Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Využití zmrazených aktiv na financování úvěru označil Putin za ekvivalent „krádeže cizího majetku“. Takový krok by podle něj poškodil postavení Evropy na mezinárodní scéně. Prezident zdůraznil, že to bude mít negativní dopad na mezinárodní finanční systém. Dojde tak k prudkému poklesu důvěry v eurozónu, podtrhl Putin.
Ruský prezident dále varoval, že Evropa projde „nelehkým ekonomickým testem“. Poukázal na fakt, že největší evropská ekonomika, Německo, je již třetím rokem v recesi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová opakovaně prohlásila, že iniciativa nepočítá s konfiskací těchto aktiv. Ta jsou momentálně uložena v bruselském finančním depozitáři Euroclear, ale návrh se setkal s odporem Belgie, která se obává ruské odvety.
Místo zabavení aktiv by si Evropská unie půjčila peníze od Euroclearu a ty by byly následně převedeny Kyjevu na financování jeho obrany proti ruským silám. Předsedkyně Komise von der Leyenová ve středu potvrdila, že Komise brzy představí návrh právního textu pro úvěr Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Rusko již dříve naznačilo, že by odvetná opatření mohla zahrnovat znárodnění aktiv západních firem, které v zemi stále působí.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Lídři Evropské unie na summitu před měsícem doufali, že se dohodnou na návrhu využít ruské imobilizované rezervy na „reparační půjčku“ Ukrajině v hodnotě 140 miliard eur. Tato myšlenka však narazila na silný odpor Barta De Wevera, předsedy vlády Belgie, kde je většina peněz uložena.
Vzhledem k rostoucí intenzitě mírových jednání a kritickému nedostatku hotovosti na ukrajinské straně, se otázka využití ruských aktiv stala nově naléhavou. Někteří představitelé EU se domnívají, že nová mírová snaha Trumpovy administrativy by mohla pomoci upevnit podporu plánu na reparační půjčku ze zmrazených fondů. Podle tohoto plánu by se půjčka stala splatnou Moskvě pouze v nepravděpodobném budoucím scénáři, kdy by Rusko samo souhlasilo s úhradou válečných škod.
Očekává se, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová brzy nařídí svým úředníkům, aby předložili návrh právního textu k reparační půjčce. Naznačila to i sama v prohlášení europoslancům ve Štrasburku, i když neuvedla konkrétní termín. Přes intenzivní jednání mezi Belgií a Komisí přetrvávají u belgického premiéra obavy z právní odpovědnosti a rizika odvety ze strany Moskvy, pokud by byly ruské fondy použity k úvěru.
V důsledku těchto neshod se nyní bruselští specialisté obracejí k otázce, jak Ukrajině pomoci, pokud nebude návrh reparační půjčky schválen včas na summitu EU, který se má konat 18. prosince. Jednou z variant, která získává podporu, je „překlenovací úvěr“ financovaný z unijních půjček. Tento úvěr by udržel Ukrajinu v chodu během prvních měsíců roku 2026. Tím by se získal čas na vytvoření plnohodnotné reparační půjčky z ruských aktiv, která by byla pro Belgii přijatelná a představovala by dlouhodobější řešení.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by mohl tvořit základ pro budoucí dohody. Zároveň však obnovil své maximální požadavky, když pohrozil, že pokud se Kyjev nestáhne z obsazených území, získá Rusko další území silou. Putin potvrdil novinářům v Biškeku, hlavním městě Kyrgyzstánu, že Kreml očekává návštěvu americké delegace vedené zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, a to počátkem příštího týdne.
V reakci na narůstající agresivní akce a kampaň destabilizace ze strany Moskvy zvažuje Evropa kroky, které byly ještě před několika lety nemyslitelné. Země NATO a EU nyní aktivně plánují, jak zasáhnout zpět proti Rusku, které zintenzivňuje své hybridní útoky napříč kontinentem. Mezi zvažovanými možnostmi jsou společné útočné kybernetické operace, rychlejší a koordinované přiřazování hybridních útoků přímo Moskvě a překvapivá vojenská cvičení pod vedením NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte, který se ujal funkce po čtrnácti letech v čele nizozemské vlády, varuje, že Rusko zůstane dlouhodobou hrozbou pro Evropu, i kdyby došlo k mírové dohodě na Ukrajině. Rutte toto prohlásil v Bruselu v rozhovoru pro deník El País a německý RND.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se prozatím pečlivě vyhýbá tomu, aby americký návrh mírové dohody na ukončení války kritizoval či rovnou odmítl. Takto postupuje i přes skutečnost, že plán, který vznikl po sérii setkání mezi Ruskem a Spojenými státy, evidentně ve značné míře odráží množství požadavků Moskvy.
Naskytl se poměrně výrazný kontrast. Ve čtvrtek se v Kyjevě objevila delegace amerického Pentagonu, která s prezidentem Zelenským diskutovala o návrhu plánu pro ukončení války na Ukrajině. Ve stejný den, ale na ruské státní televizi, vystoupil prezident Putin ve vojenské uniformě a mluvil se svými armádními šéfy o pokračování bojů.
Evropská unie se snaží působit jako globální hráč, ale její ambice narážejí na strukturu, v níž má každý z 27 států vlastní priority. Výsledkem je pomalé a roztříštěné rozhodování, které oslabuje schopnost reagovat na tlak silnějších aktérů, jako jsou Spojené státy či Čína. Unie disponuje obrovským potenciálem, avšak bez jednotné politické vůle zůstává spíše pasivním přihlížejícím než skutečnou mocností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví Dillí ve dnech 5. až 6. prosince. Půjde o jeho první cestu do Indie po čtyřech letech, což znamená obnovení pravidelných indicko-ruských summitů. Přestože Spojené státy vyvíjejí tlak, vztahy mezi Indií a Ruskem se pravděpodobně výrazně nezmění, nebudou se ani významně rozšiřovat, ani snižovat. Agenda nadcházejícího summitu je poměrně rozsáhlá a zahrnuje širokou škálu diskusních bodů a potenciálních dohod v oblastech energetiky, obrany, civilního letectví, kritických nerostů, investičních projektů a migrace pracovních sil.
Papež Lev XIV. zahajuje svou první zahraniční cestu od svého zvolení před šesti měsíci. Během následujících šesti dnů navštíví Turecko u příležitosti historického křesťanského výročí a poté zamíří do Libanonu, jen pár dní po izraelských náletech na jeho hlavní město Bejrút. Návštěvy obou zemí původně plánoval již zesnulý papež František. Nicméně hlavní téma – budování mostů – si papež Lev osvojil hned po svém zvolení v květnu.