Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Ženy tvoří ve vězeňské populaci menšinu, v průměru se jedná o 2 až 9 % a globálně v roce 2024 představovaly jen 6,8 % všech vězňů. Jejich počet však roste a to rychlejším tempem než u mužů. Od roku 2000 vzrostl počet vězněných žen a dívek o téměř 60 %. To je téměř třikrát více než nárůst mužské vězeňské populace, který činil asi 22 %. Během deseti let do konce roku 2020 se globální ženská vězeňská populace navýšila o více než 100 000 osob.
Největší počet vězněných žen mají Spojené státy se 174 607 vězeňkyněmi. Následuje Čína se 145 000 (plus neznámý počet ve vazbě a administrativní detenci), Brazílie (50 441), Rusko (39 153), Thajsko (33 057), Indie (23 772) a Filipíny (17 121). Například v Anglii a Walesu je ve vězení 3 566 žen, ale očekává se, že do roku 2027 toto číslo vzroste na 4 200.
Za nárůstem počtu vězněných žen stojí často trestné činy úzce související s chudobou, které jsou často prostředkem k přežití a zajištění rodiny. Právní předpisy kriminalizují činy, které jsou projevem snahy o přežití. Ženy jsou neúměrně postiženy, protože jsou nadměrně zastoupeny mezi nejchudšími vrstvami společnosti. V některých zemích se zákony kriminalizující potraty, cizoložství, sexuální provinění a prostituci týkají téměř výhradně žen.
I při zohlednění běžného populačního růstu ukazuje nárůst počtu vězněných žen na 100 000 obyvatel za posledních 25 let pozoruhodné zvýšení. V Salvadoru a Kambodži vzrostl počet více než šestinásobně, v Indonésii a Turecku více než pětinásobně.
Světová koalice proti trestu smrti odhadla, že v roce 2023 se v nejméně 42 zemích nacházelo 500 až 1 000 žen v cele smrti. Zeměmi, které popravují nejvíce žen, jsou ty, které popravují nejvíce lidí obecně. Jsou to Čína, Írán, Irák a Saúdská Arábie. Podle Amnesty International bylo v roce 2024 popraveno 30 žen v Íránu, 9 v Saúdské Arábii a dvě v Egyptě a Jemenu.
Dvěma hlavními zločiny, za které jsou ženy odsuzovány k trestu smrti, jsou vražda a obchod s drogami. Vysoký podíl žen v cele smrti mají země s povinným trestem smrti za vraždu nebo ty, které neuznávají genderově podmíněné násilí jako polehčující okolnost. Stejně tak se to týká zemí, které přísně kriminalizují obchod s drogami, jako jsou státy Perského zálivu a jihovýchodní Asie.
Mnoho expertů tvrdí, že vězení není vhodným trestem pro velký počet žen. Většina z nich je totiž vězněna za nenásilné trestné činy. Například v Anglii a Walesu to v roce 2020 bylo 72 % přijatých vězeňkyň. Ženy často zažívají "otočné dveře" krátkých trestů odnětí svobody, které jsou příliš krátké, aby umožnily smysluplné vzdělání, školení nebo pracovní příležitosti. V roce 2017 tvořily tresty kratší než 12 měsíců 77 % trestů odnětí svobody pro ženy v Anglii a Walesu, přičemž míra recidivy po takto krátkých trestech dosáhla 71 %.
Odhaduje se, že až 80 % vězněných žen po celém světě trpí identifikovatelným duševním onemocněním. Podle Světové zdravotnické organizace je v Evropě míra sebevražd u vězněných žen devětkrát vyšší než u běžné populace. V reakci na rostoucí počet vězněných žen a nedostatek standardů zohledňujících jejich potřeby, byla v roce 2010 přijata Pravidla OSN pro zacházení s vězněnými ženami (Bangkok Rules).
Odhaduje se, že 19 000 dětí žije ve vězení s jedním z rodičů, nejčastěji s matkou. Mnohem vyšší počet dětí je od matky odloučen. Přibližně 1,45 milionu dětí po celém světě má matku ve vězení. Kromě zjevného utrpení, které věta způsobuje, není neobvyklé, že žena ztratí péči o své děti již po krátké době ve vězení. Ačkoli mnohé země umožňují, aby miminka a malé děti zůstaly ve vězení se svými matkami do určitého věku, dětství strávené za mřížemi může dítě poškodit fyzicky i emocionálně.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.