Putin varuje EU: „Krádež“ zmrazených ruských aktiv vyvolá odvetu

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 27. listopadu 2025 20:36
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.

Využití zmrazených aktiv na financování úvěru označil Putin za ekvivalent „krádeže cizího majetku“. Takový krok by podle něj poškodil postavení Evropy na mezinárodní scéně. Prezident zdůraznil, že to bude mít negativní dopad na mezinárodní finanční systém. Dojde tak k prudkému poklesu důvěry v eurozónu, podtrhl Putin.

Ruský prezident dále varoval, že Evropa projde „nelehkým ekonomickým testem“. Poukázal na fakt, že největší evropská ekonomika, Německo, je již třetím rokem v recesi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová opakovaně prohlásila, že iniciativa nepočítá s konfiskací těchto aktiv. Ta jsou momentálně uložena v bruselském finančním depozitáři Euroclear, ale návrh se setkal s odporem Belgie, která se obává ruské odvety.

Místo zabavení aktiv by si Evropská unie půjčila peníze od Euroclearu a ty by byly následně převedeny Kyjevu na financování jeho obrany proti ruským silám. Předsedkyně Komise von der Leyenová ve středu potvrdila, že Komise brzy představí návrh právního textu pro úvěr Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Rusko již dříve naznačilo, že by odvetná opatření mohla zahrnovat znárodnění aktiv západních firem, které v zemi stále působí.

Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.

Lídři Evropské unie na summitu před měsícem doufali, že se dohodnou na návrhu využít ruské imobilizované rezervy na „reparační půjčku“ Ukrajině v hodnotě 140 miliard eur. Tato myšlenka však narazila na silný odpor Barta De Wevera, předsedy vlády Belgie, kde je většina peněz uložena.

Vzhledem k rostoucí intenzitě mírových jednání a kritickému nedostatku hotovosti na ukrajinské straně, se otázka využití ruských aktiv stala nově naléhavou. Někteří představitelé EU se domnívají, že nová mírová snaha Trumpovy administrativy by mohla pomoci upevnit podporu plánu na reparační půjčku ze zmrazených fondů. Podle tohoto plánu by se půjčka stala splatnou Moskvě pouze v nepravděpodobném budoucím scénáři, kdy by Rusko samo souhlasilo s úhradou válečných škod.

Očekává se, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová brzy nařídí svým úředníkům, aby předložili návrh právního textu k reparační půjčce. Naznačila to i sama v prohlášení europoslancům ve Štrasburku, i když neuvedla konkrétní termín. Přes intenzivní jednání mezi Belgií a Komisí přetrvávají u belgického premiéra obavy z právní odpovědnosti a rizika odvety ze strany Moskvy, pokud by byly ruské fondy použity k úvěru.

V důsledku těchto neshod se nyní bruselští specialisté obracejí k otázce, jak Ukrajině pomoci, pokud nebude návrh reparační půjčky schválen včas na summitu EU, který se má konat 18. prosince. Jednou z variant, která získává podporu, je „překlenovací úvěr“ financovaný z unijních půjček. Tento úvěr by udržel Ukrajinu v chodu během prvních měsíců roku 2026. Tím by se získal čas na vytvoření plnohodnotné reparační půjčky z ruských aktiv, která by byla pro Belgii přijatelná a představovala by dlouhodobější řešení.

Stalo se
Novinky
Hormuzský průliv

Snahy o nastolení míru v Íránu čelí bizarní překážce

Aktuální snahy o nastolení míru v Íránu čelí bizarní a velmi nebezpečné překážce. Podle informací listu New York Times se ukazuje, že íránská strana ztratila kontrolu nad námořními minami, které během konfliktu rozmístila v Hormuzském průlivu. Teherán nyní přiznává, že není schopen tyto výbušniny lokalizovat ani bezpečně odstranit, což přímo ohrožuje plynulost dopravy v jedné z nejdůležitějších námořních cest světa. 

Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

V Pákistánu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí. 

Novinky
Kreml

Ukrajinský vyjednavač: Rusko mění svůj postoj. Kreml si uvědomuje, že válka musí skončit

Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.

Novinky
Pakistán, ilustrační fotografie.

Jak se stal Pákistán klíčovým hráčem na poli globální diplomacie?

Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.