Evropa plánuje odvetu proti Rusku, zvažuje kybernetické operace a vojenská cvičení

Evropská unie
Evropská unie , foto: Pixabay
Klára Marková 27. listopadu 2025 17:25
Sdílej:

V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže poznamenala, že Rusové neustále testují limity a zjišťují, jaká bude reakce a kam až mohou zajít. Uvedla, že je zapotřebí proaktivní reakce, přičemž signál vyšle spíše jednání než pouhé řeči. V posledních měsících a týdnech byly zaznamenány incidenty, jako jsou přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem, záhadné drony způsobující chaos na letištích a vojenských základnách, rušení signálu GPS a exploze na klíčové polské železniční trati, kudy proudí vojenská pomoc na Ukrajinu.

Podle německého státního tajemníka pro obranu Floriana Hahna se musí Evropa a Aliance samy sebe ptát, jak dlouho budou ochotny tento typ hybridní války tolerovat, a zvážit, zda by se v této oblasti neměly samy stát aktivnějšími. Hybridní útoky sice nejsou novinkou – Rusko bylo dříve obviněno z atentátů na politické nepřátele ve Velké Británii, úmyslných explozí muničních skladů v České republice a financování krajně pravicových stran v EU. Současná frekvence a rozsah útoků, které mají vazby na Moskvu, jsou ovšem bezprecedentní. Think-tank Globsec se sídlem v Praze napočítal mezi lednem a červencem více než $110$ aktů sabotáže a pokusů o útoky v Evropě, zejména ve Francii a Polsku.

Ruský prezident Vladimir Putin se vyjádřil v tom smyslu, že Evropa se militarizuje a je otázkou, zda už nenastal čas k reakci ze strany Moskvy. Evropa nechce otevřenou válku s jadernou mocností, proto musí nalézt způsob, jak Rusko odradit, aniž by překročila hranice, které by Kreml vnímal jako důvod k eskalaci. Švédský generál Michael Claesson zdůraznil, že se Evropa nesmí nechat paralyzovat strachem z eskalace a musí být důrazná.

Odpověď zatím spočívala hlavně v posílení obrany. Po sestřelení ruských dronů nad Polskem slíbilo NATO posílení protidronové a protivzdušné obrany na svém východním křídle. I taková opatření však provokují Moskvu. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv, nyní zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady, v reakci prohlásil, že by se Evropané měli třást strachy.

Časté ruské provokace mění tón v evropských metropolích. Polský premiér Donald Tusk obvinil Moskvu ze „státního terorismu“ po nasazení deseti tisíc vojáků na ochranu kritické infrastruktury v reakci na sabotáž železnice spojující Varšavu s Kyjevem. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila tyto hrozby za „extrémní nebezpečí“ pro celou Unii a požadovala silnou odezvu. Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval „setrvačnost“ kontinentu a představil plán na odvetu. V něm navrhl zřízení Evropského centra pro boj proti hybridní válce, vytvoření kybernetické síly s $1500$ členy a armádního personálu specializovaného na umělou inteligenci.

Otevřenou otázkou zůstává, co přesně znamená ráznější odpověď. Podle expertů je Brusel vázán pravidly, zatímco Moskva jedná volněji. Zde vyvstává etická otázka, zda si státy řízené zákonem mohou dovolit používat stejné strategie a nástroje jako Rusko. Zatím země jako Rumunsko a Německo posilují pravidla umožňující sestřelit drony nad vojensky citlivými objekty a letišti. Národní bezpečnostní služby již dnes mohou operovat v právní šedé zóně a státy jako Dánsko nebo Česko povolovaly útočné kybernetické operace.

Lotyšská ministryně Braže vyzvala, aby Aliance byla proaktivnější v kybernetické ofenzívě a zaměřila se na zlepšení situačního povědomí, stejně jako na lepší koordinaci zpravodajských a bezpečnostních služeb. V praxi by bylo možné kybernetickými metodami cílit na systémy klíčové pro ruské válečné úsilí, například na ekonomickou zónu Alabuga, kde Moskva vyrábí bezpilotní letouny Šáhed, či na vlaky přepravující zbraně. Podle odborníků by tak bylo možné narušit jejich fungování.

Evropa také musí najít způsob, jak čelit ruským dezinformačním kampaním vlastními informačními snahami uvnitř Ruska. Nová opatření však musí mít „věrohodnou popíratelnost“, aby se zamezilo přímé eskalaci. NATO, jako obranná organizace, dává přednost demonstraci síly, jednoty a odstrašení. To by mohlo zahrnovat rychlé určení Moskvy jako viníka hybridního útoku a provedení nenadálých vojenských cvičení u ruských hranic. Experti z Centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách, podporovaného NATO, poskytují poradenství a školení a navrhují politiky pro boj proti těmto hrozbám.

Stalo se
Novinky
Steve Witkoff

Ukrajinská delegace míří do USA na jednání o konci války na Ukrajině

Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.

Novinky
Elon Musk

Musk se snaží protlačit Starlink v Indii, úřady mu to neulehčují

Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.

Novinky
Ilustrační foto

Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v jihovýchodní Asii ekologickou a zdravotní krizi

Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.

Novinky
Ilustrační foto

Anthropic zavedl zásadní novinku. Uživatelům zakázal hrubé chování vůči AI

Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.