELV, 2035, FE atd., ve výzkumném centru pro jadernou fúzi a na technické univerzitě jsem pojmenoval realitu týkající se nekonkurenceschopnosti vůči USA a Číně díky bruselskému přístupu, nedostatku motivace soukromých investorů vůbec existovat v EU, a vedení jsem dal najevo, jak zločinné bylo vypnutí jaderných elektráren v Německu díky přítomným kolegům od Zelených. Představitelé fyzikální fakulty v Mnichově při společném obědem potvrdili, že ani příslušné obory se v Německu již záměrně nestudují a dali mi zcela za pravdu! Na bezpečnostní konferenci jsem si vzal slovo opět jako poslední, odmítl jsem absolutně tvrzení jednoho z ředitelů, že "pro EU není problém vojensky konkurovat v konfliktu Rusku", připomněl jsem nutnost realistické debaty, nukleární odstrašení, nutnost rekonstrukce atlantických vztahů a silnou a nezpochybňovanou integraci v rámci NATO a odsoudil jsem naivismus s jakým byla prezentována představa o bezpečnostní situaci a schopnosti do pár let být v dalším "velkém konfliktu"," napsal Turek na Facebooku.
Ve svém příspěvku Turek mimo jiné zmínil, že během posledních dní v Německu absolvoval řadu mítinků s podnikateli z automobilového průmyslu. Fotografii ukazující rychlost 250 km/h sdílel při cestě z Mnichova.
Z popisku však není jasné, zda v daný okamžik ještě byl na německém území, kde na některých dálnicích omezení neplatí, nebo už v České republice. Podle diskuzí na sociálních sítích ale jde o českou dálnici.
"Jet v plném provozu na dálnici přes 200 km/h a fotit se u toho na telefon, může jen sobecký machr, kterému je bezpečnost ostatních úplně ukradená. U toho pána nepřekvapí…." uvedla k celé věci europoslankyně Danuše Nerudová.
Policie se podle webu Novinky případem začala zabývat z úřední povinnosti. Pokud by bylo potvrzeno, že se incident odehrál na českém území, Turek by se dopustil dopravního přestupku.
Prohřeškem by mohla být i manipulace s mobilním telefonem během jízdy, což v minulosti stálo pokutu například bývalého premiéra Andreje Babiše či prezidenta Petra Pavla, který byl přistižen při jízdě na motorce bez helmy.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.