Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Náhlé zvraty ze suchého do vlhkého počasí mohou podle vědců zásadně zvýšit riziko bleskových povodní. Intenzivní déšť dopadající na vyprahlou a ztvrdlou půdu se totiž nedokáže vsáknout do země a voda místo toho rychle stéká po povrchu.
Tento jev vede k lokálním záplavám, erozi půdy a ke zhoršení kvality vody, protože prudké přívaly deště splachují do koryt řek znečišťující látky. Naopak rychlé přechody z vlhka do sucha komplikují zvládání nedostatku vody, jelikož předchozí deštivé období může v lidech vyvolat falešný pocit bezpečí těsně před nástupem prudkého sucha.
Vědci ve své studii, kterou zveřejnil odborný časopis Earth’s Future, využili klimatické projekce a hydrologický model k simulaci změn v šesti stech devadesáti osmi povodích ve Spojeném království při scénářích oteplení o dva a o čtyři stupně Celsia.
Hydroklimatický bič byl v práci definován jako situace, kdy se měsíční průtok v řece změní z neobvykle nízkého na neobvykle vysoký, případně naopak. Hlavní autorka výzkumu Yi He z University of East Anglia upozornila, že Británie již tyto rychlé zvraty zažívá, a problém se tak stává velmi naléhavým.
Modelování ukázalo, že při oteplení o dva i o čtyři stupně se očekává plošný nárůst frekvence obou typů těchto náhlých zvratů. V některých povodích by se mohl počet těchto událostí zvýšit ze zhruba čtyř během třicetiletého období v letech devatenáct set osmdesát jedna až dva tisíce deset na celých devět případů při pesimističtějším scénáři výraznějšího oteplení.
Tento nárůst se předpokládá na většině území Spojeného království, přičemž největší nárůst přechodů ze sucha do vlhka pravděpodobně postihne jižní Wales, Severní Irsko, severní a západní Anglii a části jihovýchodní Anglie.
Podle doktorky He budou tyto rychlé změny stále více komplikovat management vodních zdrojů, protože vytvoří enormní tlak na protipovodňovou ochranu i systémy pro boj se suchem zároveň. Tradiční přístupy zaměřené na izolované události již nebudou stačit a bude nutné plánovat opatření pro celé navazující sekvence těchto extrémů.
Autoři studie proto zdůraznili potřebu adaptací přizpůsobených konkrétním regionům, což zahrnuje lepší řízení povodňových rizik a navýšení kapacit pro zadržování vody během deštivých období. Modelování v Británii slouží jako důležitý testovací případ pro mírná pásma po celém světě, neboť nabízí pohled na to, jak stoupající teploty změní průtoky řek a rizika záplav i sucha na celém světě.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
