Globální vězeňská krize: Žijí v nich tisíce matek s dětmi, jejich počet roste

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 28. listopadu 2025 10:34
Sdílej:

Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.

Ženy tvoří ve vězeňské populaci menšinu, v průměru se jedná o 2 až 9 % a globálně v roce 2024 představovaly jen 6,8 % všech vězňů. Jejich počet však roste a to rychlejším tempem než u mužů. Od roku 2000 vzrostl počet vězněných žen a dívek o téměř 60 %. To je téměř třikrát více než nárůst mužské vězeňské populace, který činil asi 22 %. Během deseti let do konce roku 2020 se globální ženská vězeňská populace navýšila o více než 100 000 osob.

Největší počet vězněných žen mají Spojené státy se 174 607 vězeňkyněmi. Následuje Čína se 145 000 (plus neznámý počet ve vazbě a administrativní detenci), Brazílie (50 441), Rusko (39 153), Thajsko (33 057), Indie (23 772) a Filipíny (17 121). Například v Anglii a Walesu je ve vězení 3 566 žen, ale očekává se, že do roku 2027 toto číslo vzroste na 4 200.

Za nárůstem počtu vězněných žen stojí často trestné činy úzce související s chudobou, které jsou často prostředkem k přežití a zajištění rodiny. Právní předpisy kriminalizují činy, které jsou projevem snahy o přežití. Ženy jsou neúměrně postiženy, protože jsou nadměrně zastoupeny mezi nejchudšími vrstvami společnosti. V některých zemích se zákony kriminalizující potraty, cizoložství, sexuální provinění a prostituci týkají téměř výhradně žen.

I při zohlednění běžného populačního růstu ukazuje nárůst počtu vězněných žen na 100 000 obyvatel za posledních 25 let pozoruhodné zvýšení. V Salvadoru a Kambodži vzrostl počet více než šestinásobně, v Indonésii a Turecku více než pětinásobně.

Světová koalice proti trestu smrti odhadla, že v roce 2023 se v nejméně 42 zemích nacházelo 500 až 1 000 žen v cele smrti. Zeměmi, které popravují nejvíce žen, jsou ty, které popravují nejvíce lidí obecně. Jsou to Čína, Írán, Irák a Saúdská Arábie. Podle Amnesty International bylo v roce 2024 popraveno 30 žen v Íránu, 9 v Saúdské Arábii a dvě v Egyptě a Jemenu.

Dvěma hlavními zločiny, za které jsou ženy odsuzovány k trestu smrti, jsou vražda a obchod s drogami. Vysoký podíl žen v cele smrti mají země s povinným trestem smrti za vraždu nebo ty, které neuznávají genderově podmíněné násilí jako polehčující okolnost. Stejně tak se to týká zemí, které přísně kriminalizují obchod s drogami, jako jsou státy Perského zálivu a jihovýchodní Asie.

Mnoho expertů tvrdí, že vězení není vhodným trestem pro velký počet žen. Většina z nich je totiž vězněna za nenásilné trestné činy. Například v Anglii a Walesu to v roce 2020 bylo 72 % přijatých vězeňkyň. Ženy často zažívají "otočné dveře" krátkých trestů odnětí svobody, které jsou příliš krátké, aby umožnily smysluplné vzdělání, školení nebo pracovní příležitosti. V roce 2017 tvořily tresty kratší než 12 měsíců 77 % trestů odnětí svobody pro ženy v Anglii a Walesu, přičemž míra recidivy po takto krátkých trestech dosáhla 71 %.

Odhaduje se, že až 80 % vězněných žen po celém světě trpí identifikovatelným duševním onemocněním. Podle Světové zdravotnické organizace je v Evropě míra sebevražd u vězněných žen devětkrát vyšší než u běžné populace. V reakci na rostoucí počet vězněných žen a nedostatek standardů zohledňujících jejich potřeby, byla v roce 2010 přijata Pravidla OSN pro zacházení s vězněnými ženami (Bangkok Rules).

Odhaduje se, že 19 000 dětí žije ve vězení s jedním z rodičů, nejčastěji s matkou. Mnohem vyšší počet dětí je od matky odloučen. Přibližně 1,45 milionu dětí po celém světě má matku ve vězení. Kromě zjevného utrpení, které věta způsobuje, není neobvyklé, že žena ztratí péči o své děti již po krátké době ve vězení. Ačkoli mnohé země umožňují, aby miminka a malé děti zůstaly ve vězení se svými matkami do určitého věku, dětství strávené za mřížemi může dítě poškodit fyzicky i emocionálně.

Témata:
Stalo se
Novinky
Volby v Maďarsku

Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů

Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.

Novinky
Hormuzský průliv

Příměří mezi Spojenými státy a Íránem se hroutí. USA zahájily blokádu Hormuzského průlivu

Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. zkritizoval americkou administrativu. Promluvil o „bludu všemohoucnosti“

Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.

Novinky
Izraelská armáda

Izraelská armáda v rámci invaze do Libanonu likviduje celé vesnice

Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.