Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Trumpovy komentáře přicházejí jen den poté, co byl Afghánec obviněn ze střelby na dva příslušníky Národní gardy ve Washingtonu D.C. Jedna z postřelených osob v důsledku zranění zemřela. Toto a další oznámení, která následovala po útoku, představují další zpřísnění Trumpova postoje k imigraci. Imigrace je dlouhodobě jedním z jeho klíčových politických témat.
Prezident již dříve uvedl, že středeční střelba ve Washingtonu D.C. poukázala na hlavní hrozbu pro národní bezpečnost. Slíbil podniknout kroky k odstranění každého cizince "z jakékoli země, který sem nepatří". Téhož dne Spojené státy pozastavily zpracování všech imigračních žádostí od afghánských občanů. Toto rozhodnutí bylo podle oficiálních vyjádření učiněno do doby přezkoumání "bezpečnostních a ověřovacích protokolů".
Následně ve čtvrtek Úřad pro občanství a imigrační služby USA (USCIS) oznámil, že přezkoumá zelené karty vydané osobám, které migrovaly do USA z 19 zemí. USCIS pro BBC uvedl, že se jedná o země zahrnuté v červnové proklamaci Bílého domu. Mezi těmito státy se nachází například Afghánistán, Kuba, Haiti, Írán, Somálsko a Venezuela. Žádné další podrobnosti o tom, jak bude přezkoumání probíhat, nebyly poskytnuty.
Trumpův emotivní příspěvek na sociální síti ze čtvrteční noci, který byl rozdělen do dvou částí, šel ještě dál. Slíbil v něm "ukončit veškeré federální dávky a dotace neobčanům". Prezident také obvinil uprchlíky z toho, že způsobují "sociální dysfunkci v Americe", a zavázal se odstranit "každého, kdo není čistým přínosem" pro USA.
Příspěvek, který prezident uvedl jako "pozdrav k Dni díkuvzdání", byl naplněn silnou protiimigrační rétorikou. Prezident uvedl, že "stovky tisíc uprchlíků ze Somálska zcela ovládají kdysi skvělý stát Minnesota" a zacílil zejména na demokratické zákonodárce tohoto státu. Prezident napsal, že "trvale pozastaví migraci ze všech zemí třetího světa, aby se systém USA mohl plně zotavit". Termín "třetí svět" se v minulosti používal k označení chudších, rozvojových zemí.
Bílý dům ani USCIS zatím neposkytly k Trumpovu plánu žádné další podrobnosti. Prezident již dříve letos zavedl zákaz cestování pro státní příslušníky Afghánistánu a dalších 11 zemí, především z Afriky a Asie. Další cestovní zákaz, cílený na řadu zemí s převážně muslimskou populací, byl uzákoněn již během jeho prvního funkčního období.
Příval oznámení přichází poté, co úředníci potvrdili, že podezřelý ze střelby ve Washingtonu D.C., Rahmanullah Lakanwal, přišel do USA v roce 2021. Lakanwal cestoval v rámci programu, který nabízel speciální imigrační ochranu Afgháncům spolupracujícím s americkými silami po stažení USA z Afghánistánu. V té době převzal kontrolu Taliban. Lakanwal v minulosti pracoval po boku CIA, jak uvedl současný ředitel agentury.
Oficiální představitel pro televizi CBS News, uvedl, že Lakanwal požádal o azyl v roce 2024 a jeho žádost byla schválena začátkem letošního roku. Byl zatčen po útoku a údajně nespolupracuje s úřady. Trump útok označil za "akt teroru". Následující den oznámil, že jeden ze dvou členů Národní gardy, postřelených při útoku, zemřel. Sarah Beckstrom (20) ze Západní Virginie podlehla svým zraněním. Pracovala ve městě v rámci Trumpova nasazení Národní gardy k potlačení kriminality. Generální prokurátorka Pam Bondi uvedla, že se dobrovolně přihlásila do služby v D.C. během amerického svátku Dne díkuvzdání. Druhý člen Národní gardy, Andrew Wolfe (24), podle Trumpa "bojuje o život".
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.