V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže poznamenala, že Rusové neustále testují limity a zjišťují, jaká bude reakce a kam až mohou zajít. Uvedla, že je zapotřebí proaktivní reakce, přičemž signál vyšle spíše jednání než pouhé řeči. V posledních měsících a týdnech byly zaznamenány incidenty, jako jsou přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem, záhadné drony způsobující chaos na letištích a vojenských základnách, rušení signálu GPS a exploze na klíčové polské železniční trati, kudy proudí vojenská pomoc na Ukrajinu.
Podle německého státního tajemníka pro obranu Floriana Hahna se musí Evropa a Aliance samy sebe ptát, jak dlouho budou ochotny tento typ hybridní války tolerovat, a zvážit, zda by se v této oblasti neměly samy stát aktivnějšími. Hybridní útoky sice nejsou novinkou – Rusko bylo dříve obviněno z atentátů na politické nepřátele ve Velké Británii, úmyslných explozí muničních skladů v České republice a financování krajně pravicových stran v EU. Současná frekvence a rozsah útoků, které mají vazby na Moskvu, jsou ovšem bezprecedentní. Think-tank Globsec se sídlem v Praze napočítal mezi lednem a červencem více než $110$ aktů sabotáže a pokusů o útoky v Evropě, zejména ve Francii a Polsku.
Ruský prezident Vladimir Putin se vyjádřil v tom smyslu, že Evropa se militarizuje a je otázkou, zda už nenastal čas k reakci ze strany Moskvy. Evropa nechce otevřenou válku s jadernou mocností, proto musí nalézt způsob, jak Rusko odradit, aniž by překročila hranice, které by Kreml vnímal jako důvod k eskalaci. Švédský generál Michael Claesson zdůraznil, že se Evropa nesmí nechat paralyzovat strachem z eskalace a musí být důrazná.
Odpověď zatím spočívala hlavně v posílení obrany. Po sestřelení ruských dronů nad Polskem slíbilo NATO posílení protidronové a protivzdušné obrany na svém východním křídle. I taková opatření však provokují Moskvu. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv, nyní zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady, v reakci prohlásil, že by se Evropané měli třást strachy.
Časté ruské provokace mění tón v evropských metropolích. Polský premiér Donald Tusk obvinil Moskvu ze „státního terorismu“ po nasazení deseti tisíc vojáků na ochranu kritické infrastruktury v reakci na sabotáž železnice spojující Varšavu s Kyjevem. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila tyto hrozby za „extrémní nebezpečí“ pro celou Unii a požadovala silnou odezvu. Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval „setrvačnost“ kontinentu a představil plán na odvetu. V něm navrhl zřízení Evropského centra pro boj proti hybridní válce, vytvoření kybernetické síly s $1500$ členy a armádního personálu specializovaného na umělou inteligenci.
Otevřenou otázkou zůstává, co přesně znamená ráznější odpověď. Podle expertů je Brusel vázán pravidly, zatímco Moskva jedná volněji. Zde vyvstává etická otázka, zda si státy řízené zákonem mohou dovolit používat stejné strategie a nástroje jako Rusko. Zatím země jako Rumunsko a Německo posilují pravidla umožňující sestřelit drony nad vojensky citlivými objekty a letišti. Národní bezpečnostní služby již dnes mohou operovat v právní šedé zóně a státy jako Dánsko nebo Česko povolovaly útočné kybernetické operace.
Lotyšská ministryně Braže vyzvala, aby Aliance byla proaktivnější v kybernetické ofenzívě a zaměřila se na zlepšení situačního povědomí, stejně jako na lepší koordinaci zpravodajských a bezpečnostních služeb. V praxi by bylo možné kybernetickými metodami cílit na systémy klíčové pro ruské válečné úsilí, například na ekonomickou zónu Alabuga, kde Moskva vyrábí bezpilotní letouny Šáhed, či na vlaky přepravující zbraně. Podle odborníků by tak bylo možné narušit jejich fungování.
