V Belému, městě na ústí Amazonky, kde se letos v listopadu uskuteční klimatický summit COP30, vrcholí přípravy – a zároveň roste kritika. Aby se mohlo konat největší diplomatické setkání v historii deštného pralesa, byla část městské zeleně vykácena a nahrazena betonem a ocelovými "eko-stromy".
Guvernér státu Pará Helder Barbalho však tvrdí, že jde o "novou historii" Amazonie. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník The Guardian uvedl, že všechny projekty budou dokončeny včas a že konference přinese Belému dlouhodobé výhody – zejména tím, že dá hlas občanské společnosti po třech summitech v autoritářských zemích.
Belém, jedno z nejchudších brazilských měst, zažívá bezprecedentní stavební boom: rozšiřuje se letiště, budují se nové silnice i konferenční centra. Avšak realitu stíní problémy – hotely skokově zdražily a federální vláda musela hrozit stíháním spekulantů, doprava kolabuje a environmentální skupiny varují, že město přijde po summitu o více zeleně, než kolik jí mělo před ním.
Obzvlášť kritizované jsou nové "eko-stromy" v městském parku, vyrobené z recyklované oceli a inspirované Singapurem. Úředníci přiznali, že kvůli špatné kvalitě půdy nebylo možné vysadit skutečné stromy. Belém, kdysi známý jako město mangovníků, přišel v posledních dvaceti letech o značnou část své městské vegetace – a COP30 tyto ztráty ještě urychlil.
Guvernér Barbalho ale oponuje: nové silnice podle něj snižují emise z dopravy a byly plánovány s ohledem na ekologické standardy – například pomocí přechodů pro zvířata. Zdůrazňuje také snížení odlesňování v Pará o polovinu od roku 2018, ambiciózní reforestační program a snahu rozvíjet "bioekonomiku" jako alternativu k chovu dobytka.
Přesto někteří levicoví aktivisté Barbalha podezírají z toho, že si hlavně buduje politickou kariéru – v roce 2022 přiznal majetek v hodnotě téměř 19 milionů realů, včetně tisíců kusů dobytka. Přesto mu mnozí uznávají schopnost zajistit pro region prestižní summit a jeho otevřenost občanské společnosti.
Přípravy na COP30 ale komplikují nejen domácí problémy. Globální napětí, nedostatek financování klimatických opatření a odstupování USA od Pařížské dohody pod vedením Donalda Trumpa ohrožují samotnou podstatu mezinárodních klimatických jednání. Brazilský velvyslanec a předseda summitu André Aranha Corrêa do Lago proto navrhl, aby hlavní roli v prosazování změn převzala občanská společnost.
Indiánské a environmentální skupiny dostanou prostor jak v oficiálním areálu summitu, tak na paralelním "summitu lidu" v prostorách univerzity, kde se očekává účast asi 15 tisíc lidí. I přes obavy z militarizace města a možného násilí při demonstracích panuje mezi aktivisty odhodlání ukázat světu jinou, městskou tvář Amazonie.
"Je to příležitost nejen pro svět, ale i pro samotnou Brazílii poznat Amazonii jinak," říká Mariana Guimarães z výboru občanské společnosti COP30. "Mnozí si myslí, že přijdou do hustého pralesa – ale místo toho objeví naši kulturu, hudbu a kuchyni."
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.
Přicházejí první reakce českých politiků na drtivé vítězství Petera Magyara nad Viktorem Orbánem v maďarských parlamentních volbách. Vítězi pogratuloval Andrej Babiš (ANO), reagovali také předsedové některých opozičních stran.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.