V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže poznamenala, že Rusové neustále testují limity a zjišťují, jaká bude reakce a kam až mohou zajít. Uvedla, že je zapotřebí proaktivní reakce, přičemž signál vyšle spíše jednání než pouhé řeči. V posledních měsících a týdnech byly zaznamenány incidenty, jako jsou přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem, záhadné drony způsobující chaos na letištích a vojenských základnách, rušení signálu GPS a exploze na klíčové polské železniční trati, kudy proudí vojenská pomoc na Ukrajinu.
Podle německého státního tajemníka pro obranu Floriana Hahna se musí Evropa a Aliance samy sebe ptát, jak dlouho budou ochotny tento typ hybridní války tolerovat, a zvážit, zda by se v této oblasti neměly samy stát aktivnějšími. Hybridní útoky sice nejsou novinkou – Rusko bylo dříve obviněno z atentátů na politické nepřátele ve Velké Británii, úmyslných explozí muničních skladů v České republice a financování krajně pravicových stran v EU. Současná frekvence a rozsah útoků, které mají vazby na Moskvu, jsou ovšem bezprecedentní. Think-tank Globsec se sídlem v Praze napočítal mezi lednem a červencem více než $110$ aktů sabotáže a pokusů o útoky v Evropě, zejména ve Francii a Polsku.
Ruský prezident Vladimir Putin se vyjádřil v tom smyslu, že Evropa se militarizuje a je otázkou, zda už nenastal čas k reakci ze strany Moskvy. Evropa nechce otevřenou válku s jadernou mocností, proto musí nalézt způsob, jak Rusko odradit, aniž by překročila hranice, které by Kreml vnímal jako důvod k eskalaci. Švédský generál Michael Claesson zdůraznil, že se Evropa nesmí nechat paralyzovat strachem z eskalace a musí být důrazná.
Odpověď zatím spočívala hlavně v posílení obrany. Po sestřelení ruských dronů nad Polskem slíbilo NATO posílení protidronové a protivzdušné obrany na svém východním křídle. I taková opatření však provokují Moskvu. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv, nyní zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady, v reakci prohlásil, že by se Evropané měli třást strachy.
Časté ruské provokace mění tón v evropských metropolích. Polský premiér Donald Tusk obvinil Moskvu ze „státního terorismu“ po nasazení deseti tisíc vojáků na ochranu kritické infrastruktury v reakci na sabotáž železnice spojující Varšavu s Kyjevem. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila tyto hrozby za „extrémní nebezpečí“ pro celou Unii a požadovala silnou odezvu. Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval „setrvačnost“ kontinentu a představil plán na odvetu. V něm navrhl zřízení Evropského centra pro boj proti hybridní válce, vytvoření kybernetické síly s $1500$ členy a armádního personálu specializovaného na umělou inteligenci.
Otevřenou otázkou zůstává, co přesně znamená ráznější odpověď. Podle expertů je Brusel vázán pravidly, zatímco Moskva jedná volněji. Zde vyvstává etická otázka, zda si státy řízené zákonem mohou dovolit používat stejné strategie a nástroje jako Rusko. Zatím země jako Rumunsko a Německo posilují pravidla umožňující sestřelit drony nad vojensky citlivými objekty a letišti. Národní bezpečnostní služby již dnes mohou operovat v právní šedé zóně a státy jako Dánsko nebo Česko povolovaly útočné kybernetické operace.
Lotyšská ministryně Braže vyzvala, aby Aliance byla proaktivnější v kybernetické ofenzívě a zaměřila se na zlepšení situačního povědomí, stejně jako na lepší koordinaci zpravodajských a bezpečnostních služeb. V praxi by bylo možné kybernetickými metodami cílit na systémy klíčové pro ruské válečné úsilí, například na ekonomickou zónu Alabuga, kde Moskva vyrábí bezpilotní letouny Šáhed, či na vlaky přepravující zbraně. Podle odborníků by tak bylo možné narušit jejich fungování.
Evropa také musí najít způsob, jak čelit ruským dezinformačním kampaním vlastními informačními snahami uvnitř Ruska. Nová opatření však musí mít „věrohodnou popíratelnost“, aby se zamezilo přímé eskalaci. NATO, jako obranná organizace, dává přednost demonstraci síly, jednoty a odstrašení. To by mohlo zahrnovat rychlé určení Moskvy jako viníka hybridního útoku a provedení nenadálých vojenských cvičení u ruských hranic. Experti z Centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách, podporovaného NATO, poskytují poradenství a školení a navrhují politiky pro boj proti těmto hrozbám.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.
Zničující požár zachvátil výškový komplex sociálního bydlení v Hongkongu, kde si vyžádal nejméně 55 lidských životů, což z něj činí nejsmrtelnější požár ve městě za posledních více než 60 let. Z místa je hlášeno přes 270 pohřešovaných osob a tisíce obyvatel našly útočiště v evakuačních centrech. Záběry z místa ukazují, že několik výškových bloků je stále v plamenech. Obrovské sloupy hustého kouře se vznášejí nad hongkongským panoramem.
Rozsáhlý požár, který zachvátil bytové domy v komplexu Wang Fuk Court ve čtvrti Tai Po v Hongkongu, si vyžádal nejméně 55 obětí. Přitom více než 270 osob je stále pohřešováno. Úřady ve čtvrtek ráno oznámily, že požár mají pod kontrolou ve čtyřech ze sedmi zasažených budov. Doufají, že zbývající ohniska uhasí do večera.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.