Evropa také musí najít způsob, jak čelit ruským dezinformačním kampaním vlastními informačními snahami uvnitř Ruska. Nová opatření však musí mít „věrohodnou popíratelnost“, aby se zamezilo přímé eskalaci. NATO, jako obranná organizace, dává přednost demonstraci síly, jednoty a odstrašení. To by mohlo zahrnovat rychlé určení Moskvy jako viníka hybridního útoku a provedení nenadálých vojenských cvičení u ruských hranic. Experti z Centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách, podporovaného NATO, poskytují poradenství a školení a navrhují politiky pro boj proti těmto hrozbám.
Zimní olympijské hry se blíží a možná na nich uvidíme Helenu Vondráčkovou. A dokonce i Karla Gotta, i když je už několik let po smrti. Jeden z brankářů hokejového národního týmu totiž odhalil, co má ještě před začátkem největší sportovní akce roku za lubem.
Americký prezident Donald Trump sice ohledně Venezuely narazil u ropných společností, ale zároveň ohlásil jistý pokrok, ke kterému mělo dojít přímo v jihoamerické zemi. Tamní režim podle jeho slov začal s propouštěním politických vězňů.
Nela Slováková, která má značné zkušenosti s televizními reality show, přijala velkou výzvu a zúčastnila se nejnovější Výměny manželek. A možná tušila, že se stane terčem pro Agátu Hanychovou a Ornellou Koktovou, protože jejich vzájemné vztahy jsou dlouhodobě vyhrocené.
Motoristé i nadále trvají na tom, aby se Filip Turek stal ministrem životního prostředí. V Partii na stanici CNN Prima News to řekl šéf diplomacie Petr Macinka (AUTO), který je momentálně pověřen řízením resortu životního prostředí. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat, poslanec se jej chystá zažalovat.
Složitým obdobím si prochází Karlos Vémola. Jeden z populárních zápasníků je vazebně stíhán a zároveň hospitalizován, protože se musel podrobit nepříjemné operaci. Jednoduchá není ani pooperační léčba. Podle jeho spolupracovníků bude trvat ještě několik týdnů.
ANO je i nadále hegemonem tuzemské politiky, ukazuje první průzkum preferencí od říjnových sněmovních voleb. Vypracovala ho agentura STEM pro stanici CNN Prima News. Hnutí vedené premiérem Andrejem Babišem by volila více než třetina oslovených lidí. Do Sněmovny by se dostalo jen pět uskupení.
Lucie Vondráčková je od prosince zase k mání a sama si musí uvědomovat, že se teď o to víc budou řešit její kontakty s muži. Přesto jde spekulacím o nové lásce naproti. S kým se ve společnosti ukázala tentokrát?
Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Šťastný konec má záchranná akce, která od sobotního odpoledne probíhala v Moravském krasu, kde se muž během dobrodružné výpravy zranil v těžce přístupné jeskyni. V neděli ráno se zraněného podařilo dostat na světlo. Podle hasičů šlo o mimořádně náročný zásah, který nemá v Česku obdoby.
Leoš Mareš asi nemá zapotřebí jít se svou ženou Monikou do Výměny manželek. Snad jen kvůli tomu, aby zjistil, jak to vypadá v zákulisí, protože ho to zjevně zajímá. Vyzpovídal proto Nelu Slovákovou, která se jako slavná osobnost zúčastnila divácky oblíbené reality show.
Americké plány s Venezuelou získávají první vážnou trhlinu. Donald Trump sice sliboval miliardové investice ropných společností, jenže těm se zatím do jihoamerického státu nechce. Podnikatelé požadují zásadní změny před případným vstupem na venezuelský trh.
Vladimír Polívka si otcovství užívá už několik týdnů, ale dosud to před svými fanoušky alespoň naoko tajil. Všechno se změnilo v sobotu, kdy lidem konečně představil svou dceru. Potvrdil tak i dřívější informace ohledně jména.