Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Trumpovy komentáře přicházejí jen den poté, co byl Afghánec obviněn ze střelby na dva příslušníky Národní gardy ve Washingtonu D.C. Jedna z postřelených osob v důsledku zranění zemřela. Toto a další oznámení, která následovala po útoku, představují další zpřísnění Trumpova postoje k imigraci. Imigrace je dlouhodobě jedním z jeho klíčových politických témat.
Prezident již dříve uvedl, že středeční střelba ve Washingtonu D.C. poukázala na hlavní hrozbu pro národní bezpečnost. Slíbil podniknout kroky k odstranění každého cizince "z jakékoli země, který sem nepatří". Téhož dne Spojené státy pozastavily zpracování všech imigračních žádostí od afghánských občanů. Toto rozhodnutí bylo podle oficiálních vyjádření učiněno do doby přezkoumání "bezpečnostních a ověřovacích protokolů".
Následně ve čtvrtek Úřad pro občanství a imigrační služby USA (USCIS) oznámil, že přezkoumá zelené karty vydané osobám, které migrovaly do USA z 19 zemí. USCIS pro BBC uvedl, že se jedná o země zahrnuté v červnové proklamaci Bílého domu. Mezi těmito státy se nachází například Afghánistán, Kuba, Haiti, Írán, Somálsko a Venezuela. Žádné další podrobnosti o tom, jak bude přezkoumání probíhat, nebyly poskytnuty.
Trumpův emotivní příspěvek na sociální síti ze čtvrteční noci, který byl rozdělen do dvou částí, šel ještě dál. Slíbil v něm "ukončit veškeré federální dávky a dotace neobčanům". Prezident také obvinil uprchlíky z toho, že způsobují "sociální dysfunkci v Americe", a zavázal se odstranit "každého, kdo není čistým přínosem" pro USA.
Příspěvek, který prezident uvedl jako "pozdrav k Dni díkuvzdání", byl naplněn silnou protiimigrační rétorikou. Prezident uvedl, že "stovky tisíc uprchlíků ze Somálska zcela ovládají kdysi skvělý stát Minnesota" a zacílil zejména na demokratické zákonodárce tohoto státu. Prezident napsal, že "trvale pozastaví migraci ze všech zemí třetího světa, aby se systém USA mohl plně zotavit". Termín "třetí svět" se v minulosti používal k označení chudších, rozvojových zemí.
Bílý dům ani USCIS zatím neposkytly k Trumpovu plánu žádné další podrobnosti. Prezident již dříve letos zavedl zákaz cestování pro státní příslušníky Afghánistánu a dalších 11 zemí, především z Afriky a Asie. Další cestovní zákaz, cílený na řadu zemí s převážně muslimskou populací, byl uzákoněn již během jeho prvního funkčního období.
Příval oznámení přichází poté, co úředníci potvrdili, že podezřelý ze střelby ve Washingtonu D.C., Rahmanullah Lakanwal, přišel do USA v roce 2021. Lakanwal cestoval v rámci programu, který nabízel speciální imigrační ochranu Afgháncům spolupracujícím s americkými silami po stažení USA z Afghánistánu. V té době převzal kontrolu Taliban. Lakanwal v minulosti pracoval po boku CIA, jak uvedl současný ředitel agentury.
Oficiální představitel pro televizi CBS News, uvedl, že Lakanwal požádal o azyl v roce 2024 a jeho žádost byla schválena začátkem letošního roku. Byl zatčen po útoku a údajně nespolupracuje s úřady. Trump útok označil za "akt teroru". Následující den oznámil, že jeden ze dvou členů Národní gardy, postřelených při útoku, zemřel. Sarah Beckstrom (20) ze Západní Virginie podlehla svým zraněním. Pracovala ve městě v rámci Trumpova nasazení Národní gardy k potlačení kriminality. Generální prokurátorka Pam Bondi uvedla, že se dobrovolně přihlásila do služby v D.C. během amerického svátku Dne díkuvzdání. Druhý člen Národní gardy, Andrew Wolfe (24), podle Trumpa "bojuje o život".
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.