Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
Ruský vůdce dodal, že Kreml je připraven na vážnou diskuzi o návrhu. Šance na rychlý průlom však zůstávají malé poté, co Putin zopakoval své nekompromisní požadavky. Uvedl, že válka na Ukrajině skončí pouze tehdy, „jakmile se ukrajinské jednotky stáhnou z území, která okupují“. Pokud tak neučiní, Rusko toho dosáhne vojenskými prostředky.
V současné době Rusko okupuje zhruba 20 procent území, které je mezinárodně uznáno jako suverénní součást Ukrajiny. Jedná se o téměř celý Luhanský region a části Chersonské, Doněcké a Záporožské oblasti. Moskva přitom požaduje, aby se Ukrajina vzdala celého území těchto čtyř regionů, které sice anektovala, ale dosud plně nedobyla. Zásadní je, že požadovaná oblast zahrnuje i takzvaný „pevnostní pás“ silně bráněných měst a obcí, které jsou klíčové pro bezpečnost Ukrajiny. Kyjev a jeho evropští spojenci dali jasně najevo, že územní ústupky představují pro ně nepřekročitelnou červenou linii.
Putinova čtvrteční prohlášení jsou nejsilnějším signálem, že Rusko není ochotno ustoupit, a to navzdory tomu, že američtí představitelé, včetně Donalda Trumpa, dříve hovořili o „obrovském pokroku“ v jejich snahách o ukončení války. Rusko v posledních týdnech zaznamenalo na východní frontové linii jisté zisky, zejména v okolí města Pokrovsk. Nicméně americký monitor konfliktů, Institut pro studium války, uvedl, že data o rychlosti postupu ruských sil naznačují, že „ruské vojenské vítězství na Ukrajině není nevyhnutelné“ a rychlé dobytí zbytku Doněcké oblasti se nechystá.
Vyjádření Kremlu přišlo poté, co ukrajinští a evropští představitelé původně silně odmítali 28-bodový mírový plán, který byl vypracován Spojenými státy za zjevného značného přispění Ruska. Původní návrh reflektoval rozsáhlý seznam ruských požadavků, včetně požadavku na snížení ukrajinské armády a zákaz vstupu Ukrajiny do NATO.
Putin očekává, že zvláštní vyslanec Witkoff dorazí do Moskvy počátkem příštího týdne, pravděpodobně proto, aby projednal nový návrh plánu, jehož přesné znění zatím nebylo zveřejněno. Putin uvedl, že byl o nejnovějších diskuzích informován a že plán by mohl „tvořit základ pro budoucí dohody“. Dodal, že by bylo nezdvořilé hovořit nyní o konečných dohodách.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
Zničující požár zachvátil výškový komplex sociálního bydlení v Hongkongu, kde si vyžádal nejméně 55 lidských životů, což z něj činí nejsmrtelnější požár ve městě za posledních více než 60 let. Z místa je hlášeno přes 270 pohřešovaných osob a tisíce obyvatel našly útočiště v evakuačních centrech. Záběry z místa ukazují, že několik výškových bloků je stále v plamenech. Obrovské sloupy hustého kouře se vznášejí nad hongkongským panoramem.
Rozsáhlý požár, který zachvátil bytové domy v komplexu Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po v Hongkongu, si vyžádal nejméně 55 obětí. Přitom více než 270 osob je stále pohřešováno. Úřady ve čtvrtek ráno oznámily, že požár mají pod kontrolou ve čtyřech ze sedmi zasažených budov. Doufají, že zbývající ohniska uhasí do večera.