Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek vzbudil pozornost veřejnosti poté, co se na svých sociálních sítích pochlubil jízdou rychlostí 250 km/h ve svém mercedesu. Snímek z palubní desky ukazuje překročení hranice 200 km/h, přičemž některé indicie naznačují, že k jízdě mohlo dojít na dálnici D5 v Česku, kde platí plošné rychlostní omezení. Policie již událost začala prověřovat.
"Po té co jsem celý víkend hostil úchvatnou mezinárodní konferenci v Kaiserštejnském paláci jsem za první 3 dny tohoto týdne zvládl v Bavorsku v rámci průmyslového výboru Europarlamentu navštívit a diskutovat problematiku s konstrukčním oddělením automobilky BWW, fyzikální ústavy, technickou univerzitu, vědecké konference ohledně energetiky, nukleární fúze, bezpečnostní konferenci ohledně obrany atd. V automobilce jsem měl tvrdý projev proti ELV, 2035, FE atd., ve výzkumném centru pro jadernou fúzi a na technické univerzitě jsem pojmenoval realitu týkající se nekonkurenceschopnosti vůči USA a Číně díky bruselskému přístupu, nedostatku motivace soukromých investorů vůbec existovat v EU, a vedení jsem dal najevo, jak zločinné bylo vypnutí jaderných elektráren v Německu díky přítomným kolegům od Zelených. Představitelé fyzikální fakulty v Mnichově při společném obědem potvrdili, že ani příslušné obory se v Německu již záměrně nestudují a dali mi zcela za pravdu! Na bezpečnostní konferenci jsem si vzal slovo opět jako poslední, odmítl jsem absolutně tvrzení jednoho z ředitelů, že "pro EU není problém vojensky konkurovat v konfliktu Rusku", připomněl jsem nutnost realistické debaty, nukleární odstrašení, nutnost rekonstrukce atlantických vztahů a silnou a nezpochybňovanou integraci v rámci NATO a odsoudil jsem naivismus s jakým byla prezentována představa o bezpečnostní situaci a schopnosti do pár let být v dalším "velkém konfliktu"," napsal Turek na Facebooku.
Ve svém příspěvku Turek mimo jiné zmínil, že během posledních dní v Německu absolvoval řadu mítinků s podnikateli z automobilového průmyslu. Fotografii ukazující rychlost 250 km/h sdílel při cestě z Mnichova.
Z popisku však není jasné, zda v daný okamžik ještě byl na německém území, kde na některých dálnicích omezení neplatí, nebo už v České republice. Podle diskuzí na sociálních sítích ale jde o českou dálnici.
"Jet v plném provozu na dálnici přes 200 km/h a fotit se u toho na telefon, může jen sobecký machr, kterému je bezpečnost ostatních úplně ukradená. U toho pána nepřekvapí…." uvedla k celé věci europoslankyně Danuše Nerudová.
Policie se podle webu Novinky případem začala zabývat z úřední povinnosti. Pokud by bylo potvrzeno, že se incident odehrál na českém území, Turek by se dopustil dopravního přestupku.
Prohřeškem by mohla být i manipulace s mobilním telefonem během jízdy, což v minulosti stálo pokutu například bývalého premiéra Andreje Babiše či prezidenta Petra Pavla, který byl přistižen při jízdě na motorce bez helmy.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.