V Belému, městě na ústí Amazonky, kde se letos v listopadu uskuteční klimatický summit COP30, vrcholí přípravy – a zároveň roste kritika. Aby se mohlo konat největší diplomatické setkání v historii deštného pralesa, byla část městské zeleně vykácena a nahrazena betonem a ocelovými "eko-stromy".
Guvernér státu Pará Helder Barbalho však tvrdí, že jde o "novou historii" Amazonie. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník The Guardian uvedl, že všechny projekty budou dokončeny včas a že konference přinese Belému dlouhodobé výhody – zejména tím, že dá hlas občanské společnosti po třech summitech v autoritářských zemích.
Belém, jedno z nejchudších brazilských měst, zažívá bezprecedentní stavební boom: rozšiřuje se letiště, budují se nové silnice i konferenční centra. Avšak realitu stíní problémy – hotely skokově zdražily a federální vláda musela hrozit stíháním spekulantů, doprava kolabuje a environmentální skupiny varují, že město přijde po summitu o více zeleně, než kolik jí mělo před ním.
Obzvlášť kritizované jsou nové "eko-stromy" v městském parku, vyrobené z recyklované oceli a inspirované Singapurem. Úředníci přiznali, že kvůli špatné kvalitě půdy nebylo možné vysadit skutečné stromy. Belém, kdysi známý jako město mangovníků, přišel v posledních dvaceti letech o značnou část své městské vegetace – a COP30 tyto ztráty ještě urychlil.
Guvernér Barbalho ale oponuje: nové silnice podle něj snižují emise z dopravy a byly plánovány s ohledem na ekologické standardy – například pomocí přechodů pro zvířata. Zdůrazňuje také snížení odlesňování v Pará o polovinu od roku 2018, ambiciózní reforestační program a snahu rozvíjet "bioekonomiku" jako alternativu k chovu dobytka.
Přesto někteří levicoví aktivisté Barbalha podezírají z toho, že si hlavně buduje politickou kariéru – v roce 2022 přiznal majetek v hodnotě téměř 19 milionů realů, včetně tisíců kusů dobytka. Přesto mu mnozí uznávají schopnost zajistit pro region prestižní summit a jeho otevřenost občanské společnosti.
Přípravy na COP30 ale komplikují nejen domácí problémy. Globální napětí, nedostatek financování klimatických opatření a odstupování USA od Pařížské dohody pod vedením Donalda Trumpa ohrožují samotnou podstatu mezinárodních klimatických jednání. Brazilský velvyslanec a předseda summitu André Aranha Corrêa do Lago proto navrhl, aby hlavní roli v prosazování změn převzala občanská společnost.
Indiánské a environmentální skupiny dostanou prostor jak v oficiálním areálu summitu, tak na paralelním "summitu lidu" v prostorách univerzity, kde se očekává účast asi 15 tisíc lidí. I přes obavy z militarizace města a možného násilí při demonstracích panuje mezi aktivisty odhodlání ukázat světu jinou, městskou tvář Amazonie.
"Je to příležitost nejen pro svět, ale i pro samotnou Brazílii poznat Amazonii jinak," říká Mariana Guimarães z výboru občanské společnosti COP30. "Mnozí si myslí, že přijdou do hustého pralesa – ale místo toho objeví naši kulturu, hudbu a kuchyni."
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.