Putin varuje EU: „Krádež“ zmrazených ruských aktiv vyvolá odvetu

Využití zmrazených aktiv na financování úvěru označil Putin za ekvivalent „krádeže cizího majetku“. Takový krok by podle něj poškodil postavení Evropy na mezinárodní scéně. Prezident zdůraznil, že to bude mít negativní dopad na mezinárodní finanční systém. Dojde tak k prudkému poklesu důvěry v eurozónu, podtrhl Putin.

Ruský prezident dále varoval, že Evropa projde „nelehkým ekonomickým testem“. Poukázal na fakt, že největší evropská ekonomika, Německo, je již třetím rokem v recesi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová opakovaně prohlásila, že iniciativa nepočítá s konfiskací těchto aktiv. Ta jsou momentálně uložena v bruselském finančním depozitáři Euroclear, ale návrh se setkal s odporem Belgie, která se obává ruské odvety.

Místo zabavení aktiv by si Evropská unie půjčila peníze od Euroclearu a ty by byly následně převedeny Kyjevu na financování jeho obrany proti ruským silám. Předsedkyně Komise von der Leyenová ve středu potvrdila, že Komise brzy představí návrh právního textu pro úvěr Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Rusko již dříve naznačilo, že by odvetná opatření mohla zahrnovat znárodnění aktiv západních firem, které v zemi stále působí.

Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.

Lídři Evropské unie na summitu před měsícem doufali, že se dohodnou na návrhu využít ruské imobilizované rezervy na „reparační půjčku“ Ukrajině v hodnotě 140 miliard eur. Tato myšlenka však narazila na silný odpor Barta De Wevera, předsedy vlády Belgie, kde je většina peněz uložena.

Vzhledem k rostoucí intenzitě mírových jednání a kritickému nedostatku hotovosti na ukrajinské straně, se otázka využití ruských aktiv stala nově naléhavou. Někteří představitelé EU se domnívají, že nová mírová snaha Trumpovy administrativy by mohla pomoci upevnit podporu plánu na reparační půjčku ze zmrazených fondů. Podle tohoto plánu by se půjčka stala splatnou Moskvě pouze v nepravděpodobném budoucím scénáři, kdy by Rusko samo souhlasilo s úhradou válečných škod.

Očekává se, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová brzy nařídí svým úředníkům, aby předložili návrh právního textu k reparační půjčce. Naznačila to i sama v prohlášení europoslancům ve Štrasburku, i když neuvedla konkrétní termín. Přes intenzivní jednání mezi Belgií a Komisí přetrvávají u belgického premiéra obavy z právní odpovědnosti a rizika odvety ze strany Moskvy, pokud by byly ruské fondy použity k úvěru.

V důsledku těchto neshod se nyní bruselští specialisté obracejí k otázce, jak Ukrajině pomoci, pokud nebude návrh reparační půjčky schválen včas na summitu EU, který se má konat 18. prosince. Jednou z variant, která získává podporu, je „překlenovací úvěr“ financovaný z unijních půjček. Tento úvěr by udržel Ukrajinu v chodu během prvních měsíců roku 2026. Tím by se získal čas na vytvoření plnohodnotné reparační půjčky z ruských aktiv, která by byla pro Belgii přijatelná a představovala by dlouhodobější řešení.