Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Využití zmrazených aktiv na financování úvěru označil Putin za ekvivalent „krádeže cizího majetku“. Takový krok by podle něj poškodil postavení Evropy na mezinárodní scéně. Prezident zdůraznil, že to bude mít negativní dopad na mezinárodní finanční systém. Dojde tak k prudkému poklesu důvěry v eurozónu, podtrhl Putin.
Ruský prezident dále varoval, že Evropa projde „nelehkým ekonomickým testem“. Poukázal na fakt, že největší evropská ekonomika, Německo, je již třetím rokem v recesi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová opakovaně prohlásila, že iniciativa nepočítá s konfiskací těchto aktiv. Ta jsou momentálně uložena v bruselském finančním depozitáři Euroclear, ale návrh se setkal s odporem Belgie, která se obává ruské odvety.
Místo zabavení aktiv by si Evropská unie půjčila peníze od Euroclearu a ty by byly následně převedeny Kyjevu na financování jeho obrany proti ruským silám. Předsedkyně Komise von der Leyenová ve středu potvrdila, že Komise brzy představí návrh právního textu pro úvěr Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Rusko již dříve naznačilo, že by odvetná opatření mohla zahrnovat znárodnění aktiv západních firem, které v zemi stále působí.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Lídři Evropské unie na summitu před měsícem doufali, že se dohodnou na návrhu využít ruské imobilizované rezervy na „reparační půjčku“ Ukrajině v hodnotě 140 miliard eur. Tato myšlenka však narazila na silný odpor Barta De Wevera, předsedy vlády Belgie, kde je většina peněz uložena.
Vzhledem k rostoucí intenzitě mírových jednání a kritickému nedostatku hotovosti na ukrajinské straně, se otázka využití ruských aktiv stala nově naléhavou. Někteří představitelé EU se domnívají, že nová mírová snaha Trumpovy administrativy by mohla pomoci upevnit podporu plánu na reparační půjčku ze zmrazených fondů. Podle tohoto plánu by se půjčka stala splatnou Moskvě pouze v nepravděpodobném budoucím scénáři, kdy by Rusko samo souhlasilo s úhradou válečných škod.
Očekává se, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová brzy nařídí svým úředníkům, aby předložili návrh právního textu k reparační půjčce. Naznačila to i sama v prohlášení europoslancům ve Štrasburku, i když neuvedla konkrétní termín. Přes intenzivní jednání mezi Belgií a Komisí přetrvávají u belgického premiéra obavy z právní odpovědnosti a rizika odvety ze strany Moskvy, pokud by byly ruské fondy použity k úvěru.
V důsledku těchto neshod se nyní bruselští specialisté obracejí k otázce, jak Ukrajině pomoci, pokud nebude návrh reparační půjčky schválen včas na summitu EU, který se má konat 18. prosince. Jednou z variant, která získává podporu, je „překlenovací úvěr“ financovaný z unijních půjček. Tento úvěr by udržel Ukrajinu v chodu během prvních měsíců roku 2026. Tím by se získal čas na vytvoření plnohodnotné reparační půjčky z ruských aktiv, která by byla pro Belgii přijatelná a představovala by dlouhodobější řešení.
V Česku ještě tento týden panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi.
Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.
Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.