V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže poznamenala, že Rusové neustále testují limity a zjišťují, jaká bude reakce a kam až mohou zajít. Uvedla, že je zapotřebí proaktivní reakce, přičemž signál vyšle spíše jednání než pouhé řeči. V posledních měsících a týdnech byly zaznamenány incidenty, jako jsou přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem, záhadné drony způsobující chaos na letištích a vojenských základnách, rušení signálu GPS a exploze na klíčové polské železniční trati, kudy proudí vojenská pomoc na Ukrajinu.
Podle německého státního tajemníka pro obranu Floriana Hahna se musí Evropa a Aliance samy sebe ptát, jak dlouho budou ochotny tento typ hybridní války tolerovat, a zvážit, zda by se v této oblasti neměly samy stát aktivnějšími. Hybridní útoky sice nejsou novinkou – Rusko bylo dříve obviněno z atentátů na politické nepřátele ve Velké Británii, úmyslných explozí muničních skladů v České republice a financování krajně pravicových stran v EU. Současná frekvence a rozsah útoků, které mají vazby na Moskvu, jsou ovšem bezprecedentní. Think-tank Globsec se sídlem v Praze napočítal mezi lednem a červencem více než $110$ aktů sabotáže a pokusů o útoky v Evropě, zejména ve Francii a Polsku.
Ruský prezident Vladimir Putin se vyjádřil v tom smyslu, že Evropa se militarizuje a je otázkou, zda už nenastal čas k reakci ze strany Moskvy. Evropa nechce otevřenou válku s jadernou mocností, proto musí nalézt způsob, jak Rusko odradit, aniž by překročila hranice, které by Kreml vnímal jako důvod k eskalaci. Švédský generál Michael Claesson zdůraznil, že se Evropa nesmí nechat paralyzovat strachem z eskalace a musí být důrazná.
Odpověď zatím spočívala hlavně v posílení obrany. Po sestřelení ruských dronů nad Polskem slíbilo NATO posílení protidronové a protivzdušné obrany na svém východním křídle. I taková opatření však provokují Moskvu. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv, nyní zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady, v reakci prohlásil, že by se Evropané měli třást strachy.
Časté ruské provokace mění tón v evropských metropolích. Polský premiér Donald Tusk obvinil Moskvu ze „státního terorismu“ po nasazení deseti tisíc vojáků na ochranu kritické infrastruktury v reakci na sabotáž železnice spojující Varšavu s Kyjevem. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila tyto hrozby za „extrémní nebezpečí“ pro celou Unii a požadovala silnou odezvu. Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval „setrvačnost“ kontinentu a představil plán na odvetu. V něm navrhl zřízení Evropského centra pro boj proti hybridní válce, vytvoření kybernetické síly s $1500$ členy a armádního personálu specializovaného na umělou inteligenci.
Otevřenou otázkou zůstává, co přesně znamená ráznější odpověď. Podle expertů je Brusel vázán pravidly, zatímco Moskva jedná volněji. Zde vyvstává etická otázka, zda si státy řízené zákonem mohou dovolit používat stejné strategie a nástroje jako Rusko. Zatím země jako Rumunsko a Německo posilují pravidla umožňující sestřelit drony nad vojensky citlivými objekty a letišti. Národní bezpečnostní služby již dnes mohou operovat v právní šedé zóně a státy jako Dánsko nebo Česko povolovaly útočné kybernetické operace.
Lotyšská ministryně Braže vyzvala, aby Aliance byla proaktivnější v kybernetické ofenzívě a zaměřila se na zlepšení situačního povědomí, stejně jako na lepší koordinaci zpravodajských a bezpečnostních služeb. V praxi by bylo možné kybernetickými metodami cílit na systémy klíčové pro ruské válečné úsilí, například na ekonomickou zónu Alabuga, kde Moskva vyrábí bezpilotní letouny Šáhed, či na vlaky přepravující zbraně. Podle odborníků by tak bylo možné narušit jejich fungování.
Evropa také musí najít způsob, jak čelit ruským dezinformačním kampaním vlastními informačními snahami uvnitř Ruska. Nová opatření však musí mít „věrohodnou popíratelnost“, aby se zamezilo přímé eskalaci. NATO, jako obranná organizace, dává přednost demonstraci síly, jednoty a odstrašení. To by mohlo zahrnovat rychlé určení Moskvy jako viníka hybridního útoku a provedení nenadálých vojenských cvičení u ruských hranic. Experti z Centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách, podporovaného NATO, poskytují poradenství a školení a navrhují politiky pro boj proti těmto hrozbám.
Česká televize připravuje výstavu Svět Jiřiny Bohdalové, která bude věnována jedné z nejvýraznějších osobností české filmové, divadelní a televizní historie. Expozice nabídne ucelený pohled na mimořádně rozsáhlou hereckou kariéru Jiřiny Bohdalové, jež se výrazně zapsala do kulturní paměti několika generací diváků.
Prezident Petr Pavel ve středu odjel z Česka na soukromou cestu do zahraničí. Informovala o tom prezidentská kancelář na webu. Pražský hrad neprozradil jakékoliv detaily. Hlava státu se vrátí do práce na začátku příštího týdne.
Agáta Hanychová i po týdnu přemýšlí nad tím, co se v posledních dnech odehrálo mezi ní a Ornellou Koktovou, která kamarádku nepříjemně zaskočila svým dokumentem. Je zřejmé, že dcera herečky Veroniky Žilkové se s tím stále úplně nesrovnala.
Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země.
Britská policie dokončila prohlídku v někdejší rezidenci bývalého prince Andrewa ve Windsoru, která proběhla v rámci vyšetřování údajného zneužití pravomoci ze strany mladšího bratra krále Karla III. Informovala o tom televizní stanice Sky News.
Ropné dodávky ropovodem Družba na Slovensko budou obnoveny až v březnu, řekl slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) ve středu. Znovu zároveň zkritizoval Ukrajinu, která podle jeho tvrzení neobnovila dodávky, ačkoliv s ropovodem prý nic není.
Nikole Hezucké v posledních týdnech opravdu není co závidět. Po smrti manžela Patrika Hezuckého se rozhodla vyrazit do zahraničí, kde se snaží přijít na jiné myšlenky. Úplně se to ale nedaří.
V osobním životě Pavla Nedvěda je jedním z nejdůležitějších lidí jeho partnerka Dara Rolins, ale manažera fotbalové reprezentace umí potěšit i jiné osoby v souvislosti s jeho aktuální rolí v českém fotbale.
Bývalý norský premiér Thorbjorn Jagland se má údajně nacházet od minulého týdne v nemocnici. Měl se totiž pokusit o sebevraždu poté, co byl obviněn z korupce v souvislosti s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Policejní manévry proběhly v úterý odpoledne v Havířově kvůli nebezpečnému muži, který s pistolí ohrožoval lidi v obchodě a následně se zabarikádoval v bytě. Do obydlí nakonec vstoupila zásahová jednotka, muž je po smrti. Případ se vyšetřuje pro podezření z pokusu o vraždu.
Karel Gott zpíval, že čas letí jako bláznivý. Za několik týdnů tak uplyne již rok od úmrtí Anny Slováčkové, dcery Dagmar Patrasové a Felixe Slováčka, která statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Chystá se při té příležitosti vzpomínkový koncert?
Běží poslední dny meteorologické zimy, která skončí o nadcházejícím víkendu. V neděli pak začne meteorologické jaro. Z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jaký bude začátek jara.