V Belému, městě na ústí Amazonky, kde se letos v listopadu uskuteční klimatický summit COP30, vrcholí přípravy – a zároveň roste kritika. Aby se mohlo konat největší diplomatické setkání v historii deštného pralesa, byla část městské zeleně vykácena a nahrazena betonem a ocelovými "eko-stromy".
Guvernér státu Pará Helder Barbalho však tvrdí, že jde o "novou historii" Amazonie. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník The Guardian uvedl, že všechny projekty budou dokončeny včas a že konference přinese Belému dlouhodobé výhody – zejména tím, že dá hlas občanské společnosti po třech summitech v autoritářských zemích.
Belém, jedno z nejchudších brazilských měst, zažívá bezprecedentní stavební boom: rozšiřuje se letiště, budují se nové silnice i konferenční centra. Avšak realitu stíní problémy – hotely skokově zdražily a federální vláda musela hrozit stíháním spekulantů, doprava kolabuje a environmentální skupiny varují, že město přijde po summitu o více zeleně, než kolik jí mělo před ním.
Obzvlášť kritizované jsou nové "eko-stromy" v městském parku, vyrobené z recyklované oceli a inspirované Singapurem. Úředníci přiznali, že kvůli špatné kvalitě půdy nebylo možné vysadit skutečné stromy. Belém, kdysi známý jako město mangovníků, přišel v posledních dvaceti letech o značnou část své městské vegetace – a COP30 tyto ztráty ještě urychlil.
Guvernér Barbalho ale oponuje: nové silnice podle něj snižují emise z dopravy a byly plánovány s ohledem na ekologické standardy – například pomocí přechodů pro zvířata. Zdůrazňuje také snížení odlesňování v Pará o polovinu od roku 2018, ambiciózní reforestační program a snahu rozvíjet "bioekonomiku" jako alternativu k chovu dobytka.
Přesto někteří levicoví aktivisté Barbalha podezírají z toho, že si hlavně buduje politickou kariéru – v roce 2022 přiznal majetek v hodnotě téměř 19 milionů realů, včetně tisíců kusů dobytka. Přesto mu mnozí uznávají schopnost zajistit pro region prestižní summit a jeho otevřenost občanské společnosti.
Přípravy na COP30 ale komplikují nejen domácí problémy. Globální napětí, nedostatek financování klimatických opatření a odstupování USA od Pařížské dohody pod vedením Donalda Trumpa ohrožují samotnou podstatu mezinárodních klimatických jednání. Brazilský velvyslanec a předseda summitu André Aranha Corrêa do Lago proto navrhl, aby hlavní roli v prosazování změn převzala občanská společnost.
Indiánské a environmentální skupiny dostanou prostor jak v oficiálním areálu summitu, tak na paralelním "summitu lidu" v prostorách univerzity, kde se očekává účast asi 15 tisíc lidí. I přes obavy z militarizace města a možného násilí při demonstracích panuje mezi aktivisty odhodlání ukázat světu jinou, městskou tvář Amazonie.
"Je to příležitost nejen pro svět, ale i pro samotnou Brazílii poznat Amazonii jinak," říká Mariana Guimarães z výboru občanské společnosti COP30. "Mnozí si myslí, že přijdou do hustého pralesa – ale místo toho objeví naši kulturu, hudbu a kuchyni."
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.