V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže poznamenala, že Rusové neustále testují limity a zjišťují, jaká bude reakce a kam až mohou zajít. Uvedla, že je zapotřebí proaktivní reakce, přičemž signál vyšle spíše jednání než pouhé řeči. V posledních měsících a týdnech byly zaznamenány incidenty, jako jsou přelety ruských dronů nad Polskem a Rumunskem, záhadné drony způsobující chaos na letištích a vojenských základnách, rušení signálu GPS a exploze na klíčové polské železniční trati, kudy proudí vojenská pomoc na Ukrajinu.
Podle německého státního tajemníka pro obranu Floriana Hahna se musí Evropa a Aliance samy sebe ptát, jak dlouho budou ochotny tento typ hybridní války tolerovat, a zvážit, zda by se v této oblasti neměly samy stát aktivnějšími. Hybridní útoky sice nejsou novinkou – Rusko bylo dříve obviněno z atentátů na politické nepřátele ve Velké Británii, úmyslných explozí muničních skladů v České republice a financování krajně pravicových stran v EU. Současná frekvence a rozsah útoků, které mají vazby na Moskvu, jsou ovšem bezprecedentní. Think-tank Globsec se sídlem v Praze napočítal mezi lednem a červencem více než $110$ aktů sabotáže a pokusů o útoky v Evropě, zejména ve Francii a Polsku.
Ruský prezident Vladimir Putin se vyjádřil v tom smyslu, že Evropa se militarizuje a je otázkou, zda už nenastal čas k reakci ze strany Moskvy. Evropa nechce otevřenou válku s jadernou mocností, proto musí nalézt způsob, jak Rusko odradit, aniž by překročila hranice, které by Kreml vnímal jako důvod k eskalaci. Švédský generál Michael Claesson zdůraznil, že se Evropa nesmí nechat paralyzovat strachem z eskalace a musí být důrazná.
Odpověď zatím spočívala hlavně v posílení obrany. Po sestřelení ruských dronů nad Polskem slíbilo NATO posílení protidronové a protivzdušné obrany na svém východním křídle. I taková opatření však provokují Moskvu. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv, nyní zástupce šéfa ruské bezpečnostní rady, v reakci prohlásil, že by se Evropané měli třást strachy.
Časté ruské provokace mění tón v evropských metropolích. Polský premiér Donald Tusk obvinil Moskvu ze „státního terorismu“ po nasazení deseti tisíc vojáků na ochranu kritické infrastruktury v reakci na sabotáž železnice spojující Varšavu s Kyjevem. Estonská premiérka Kaja Kallasová označila tyto hrozby za „extrémní nebezpečí“ pro celou Unii a požadovala silnou odezvu. Italský ministr obrany Guido Crosetto kritizoval „setrvačnost“ kontinentu a představil plán na odvetu. V něm navrhl zřízení Evropského centra pro boj proti hybridní válce, vytvoření kybernetické síly s $1500$ členy a armádního personálu specializovaného na umělou inteligenci.
Otevřenou otázkou zůstává, co přesně znamená ráznější odpověď. Podle expertů je Brusel vázán pravidly, zatímco Moskva jedná volněji. Zde vyvstává etická otázka, zda si státy řízené zákonem mohou dovolit používat stejné strategie a nástroje jako Rusko. Zatím země jako Rumunsko a Německo posilují pravidla umožňující sestřelit drony nad vojensky citlivými objekty a letišti. Národní bezpečnostní služby již dnes mohou operovat v právní šedé zóně a státy jako Dánsko nebo Česko povolovaly útočné kybernetické operace.
Lotyšská ministryně Braže vyzvala, aby Aliance byla proaktivnější v kybernetické ofenzívě a zaměřila se na zlepšení situačního povědomí, stejně jako na lepší koordinaci zpravodajských a bezpečnostních služeb. V praxi by bylo možné kybernetickými metodami cílit na systémy klíčové pro ruské válečné úsilí, například na ekonomickou zónu Alabuga, kde Moskva vyrábí bezpilotní letouny Šáhed, či na vlaky přepravující zbraně. Podle odborníků by tak bylo možné narušit jejich fungování.
Evropa také musí najít způsob, jak čelit ruským dezinformačním kampaním vlastními informačními snahami uvnitř Ruska. Nová opatření však musí mít „věrohodnou popíratelnost“, aby se zamezilo přímé eskalaci. NATO, jako obranná organizace, dává přednost demonstraci síly, jednoty a odstrašení. To by mohlo zahrnovat rychlé určení Moskvy jako viníka hybridního útoku a provedení nenadálých vojenských cvičení u ruských hranic. Experti z Centra excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách, podporovaného NATO, poskytují poradenství a školení a navrhují politiky pro boj proti těmto hrozbám.
Počasí se v Česku nese ve znamení oteplování a minima srážek, což v některých oblastech přidělává starosti. Meteorologové rozšířili již několik dní platnou výstrahu před požáry na další regiony, zejména na Moravě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ani po návratu ze summitu NATO nemusí obávat o přízeň voličů. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by jeho hnutí suverénně vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, kam by se dostalo šest stran a hnutí. Občanští demokraté se vrátili před Starosty a nezávislé na druhé místo.
Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020. Ano, jde o lepší výsledek, než jaký vykazuje sám Volkswagen, jehož akcie jsou nyní nejníže dokonce od evropské dluhové krize roku 2010. I tak je to však velmi varovné.
Nevídaným případem manželů z Rychnovska v Královéhradeckém kraji, kteří opakovaně naletěli podvodníkům ohledně investic, až přišli o miliony korun, se zabývají kriminalisté. Jak se to celé seběhlo?
V Česku už během letošního léta padl nový absolutní teplotní rekord. Nyní se k nám blíží další tropická vlna, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Občany ale uklidňují, maxima tentokrát nevyšplhají tak vysoko.
Do poslední chvíle nebylo jasné, zda k tomu dojde, ačkoliv se o tom spekulovalo. Britský král Karel III. se nakonec po letech opravdu dočkal setkání s vnoučaty od prince Harryho a jeho ženy Meghan, kteří u toho také nechyběli. O všem informovala britská BBC.
Americký prezident Donald Trump se stal terčem atentátu během kampaně před návratem do Bílého domu. Na pozoru se ale musí mít i v současnosti. Podle informací izraelských zpravodajců usilují o Trumpův život lidé z Íránu, s nímž jsou USA již několik měsíců v konfliktu.
Evropská komise vyzvala společnost Meta, aby změnila návykový design svých sociálních sítí Instagram a Facebook, protože v opačném případě riskuje vysoké pokuty za porušení unijních pravidel pro bezpečnost dětí na internetu.
Zpráva agentury UN Women uvádí, že za posledních osmnáct měsíců přišel nejméně jeden milion žen a dívek o přístup k humanitární a další zásadní podpoře. Tento stav je důsledkem historicky nejprudšího ročního poklesu zahraniční pomoci.
S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech.
Velmi zajímavý průběh má návštěva prince Harryho doma ve Velké Británii. Mladší syn krále Karla III. dorazil sám a byl mu znemožněn nocleh v královském paláci. V jedné věci se ale nakonec na prince usmálo štěstí. Jde o jeho manželku Meghan a jejich děti.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.